Mandrake jsem používal spokojeně docela dlouho. Začal jsem s verzí 6.0, na kterou jsem přešel právě z RH, takže na přesunu uživatelů určitě něco bude. Vše bylo ok až do právě zmiňované fuze s Conectivou. Tenkrát byli švorc, jak bylo také zmíněno a snažili se více zacílit i na firemní zákazníky, kteří nejsou až tak lační po novinkách a naopak je neustálé překopávání systému obtěžuje, takže změnili vývojový cyklus z půlročního na roční. Sice jim velmi brzy došlo, že tím víc uživatelů naštvou a ztratí než získají a vrátili se zpět k půlročnímu vývojovému cyklu, ale to už jsem byl změnou rozladěn tak, že jsem stihl prchnout k jiné distribuci a neměl jsem a nemám nejmenší důvod se vracet.
Poprvé jsem nainstaloval Mandrivu koncem října 2002 a od té doby ji používám. Prostě měla pěkný nástroj pro instalaci, a tak jsem měl dojem, že není důvod riskovat, že si z cílem, kterým byla existence dvou OS na jednom stroji, neporadí tak relativně snadno. Nevyzkoušel jsem od té doby nic jiného.
Dá se říct, že při každém vydání v těch dobách jsem narazil na nějaké problémy. Například chrčení zvuku, které jsem řešil tak, že jsem postupně zkoušel v mixéru zapnutí a vypnutí různých voleb, až se to rozjelo. Byl jsem na to pak už vycvičený. :-)
Podobně i dnes mi to buď jede, anebo nejede. Poslední léta spíše jede, i když určitou dobu jako všude jinde s nastupujícím KDE4 v tomto prostředí ze začátku celkem problematicky.
No co. :-) Dnes na výkonné mašině KDE 4 jede svižně.
Práve Mandriva (ak sa dobre pamätám, tak tá prvá s tým názvom) mi zlikvidovala XP-čka ako jediná z distribúcií, ktoré som kedy skúšal. Záviselo to asi aj od konfigurácie (resp. od toho, ako a čím som mal rozdelený disk), ale nebol som jediný, na fórach sa to vtedy riešilo a nevyriešilo.
Můžete být konkrétnější? Jak zlikvidovala?
Taky se mi stalo, že sem se namohl dostat do Windouzu, protože lehl zavaděč, ale vždy to šlo opravit.
Pokud ste si smazal oddíl s Windouzama tak asi nastala chyba při rozdělování disků. Nejlepší je mít na takové pokusy zvlášť vyčleněný harddisk a na něj to instalovat včetně zavaděče. Pak by se (snad) nemělo stát, že si zbořím widle.
nie, zavádzač bol v poriadku a disk C: bol tam, dokonca z Mandrivy čitateľný ;-)
A nebol to zďaleka môj prvý Linux. Stalo sa mi to, že ntldr (zavádzač Windows) prestal vidieť disk C:, a to tak dôkladne, že problémom bola aj reinštalácia. A nedokázali to ani zavádzače (ani Mandriva, ani Ultraboot) Dnes si myslím, že to šlo nejako opraviť (zmrvená bola zrejme partition table), ale bol to môj pracovný počítač, nemohol som čakať. Zálohu som nejakú mal, zbytok som odoslal sieťou na iný počítač pomocou tej Mandrivy a reinštaloval som oba OS (musel som úplne od nuly prerozdeliť celý disk). Chybou možno bolo, že pôvodne som disk delil Partition Magicom a potom som do toho siahol DiskDrakom. Výrobca Partiton Magic pred týmto v dokumentácii varoval.
veru nemenil, ale zmenil som počet a tým aj veľkosti linuxových oddielov. Rozhodol som sa počas inštalácie mať samostatný /boot. Neviem, či to dnes ide, odvtedy si dáva, pozor, linuxové partície si vytváram už pri inštalácii Windows, takže k dnešnému stavu veci si netrúfam povedať nič. Len trochu kritizujem „ľahkovážnosť“ inštalačných programov väčšiny distribúcií, ktoré ponúkajú automatické prerozdelenie voľného priestoru bez dôraznejšej výstrahy. Starý Red Hat kedysi varoval užívateľa dôraznejšie.
No, tak jednoduche to zase neni. Vemte si treba disk s jednim primarnim oddilem a jednim extended treba s tremi oddily uvnitr. Widle jsou nekde na disku d: nebo vyssim.
