LXDE: další aplikace, zálohování a spotřeba paměti

Jaromír Vojtaj 23. 11. 2011

V posledním díle našeho seriálu o lehkém prostředí LXDE se zmíním krátce o nastavení vzhledu, některých dalších vybraných aplikacích a systému záloh. Na závěr uděláme krátké zhodnocení celého ekosystému okolo LXDE a podíváme se spolu na několik distribucí, které ho při svém běhu využívají.

Nastavení vzhledu

Jenom velmi stručně bych se zmínil o možnostech nastavení vzhledu prostředí. Jedná se prakticky o dvě položky z hlavního menu: Volby – Upravit vzhled a chování a Openbox Configuration Manager. Já už dlouhou dobu používám motiv Nimbus, takže u vzhledu mám vybrán Widget i Motiv ikon nimbus.

V manažeru konfigurace Openboxu pak jsou na výběr různé možnosti a varianty. Já volím pouze základní motiv a to sice Clearlooks-3.4. Ostatní nastavení nechávám na přednastavených hodnotách.

Ke konfiguraci se dá počítat také zapnutí numerické klávesnice při startu a přihlášení uživatele. To je možné jednoduše udělat úpravou základního konfiguračního souboru Display Manageru. Zde je samozřejmě použit LXDM, takže se jedná o soubor /etc/lxdm/lxdm.conf. V něm se musí odkomentovat příslušný řádek a nastavit hodnotu numlock=1 .

Další šikovné aplikace

Nyní by se mohla zařadit kapitola o dalších aplikacích. Vzhledem k tomu, že byla poměrně podrobně popsána v minulém článku, tak to udělám trochu jinak. Uvedu pouze několik aplikací, které jsou buď jiné, nově použité nebo něčím zajímavé.

První z nich je program na ovládání tiskáren a skenerů HP (balíček hplip). Ten sám o sobě funguje bezvadně a používám ho k plné spokojenosti od té doby, co mám barevnou multifunkci HP. Zajímavé je, že kromě jiných závislostí se spolu s ním instaluje i multimediální přehrávač VLC. Já ho sice moc nepoužívám, ale v systému prostě k dispozici je.

Další ještě trochu nepochopitelnější závislostí je instalace multimediálního přehrávače Audacious spolu s Conky. Já jsem dřív používal pro přehrávání hudby program Decibel Audio Player. Po vyzkoušení Audacious jsem ale zjistil, že moje střídmé požadavky bez problémů splňuje. Nebyl tak žádný důvod k tomu, abych nechával v systému dva různé přehrávače.

Následně bych zmínil dvě aplikace, kde jsem vybíral a případně i měnil tu, kterou se chystám používat. Jedná se o vypalovací program a multimediální přehrávač.

K vypalování se nabízejí dvě základní aplikace – Brasero a XFBurn. První z nich patří do Gnome a druhá do XFCE. Přesněji řečeno je možné použít i další, vesměs terminálové, aplikace. Já jsem už z doby používání Ubuntu zvyklý na Brasero, ale chtěl jsem využít příležitosti a vyzkoušet oba. Po krátkém experimentu jsem zjistil, že se od sebe zásadně neliší a není tak nutné se odklánět od zvyku a nechal jsem Brasero.

Při experimentech jsem narazil na ještě jednu aplikaci – AcetoneISO. Zatím s ním nemám žádné zkušenosti, ale jeho možnosti manipulace s ISO soubory je docela zajímavá. Do budoucna určitě vyzkouším.

Do podobné přihrádky patří i další aplikace, kterou jsem minule nezmínil. Jedná se o UNetbootin. Ten umožní z klasického ISO souboru nebo vybraného obrazu konkrétní distribuce (seznam je poměrně rozsáhlý a je v něm kolem 40 základních možností a u většiny z nich i různé verze) vytvořit spustitelný USB disk.

Poslední výběr se odehrál mezi Gnome-MPlayerem, který jsem doposud používal, a SMPlayerem. Jak napovídá jejich název, oba jsou vlastně nástavbou nad MPlayerem. Hlavní rozdíl je v tom, že Gnome-MPlayer používá GTK a SMPlayer Qt vzhled a knihovny.

