Názory k článku
Mikroprocesory s architekturou RISC - čipy AMD 29000 (29k)

Ty AMDéčka mi byly hned povědomé. Mám tu K5, ale pomalejší, PR90. Nemá nahoře ten zlatý čtverec, ale je to celé jen "dlaždice".
A K6 mám novější: K6-2 z roku 1998. Něco jako AMD-K6-2/288AFR. Víc toho pod nánosem špinavý pasty nepřečtu. To byly časy. SIMMy, DIMMy, první CD-ROMy.

Bude to asi skor AMD-K6-2/266AFR ...:-)
To cislo za lomitkom zvyklo vyjadrovat tiez nieco ako Pentium Rating a zvyklo to byt vo vyskach beznych taktovacich frekvencii Pentii - tusim, ze 266 bola najnizsia K6-2, potom 300, 333, 400, 450 a koncilo to tusim pri K6-2/500, potom uz nasledovali slavne Durony. Este o cosi starsiu K6/266AFR som prave teraz drzal v rukach (ide do el. srotu ...), tie sa ale zvykli viac hriat a neboli az tak oblubene.

K6-2 som mal rad - na svoju dobu lacne a sikovne masinky :-)

V případě AMD K6-2 číslo za lomítkem vyjadřovalo skutečnou frekvenci, která končila až na 550 MHz. PR rating používali pouze první procesory K6.

Mam jeste nekde doma K6-2 500 a vykonostne to bylo ve sve dobe delo.

Jinak mezi K6-2 a Durony byly jeste K6-III tusim 450-550MHz (moc moc moc jsem ho chtel, ale v zivote jsem ho nevidel nazivo) a po K6-III prvni Athlony (Slot-A). Durony prisly az jako levnejsi varianta (mensi L2 cache) socketovych Athlonu (s462 neboli socket A).

Otazka na p. Tisnovskeho - vite o nejakem stroji, kde se AMD290x0 pouzivaly?

K6-III ale byla myslím v podstatě K6-2 s integrovanou L2 cache (na desce pak byla L3). Výkon to moc nezvedlo a bylo to drahý.

K6-III je K6-2 s integrovanou L2 cache 256kB běžící na plné frekvenci procesoru což byl proti K6-2 kde L2 běžela na frekvenci FSB značný rozdíl (400 nebo 450Mhz vs 66 nebo 100MHz). Výkon to zvedlo docela dost, bohužel cenu také. K6-2 muselo mít zhruba o 100MHz více aby se výkon vyrovnal. Bohužel se vyráběly pouze verze 400 a 450 MHz. Později se vyráběli ještě mobilní verze K6-2+/K6-III+, ale ty nebyly běžně dostupné.

K6-2+ tu mam v jenom notebooku zajmava vecicka, pri lehci zatezi to umi fungovat i bez chladice a i v plny zatezi se to uchladi pasivne
Celej notebook bere asi 10-20W podle zateze, nebejt dneska na webu samej flash tak se to da pouzivat na brouzdani porad, dokonce to prechroupe i DivX(a podobny) ve fullscreen(DSTN 800x600) :)
Je to stroj K6-2+ 400MHz, 128kb L2, 512kb l3, 128MB ram a k tomu 20GB hdd :)
Akorat programy kompilovany pro i686 na tom nebezi :(

Protože K6 není i686... tuším tomu chybí CMOV (a možná jsou tam i další problémy).

Ja si pamatam K6-III, ako celkom dobre dela. Na intraku sme ich par mali a zvladali v pohgode videa o ktorych si K6-2 mohli iba snivat. Vykonnostne na urovni P II/P III na tej istej frekvencii. Kazdopadne problematicke dosky s VIA cipsetmy s katastrofalnymi implementaciami AGP a pod to cele zabili.

K6-2-450 tu mám ve firemním notebooku (s Windows XP), který se stále používá.

K5 existovaly ve dvou verzích a u první (té starší) z nich odpovídal PR reálné rychlosti, takže PR100 = 100 MHz.
Od PR133 měly K5 jiné jádro a tam platilo, že PR133 = 100MHz reálně.