Ted do systemu pridate dalsi, podobne rozdeleny disk a jste v riti. Je treba zeditovat boot.ini a dat tam jine cislooddilu/disku. Ovsem dle Widlovych zvyku se oddily disku nejak zajimave pomichaji, tusim neco ve stylu hda-primary, hdb-primary, hda-extended-1… A ted babo rad? Kde jsou Widle? Navic je take hezke, ze ve Widlim znaceni jsou oddily cislovany nejak jinak nez v Linuxu, tak nejak s Microsofti logikou. Tedy kde v Linuxu je 1 oddil v extended tusim hda6 (hda5 je extended partition sama a hda1-hda4 jsou primarni oddily, at uz existuji nebo ne), tak ve Widlich je to kdo vi co. Neco ve stylu podle poradi, takze vytvorenim dalsi primarni oblasti se cisla oddilu v extended partition cela nekam posunou. Takze oprava boot.ini na takto nakonfigurovanem systemu je vzdycky velky thriller stylu pokus->omyl. A to se jeste muzete modlit, abu boot.ini bylo na FATu, protoze ve svete Windows neexistuje zadny oficialni nastroj na pristup a modifikaci souboru na NTFS bez toho, ze bu vam jely Widle. Znamena to tedy disk odpojit, strcit do stroje s Widlemi, doufat, ze vam to nabehne, zeditovat, strcit zpatky… Dnes, zaplatpanbuh, to jde udelat z live CD Linuxu nebo vyresit pomoci nejake IDE/SATA->USB hracky. Ale v dobach drivejsich to bylo k zesileni a rada adminu urcite prahla po vydelane kuzi Billa Gatese natazene pred jejich krbem.
Na Mandrake jsem přešel z Red Hat 8, kde už jsem měl dost těch problémů a nedodělků (hlavně s nefunkčním RPM). Bohužel to bylo z bláta do louže a nabyl jsem pocit, že Mandrake je jeden velký chaos. Zachránil mě až GNU/Debian. Nicméně nechci hodnotit dnešní Mandrivu a každá kvalitní distribuce se počítá … :-)
Ja presel jeste o verzi driv, z RH 7.3 na MDK 8.1 (vypalena 8.0 mi nechtela fungovat), byl to trochu zmatek, clovek se musel smirit s tim, ze je to samorost (a ze do toho nema hrabat :)). Spokojene jsem pak Mandrake pouzival az do verze 10.0, ktera mne vylozene zklamala, kdyz 10.0RC mi fungovala daleko lip nez original zakoupena 10.0 – zkusil jsem se vratit k RH, ale kdo mel 9.0 tak mi asi potvrdi, ze to bylo jeste horsi nez obvykle, i RedHat se na to vyprdnul a tak vnikla Fedora :).
Dobove obrazky GNOME (i s tema modryma ikonkama od Mandrake) [0] a KDE2 [1].
[0] http://kdyne.net/…nome-1.x.png
[1] http://kdyne.net/…-kde-2.x.png
To, že Mandrake/Mandrivu v Česku známe a používáme, musíme přičíst na vrub jednoho člověka. Jmenuje se Ivan Bíbr a pro tuto distribuci udělal a dělá mnoho. Řada lidí z mého okolí, kteří se o Linux zajímají, se k němu dostala hlavně proto, protože jsou k dipsozici kvalitní a v češtině dodávané příručky, které jsou prostě špičkové. Bez Ivana by komunita Mandivistů v Česku nebyla ani poloviční.
Chci tím říci, že se na něj nesmí zapomínat, protože pro mne osobně je daná rovnice Mandiva CZ = Ivan Bíbr…
Smekám před panem Bíbrem a jeho prací pro komunitu nejen okolo Mandrivy, ale dnes už i Ubuntu. Dá se říci, že mu vděčím za mnohé, hlavně co se různých nastavení týče a tudíž bezproblémovému používání systému na mých mašinkách. Mandrivu používám jako náhradní systém, hlavně pro potěchu oka, jinak jsem ubu a na problematických strojích Slaksware (kvůli nastavením).
Mandriva myslím ukazuje jednu z možných cest vývoje Linuxů, kdy i bez velké korporace v zádech se dá dělat vlastní vývoj. Otázkou ovšem zůstává, zda je to to pravé ořechové.
