Názory k článku
Musí uživatel znát Linux, aby ho mohl používat?

Z článku čiší, že Linux by měl jít vlastní cestou, nemusí se připodobňovat Windows. Základní teze není špatná, ale nefunguje úplně tak, jak se nám ji snaží autor podat (aspoň se mi to tak zdá, případně mne opravte, jestli se pletu).

a) „předvídatelnost“ – to je to nejzásadnější pro uživatelský komfort. Jenže je několik předvídatelností. Tak třeba prohození OK/Storno mezi Win a Lin. Jiné názvosloví pro totéž nebo předvídatelnost systému, že si po instalaci najde veškeré ovladače, že nespadne, že bude okamžitě použitelný

b) MacOS a řečení, že lze přecházet mezi oběma (Win a Mac) systémy. Je potřeba si uvědomit dvě věci; MacOS je na trhu podstatně déle (tudíž již došlo k sblížení mezi Win a Mac) a MacOS není primárně určen pro skupinu administrátorů a stavitelů počítačů, kteří rádi koukají pod pokličku (už proto, že byl funkční na specifickém HW). Byl (a je, než se z toho stala v našich končinách stylovka) tedy určen pro skupinu uživatelů, vedenou pod druhou odrážkou.

Závěrem tedy, bez připodobnění se mainstreamu to nejde.

Podle mě je to připodobnění mainstreamu už celkem dostatečné – máme grafické rozhraní s lištou, máme „nabídku start“, máme okna s titulkem a ikonkami pro zavření/max/min, máme menu, klávesové zkratky jsou taky téměř shodné atd. To jsou základní prvky, se kterými uživatel pracuje a které už se mezi Windows a Linuxem nijak zvlášť neliší, to ostatní je většinou jen o tom, jestli uživatel umí nebo neumí číst.
Linux přece nemění význam tlačítek OK a Cancel, a pokud snad mění jejich pořadí, tak v tom nevidím valný problém – od toho koneckonců jsou na těch čudlících texty, aby bylo jasné, k čemu který slouží. Možná jsou uživatelé, kteří slepě klikají na levé nebo pravé tlačítko, aniž by si přečetli, co na něm stojí, ale nevěřím, že je jich většina.

Jestli v něčem vidím z hlediska prostého uživatele problém, je to adresářová struktura – odvyknout si od „C:“ je podle mě to nejnáročnější, co uživatele, který pracoval jen s Windows, na Linuxu čeká :-)

„to ostatní je většinou jen o tom, jestli uživatel umí nebo neumí číst“
No prave. Uzivatel sice UMI cist, ale ZASADNE na obrazovce nic NECTE. Obzvlaste delsi zpravy v dialogovych oknech.

Teke mivam podobne pocity. Casto. Ale kdyz pak stejny uzivatel drzi v ruce Blesk, tak se domnivam, ze cist umi. I kdyz – mozna jen kouka na obrazky. :-)

S bleskem jde provadet i neco jineho nez koukat na obrazky?
No dobra, vetsinou si proctu titulky a zasmeju se u kazdeho 5, ale to je tak vse.
Jeste na topeni je blesk super. Tim asi vycet uzitecnosti konci ;o)

Jasně, ale to platí pro používání každého OS, pokud se máme bavit o věcech jako je přehození tlačítek v dialogu, myslím, že většina si alespoň nápisy na těch čudlících přečte.
Samozřejmě jsou lidi, kteří pracují s počítačem stylem „ono to něco napsalo, tak jsem něco zmáčkl, už nevím co, a od té doby to je rozbité“. Ale v takovém případě se nedá mluvit ani o základní (počítačové) gramotnosti a vůbec nemá cenu řešit schopnost práce s Linuxem, protože takový člověk neumí pracovat s žádným OS.

K tomu čtení – souhlasím s reakcí na váš příspěvek
K adresářové struktuře – naprostý souhlas, je to jiné a ne vždy úplně jasné.

BFU si uz celkem zvykli na adresar „Dokumenty“ ve Win, takze pro neadmina to „Home“ je taky celkem pochopitelne. Jo, pri kopirovani na nejakou klicenku by asi mohlo dojit ke zmateni, ale i to se da BFUizovat. :-)

Ale Ubuntu „Ovládací panely“ má – teda aspoň sa dajú zapnúť. Myslím, že som to zapol tak, že som dal zobraziť „ovládací panely“ v ponuke „Systém“ a presunul som ho na prvé miesto.

Nie. Moja šesťročná dcéra ešte nevie ani čítať a používa linux, t.j. vie si spustiť aplikácie a používať ich.

Kdyby jenom šestiletá dcera. Po klávesnici se mi prošel můj kokršpaněl a na monitoru se objevilo KDE – odhlásit uživatele :-D

Dnes už ani nemusí vědět jak dělit disk a nakonec ani nemusí nastavovat obnovování.
Pokud si není jistý, nainstaluje vše a pak se začne učit.

Linux = škola života.

Na tento příspěvek jsem čekal…

Ne každý je schopen a ochoten obětovat čas učení se novému systému, když ten jeho stávající systém mu stačí. A ještě jedna věc. Příkazům v DOSu se šlo naučit hravě za odpoledne, ale mocnější a náročnější Linux potřebuje podstatně více času, který ne každý má.

Na to mohou mít čas studenti, programátoři (pro něž to může být profese) a možná ještě pár dalších.

Ano, souhlasím. Proto se ty Widle odmítám učit.