Nakonec mě přesvědčil SMPlayer. Qt vzhled sice ne úplně zapadá do prostředí, ale možnosti, volby a nastavení jsou velmi rozsáhlé a dají se skvěle přizpůsobit.

Vzhledem k tomu, že se chci trochu víc zaměřit na sbírku filmových DVD, hledal jsem nějaký program na převod originálů do přijatelnější a hlavně méně místa zabírající formy. Do výběru jsem zařadil tři aplikace: AcidRip, HandBrake a OGMRip. Všechny nabízejí několik možností a nastavení, hlavně co se týká různých audio a video kodeků. Bylo proto nutné provést několik zkoušek a vybrat to správné nastavení. Nakonec jsem se rozhodl pro HandBrake. Jediný problém, na který jsem zatím narazil, jsou titulky u cizojazyčných filmů. Když spustím soubor na počítači, tak jsou titulky i bez nastavování k dispozici a bez problémů čitelné. Při přehrávání na DVD přehrávači ( Ferguson ) se ale vůbec neobjeví. Jedná se sice o pár titulů, ale budu muset pokračovat v experimentech.

Poslední aplikací, kterou bych zde uvedl, se týká tvorby a spouštění virtuálních strojů. Do jisté doby jsem používal výhradně VMware Player. S jeho instalací jsem ale na Sabayonu narazil na pro mě dočasně neřešitelný problém. Ke správnému nastaven a provozu je nutné aplikaci nebo její část kompilovat proti aktuálnímu jádru. To je už z nové řady 3.0.0. Potřebné hlavičkové soubory jsou ale ve verzi 2.6.38. Tím pádem se kompilace nespustí a je konec. Je možné, že je to řešitelné, ale nepřišel jsem na to jak.

Z tohoto důvodu jsem si zvyknul na VirtualBox. Používám verzi z repozitáře a upozornění na nové verze na netu si moc nevšímám. Před spuštěním prvního virtuálního stroje je nutné udělat několik kroků a systém řádně nastavit.

Jako první je nutné zařadit příslušného uživatele do skupiny vboxusers. To je možné udělat úpravou souboru /etc/group nebo z terminálu příkazem

# usermod -a – G vboxusers uživatel

Dál je nutné nahrát příslušné moduly třemi příkazy

# modprobe vboxdrv
# modprobe vboxnetadp
# modprobe vboxnetflt

Pokud by zůstalo pouze u výše uvedených kroků, bylo by nutné zavádět moduly po každém restartu. Je proto lepší do souboru /etc/conf.d/mo­dules přidat následující řádek:

modules="vboxdrv vboxnetflt vboxnetadp"

a restartovat stroj. Od té doby už VirtualBox funguje k plné spokojenosti. Vše je dobře popsané i na wiki Sabayonu.

Kapitolu o aplikacích bych uzavřel výzvou ke čtenářům, aby zde uvedli svoje zkušenosti a předali je dalším a potřebným.

Zálohování v LXDE

Článek se schyluje ke konci a zbývají už jenom dvě věci: zálohování dat a krátký popis zkušeností s používáním prostředí LXDE.

V minulé verzi jsem k zálohování používat dvě jednoduché aplikace: rdiff-backup a duplicity bez grafických nástaveb. Při přípravě jsem se opět krátce zaměřil na další možnosti zálohování, ale nakonec jsem nic nového neobjevil. Naopak jsem se rozhodl, že to ještě zjednoduším a nově používám pouze duplicity. Sice to bylo uvedeno v minulém díle, ale pro možnost zálohování je nutné instalovat balík ncftp.

V principu se zálohování provádí na dvě místa – na zvláštní oddíl pevného disku a na NAS. Na disk se zálohuje každé 4 hodiny a plné zálohy se udržují dva dny. Nejlepší asi bude ukázka příkazu:

#!/bin/bash
duplicity --full-if-older-than 2D –no-encryption  ~/.config file:///backup/Config/ >>~/.Duplicity/config-f.log
duplicity remove-older-than 2D --force file:///backup/Config/ >>~/.Duplicity/config-fr.log

Výsledky zálohovacího procesu je možné prohlédnout v souboru s logy.