„Pro opakovanou nespokojenost přecházím na jiné distro.“
S Mandrake jsem neměl problémy, ani s prvními následujícími Mandrivami. Od r. 2005 to stojí za …, včetně nejprve zmaštěného připojování diskety (zápis 1M souboru na disketu trval asi 10 – 15 minut), posléze nutností připojovat disketu ručně pod rootem (protože na to sice mají grafické udělátko, ale to se musí po každém restartu systému znovu nakonfigurovat s právy roota, takže není důvod ho používat) – což já jistě zvládnu dvěma skripty spouštěnými z konzoly, ale už je to problém na počítačích v učebně, kde studentům heslo roota dávat nechci; nemluvě o začátečnících, pro které je tohle distro určeno. Plus zcela nefunkční KDE4, plus nemožnost nainstalovat plnohodnotné kódování češtiny v ISO 8859–2 (část aplikací tuto volbu akceptuje, část tam má natvrdo nastavené UTF-8 a vzájemně si nerozumějí).
Takže v novějším počítači na chalupě, který nahradil stařičký s Mandrake 10, je Debian, na novém eee je Ubuntu (Debian nemá ovladače na některé komponenty), Debian půjde i na stolní počítač doma a do pracovny, časem i do počítačů v učebně.
Mandrake a pak Mandrivu jsem používal, ale pak jsem přešel na Ubuntu. Přišlo mi dotaženější, vyladěnější. Přítelkyni se víc líbili barvičky a ikonky. Mně to, že když na něco kliknu, tak je v Ubuntu o něco větší šance, že to nespadne a že to bude fungovat. Je tam taky větší komunita, takže je snažší něco vygooglit, když je problém. Taky je snažší přímo stahovat balíky pro Ubuntu, prostě proto, že s Ubuntu už většinou každý počítá. A pak takové ty drobnosti jako že když se systém při bootu rozhodne testovat disk, tak Ubuntu aspoň nabídne přeskočení. A že Ubuntu samo od sebe v defaultním nastavení nespouští slocate nebo jak se ten nástroj na zpomalení počítače a odrovníní disku jmenuje. Mandriva i Ubuntu je systém pro blbé (jako jsem já), ale Ubuntu je prostě lepší. Ale i Ubuntu se má co učit, furt tam je tuna chyb, i když míň než v Mandrivě. To je pro mě mnohem důležitější, než jestli je tam Gnome x.y.z nebo x.y.z+1.
Ten nastroj na zpomaleni pocitace je nesmirne uzitecny pro vyhledavani souboru, kdyz clovek nevi, kde presne jsou a nepamatuje si i cele jmeno. Ovsem mohl jste si vsimnout, ze do dister se jiz nekolik let dava, misto tradicniho (s)locate, novy mlocate a casto, ne-li typicky, se defaultne instaluje namisto (s)locate. Pocina si natolik inteligentne, ze na stare sunce se zaflakanym 80GB diskem bezi denne tak 10–20 vterin, coz snad udychate. Navic, pokud pouzivate laptop, tak rada uloh cronu se inteligentne nespousti, pokud jedete na akumulator. Pusti se pak treba nekdy jindy, pres anacron.
BTW, uz jste upgradoval na Karmic? Jeste se vam Ubuntu libi?
Mlocate jsem nezaregistroval, protoze ho nepouzivam. Zaregistroval jsem, ze po zmena na ubuntu mi to prestalo chroustat. Nastroj typu mlocate bych akceptoval, pokud je ve vychozim nastaveni vypnuty nebo jeste lepe defaultne nenainstalovany. Na ubuntu 9.10 jsem updatoval a byla to chyba. U jednoho uzivatele spatne zkonvertoval ./pulse (bylo treba smazat), v eclipse nefunguje klik mysi na nektera tlacitka a je treba enter. A asi jeste neco. Ale furt lepsi nez Mandrake. Uvital bych, kdyby v zakladni verzi distribude bylo 5× min software, ale aby to fakt odladili.
Clovece, mrknete se, jak mate v systemu nastavene hodiny a casovou zonu a na kdy mate nastaven ten cron job. Nejak nevim, proc se vam mlocate spousti v pet odpoledne. Me se pousti v noci. Pokud pocitac pres noc nebezi, tak vam to asi spousti anacron. Mrknete se, jestli se da postelovat, kdy a za jakych podminek cron joby spousti. Eventuelne ho ze systemu vykopejte, napiste si skript, ktery spusti vsechny cron joby (napriklad pomoci run-parts) a spoustejte to rucne, kdyz treba jdete na obed. Nebo si prestavte cron joby na dobu obeda.