DOS ma asi tah 10 prikazu. Naucit se 10 ekvivalentnich prikazu Linuxu snad neni takova tragedie. Krome toho, vetsina lidi se neuci ani to, pouzivaji GUI.

Lidé se příkazové řádky bojí. Ale ono stačí, když se člověk naučí několik základních příkazů, zbytek si najde (–help apod.) :-) a naučí se dát užitečné věci do skriptu. Učení na půl hodiny. Takový skript si pak může dát na plochu a spouštět kliknutím myši ..

Uměl by mi někdo říct, kdy potřebuje BFU v Linuxu příkazovou řádku?

1. BFU systém neinstaluje a nenastavuje. Je pouze uživatelem.
2. pokud BFU něco zlikviduje, okamžitě volá o pomoc, protože to nevyřeší. Kolikrát i „mute“ v mixeru = nejde zvuk.
3. je mu jedno, jestli pouští „internet“ modrým E nebo červeným O či tou modrožlutou ikonou atd…

Pokud nemáte na mysli BFU, ale člověka, který si nainstaluje systém a vlastně si spravuje PC sám, tak ten dokáže nainstalovat i nějakou z uživatelsky přívětivých distribucí. Ani v tomto případě nemusí přijít do kontaktu s příkazy Linuxu. Je to jen ještě živý mýtus. Že je linuxu znalí používají? Ano, je to rychlejší :).

Souhlasím, BFU nepotřebuje příkazovou řádku. Ale kdo je to BFU? Menší podnikatel, domácnost s více počítači apod. již BFU nejsou. A takový člověk příkazovou řádku využije. Třeba k připojování počítačů přes sambu nebo nfs, automatické zálohování dat apod. Stačí pár příkazů dát do skriptu a do cronu – a mám zajištěné zálohování na různé úrovni apod. Není to jen rychlejší, ale mnohem praktičtější. A nezatěžuje tolik systém.

Nemůžeš hodnotit znalosti podle počtu PC doma či ve firmě. Zrovna firmy jsou plné BFU, kde zaměstnanci umí dělat ve svém programu a třeba brouzdat po netu. A domácnosti na tom nejsou moc jinak. Vidím to v praxi, ale rozhodně se to nedá globalizovat. BFU je v mých očích ten, kdo si neumí spravovat počítač sám.

Každopádně ti budu oponovat ve využití konzole. Rozhodně je rychlejší a pro leckoho tady pohodlnější. Ale lidé výše popsaní ji rozhodně využívat nebudou. Každopádně jsem v původním postu psal, že v uživatelsky přívětivých distrech, není potřeba konzoly použít. Vše se dá naklikat. Je to zdlouhavější? Ano, ale pro začátečníky mnohem jednodušší.

Ony se mají věci tak, že spousta lidí se bojí Linuxu kvůli tomu, že ve spojitosti s ním slýchávají slovo konzole tak často, že jsou přesvědčeni o tom, že to bez ní nejde. A to je s prominutím pitomost.

Sorry, ale vy nejste BFU. Neříkám, že jste expert, ale nejste BFU. BFU si neumí téměř nic zpravit – jedno na jakém OS. A pojmy jako „google“ a „vyhledávat“ jsou pro něj sprostá slova… Uživatel cml nepotřebuje. Administrátor ano.

Dobře, uznávám – máte pointu, každopádně ta moje byla, že ty úkony, které jsem popsal by tak jako tak BFU chtěl dělat (přinejmenším modem, WiFi a lecjaký HW, co mě nefunguje, jako je např. scanner) a musel by se začít učit příkazovou řádku…

No, nevím, co přesně myslíš zkratkou DOS (něco jako Cola v názvu nápoje?), ale těch příkazů je mnohem víc než 10.
Např.: http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/cc778084%28WS.10%29.aspx

To by muse byt nejaky velice rany DOS, ale ta verze, od ktere se zacinalo u nas (plusminus 3.0), uz mela prikazu podstatne vice. Kouknete se treba na http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_DOS_commands

dos ma učil známy, dokázal ma telefonicky nasmerovať k vráteniu omylom zmazanému. win som sa učil z knihy bez pc, xp ma v jednu chvíľu tak dožraly, že som sa dve hodiny obzeral čo a ako sa robí a sťahoval live cd. potom to išlo ráz na ráz. odklepával som, písal si heslá. a nepotrebujem nič administrovať – predsa aktualizácie sa „robia samy“ a čo ešte treba?

Kedysi sa na Slovensku ucila informatika pomerne vseobecne. Boli potom nazory, ze je to nanic, pretoze studenti vlastne nic konkretne nevedia a ich vzdelanie v tejto oblasti je slabe pre uplatnenie sa na trhu prace. Tak vznikli ucebnice pre MS Excel a MS Word, ktore su standardom v podnikovej sfere u nas.

Uznavam ze lepsie by bolo, keby sa to ucili ako vravite, ale treba si uvedomit, ze vacsina populacie nema zaujem o nejake hlbsie studovanie, nechapu tomu a ani nebudu. Pre nich je uspechom urobit aspon v konkretnem systeme pozadovane ulohy a tym to hasne.

S tím si dovolím nesouhlasit. Uživatel, který na PC pracuje, nejen že nepotřebuje aktuální verze OS nebo Office, ale dokonce ani nepotřebuje bezpečnostní a jiné upgrady. PC většinou pracuje docela dobře i bez nich, pokud nejde na Internetu přehnaně aktivní. Já osobně nemám dokonce ani antivir, ostatně kdybych náhodou PC prací ve Wordu a Excelu zaviroval, mám svá data bezpečně zálohovaná.