Btw. K5 byl strašně rozporuplný procesor - na normální kancelářskou práci byl rozhodně méně použitelný než soudobé Pentium "Classic" a to hlavně kvůli spoustě drobných nekompatibilit, které na člověka vybafly v nejnevhodnější moment, ale např. v improvizovaném web/file serveru, sestaveném ze šrotu byla K5PR90 k mému překvapení a příslovečný fous lepší, než Pentium/100.

Je to tak, K5 se AMDckum moc nepovedl, oni hlavne v minulosti zazarili s Am386 (nekdy rychlosti predehnaly i predrazene 486(SX)) a potom az s K6.

Jen pro zajimavost - ten web/file server bude asi Linux based ze? Je to prekladano pro i386 nebo i586? U toho druheho bych se osobne asi trosku tech nekompatibilit bal, i kdyz to mozna maji v gcc osetreny lepe nez v dobach Win95 :-)

Ano, byl to klasický LAMP založený na nějaké prehistorické verzi Red Hatu (6.x). Žádné kompilace jsem nedělal a chodilo to v podstatě rovnou "out of the box", takže to nejspíš opravdu byla generické binárky zkompilované pro i386. A Apache skutečně reagoval na K5 nepatrně, byť rozeznatelně, svižněji.

Ony ty nekompatibility u 32bit programů většinou nebyly až tak strašné (v nejhorším případě to běželo pomalu, ale to bylo dané jinou architekturou K5 vs. Pentium), co zlobívalo, byly 16-ti bit věci pro MS-DOS ev. Win 3.x, kde evidentně občas chyběly nějaké ty nedokumentované instrukce (hlouběji jsem to ovšem nezkoumal, pro ostré nasazení stačilo vědět, že na 386/486/Pentiu to chodí a na K5 ne; samozřejmě, ta 486 nesměla být od UMC, to dávalo pojmu nekompatibilita zcela nový a do té doby netušený rozměr, vedle UMC 486 byl AMD K5 naprosto bezproblémový procesor).

Svého času jsem měl jak UMC, tak K5 a na nějaké problémy s nimi (až na mizerný výkon) si nevzpomínám. A to jsme používali 16 bitové programy téměř výhradně.
Pak jsem měl postupně K6-200 a K6-450 a to už bylo jiné kafe, ten druhý jmenovaný jsem používal doooost dlouho.

Tak je skutečně pravda, že v pre-win95 dobách MS-DOSu si UMC získaly slušnou pověst, to si celkem pamatuji, ale na typickém W95 mixu 16/32 bitů byly UMC dobré tak akorát na to, aby je člověk vyndal z patic, hodil do koše a nahradil +/- čímkoliv z produkce Intelu/AMD/Cyrixu (bavíme-li se o generaci 486SX/DXx a pod.).
Já to řeknu takhle - je klidně možné, že se UMC daly vyladit pro bezproblémový chod i pod Win95, kde jsem s nimi tehdy zažil největší problémy. Jenže, vzhledem k tomu, že plnotučná 486 od výše zmíněných výrobců nestála o tolik víc a bylo s ní v hromadném nasazení o tolik míň problémů, tak se nám tehdy nasazení procesorů UMC nemělo šanci vyplatit.

K6-x byly úplně jiné bestie, které sice taky měly svůj "fair share of troubles", ale ve srovnání s K5 těch problémů bylo jednak násobně méně a jednak, v té době přestal být Intel díky změně architektury z P5 na P6 etalonem pro kompatibilitu a spousta programů měla naopak radši K6 než P6. U K6 byly hlavní bolesti jinde - a sice zejména v oblasti chipsetů resp. implementace AGP.

Skutecne je ten snimek z elektronoveho mikroskopu a dobraveny? Me spis prijde ze to je normalni zmenseny layout.

Jaké díly (o čem) jsou v plánu ? Mě osobně by zajímaly více moderní soudobé procesory a perspektivní směry budoucího vývoje. Články sice zatím pěkné ale trochu muzeální.