Zálohování na NAS probíhá jednou týdně v neděli a je rozdělené na tři samostatné oddíly, aby se nekrylo se zálohami na disk. V principu je velmi podobné zálohám na disk:

#!/bin/bash
export FTP_PASSWORD= xxxxxxx
duplicity --full-if-older-than 1M --no-encryption ~/.config ftp://user@111.222..333.444/Zalohy/Config/ >>/home/vojtaj/.Duplicity/config-nas.log

duplicity verify --no-encryption ftp://user@111.222.333.444/Zalohy/Config/ ~/.config >>~/.Duplicity/config-nas.log
duplicity remove-older-than 1M --force ftp://user@111.222.333.444/Zalohy/Config/ >>~/.Duplicity/config-nas.log
unset FTP_PASSWORD

Odlišnost je pouze v tom, že se provádí verifikace záloh a ty se na discích udržují po dobu jednoho měsíce.

Shrnutí celého seriálu a dojmů z LXDE

Tímto se dostávám na úplný závěr, kde bych chtěl nějak shrnout zkušenosti s instalací, nastavením, použitím a celkovým dojmem z prostředí LXDE.

Jak je asi zřejmé z předchozího textu, celkový dojem na mě toto prostředí udělalo veskrze kladný a myslím, že je možné ho doporučit všem skupinám uživatelů a to bez ohledu na použitou distribuci. Je to vidět i z toho, že hodně distribucí toto prostředí nabízí přímo k instalaci jako jednu z možností a to včetně Ubuntu (Lubuntu) a v dalších ho lze instalovat jako samostatný balík (Debian, ArchLinux, Gentoo a další).

Možnosti nastavení a přizpůsobení jsou na jednu stranu velmi rozsáhlé, ale na stranu druhou nijak složité a myslím si, že je zvládne prakticky každý uživatel Linuxu.

Používání je hodně závislé na tom, jaké má uživatel nároky a zvyklosti a souvisí samozřejmě s množinou využívaných aplikací a v neposlední řadě i způsobem a stylem ovládání.

Za sebe musím říct, že jsem většinu ovládání převzal z minulé verze a jsem s ním maximálně spokojený. Spouštěcí ikony nepoužívám moc často a tak není nutné používat nástroje, které zbytečně obsazují systémové prostředky. Trochu změnou k horšímu je náhrada Kupferu aplikací Grun. Jde hlavně o to, že Kupfer uměl spouštět i soubory a měl více možností. Zatím ale nepředpokládám, že bych se k jeho používání vrátil.

Co se týká aplikací, tak tam došlo také k několika změnám. Zatím určitě nemůžu říct, že by to byla změna k horšímu, spíš naopak. Hlavně možnosti kombinace Nautilus + Gnome Tetminál jsou dost zajímavé a rozsáhlé.

Krátce se vrátím i ke spotřebě systémových prostředků. Pokud nejsou spuštěné některé vývojové nástroje (hlavně pro Javu), tak je vytížení procesoru velmi nízké a pohybuje se pod 5 %. Co se týká spotřeby paměti, je zde samozřejmá závislost na spuštěných aplikacích. Její využití po spuštění jsem uváděl, a tak jenom letmo ostatní aplikace, které běží – Thunderbird cca 2 % (150 MB), OOo cca 1,5–2 % (110 – 150 MB), FF je velkým žroutem paměti a hodně záleží na tom, jaké taby jsou otevřené a kolik jich je. Já mívám běžně otevřených maximálně tak 5–6 tabů a FF si tak bere nějakých 4–4,5 % (300 – 350 MB). Jako poslední bych zmínil oba běžící databázové stroje – MySQL cca 35 – 40 MB, PostgreSQL cca 5–6 MB (samozřejmě v klidovém stavu bez aktivní činnosti nad databázemi).

Celkově bych to shrnul asi tak, že při běžné práci – spuštěný TB, FF a OOo s různým zatížení znamená spotřebu paměti 950–1200 MB, takže v rozmezí 12 – 15 %.