Aha, takže vy svůj Linux také aktualizujete? Z vašeho předchozího příspěvku jsem pochopil, že s updaty zápolíte jen ve Windows.

O moje PC nemějte strach, vaše schránky nespamuji.

Na Widlich clovek obvykle nezapoli s updaty, i kdyz nekdy take, ale s upgrady. Ja pouzivam Debian. Upgrade je obvykle bezproblemovy, staci na to par prikazu v terminalu. Tedy ne, ze jdu koupit novy pocitac s novymi Widlemi eventuelne se spokojim jen s novymi Widlemi s tim, ze to bude pomale, jak chciply lenochod a smirim se s tim, ze to cele musim radsi preinstalovat, protoze MS a upgrade neni vzdy to prave orechove. A s ohledem na to, ze Widlim reinstalace jednou za cas udela akorat dobre, se o upgrade stejne radsi ani pokouset nebudu a rovnou reinstaluji.

Dovolil bych si nesouhlasit. Jediným, kdo každého půlroku (jiné distribuce prominou) upgraduje je uživatel Ubuntu. A de facto upraduje podstatne casteji, protože distribuce to zvlada na pozadi za nej.
Uzivatele Windows upgraduji mene casto, zato vice zaplatuji :-)

Ja mam stejny nazor. Melo by se ucit jenom to co je potreba v bezne praxi. Takze rodny jazyk, anglictina a pocitace. Vsechny ostatni predmety se muzou vyskrnout, vetsinou je nepouzije niko jiny nez ten kdo se tomu bude venovat do hloubky.

Napriklad kolikrat ste pouzili chemii ve svem zivote? Nebo biologii? Nebo fyziku (no kalorimetrickou rovnici obcas pouzivam)?

A nebo je to jinak? A nema nahodou skola davat vseobecny rozhled? Aha vseobecny rozhled ve vsem jenom v pocitacich ne a proc? Protoze na tom nekdo vydela?

ja zase som opacneho nazoru. Chcel by som aby sa deti ucili aj windows aj linux (MAC OS a ine). Presnejsie pracu s aplikaciami na nich. OS nemusia poznat do hlbky ale aby sa v nom vedeli pohybovat. Aby poznali zakladnu logiku toho ktoreho OS, vyhody, nevyhody toho ktoreho OS a pouzitie. Chcem pisat dokumenty ,internet, hudbu, filmy – na to m ozem pouzit vsetky OS, Chcem hrat hry,plus predosle veci alebo pouzivat aplikacie ako AUTOCAD… – dnes je to jednoznacne windows (ide to aj na inych OS ale nieje to pre bezneho smrtelnika). Plus dalsie rozne varianty prace a k nim vhodne OS.
Mam manzelku, ktora pise dokumenty, robi prezentacie a pracuje s internetom. hodina az dve a vie ovladat linux natolko aby v nom vedela pracovat. Nestoji mi za to ju naucit s linuxom pracovat??? Oplati a to hlavne preto -
-usetrim za zbytocne licencie (alebo nemusim pouzivat nelegalny software)
-nemam problem s virusmi a inymi hrozbami
-viem, ze ak sa nepokazi HW, tak jej to bude fungovat bez akejkolvek spravy OS.
To, ze nevie o linuxe ani ciarku ju netrapi a to, ze ho nevie nainstalovat je uplne bezpredmetne. To nieje vobec podstatne ona le uzivat nie spravca. Tak ako ona aj 95% ludi pouzivajucich PC su len uzivatelia.

Viem, ze asi rovnako spolahlivo by sa na to hodil MAC OS ale tu pre mna jednoznacne vyhrava Linux a to hlavne cenou a neuzavrenostou OS a HW (MAC OS neodsudujem ani v najmensom, je to vyborna moznost a sposob ako drzat kvalitu a Apple sa vybral dobrou cestou). Windows je tiez pouzitelny ale najhorsia mozna alternativa a predsa sa najcastejsie pouziva.

chyba sa priplietla namiesto „ona le uzivat nie spravca“ malo byt „ona je uzivatel nie spravca“

Pardon, musím se ozvat.
Já bych totiž chtěl, aby naše základní školy nevyučovaly informatiku vůbec. To stejné se týká jazyků, kde navíc, díky nesprávné výuce, získávají špatné návyky, které je složité odstranit. Do značné míry jde o problematiku, že děti se učí v nesprávný čas, nesprávným způsobem, vzásadě správné věci. Kdyby se těmto věcem, pod správným vedením, věnovali v jiném údobí svého vývoje, tak by vynaložené úsilí bylo mnohem menší a výsledek přitom výrazně hodnotnější.

Raději bych uvítal, kdyby měly děti mnohem více volného času (nebyly zavalováni blbostmi, které jim k ničemu nebudou) a mohl jsem se jim věnovat sám, nebo je i poslat na kvalitní kurz, toho co sám uznám za vhodné.

Tohle je patrně nejkvalitnější názor ze všech. Maximálně zájmové kroužky IT na ZŠ. Znám pár „učitelů“ informatiky a bohužel, ani jeden IT nerozumí, i kdyzž to jsou většinou jinak slušní a příjemní lidé.

