Mandrake podesáté (a s jednou nulou navíc)

Na úvod je třeba zmínit, co že vlastně znamená ta neobvyklá číslovka 10.0 a přídomek Community edition v názvu distribuce. Výrobce distribuce, francouzská společnost MandrakeSoft, se rozhodla provést změny ve vývojovém cyklu a vlastně celé skladbě distrubucí. Nový model slibuje vyšší kvalitu výsledného produktu prostřednictvím důkladnějšího testování ještě před uvedením finální verze. K čemu tedy vlastně došlo?

V minulosti byl vývoj stabilních verzí Mandrake Linuxu odvozen od neustále vyvíjené distribuce Mandrake Cooker, což byl v podstatě ekvivalent rawhide, jak jej známe z prostředí Red Hatu. Vždy v určitém okamžiku bylo přidávání nových prvků zastaveno (frozen) a přes několikero stádií beta verzí a kandidátů na zveřejnění (release candidate) se dospělo až k finálnímu Mandrake Linuxu. Tato verze se pak rozpadla na několik variant od základních volně dostupných GPL setů přes vybavenější PowerPacky až po profesionálně orientované ProSuite s celou řadou rozšíření a přidaných služeb. To všechno je minulostí.

Nový model vývoje předpokládá mezičlánek v podobě Mandrake Linux Community edition, který bude po stabilizování vývojové verze uvolněn pouze pro stažení nebo pro objednání. Lze očekávat, že po něm sáhnou nejdříve nadšení domácí uživatelé, tradiční příznivci Mandrake a další zájemci o nové funkce a vlastnosti, které bude Mandrake Linux Community nabízet. Naopak konzervativnější a profesionální uživatelé pak budou čekat další dva až tři měsíce, což bude doba, po kterou bude MandrakeSoft pokračovat ve sbírání ohlášených chyb a odlaďování problémů. Po této době vývoj vyvrcholí vydáním Mandrake Linux Official, což bude Mandrake Linux Community oproštěný od všech zjištěných nešvarů a doplněný o bezpečnostní aktualizace. Až od této oficiální verze se budou odvíjet nadstavbové a „materializované“ edice v krabicích jako například Mandrake Linux Power Pack. A kromě jiných to bude také Mandrake Linux Offical Download Edition coby volně dostupný klon oficiálního Mandrake Linuxu.

Jak vidno, vývojový model je poměrně komplikovaný, alespoň na mě působí nepřehledně. Už nebude tak zřejmé jako dříve, který produkt vlastně představuje pokračovatele klasického Mandrake Linuxu, zda je to právě Community, nebo až Official? Nechme se překvapit, zdali bude mít nový model pozitivní dopad na kvalitu distribuce.

Aby byla situace ještě komplikovanější, přistoupil brněnský resseler produktů MandrakeSoft, společnost QCM, s.r.o., k vydání materializované verze Mandrake Linuxu Community doplněné o další software a uživatelský manuál. Mírně nešťastné je však pojmenování, neboť název příručky i potisk médií hovoří o„Mandrake Linuxu verze 10“, zatímco na WWW stránkách a na několika dalších místech se setkáme s „Mandrake 10.0“ nebo „Mandrake Linux 10.0“ občas ještě s přídomkem CZ. Hledat v samotné instalační sadě informaci o tom, že tento produkt vychází z Mandrake Community, je jako hledat jehlu v kupce sena. Produkt samotný má blíže spíše k Mandrake PowerPacku, ovšem se základnou Community verze. Podle logiky nového vývojového záměru MandrakeSoftu bych očekával, že podobných produkt bude postaven na základně Mandrake Linuxu Official a ponese jméno Mandrake PowerPack. Ovšem svět by asi nebyl zajímavý, kdyby bylo všechno jednoduché…

Nechme ovšem nyní stranou organizační a marketingové úvahy a pojďme se zabývat technickou stránkou věci.

Instalace

Instalační sadu tvoří manuál a pět CD-ROM balených v klasických papírových obalech. Společnost QCM, s.r.o. uvádí, že v případě nutnosti mohou novější verze sady obsahovat ještě další šestý CD s aktuálními bezpečnostními aktualizacemi. Instalační kit bohužel není k mání na DVD, což u distribuce s tak početným arzenálem CD zamrzí. Nicméně autoři setu na WWW stránkách slibují, že by příští verze již na DVD být mohly.

Instalace je tradičně v podání Mandrake snadná a přehledná, ovšem co do možností v řadě ohledů zaostává za konkurencí. Když pomineme absenci pokročilejších nástrojů, jako třeba automatickou instalaci, nástroje na konfiguraci RAIDu nebo LVM, tak bych především uvítal mnohem propracovanější možnost výběru balíčků. Stávající nástroj nenabízí příliš možností, jak kontrolovat a řešit závislosti. V typech instalace nenalezneme ani žádný předvolený instalační profil. Naopak příjemná je možnost určení, která CD z instalační sady máme k dispozici (povinné je pouze první), takže můžeme instalovat i z neúplné sady.

Instalaci je samozřejmě možné provést také z lokálního disku (ať už klasického, nebo USB), kde máme zkopírovaná instalační média, a samozřejmě také přes síť skrze FTP, NFS nebo HTTP. Nároky instalačního programu jsou odpovídající dnešní době – 32MB pro textovou, 64 MB pro grafickou instalaci. Zamrzí snad jen nutnost 68 MB RAM při instalaci prováděné ze sítě. Velmi sympatická je funkce, která umožňuje prostřednictvím X protokolu přesměrovat výstup z grafické instalace na jiný X server.

