Odpověď na názor

Jenomže člának má vadnou nejen formu, ale i obsah. Když Američan do New York Times napíše článek pro začátečníky o České republice a napíše tam, že český car je papež Jan Paroubek II., taky nebudeš vyčítat člověku, který se proti tomu blábolu ohradí, že důležitý je obsah, ne forma, a že to je jenom úvod do problematiky pro běžného Amreričana (který se o naši zemi moc nezajímá a je mu to jedno), ne nějaké odborné povídání pro experty. Právě že šíření bludů v článcích pro začátečníky je to nejhorší - začátečník nepozná, že čte bludy, a bude je šířit dál.

Což je mimochodem přesně ten efekt, který v této oblasti zapůsobil - proto tolik lidí má v hlavě toli zmatků ohledně multimédií, protože jsou zblbnutí letitým omíláním hovadin, jaké např. píše i tento článek. Když tady napíšeš blud v odbornějším článku, hned se pod ním vyrojí lidé, kteří se vyznají a opraví to. Ale začátečník prostě nesmysl přijme a pak bude doživotně zmaten.

Což není přehánění - některé mýty ohledně multimédií jsou tak hluboko zažrané a naprosto nevykořenitelné, že mám mnoho osobních zkušeností kdy např. nějakému začátečníkovi jasně a maximálně polopatě vysvětlím, že program není formát, že např. x264 je program a H.264 formát, a asi pětkrát zopakuju, že tedy x264 není formát, jak se řada lidí mylně domnívá (protože čtou hlouposti v článcích jako je tento), načež mi onen nešťastník ze srdce a opravdu vřele a upřímně poděkuje, že jsem mu to objasnil a že teď už tomu konečně rozumí, načež mi dá závěrečnou otázku: "a jaký program mám použít pro kódování do formátu x264?"

Je to prostě zoufalé. A každý, kdo píše takovéto články, je spolupachatel.