Brzděte s tím útěkem informatiky ze školy. To by se asi muselo škola zrušit úplně. Vždycky to bude o učiteli a opravdu je jedno o jaký předmět jde. Jeden vás nikdy nic nenaučí o počítačích, druhý vás nikdy nenadchne pro fyziky a další vám zprotiví matematiku. Naštěstí jsou i jiní učitelé a u těch to funguje přesně opačně.

A já si nemyslím, že je to nejkvalitnější názor. Aspoň co se týká jazyků. Dostal jsem se do skupiny italských dětí kolem 10 – 12 let, se všemi jsem byl schopen komunikovat plynnou angličtinou (myslím tím i z jejich strany) a to byly děti někde z horského okresu, ne z Říma. Silně pochybuji, že by to dokázaly naše děti z Vysočiny nebo Bruntálska …takže nesouhlas.

S tím naprosto souhlasím. Chodím na střední školu v Liberci a Musím říct že způsob výuky informatiky je naprosto příšerný. Jak jste napsal, učí nás provádět specifické úkoly se specifickým programem na specifickém systému. Nemluvě o tom, že polovina vyučujících takřka nemá ponětí že nějaká jiná cesta vůbec existuje a pokud ano, je to skutečně jen ponětí, případně trpí představou, že jakákoliv alternativa je nepřijatelná. Vyučujícím zkrátka chybí jakýkoliv náznak vzdělání v daném oboru. A to ani nemluvím o osnovách, které zahrnují asi tři hodiny historie počítačů (absolutně nechápu proč), Pak práci s wordem, exelem, grafickým editorem, základy html (opravdu jen nejnutnější a nejpřízemnější základy které jsou bez dalších informací uplně k ničemu) a práce s totalcomanderem. O tom co je v počítači se nám zmínila jen letmo, o významu a vlivu jednotlivých komponent na počítač vůbec. Pokud by jste k nám přišel jako úplný laik, uměl by jste po 2 letech rutině ovládat některé základní funkce ve wordu a exelu, upravit fotku, a kopírovat soubory v TC ale jinak prakticky nic. Na jiných školách se vás ještě v lepším případě obtěžují naučit používat e-mail případně se zmínit o existenci vyhledávačů, ovšem víc ani ťuk. Výuka IT potřebuje u nás Důkladně reformovat a především sjednotit osnovi, a dostat do školství kvalifikované kantory. Ovšem kdo by to za ty prachy dělal?

Tak to je problém, na který neznám odpověď. Proč se učit ve škole komerčním programům, byť jsou většinové? Proč neučit právě open source? (Nebo naopak: proč právě open source? :-) Výuka historie počítačů mi nepřipadá nesmyslná. Lidé trochu pochopí princip fungování tohoto stroje a pak si vybere OS podle sebe.
V každém případě nejmenované komerční firmě vyhovuje, pokud se učí ve školách jejich systém :-). Lidé pak v dospělosti budou víc závislí na jednom produktu. Proto se učit open source a princip fungování určitého typu programů (gimp, office, prohlížeč, atd.) vidím jako lepší. No, je to věc názoru.

Jenze problem je, ze na ceskych skolach se uci tradicne tak, ze vetsina lidi nic moc nepochopi a vysledkem je jen to, ze se nauci zpameti dalsi stranky textu, ktery nechapou. Historie pocitacu tak je moc prinosna neni. A docela bych se nedivil tomu, kdyby takova historie vypadala ve stylu: prvni releovy pocitac sestrojen v roce ......., prvni elektronkovy pocitac v roce..... Jak se v Cechach rekne historie, kouka z toho snuska letopoctu.

no přesně tak nějak to vypadalo u nás v prvákoch (obor Elektrotechnika) ale nezůstalo jenom u historie hlavně že všichni uměly nazpaměť všechny sběrnice ke každé frekvenci bitovou šířku a přenosovou rychlost ale nikdo z nich neměl ani potuchy co to vlastně sběrnice je natož aby pochopily pojmy jako je bitová šířka

jsem netusil, ze na elektrotechniku chodi tolik divek …

Poslední poznámce vřele tleskám, byť je vlastně trochu mimo téma :-) . Konečně také někdo vnímá nespokojeně příšernou gramatickou stránku mnohých psaných projevů na webu…

Pozeram, ze vyuka na skolach je taka ista ako za mojich cias, len s tym rozdielom, ze to nebol windows, word, excel, total commander ale DOS, t602, norton commander. A ak by ma to nechytilo a neucil som sa to sam, tak som dnes dalsi … v stade. Skola by mala cloveka naucit mysliet, najst, co daneho cloveka zaujima a viest ho rozsirovat svoje poznanie. Na zakladnej skole by mali ucit len zakladne zrucnosti s PC a informatiku ako taku nechat az na stredne a vysoke skoly. Samozrejme poriadne prepracovat osnovy.

Ale zase na drouhou stranu, by neměly základní a střední školy buzerovat žáky k „uniformitě“. Tím mám na mysli to aby všichni odevzdávali, nebo naopak nesměli odevzdávat, práce vytištěné na tiskárně, počítačem zpracované grafy, …

Je pochopitelné, že někdy by měl mít vyučující právo vynutit si ruční zpracování. Jindy zase pomocí techniky, aby studenti získali patřičné dovednosti.

Ale jinak bych nechal studentům volnost. Je důležité aby sami zjistily co je kdy vhodné a jak je to pracné. Navíc se tím odbourá stav, který v česku stále ještě panuje, že když napíšete něco v rychlosti rukou (životopis, dobrozdání, protokol o havárii,…) nebude se na vás každá pitomá socka (která ani tiskárnu nikdy nevlastnila a jednu A4 píše celý den) dívat jako na debila který „to nemá strojově napsané a vytištěné“.