Jádro 2.6

Mandrake Linux 10.0 Community Edition je jednou z prvních distribucí, která obsahuje nové jádro 2.6 (konkrétně 2.6.3). Protože popis vlastností nového jádra by vystačil na několik článků, omezím se na přehled základních vlastností:

• podpora nového hardware včetně nových architektur (zejména nové 64bit platformy PPC a AMD a nejrůznější mobilní platformy) a také nových technologií (hyperthreadin­g), NUMA
• integrace threadové knihovny NPTL přináší vyšší výkon mnoha multithreadových aplikací
• nový plánovač procesů O(1) zvyšuje výkon a škálovatelnos­t jádra
• nový kód pro správu paměti, který je orientován především na spolehlivost a efektivitu
• znatelně vylepšená podpora protokolu IPv6
• integrace protokolu IPsec (standard pro VPN)
• podpora NFS verze 4, který představuje skok jak co do výkonnosti, tak co do spolehlivosti
• komprese obsahu IP datagramů IPComp rozšiřuje přenosové pásmo u síťových spojení
• v mnoha ohledech se změnil i způsob vývoje a testování nových jader, stejně jako způsob přispívání a správy kódu

Jak vidno, novinek je spousta, ovšem po pravdě řečeno, jádro 2.6 má své největší devizy převážně v oblasti enterprise systémů. Tam, kam je mířena distribuce Mandrake Linux, tedy převážně do segmentu domácích a individuálních uživatelů, nemusí být přínosy nového jádra tak patrné. Je to i díky tomu, že celou řadu funkcí měli díky backportům uživatelé možnost používat i ve starších generacích jader. Naopak v případě prvních verzí distribucí s jádry 2.6 zaznamená většina uživatelů spíše problémy s interoperabilitou mezi novým jádrem a ostatními komponentami distribuce, které ještě nemusí být úplně sladěné. Zdaleka ne všechny ovladače, aplikace i systémové skripty jsou uzpůsobeny, zdaleka ne všichni producenti hardwaru a softwaru zaznamenali, naožpak otestovali své produkty s novou verzí jádra. Z těchto důvodů je logické, že Mandrake Linux nabízí možnost používat jak při instalaci, tak při provozu starší, ovšem vyzrálejší jádro 2.4.25.

Nástroje

Když jsem v odstavci věnujícímu se instalaci zmiňoval nedostatky procesu výběru programů pro instalaci, tak musím tuto výtku rozšířit i o samotné grafické nástroje pro správu balíčků. Od minulých verzí se téměř nezměnily. Úkony instalace, odinstalace a aktualizace balíčků zůstávají nadále poněkud nelogicky rozděleny do několika samostatných nástrojů, což dle mého názoru neprospívá jejich přehlednosti. Uvedené nedostatky jsou částečně nahrazeny skvělou technologií urpmi, kterou Mandrake pro správu balíčků, aktualizací a instalačních zdrojů používá, ovšem její výhody můžete plnohodnotně používat pouze prostřednictvím příkazové řádky.

Stejně tak ani jiné nástroje sbírky DrakXTools se od předchozích verzí příliš nezměnily. Pouze se mírně pozměnil vzhled Mandrake Control Center, takže jeho chování více připomíná WWW rozhraní. Podle informací z dokumentace byly provedeny i další drobné změny, vesměs k lepšímu, které jsou ovšem pod rozlišovací schopností příležitostného uživatele Mandrake Linuxu.

Dalším lákadlem je nové prostředí KDE 3.2, které opravuje mnohé z chyb předchozí verze a navíc je subjektivně o kousek rychlejší než 3.1. Fanoušci Gnome samozřejmě nezůstávají ochuzeni ani o své oblíbené prostředí, které najdou tentokráte ve verzi 2.4.2. Jak už je v podání distribucí Mandrake zvykem, tak vzhled GUI prostředí je atraktivní, kvalita vyhlazování obrazovkových písem je dobrá. Oproti předhozím verzím byla přeorganizována struktura menu, která by nyní měla být logičtější než dříve.

Další klíčové komponenty distribuce uvedu už jen ve stručném výčtu:

• Glibc 2.3.3
• GCC 3.3.2
• Apache 1.3.29 i 2.0.46, Samba 3.0.2, MySQL 4.0.18, ProFTPd 1.2.9, OpenSSH 3.6.1p2, PHP 4.3.4
• OpenOffice.org 1.1, KOffice 1.3, Gnumeric 1.2.6
• Mozila 1.6 (včetně Thunderbirdu a Firefoxu), Gimp 1.2.5 i 2.0 pre3
• Xfree86 4.3 (ze známých licenčních důvodů chybí 4.4)

Manuál a závěr

Autorem přiloženého „Instalačního a uživatelského manuálu“je Ivan Bíbr. Kvalita černobílé 242 stránkové příručky je dobrá jak po obsahové stránce, tak i co do zpracování. Je určena především začátečníkům – pokročilejší uživatelé Linuxu z ní příliš rozumů nepoberou, ale to už bývá u podobných příruček pravidlem. Svůj účel, tedy základní seznámení nováčků s prostředím Mandrake Linuxu, dle mého názoru plní výborně. Ostatně můžete se o tom přesvědčit sami – PDF verzi manuálu si můžete stáhnout tady.

Po technické stránce na mě působí Mandrake Linux 10.0 CZ, jehož prodejní cena je stanovena na 487 Kč, dobře. Výtky, které bych mohl mít, se týkají spíše základní distribuci než samotného kitu, který je připraven kvalitně.

+ jádro 2.6
+ uživatelská příručka
+ příznivá cena
 – GUI nástroje pro správu balíčků
 – instalační program
 – nepřehledné zařazení distribuce do produktové řady