Vlákno názorů k článku
Musí uživatel znát Linux, aby ho mohl používat?

Administrovat a „znát“ Linux do značné míry znamená umět používat příkazovou řádku. Což se pochopitelně spoustě lidí nelíbí a odmítají to. Jenže Linux bez příkazové řádky je jen o něco horší Windows zadarmo. Já používám Linux jako hlavní počítač už téměř 3 roky a dospěl jsem k názoru, že příkazový řádek a bash je v podstatě jediná „killer“ featura Linuxu. Jsem pouze uživatel, nikoliv správce serveru, a i tak dnes a denně řeším naprosto běžné úlohy, které se pomocí příkazové řádky vyřeší nesporně elegantněji než klikací cestou ve Windows.

Konkrétní příklad? Zmenšení obrázků – naťukat convert je podstatně rychlejší než otvírat program a proklikávat se nabídkami. Nedávno jsem potřeboval spojit 20 pdf souborů do jednoho, aby se lépe transportovaly a tiskly. Konkrétní příkaz jsem našel po minutě googlení. Stačilo ho zkopírovat a problém vyřešen. Dobrá vlastnost příkazů je i to, že pokud jsou složitější (např. kódování videa), dají se jednoduše uložit jako scripty a nemusím je znovu hledat při příštím použití. Nepotřebuji složité zálohovací programy, když mám cron a rsync. Tam, kde Windows obvykle vyžaduje komplikovaný software, který zabírá spoustu paměti a je zároveň i potencionálním bezpečnostním rizikem, Linuxu stačí uživatel s mozkem.

IMHO pro běžného domácího uživatele je pořád Windows cestou menšího odporu. Jakmile ale někdo chce pracovat s počítačem trochu sofistikovanějším způsobem, tak mu Linux a jeho příkazová řádka má co nabídnout.

Mě by se od pana doktora Bernáře líbil nějaký sociologický průzkum na téma, co které skupiny lidí a profesí upřednostňují. Aby se tady pořád nevařilo z vody. Nevím, zdali p. Bednář má čas tu diskuzi číst. Podobný výzkum by velmi ocenily naše firmy v ČR – samozřejmě nejen v oblasti Linuxů.

blog: http://mihun.blog.root.cz

Nemůžu si pomoct, ale kdo používá slovo Linux v množném čísle, je u mě b*b. U Windows to opodstatnění má vzhledem k překladu toho slova do češtiny (množné číslo), ale Linux je jenom jeden (bohudík)…

Linux je jádro. Slovo „Linuxů“ je zkratka za termín „operačních systém-ů- založených na zdrojovém kódu jádra Linux.“ Je to slovíčkaření.
Zjednodušeně mohu říci Linux jako OS, Linux jako jádro nebo „Linuxy“ jako 600 distrbucí OS. Chytrý pochopí, Linuxák se ozve.

No … neviem. Ja som napríklad taký možno trochu znaleší BFU, t.j. viem si nainštalovať linux v dualboote s win, viem si pripojiť počas inštalácie win disky aby som do nich mohol vstupovať a … to je tak asi všetko :-). Napriek tomu radšej používam linux – najmä kvôli jednoduchosti zmeny vzhľadu, a rôznym fíčurkám, ktoré asi win nemá (možnosť scrollovať v neaktívnom okne, možnosť kolieskom myši meniť hlasitosť bez klikania a tak). Zanedlho kupujem win7 a uvidíme čo a ako – pravdepodobne však budem linux používať ďalej – minimálne kvôli bezpečnejšiemu prehliadaniu internetu

Máte dobrý postřeh a správný názor. Nechápu že se takovému popisu stavu, nejen zde v diskusi ale obecně a navíc když je to na první pohled zjevné a normální, tolik uživatelů Linuxu brání.

Akorát bych vás chtěl ujistit, že u Windows je to prakticky to samé (snad jen v menší míře). Pokud něco opravdu zlobí, nebo potřebujete něco specifického (co už není pro běžné uživatele), bez příkazového řádku si nevystačíte. Tady je dokonce možné, že linux má příkazovou řádku lépe dokumentovanou než Windows. Často se stává, že musím podrobnosti (například teorii, princip) hledat na webu Microsoftu pro odborníky, protože informace není uvedena přímo v nápovědě (možná i proto, že informace je často jen v angličtině), ale je zde jen odkaz na web. Někdy ani ten ne.
Ale i přesto, aby to nevyznělo negativně, systém nápovědy je ve Windows dobře udělaný – bohužel ji začínající uživatelé odmítají číst. Myslím, že Linux na tom bude podobně.

Nevím zda něco takového existuje pro Linux, ale u Windows je velká přidaná hodnota to že existuje „znalostní báze“, články TechNetu, … Je v tom sice někdy docela chaos, ale je to stále na tom stejném místě a s trochou (někdy neúměrně) úsilí se člověk „neprogramátor“ dobere informací které potřebuje.

No s příkazovou řádkou ve Windows nemám moc dobré zkušenosti. Zatímco ta Linuxová je díky létům intenzivního využívání „ergonomická“, tak v té Windowsové je utrpení pracovat. Nemůžu si změnit písmo, roztáhnout ji do šířky, nastavit průhlednost, otevřít si ji v tabech… o barevném výstupu ani nemluvě. Resp. to platí alespoň pro tu výchozí, nikdy jsem nezkoumal, zda existují nějaké jiné frontendy. A to mluvím pouze o vzhledu, nikoliv o praktické použitelnosti v praxi.