Ale hlavně: nedělejme si iluze, že učit aplikace Microsoftu = učit konkrétní produkt a učit třeba OpenOffice = učit obecné principy. Tak to prostě není. Stejně nakonec záleží na učiteli, zda dokáže studentům vysvětlit, kdy používat jaký typ písma, na co jsou styly, kdy použít přímé formátování. A je naprosto jedno, zda se jedná o komerční či free aplikaci. Dokonce si myslím, že je lepší učit na aplikaci, se kterou se student nakonec potká v práci, protože ti „tužší“ (a jsou takoví) se alespoň setkají se známým prostředím, když už nic jiného.

Áno, ale učiť sa trebárs MS Word != učiť sa MS Word, ktorý budete mať v zamestnaní. Viď gui do MSO 2003 a po ňom.

Ano, to je problém, který u „tuhého“ uživatele vyvstane dříve či později. Na druhou stranu „nový“ vzhled nebude pro tento typ uživatele takovým problémem, protože drtivou většinu jím používaných ikon najde na první kartě. :-)
Osobně se vždy přikláním k výuce obecně _nejpoužívanějšího_ nástroje nezávisle na tom, zda je placený, či nikoliv.

Bohužel, přesně tak Windows je standard. Hodně podstatná je kompatibilita s dalším hardwarem. Mám v laboratoři 4 měřící přístroje od čtvrt milionu výše. Ani jedna neumí komunikovat s ničím jiným než s Windows. Jen nová verse softwaru pro chromatograf stojí od 100 000Kč. Ke spektrofotometru nejde vůbec koupit. Zatím mi jediný dodavatel nenabídl kompatibilitu s něčím jiným než Windows, ze sportu se ptám prakticky všech…

Uf… to ale ten bezmozek co takto „vyucuje“ nejen ze nechape o cem je prace se SW, ale on ani nepochopil k cemu je vzdelani.

Podobne testy odhaluji jen kdo je schopen se na test pripravit a kdo ne. Nic jineho. Mozna lepsi ucit se recitovat basnicky (i kdyz ani to jsem nikdy nepochopil a nepamatuji si ani jednu)…

„…dochází k nadměrné konzumaci času…“ česky též „trvá to příliš dlouho“

Patrne prezitek socialistickeho newspeaku zalozeneho na rusismech, stylu provadeli jsme pokladku kabelu, zvysil se denni nadoj krav nebo pytlak provedl neopravneny zastrel zvere. :-)

U nas v zime dochazi k nadmerne konzumaci rumu. :-)

Moja manzelka je vzorovy priklad :)

Podla mna jednoznacne nemusi poznat uzivatel, ale ten co mu to instaluje urcite. Uzivatelovi staci nainstalovat vsetko potrebne (potrebny soft, kodeky), spojazdnit HW a vysvetlit, ze USB kluc nemoze odpojit len tak :)

Nemusi. Ale pride tak o vsetky jeho vyhody. A potom uz, ciste z pohladu uzivatela, neexistuje k zmene OS ziaden dovod.

+1 Přesně tak…

Souhlasim s autorem, prave Gnome je vyborny priklad. Prostredi se odlisuje od Windows daleko vice nez KDE prostredi (myslim default nastaveni) a presto spousta uzivatelu, kteri o linuxu moc nevedi, ho spokojene pouzivaji, protoze je default v Ubuntu a protoze je proste vcelku konzistentni. A temto uzivatelum myslim vubec nevadi, ze je to jine nez Windows. Proc se napriklad „distribuci prvni volby“ pro zacatecnika nestalo OpenSuSE nebo Mandriva, byt obe maji dobra klikatka a prostredi mnohem podobnejsi Windows?

No, zrovna Ubuntu je dost specificky pripad. Takove „valeni do hlavy“ ze vsech stran jsem u OpenSUSE ani u Mandrivy (u Mandrake trochu – media rozdavalo TS nebo kdo ke kazdemu novemu pocitaci) nezaregistroval. Ale mozna jsem nesledoval pozorne.

Omyl – kdyby KDE bylo defaultním prostředím v Ubuntu, tak bychom se tady bavili o tom, že KDE je podobnější WinGUI „a proto“ ho lidé používají.

Ubuntu je marketingově dobře zvládnutá práce, nic jiného za tím nehledejme. To, jestli je lepší než Mandriva/Open­Suse/Kubuntu/Mint či cokoliv jiného, je věc jiná.

…a nepřichází tak o „všechny jeho výhody“.. Kvalitní a dobře čitelný článek. Teď jde o to, jestli si to elita (vzhledem k autorovi) připustí…

Od ty doby, co jsme presel na Mac me OS prestal zajimat.>
Já jsem zase rád, že jsem svoji malou kancelář o 6 počítačích mohl vybavit fungujícím serverem (vč. databáze, pošty), openVPN a podobné věci plus napojení na pracovní stanice, bez základní znalosti OS (v tomto případě linuxu) bych to nezvládl nebo bych musel platit dost peněz navíc ..