Tato skutečnost znamená poměrně značný posun směrem dolů od dříve používaného XFCE o nějakých 400 – 500 MB a to mi přijde jako snížení velmi citelné.

Neprováděl jsem sice žádná konkrétní měření, ale subjektivně došlo ke zrychlení startu i reakcí jednotlivých aplikací, rychlejší se zdá i samotný start systému a jeho vypnutí. Odhlášení uživatele je naprosto bleskové a nové přihlášení  proběhne za cca 2 s. Kromě výše uvedeného výběru aplikací jsem nedělal žádné optimalizační kroky a instalaci ponechal v defaultním nastavení.

Celkově bych sice krátké, ale pravidelné a poměrně intenzivní využívání LXDE shrnul následovně: je to opravdu dobré kombinace lehkého a pořád ještě slušně uživatelsky přívětivého prostředí. Dává větším skupinám uživatelů možnost ho využít hned po instalaci anebo si ho upravit podle svých zkušeností, potřeb a vkusu.

Trocha práce s nastavením a výběr aplikací (hlavně těch, které jsou trvale spuštěné) se uživateli odmění nízkými nároky na systémové prostředky, a pro některé může být důležitá i absence různých akcelerovaných efektů.

Je samozřejmé, že ne každý uživatel bude ochoten použít jako základní distribuci Sabayon. Pro méně zkušené anebo třeba pohodlnější uživatele je docela zajímavou volbou LUbuntu nebo Linux Mint LXDE.

Jenom pro zajímavost jsem na virtuálním stroji (VBox, 2 CPU, 2 GB RAM, 128 MB VRAM a 8 GB HDD, jinak ponechány standardní hodnoty) provedl čistou instalaci tří variant:

  • denní build Sabayon LXDE 64-bit
  • Lubuntu 11–10 desktop 64-bit
  • LinuxMint 11 LXDE 32-bit

Instalace provedena systémem Next – Next, žádné speciální nastavení kromě hesla, rozdělení disků ponecháno na instalátoru. Po instalaci restart, aktualizace a další restart. Všechny součásti prostředí a aplikace ponechány v defaultním stavu.

V uvedeném pořadí je pak obsazení paměti 243, 143 a 158 MB. Jak je vidět, jsou rozdíly poměrně velké. Aby bylo možné udělat nějaký zásadnější závěr, musela by se blíže prozkoumat sada instalovaných a spuštěných aplikací.

widgety

Na tomto příkladu jsem chtěl ukázat, že se na LXDE zaměřuje více distribucí a dostává se tak mezi uživatele čím dál víc. U distribucí jako je Gentoo, Arch nebo Debian je samozřejmě možné LXDE instalovat jako jediné prostředí i s jeho málem závislostí. U dalších často využívaných distribucí je možné použít přímou instalaci Fedora LXDE Spin. Pokud jsem něco nepřehlédl, tak v OpenSUSE není přímá instalace možná, ale je k dispozici kompletní metabalík pro instalaci v jiném prostředí.

Z vlastní zkušenosti bych určitě při úvahách o volbě distribuce nebo prostředí doporučil LXDE do výběru zařadit skoro bez ohledu na použitou distribuci. 

Našli jste v článku chybu?
DigiZone.cz: Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

DigiZone.cz: Digi2GO u Alza.cz a s balíčkem Sport zdarma

Digi2GO u Alza.cz a s balíčkem Sport zdarma

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

Vitalia.cz: Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Vitalia.cz: Kterou dýni můžete jíst za syrova?

Kterou dýni můžete jíst za syrova?

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Podnikatel.cz: Dva měsíce na EET. Budou stačit?

Dva měsíce na EET. Budou stačit?

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

DigiZone.cz: Ginx TV: pořad o počítačových hráčích

Ginx TV: pořad o počítačových hráčích

DigiZone.cz: Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz

Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Vitalia.cz: 5 důvodů, proč jet na výlov rybníka

5 důvodů, proč jet na výlov rybníka

DigiZone.cz: Rapl: seriál, který vás smíří s ČT

Rapl: seriál, který vás smíří s ČT

Podnikatel.cz: Kalousek chce odklad EET. Předvolební tah?

Kalousek chce odklad EET. Předvolební tah?