Microsoft na ČNI: Připomínky k OOXML mají jen editační charakter

Program akce byl následující:

• Informace o stavu prací v jednotlivých subkomisích JTC 1 a zkušenosti z aktivního zapojení do mezinárodní spolupráce – podají zpracovatelé úkolů mezinárodni spolupráce.
• Informace o pojednávaném návrhu normy ISO/IEC 29500 – Information technology — Office Open XML file formats – Microsoft ČR.
• Projednání plánu mezinárodní spolupráce na rok 2008
• Návrh reorganizace TNK 20 – přesun některých JTC 1 SC do působnosti TNK 42
• Volba předsedy TNK 20
• Diskuse

Z prvního příspěvku jsem došel k závěru, že ČNI trpí velkým nedostatkem financí, zpracovatelé norem dělají většinu práce zcela zdarma, bez nároku na honorář, pokud se ČR má zúčastnit nějakých akcí v zahraničí, platí ČNI pouze 20 - 30 % nákladů. Zbytek si musí zpracovatel platit sám nebo získat dotaci jinde. Během celého roku dostane malý tým dobrovolníků stovky a tisíce stran návrhů různých standardů, které by měl prostudovat a tam, kde ČR drží takzvané P členství, i hlasovat. Realita je taková, že řada norem je podpořena hlasem „Ano“ z toho důvodu, že současní zpracovatelé na prostudování konkrétní normy nemají čas – což nepovažuji za chybu zpracovatelů, ale za chybu ČNI.

To je samozřejmě zcela špatně, a v takovém případě nevím, proč ČR drží P členství v řadě oblastí. Často se také stává, že zpracovatelé ani nedostanou od ČNI potřebné dokumenty, ale pouze hlasovací lístek – hlasují tedy o něčem, co ani nečetli – nejspíš také špatně.

Celé fungování ČNI mi tedy přijde zcela neprofesionální a pokud se brzy zcela nezmění přístup organizace a ČR k normalizaci, pak nemusíme mít ani ČNI. Členy TNK20 jsou často opravdoví odborníci na danou problematiku, zástupci akademické obce, vědci i profesionálové z praxe. Pokud ale dostanou každý měsíc na prostudování několik set či tisíc stran dokumentů a při svém zaměstnání se mají k normě fundovaně vyjádřit, není to, i dle jejich vlastních slov, možné.

A teď si představte, že této skupině lidí dorazí 6000 stran dokumentace Office OpenXML, které mají prostudovat během několika málo týdnů. „Požadavek Microsoftu zpracovat 6000 stran dokumentace OpenXML ve zkráceném řízení považuji za podraz,“ řekl zástupce ČNI na meetingu – a nemohu jinak, než souhlasit. I když v případě OOXML si ČNI uvědomilo důležitost tohoto standardu a zpracovatelem byl Jirka Kosek, který odvedl dle názoru všech zúčastněných velice dobrou práci.

Na setkání vystoupil také pan Růžička z Microsoftu, který měl zhodnotit práce a stav právě kolem velice aktivně diskutovaného návrhu normy Office OpenXML. Celé zhodnocení bylo v pořádku, až na závěr, který zněl tak, že odevzdané připomínky z ČR i celého světa jsou v podstatě jen editačního charakteru – překlepy, špatně označené odstavce a podobně. V tu chvíli jsem nechtěl věřit svým uším a tomu, že zástupce firmy Microsoft může podávat takto zkreslené informace. Mezi odevzdanými připomínkami je řada velice závažných chyb, pokud by totiž šlo jen o editační komentáře, norma by měla být přijata. Co nám tím Microsoft chtěl naznačit? Bude se snažit všem zemím před závěrečným hlasováním podat podobné „editační vysvětlení“ svých připomínek?

Svůj názor na „otevřenost“ společnosti Microsoft tedy nadále nehodlám měnit. Zhruba před rokem jsem začínal být v rozpacích – Microsoft se chtěl stát členem OSS Alliance, zástupci Microsoftu mě několikrát v Děčíně navštívili, aby společnosti blue.point nabídli zajímavé možnosti spolupráce. Chvilku potom jsem si začal říkat, jestli se Microsoft opravdu nezačíná měnit. Po letošních zkušenostech v „kauze“ OOXML jsem ale zase zpět nohama na zemi. Lidé z Microsoftu umí stále krásně lhát, pohodlně zkreslovat informace a ve fórech vystupovat pod stejnou přezdívkou „Anonymní“. Škoda.