Pokud jde jen o uživatele kterému nainstaluju a nakonfiguruju linux, zakážu aktualizace a nechám jej pracovat s tím co jsem mu tam dal, tak vše zřejmě poběží jak má a uživatel může být linuxu neznalý.
Pokud by si měl neznalý uživatel ten linux nainstalovat sám a udržovat ho, tak s velkou pravděpodobností narazí na problémy s neběžícím hardwarem (nejde kamera, nejde zvuk nebo jen mikrofon, nejde 3D akcelerace, nejde čtečka karet, jak vypnout otravnej beeper v Ubuntu, regulace hlasitosti v SuSE ovládá jen lavý a pravý přední reprák a zbylé tři u 5.1 karet ignoruje, a pod.). Po aktualizaci jádra obvykle nenaběhne grafický režim, protože je třeba reinstall ati či nvidia ovladače. Pak už se bez alespoň základní znalosti Linuxu a přístupu na internet odkud může čerpat howto neobejde.

No – mne zatiaľ vždy po aktualizácii jadra grafický režim nabehol. Ovládače mám proprietálne Nvidia. Aspoň zatiaľ …

„Ergonomie jeho provozu je nezávislá tom, kde se nachází hlavní nabídka a co dělají okna.“ Myslel jsem, ze ergonomie je prave o tom, kde je hlavni nabidka a co delaji okna.

Ano, musí. Otázka zní „Jak moc?“ Pokud si ho má i sám opravovat, pak důkladně. Pokud chce jen jezdit, má na údržbu a nastavení servis.

… asi bych ho jako desktop nepouzival. Jedu nekolik let na Ubuntu, ted jsem si na podporovany netbook daval ubuntu remix. Dost veci proste nefungovalo, kdybych linux neznal, spoustu veci bych nerozbehal (wifi, polovicni vydrz baterie proti windows, …)
Kdyz uz je ten desktop odladeny, zvykne si na to kazdy, ale kdyz posadite bezneho uzivatele pred neco, co nefunguje dobre, utece k windows. Dnesni windows se vam porad jeste nainstalujou lepe a ve vychozim stavu funguji lepe nez linuxy. Aspon takovy je stav u mne.
Neni to nazor, ktery jsem ziskal z jedne instalace, mesicne jich delmae desitky.

To je ale skor pohlad administratora, resp. toho, co system spravuje. Tam ako vravite je rozbehanie linuxu vyrazne narocnejsie, hlavne s nie velmi dobre podporovanom HW, ktoreho su plne lacne notebooky a netbooky. Ak vsak system poriadne nastavite, jeho uzivatel by nemal mat problem, ak si nezacne vsimat niektore prilisne detaily. Ono totiz neraz ma MS Windows zdanlivo identicku „funkciu“ implementovanu kvalitnejsie, aj ked za cenu toho, ze system nie je velmi pokrokovy a uz vobec nie konfigurovatelny :)

Jenomze rada uzivatelu Windows jsou vselijaci kutilove, kteri patraji po softwaru, shani, instaluji atd., aniz by meli nejake hlubsi teoreticke nebo prakticke znalosti (az jim obcas tu drzost zavidim ;-) ). No a u toho SW staci zjistit, pro jakou verzi Windows je urcen; to je temer vzdy vse, co je potreba pro uspesnou instalaci. Tito uzivatele si take vymenuji informace s kamarady a si casem vypestuji jakousi intuici, s niz ve svem zivote bohate vystaci, a navic jsou okolim povazovani za polobohy.
U Linuxu je toto vse podstatne komplikovanejsi, bez znalosti adresarove struktury, programovani v shellu atd. se tezko obejdete.

Vojtechu – nemozem si pomoct ale tvoje clanky su o nicom. Mutis vodu pripadne nejaky flame, korenis to umelymi slovnymi zvratmi a to je vsetko. Stale je to len voda alebo zarodok flame, stale je to o nicom.

Chcete-li něco efektivně používat, pak umět musíte. Osobně se přiznám panu Doktorovi, že za ohlasy u článků mohu já. Popisoval sem například nutnost znát základní unixové příkazy, pokud si chcete upravit například vzhled (téma) a chování Vámi zvoleného manažeru oken. Proč to dělat? Standarní vzhled linuxových systémů je bohužel dost ošklivý.
Nemluvě o tom, že linuxové systémy určené především pro servery jsou i na začátku tohoto století méně klikací než Windows. Navíc u Linuxových řešení platí, že jediné často jednotně použitelné je konzole, protože „klikátko“ se může měnit.

Mám nový blog . Uvidíme jestli bude Internet Info, s.r.o dále nezajímat. Jinak dovolte, abych panu šéfredaktorovi pogratuloval k úspěšné prezentaci ve sdělovacích prostředcích.

Člověče, máte aspoň zhruba tušení o čem píšete?
Více lidových myslitelů jako vy – aspoň není nuda.

Administrovat a „znát“ Linux do značné míry znamená umět používat příkazovou řádku. Což se pochopitelně spoustě lidí nelíbí a odmítají to. Jenže Linux bez příkazové řádky je jen o něco horší Windows zadarmo. Já používám Linux jako hlavní počítač už téměř 3 roky a dospěl jsem k názoru, že příkazový řádek a bash je v podstatě jediná „killer“ featura Linuxu. Jsem pouze uživatel, nikoliv správce serveru, a i tak dnes a denně řeším naprosto běžné úlohy, které se pomocí příkazové řádky vyřeší nesporně elegantněji než klikací cestou ve Windows.

