Menuet OS

Co je Menuet zač?

Hlavní myšlenkou týmu vývojářů Menuet OS je, jak se asi nabízí, minimalistické pojetí operačního systému, který by na druhou stranu ale měl být systémem použitelným. Není tedy také divu, že celý systém je napsán výhradně v assembleru. Je třeba si uvědomit, že se nejedná o systém na bázi Unixu ani jiného známého operačního systému, Menuet OS je napsán zcela od základu. Jak je psáno na stránkách projektu, systém podporuje preemptivní multitasking, obsahuje grafické prostředí, zvládá rozlišení až do 1280×1024 na 16 bitovou barevnou hloubku a obsahuje spoustu dalších věcí. Pojďme se tedy podívat, jak to vypadá trochu kritičtějším pohledem.

Testujeme

Systém se vyskytuje v 32 a 64 bitové verzi, které se od sebe docela liší (soudě podle screenshotů). Zbytek tohoto článku pojednává o 32 bit verzi (protože 32 bit procesory stále ještě převažují a můj počítač je osazen též jedním z nich). Stáhneme si tedy 32 bitovou verzi v podobě obrazu diskety (podle mě nejjednodušší způsob, jak Menuet OS vyzkoušet) a nahrajeme na disketu (pod Linuxem příkazem dd if=obraz.img of=/dev/fd0) nebo v emulátoru nabootujeme rovnou z image.

Uvítá nás konfigurační obrazovka, kde si vybereme grafický režim, typ myši a odkud naloadovat ramdisk. Ten se posléze nahraje do paměti ram a rozběhne se grafické prostředí (systém tedy běží celý v ram, což je jedna z výhod minimalistického řešení). GUI nepřekvapí ničím exotickým, sestává se klasicky z panelu, nabídky s programy a pracovní plochy s ikonami. Při procházení menu upoutá naši pozornost řada názvů, jež slibují, že se za nimi skrývají zajímavé programy. Jsou tu přehrávače zvuku, jednoduché programy pro práci s grafikou, vývojové nástroje (co jiného než assembler) a neodmyslitelné hry. Dokonce je tu i pokus o 3D bludiště.

Za vyzkoušení nepochybně také stojí síťové nástroje, kterých je tu celá řada. Pomocí konfiguračního nástroje nastavíte IP adresu a vše ostatní potřebné k fungování sítě (v menu je dokonce program s nápovědou krok po kroku). Správnost nastavení můžete ověřit pingem na danou adresu a můžete začít testovat síťové klienty a dokonce servery. Máme tu k dispozici textový webový prohlížeč, irc klient, klient na čtení pošty přes protokol pop3, telnet klient (který se umí připojit na kterýkoli port, takže kdo ovládá třeba smtp protokol, může vesele posílat maily) a další zajímavé programy. Ze serverů tu máme například webový nebo ftp server, oba funkční.

Závěr, zhodnocení, verdikt

Menuet OS určitě stojí za vyzkoušení, jenže to je bohužel všechno. Je třeba jistě hodnotit kladně schopnost vývojářů nacpat grafický systém na jednu disketu a jejich snahu vytvořit pro něj použitelné aplikace a programátorské rozhraní, také je třeba přičíst to, že systém není zdaleka v finální verzi. Proto také není na místě nijak výrazně kritizovat špatnou podporu hardwaru či celkem nedodělané konfigurační rozhraní, stějně jako nestabilitu aplikací či dokonce jejich uživatelské rozhraní nebo funkce.

Hlavní problém Menuet OS tkví totiž v tom, že je originální. Možná se vám to může zdát paradoxní, ale pravdou stále zůstává, že vytvářet věci, které se naprosto liší od věcí zažitých, se často v tomto oboru setkává s neúspěchem. Je těžké přesvědčit lidi, aby se učili pracovat s něčím úplně jiným. (Jen tak na okraj: Proč tolik lidí používá systém Windows, ač na ně stále nadává?) Těžko můžete čekat, že se objeví spousta programátorů, kteří budou ochotni se učit programovat pro systém odlišný od běžně používaných operačních systémů. A pokud nebudou programátoři, kteří budou ochotni pro systém psát programy, nebudou zákonitě ani uživatelé, protože je nebude nic lákat k používání systému, který je nepoužitelný.

Menuet OS je zatím jen takovou zajímavou hračkou, kterou si člověk vyzkouší a odloží. Jeho naděje spočívá v jeho vývojářích, na kterých je doladit četné nedostatky systému jako je podpora hardware nebo nestabilita programů a naplnit jej fungujícími aplikacemi. Jinak řečeno udělat z něj alternativu k linuxovým livecd, případně ho použít v embedded zařízeních. Menuet OS má naději na úspěch, zbývá jen čekat, až dospěje do o něco použitelnější verze nebo nastudovat dokumentaci a zdrojové kódy a přiložit ruku k dílu.