Hlavní navigace

Multimédia pro začátečníky: dnes o zvuku

15. 2. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

V minulém článku z naší pravidelné série pro začátečníky jsme velmi rychle a přehledově prolétli multimediálním světem v linuxových operačních systémech. Zmínil jsme aplikace a více jsem se o nich nerozepisoval. To se dnes změní, protože si multimediální aplikace rozebereme podrobněji.

V prvé řadě si popíšeme programy, které najdete jako výchozí ve většině distribucí a závislosti na použitém desktopovém prostředí. První takovou aplikací je Rhythmbox. Obvykle bývá nastaven jako výchozí přehrávač v distribucích používajících GNOME. Na domovské stránce si můžete přečíst, že byl inspirován především Apple iTunes. Jedná se o aplikaci, která je nejenom přehrávačem hudebních souborů, ale můžete v ní poslouchat internetová rádia či poslouchat streamované vysílání serveru last.fm. Navíc je tato aplikace použitelná jako správce vaší sbírky hudebních souborů dokonce i s přenosem na přenosné přehrávače. Pokud chcete vaši sbírku teprve založit (převodem CD do elektronické podoby), ani v tomto případě vás Rhythmbox nezklame. Navíc jsem se ještě nezmínil o vizualizacích, tj. o grafických obrazech skládaných a vytvářených na základě přehrávané hudby nebo podporu tzv. playlistů, což jsou soubory, které vám umožní vytvořit si vlastní seznam přehrávaných skladeb skrz vaši sbírku. Nakonec jsem si nechal podporu serverů Magnatune a Jamendo, které nabízejí hudbu šířenou pod licencemi, kterou je možno stahovat a poslouchat bez omezení. K dispozici je velké množství žánrů a docela dost kvalitní hudby od umělců z celého světa. Celá tahle trojice (včetně last.fm) vám do vašeho počítače přinese hodiny hudby, se kterou nebudete mít nějaké licenční problémy a ani vás finančně nezruinuje. Vřele doporučuji se na jmenované servery alespoň podívat. Mezi podporovanými formáty najdete všechny nejběžnější jako je mp3, ogg nebo wma. Rhythmbox pro práci s nimi používá knihovnu GStreamer, takže vše, co podporuje GStreamer, to podporuje i Rhythmbox. K vaší dispozici jsou i zásuvné moduly, které rozšíří funkčnost Rhythmboxu. Chcete-li vidět, jak Rhythmbox vypadá, zkuste sekci Screenshots na domovské stránce programu. Podstatnou informací je také to, že program je přeložen do češtiny a v češtině s vámi komunikuje.

V prostředí KDE je podobným přehrávačem Amarok. Na začátku prosince 2008 byla vydána verze 2, která je provázána s KDE4. Nabízí v podstatě totéž, co Rhythmbox. I v Amaroku můžete organizovat svou hudební sbírku, zobrazovat text skladeb, používat last.fm či Jamendo. Vzhled si můžete taktéž prohlédnout na domovské stránce a také v sekci Screenshots. V porovnání s Rhythmboxem nabízí Amarok navíc možnost skinování (změny vzhledu) a také podporuje více online obsahu, když přidává podporu pro servery MP3 Tunes (hudební soubory), LibriVox (audio knihy) nebo Ampache (přehrávání vaší hudby přes web). Navíc je k dispozici pro všechny tři hlavní platformy (Linux, Windows i Mac OS). Pokud používáte KDE, je Amarok s KDE asi nejvíce provázán.

Třetím podobným programem je BMPx. Má za sebou docela zajímavou historii, neboť je odvozen od programu BMP, který je zase odvozeninou XMMS. Byl sice napsán úplně od počátku, část kódu však ze svých předchůdců využívá a inspirace jimi je zjevná. Funkčně je blíže Rhythmboxu, i když v raných fázích jeho vývoje tomu tak nebylo. Je také určen pod GNOME a také využívá GStreamer. V současné době však nemá žádnou stabilní domovskou stránku, zkuste se podívat do balíčků své distribuce.

Jeho inspirační předchůdce BMP, který se již aktivně nevyvíjí, má svého přímého nástupce v programu Audacious. Jedná se o přehrávač, který má spíše minimalistický vzhled. Uživatelé Microsoft Windows při pohledu na něj jen dodají, že je to kopie WinAmpu (nejpoužívanější přehrávač hudebních souborů na tomto systému). Program se svým vzorem netají, neboť podporuje skinování a je dokonce možné použít i již vytvořené vzhledy ze starší verze WinAmpu 2. Podporuje i zásuvné moduly třetích stran. Funkčnost je pak podobná jako u jeho předchůdců, jen je chudší při přehrávání hudby z online zdrojů.

Pokud se vrátíme zpět k Rhythmboxu, nemůžeme zapomenout na Songbird. Jeho zvláštností je jádro, které je stejné jako u prohlížeče Mozilla Firefox. Songbird podporuje velké množství doplňků a změnu vzhledu. Také Songbird umí přehrávat hudbu ze speciálních internetových stránek (např. Last.fm). Pokud vás zajímá další vývoj, můžete se těšit na práci s CD (převod hudby do podoby MP3) nebo na podporu přehrávání videa.

root_podpora

Posledním přehrávačem, který zmíním, je Jajuk. Je vytvořen v Javě a lze jej spustit přímo z domovské stránky. Jedná se opět o správce hudební sbírky s možností přehrávání. Jak vypadá lze zjistit v na domovské stránce v sekci Screenshots. Přehrává všeliké hudební soubory, zvládne i video, musíte však mít nainstalovaný MPlayer.

Závěrem textu bych chtěl opět zdůraznit, že tento přehled není kompletní, snaží se spíše doporučit, po čem byste se jako začátečníci měli asi poohlédnout ve výchozích instalacích vaši linuxových distribucí. Příště si podrobněji popíšeme přehrávače videa.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Pracuje na pozici IT architekta pro firmu zabývající se zpracováním ropy a výrobou produktů z ní. Navrhuje rozličná řešení a jejich integraci do firemní infrastruktury na základě firemních standardů bezpečnosti nebo plánů obnovy.