Konkrétní příklad? Zmenšení obrázků – naťukat convert je podstatně rychlejší než otvírat program a proklikávat se nabídkami. Nedávno jsem potřeboval spojit 20 pdf souborů do jednoho, aby se lépe transportovaly a tiskly. Konkrétní příkaz jsem našel po minutě googlení. Stačilo ho zkopírovat a problém vyřešen. Dobrá vlastnost příkazů je i to, že pokud jsou složitější (např. kódování videa), dají se jednoduše uložit jako scripty a nemusím je znovu hledat při příštím použití. Nepotřebuji složité zálohovací programy, když mám cron a rsync. Tam, kde Windows obvykle vyžaduje komplikovaný software, který zabírá spoustu paměti a je zároveň i potencionálním bezpečnostním rizikem, Linuxu stačí uživatel s mozkem.

IMHO pro běžného domácího uživatele je pořád Windows cestou menšího odporu. Jakmile ale někdo chce pracovat s počítačem trochu sofistikovanějším způsobem, tak mu Linux a jeho příkazová řádka má co nabídnout.

Mě by se od pana doktora Bernáře líbil nějaký sociologický průzkum na téma, co které skupiny lidí a profesí upřednostňují. Aby se tady pořád nevařilo z vody. Nevím, zdali p. Bednář má čas tu diskuzi číst. Podobný výzkum by velmi ocenily naše firmy v ČR – samozřejmě nejen v oblasti Linuxů.

blog: http://mihun.blog.root.cz

Nemůžu si pomoct, ale kdo používá slovo Linux v množném čísle, je u mě b*b. U Windows to opodstatnění má vzhledem k překladu toho slova do češtiny (množné číslo), ale Linux je jenom jeden (bohudík)…

Linux je jádro. Slovo „Linuxů“ je zkratka za termín „operačních systém-ů- založených na zdrojovém kódu jádra Linux.“ Je to slovíčkaření.
Zjednodušeně mohu říci Linux jako OS, Linux jako jádro nebo „Linuxy“ jako 600 distrbucí OS. Chytrý pochopí, Linuxák se ozve.

No … neviem. Ja som napríklad taký možno trochu znaleší BFU, t.j. viem si nainštalovať linux v dualboote s win, viem si pripojiť počas inštalácie win disky aby som do nich mohol vstupovať a … to je tak asi všetko :-). Napriek tomu radšej používam linux – najmä kvôli jednoduchosti zmeny vzhľadu, a rôznym fíčurkám, ktoré asi win nemá (možnosť scrollovať v neaktívnom okne, možnosť kolieskom myši meniť hlasitosť bez klikania a tak). Zanedlho kupujem win7 a uvidíme čo a ako – pravdepodobne však budem linux používať ďalej – minimálne kvôli bezpečnejšiemu prehliadaniu internetu

Máte dobrý postřeh a správný názor. Nechápu že se takovému popisu stavu, nejen zde v diskusi ale obecně a navíc když je to na první pohled zjevné a normální, tolik uživatelů Linuxu brání.

Akorát bych vás chtěl ujistit, že u Windows je to prakticky to samé (snad jen v menší míře). Pokud něco opravdu zlobí, nebo potřebujete něco specifického (co už není pro běžné uživatele), bez příkazového řádku si nevystačíte. Tady je dokonce možné, že linux má příkazovou řádku lépe dokumentovanou než Windows. Často se stává, že musím podrobnosti (například teorii, princip) hledat na webu Microsoftu pro odborníky, protože informace není uvedena přímo v nápovědě (možná i proto, že informace je často jen v angličtině), ale je zde jen odkaz na web. Někdy ani ten ne.
Ale i přesto, aby to nevyznělo negativně, systém nápovědy je ve Windows dobře udělaný – bohužel ji začínající uživatelé odmítají číst. Myslím, že Linux na tom bude podobně.

Nevím zda něco takového existuje pro Linux, ale u Windows je velká přidaná hodnota to že existuje „znalostní báze“, články TechNetu, … Je v tom sice někdy docela chaos, ale je to stále na tom stejném místě a s trochou (někdy neúměrně) úsilí se člověk „neprogramátor“ dobere informací které potřebuje.

No s příkazovou řádkou ve Windows nemám moc dobré zkušenosti. Zatímco ta Linuxová je díky létům intenzivního využívání „ergonomická“, tak v té Windowsové je utrpení pracovat. Nemůžu si změnit písmo, roztáhnout ji do šířky, nastavit průhlednost, otevřít si ji v tabech… o barevném výstupu ani nemluvě. Resp. to platí alespoň pro tu výchozí, nikdy jsem nezkoumal, zda existují nějaké jiné frontendy. A to mluvím pouze o vzhledu, nikoliv o praktické použitelnosti v praxi.

Je třeba si uvědomit, že Linuxová příkazová řádka není jen konfigurační nástroj. Je to především nástroj pro efektivní a produktivní práci, jak jsem psal v původním příspěvku. Proto si myslím, že kdo pracuje pod Linuxem a zároveň odmítá příkazovou řádku, připravuje se o hodně. Nedovedu si představit, že bych řekl to samé o příkazové řádce ve Windows.

TechNet je nepochybně dobrá věc. Nedá se říct, že by Linux měl nějakou sjednocenou „knowledge-base“, nápovědou k Linuxu je de facto celý internet. A pak samozřejmě man man man man man:) Tím, že se Linuxová příkazová řádka doopravdy používá, najdete na internetu spoustu konkrétních návodů. Kdykoliv máte nějaký problém, bude na 90% jeho řešením nějaký příkaz. Naopak návody pro Windows většinou obsahují buď přímo obrázky, nebo složitý popis na co že to máte kliknout.