Je třeba si uvědomit, že Linuxová příkazová řádka není jen konfigurační nástroj. Je to především nástroj pro efektivní a produktivní práci, jak jsem psal v původním příspěvku. Proto si myslím, že kdo pracuje pod Linuxem a zároveň odmítá příkazovou řádku, připravuje se o hodně. Nedovedu si představit, že bych řekl to samé o příkazové řádce ve Windows.

TechNet je nepochybně dobrá věc. Nedá se říct, že by Linux měl nějakou sjednocenou „knowledge-base“, nápovědou k Linuxu je de facto celý internet. A pak samozřejmě man man man man man:) Tím, že se Linuxová příkazová řádka doopravdy používá, najdete na internetu spoustu konkrétních návodů. Kdykoliv máte nějaký problém, bude na 90% jeho řešením nějaký příkaz. Naopak návody pro Windows většinou obsahují buď přímo obrázky, nebo složitý popis na co že to máte kliknout.

Viz můj zmíněný konkrétní příklad, kdy jsem potřeboval rychle spojit několik pdf souborů. Porovnejte výsledku Googlu na dotaz „linux merge pdfs“ a „windows merge pdfs“. V případě Linuxu je opravdu na prvním místě odkaz na článek obsahující příkaz, který udělá přesně to (a pouze jen to), co potřebujeme. V některých případech je potřeba doinstalovat určitý software, což je ale díky balíčkovacím systémům jednoduché a bezpečné. Naopak v případě Windows na nás vyskočí řada odkazů vedoucí na desítky jednoúčelových prográmků, které vytvářel kdovíkdo, složitě se instalují, zadělají nám systém zbytečnými knihovnami, které vícekrát potřebovat nebudeme, a samozřejmě představují určité bezpečnostní riziko.

Nevím, jak vám, ale mně rozhodně více vyhovuje Linuxový způsob. A proto taky Linux používám a lituji toho, že někteří lidé příkazovou řádku odmítají.

Tady se musíme zastavit už u pojmu "nástroj pro efektivní a produktivní práci!. Na straně Linuxu – je efektivní poněvadž ho znám z hlavy včetně parametrů, nebo si vyhodím man na několik obrazovek. Pak z hlavy napíšu dlouhý příkaz včetně parametrů, názvů souborů , když se v jediném znaku spletu, vyhodí mi to chybu.
na straně Windows, přehledný formulář kam dosadím pár hodnot, soubory vyberu ze seznamu, vložená data se ihned zkontrolují.. Kde je ta správná efektivita a pro koho?
A ještě jeden argument k příkazům Linuxu.Argumen­tujete tím že příkaz udělá jen co potřebujete. Ve skutečnosti je v Linuxu spousta příkazů, ať jednoúčelových či komplexních které dělají stejnou práci. A že vlastně všechny z nich nejsou ani ve všech distribucích,a že při instalaci si volíte co chcete instalovat. Takže se nakrásně může stát že když pojedete podle onoho článku tak Vám Linux odpoví že daný příkaz prostě nezná..Takže můžete doinstalovávat, dohrávat společné knihovny které jinak potřebovat nebudete, a…

Pořád jsem přesvědčený, že Linux je efektivnější. Víte co vám vznikne, když pomocí dialogů pokryjete třeba mencoder? MediaCoder – velice složitý program, v kterém je dosti náročné se orientovat. Pokud jednou měsíčně potřebuji převést video z mov do avi, musím se jednou měsíčně prodrat desítkami selectů a checkboxů. Pokud si to ale jednou nastuduji z manuálu a uložím si to jako sh script, je každé další použití velice snadné a vždy si můžu být jist, že dosáhnu stejného výsledku. Další věcí je to, že některé úkony se mohou skládat z několika dílčích kroků (stáhni, uprav, převeď, zkopíruj, nahraj zpátky na ftp…), které ve Windows musím dělat postupně ručně, zatímco v Linuxu za sebe naskládám 5 příkazů a spustím. Navíc pořád je zde ta podstatná výhoda, že se na internetu válí ohromné množství scriptů a příkazů, které stačí pouze zkopírovat a použít.

A nikdy jsem neměl problém s instalací programů. Momentálně používám openSuse, které díky nástroji cnf je schopné zjistit, který balík obsahuje daný program. Pokud náhodou nemám ani potřebný repozitář, vždycky můžu použít software.open­suse.org s možností oneclick install. V každém případě práce na 5 minut.

Nicméně nechci se hádat, co je obecně vhodnější. Zda UI či příkazová řádka. Už v úvodním příspěvku mi šlo o to, že zatímco ve Windows většina programů disponuje pokročilým grafickým rozhraním a vyplatí se ho tím pádem používat, tak v Linuxu je naopak mnohem propracovanější práce s příkazovou řádkou. Proto pokud už někdo s Linuxem pracuje (a neposílá z něj jen maily), měl by se s příkazovou řádkou naučit, protože to je opravdu to jediné, co Linux nabízí navíc oproti Windows.