Jeste presne nemam rozmysleno, jak bude serial pokracovat - zalezi na zpetne vazbe od ctenaru :-)

Ale tyto vylety do minulosti vam IMHO hodne reknou o tom, jak to bude vypadat v budoucnu, protoze v IT jde vyvoj po spirale, coz muzeme videt jak u SW (tam spis), tak i u HW. Ostatne myslenka RISC prisla v dobe, kdy se mainstream orientoval na procesory CISC s mnohdy silene slozitymi instrukcemi (desitky az stovky taktu), potom nastala era RISC (krome x86 :-), dale se kvuli potrebam velkych cache zjistilo, ze neco dobreho je stale i na CISC (s RISC-like jadrem) atd. atd.

U SW je spirala videt jeste lepe - od davkovych uloh pres interaktivni terminaly k desktopovym aplikacim a zase zpet k primitivnim terminalum (puvodni web aplikace) az k web-based systemum.

Já bych uvítal článek o Hitachi SuperH architektuře. Nedávno jsem se s ní setkal, ale její historii neznám. Prý i dnes je SuperH jádro ve většině čipů pro GPS.

Dále bych se rád něce dozvěděl právě o CISC čipech s RISC-like jádrem. Tam se prý instrukce dekóduje na 3x ( s CISC na RISC a pak na mikrokód ). Je to tak ?
Dále mi někdo tvrdil, že se na těchto procesorech dají spouštěn programy přímo ve vnitřím RISC kódu. Na ITANIUM to prý jde určitě. Jde do i na IntelCore2 nebo nových AMD ? Jaký je vlastně vnitřní RISC kód na nových procesorech a jaká je historie jeho implemntace ??

Díky za případné směřování dalších článků tímto směrem.

nekam do techto smeru se budu snazit dalsi dily smerovat, diky za tip.

Jinak RISCove procesory nemaji (z definice) mikrokod, sice se objevily cipy oznacovane jako RISC s mikrokodem, ale to se vetsinou jednalo o nejakou hybridni architekturu.

Pokud vim novejsi PIC18 je RISC a je v nem mikrokod. Nekdo delal reverse engineering toho jadra a objevil tam pomerne velkou ROM s mikrokodem. Nekde mam i obrazek.

Na SW je spirála bohužel vidět mnohem lépe. Jednou za pár let se prostě objeví "nová technologie, díky které si můžete na svém počítači zahrát Doom. Sice to na současném HW moc nefunguje a trochu se to trhá, ale za pár let bude HW dostatečně silný, aby to utáhl". Opakuje se to poměrně často už někdy od roku 1993 nebo tak nějak.

Kupodivu řada velkých firem tohle postřehla a dnes provozuje 25 let starý SW na 2 roky starém HW a noví IT zaměstnanci po prvním záchvatu smíchu blednou při zjištění, že na tom serveru současně pracuje 20k uživatelů, v DB jsou miliardy záznamů z nichž miliony jsou živé, a to celé funguje bleskově rychle i v případě věcí jako je MRP nebo měsíční finanční uzávěrka všech 58 firem korporace.

zial casto su firmy nutene k upgradom SW kvoli bezpecnosti a potom to nejde... :(

V roku 1996, som robil uzasne dokumenty vo Worde 6.0 na Windows 3.11...

Mal som 8 MB Ram a 486SX 25 pretaktovanu na 40 MHz... slapalo to ako hodinky... a cely word mal 6 MB.

Pak by ještě nebylo špatné dovědět se něco o největších drtičkách dat - jednoúčelových nebo specializovaných čipech. Například těch co obsahují pole vektorových jader atp.

K tomu se taky budu snazit dopracovat, musim si to sam poradne zmapovat, tech specializovanych cipu je docela dost, nektere maji dost obskurni architekturu (napriklad existuje procesor ktery dela veskere vypocty na logaritmicke skale, takze nasobeni a deleni je hracka, ovsem scitani a odcitani je dost ohackovano).

Našel jsem tohle, je to dokonce české.

http://www.oldcpu.cz/CPU/AMD

Nevím, kdo je autor, ale je to určitě naše krevní skupina ! :)