Viz můj zmíněný konkrétní příklad, kdy jsem potřeboval rychle spojit několik pdf souborů. Porovnejte výsledku Googlu na dotaz „linux merge pdfs“ a „windows merge pdfs“. V případě Linuxu je opravdu na prvním místě odkaz na článek obsahující příkaz, který udělá přesně to (a pouze jen to), co potřebujeme. V některých případech je potřeba doinstalovat určitý software, což je ale díky balíčkovacím systémům jednoduché a bezpečné. Naopak v případě Windows na nás vyskočí řada odkazů vedoucí na desítky jednoúčelových prográmků, které vytvářel kdovíkdo, složitě se instalují, zadělají nám systém zbytečnými knihovnami, které vícekrát potřebovat nebudeme, a samozřejmě představují určité bezpečnostní riziko.

Nevím, jak vám, ale mně rozhodně více vyhovuje Linuxový způsob. A proto taky Linux používám a lituji toho, že někteří lidé příkazovou řádku odmítají.

Tady se musíme zastavit už u pojmu "nástroj pro efektivní a produktivní práci!. Na straně Linuxu – je efektivní poněvadž ho znám z hlavy včetně parametrů, nebo si vyhodím man na několik obrazovek. Pak z hlavy napíšu dlouhý příkaz včetně parametrů, názvů souborů , když se v jediném znaku spletu, vyhodí mi to chybu.
na straně Windows, přehledný formulář kam dosadím pár hodnot, soubory vyberu ze seznamu, vložená data se ihned zkontrolují.. Kde je ta správná efektivita a pro koho?
A ještě jeden argument k příkazům Linuxu.Argumen­tujete tím že příkaz udělá jen co potřebujete. Ve skutečnosti je v Linuxu spousta příkazů, ať jednoúčelových či komplexních které dělají stejnou práci. A že vlastně všechny z nich nejsou ani ve všech distribucích,a že při instalaci si volíte co chcete instalovat. Takže se nakrásně může stát že když pojedete podle onoho článku tak Vám Linux odpoví že daný příkaz prostě nezná..Takže můžete doinstalovávat, dohrávat společné knihovny které jinak potřebovat nebudete, a…

Pořád jsem přesvědčený, že Linux je efektivnější. Víte co vám vznikne, když pomocí dialogů pokryjete třeba mencoder? MediaCoder – velice složitý program, v kterém je dosti náročné se orientovat. Pokud jednou měsíčně potřebuji převést video z mov do avi, musím se jednou měsíčně prodrat desítkami selectů a checkboxů. Pokud si to ale jednou nastuduji z manuálu a uložím si to jako sh script, je každé další použití velice snadné a vždy si můžu být jist, že dosáhnu stejného výsledku. Další věcí je to, že některé úkony se mohou skládat z několika dílčích kroků (stáhni, uprav, převeď, zkopíruj, nahraj zpátky na ftp…), které ve Windows musím dělat postupně ručně, zatímco v Linuxu za sebe naskládám 5 příkazů a spustím. Navíc pořád je zde ta podstatná výhoda, že se na internetu válí ohromné množství scriptů a příkazů, které stačí pouze zkopírovat a použít.

A nikdy jsem neměl problém s instalací programů. Momentálně používám openSuse, které díky nástroji cnf je schopné zjistit, který balík obsahuje daný program. Pokud náhodou nemám ani potřebný repozitář, vždycky můžu použít software.open­suse.org s možností oneclick install. V každém případě práce na 5 minut.

Nicméně nechci se hádat, co je obecně vhodnější. Zda UI či příkazová řádka. Už v úvodním příspěvku mi šlo o to, že zatímco ve Windows většina programů disponuje pokročilým grafickým rozhraním a vyplatí se ho tím pádem používat, tak v Linuxu je naopak mnohem propracovanější práce s příkazovou řádkou. Proto pokud už někdo s Linuxem pracuje (a neposílá z něj jen maily), měl by se s příkazovou řádkou naučit, protože to je opravdu to jediné, co Linux nabízí navíc oproti Windows.

„BFU“ nemusí znát Linux v případě, že chce pouze standardně pracovat na desktopu s k tomu určeným distrem. Na Slacku, Archu či Zenu se bez určitých znalostí Linuxu/UNIXu neobejde… Já jsem Linux při prvním použití neznal, Mandrake mi to usnadnil a po vyčerpání možností uspokojit moji zvídavost nastoupil Arch. Díky tomu si troufám říci, že Linux znám, ač nejsem geekem…

Když se necháte vyškolit nějakou firmou do znalostí základů práce s PC pod Windows , tak jsem si jistý že Vás tam budou učit od začátku práci s myší, jak otvírat okna, posouvat, zavírat, spouštět programy, používat menu v programech, jak nastavovat plochu, kopírovat soubory myší, odpadkový koš, psát ve Wordu.
Ale vsadím se že když si objednáte školení za základy práce s Linuxem, tak celou dobu budete probírat příkazy v řádce a o základech práce v GUI se toho nedozvíte skoro nic, protože to se bere tak samosebů že to znáte už od přírody…

meh .. to je zas clanek jak z nosu .. to radsi nepiste nic nez tohle ..

I když sice se závěrem článku souhlasím, přijde mi, že je to zbytečně dlouhé. Stačil by ten poslední odstavec…