Eclipse v Ubuntu 9.10 funguje, myslim eclipse, ktery je k dispozici v repositari. Eclipse, ktery si nainstalujete sam, fungovat out-of-the-box nebude. Workaround pro to je napr. tady http://www.norio.be/…s-ubuntu-910
Nebo kompletne s vlastnim 32bit JDK a eclipse na 64bit stroji http://blog.javaee.cz/…bit-jdk.html
Dlouha leta jsem pouzival Mandrake/Mandrivu a v posledni dobe sem dal sanci i (k)ubuntu a musim rict, ze neni vubec spatne. Ale asi jako nejvetsi vyhodu mandrivy vidim jejich control center. Neustale mam v ubuntu pocit, ze bych vlastne nevedel kde nektere veci nastavit (obzvlaste kdyz rucni prepsani x.org ignoruje;-)
Problém s prekladom, nie je len v MDV, sa to tiahne už od prekladov KDE atd.
v 2009 bola ale slovenčina pridaná v knižnej distribúcii, teda predpokladám že bude aj v 2010, ktorú si môžeš predobjednať:
2010
S Mandrivou som začal asi v 2007, vyskúšal som potom Ubuntu, Xubuntu, OpenSUSE, Fedoru, ale Mandriva je pre mňa asi najvhodnejšia. 2010 som najskôr skúsil v Gnome verzii, nešiel zvuk ani video, tak som si povedal že skúsim KDE a tam je to OK (okrem AAC), keby dačo, tak VLC prehrá asi všetko. Takže ešte pridať K3b, VirtualBox, DoxBox, nejaké maličkosti – a hotovo, operačný systém zadarmo ktorý by podľa mňa musel stačiť aspoň minimálne polovici užívateľov PC (net, office, pošta, IM, fotky, a aj tie hry).
Zatiaľ mi síce na MSI notebooku nečíta xD karty, ale inak nVidia grafika, bluetooth, wifi, touchpad v pohode.
Distrowatch pořadí určuje, kolikrát se kliklo na stránku s příslušnou distribucí – ne kolikrát se z dané distribuce na ty stránky přistoupilo, ne počet stažení iso atd. Třeba já se tam koukám na distribuce, které nepoužívám a nebudu, jen chci vědět, co jsou zač – to neznamená, že jsou populární.
Mandrivu som používal vďaka Bíbrovým knihám. Teraz som však viac v Ubuntu (9.04) ako v Mandrive. V Ubuntu sa mi zdá lepšia správa vzhľadu, oveľa viac návodov na hocičo atď. Napríklad návod na zpojazdnenie vdpau v Ubuntu vyšiel dokonca tu na root.cz, ak dám heslo „vdpau“ na mandrivalinux fóre, nevyhodí nič. Môj Creative Zen v Mandrive vôbec nefungoval, v Ubuntu áno … Kúpim si ešte novú Bíbriho Mandrivu 2010 a uvidíme čo sa zmenilo …
Dobrý článek, myslím si že velmi dobře vystihuje jak Mandrivu, tak její produkt. Stejně jako poslední autorův článek o Ubuntu.
Sám používám Madrivu od doby, kdy Red Hat přestal vydávat svůj desktop. V minulosti jsem si hodně věcí doinstalovával, protože jsem chtěl mít u všeho poslední verzi. V poslední době používám Mandrivu tak, jak mi to Mandriva nabízí – všechno instaluji z repozitářů. Není to úplně poslední verze, to není ani možné, ale je to sladěné.
Mandrivu mám asi 2 roky, přešel jsem na ni rychle po problémech s Kubuntu (nebývalo to nejlepší, asi už je to jinak). U některých verzí byly problémy s repozitáři atd., např. One 2008.1 byla slabota. Kvalita verzí kolísala. Hotové RPM jsou někdy hůře sehnatelné než např. k Debianu a jiným distribucím. Jinak milá distribuce, designérsky zajímavá (stylizovaní skákající tučňáci jsou skvělí). Nemusím mít zrovna hory příkras, ale 2010.0 mě designem mile překvapila, myslím, že se směle může měřit s widlemi.
Poděkování patří české komunitě, která Mandrivě věnuje bezesporu nemalý čas (p. Bíbr a další).
Mandrivu používám od verze 2005 i na serverech ji máme několikrát povyšovanou do aktualní, problémy jsou v každém distru i tady, ale vždy to byli detajly. Ocenuji jednoduchost správy, máme ji i u některých klientů jako klientské pc, open office Thunderbird.
Díky Bribimu si troufnu říci ze distru rozumím a umím jej spravovat, co víc chtít.
Dokonce i naše meteostanice je poháněná mandrivou :-) ani nepamatuju kdy sem se tam naposledy hlásil, data mám ale pořád.