Hlavní navigace

Myšlenkové mapy v Linuxu

16. 12. 2010
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Myšlenkové mapy nejsou už dnes žádnou novinkou a naopak patří mezi nejoblíbenější způsoby, jak řešit složitější problémy nebo formulovat komplexní argumenty. Mohou vám pomoci také při učení nebo řešení algoritmických problémů. Jakým způsobem si podobnou mapu sestavit, se pokusíme naznačit v článku.

Myšlenkové mapy mají poměrně dlouhou historii. Jedním z prvních, kdo je začal využívat, byl údajně Porfyrios z Tyru (232–304) byl novoplatónský filosof, který byl vášnivým odpůrcem křesťanství a příznivcem vegetariánství. Jejich popularita stále roste a v poslední době se z nich stal doslova módní hit.

Nabízejí možnost vytvořit si myšlenkovou strukturu, která bude přehledně graficky zobrazena, což usnadňuje analýzu souvislostí, hledání styčných bodů nebo třeba optimalizaci problému. Dnes jsou běžně používány v psychologii, projektovém managementu nebo při studiu. Své místo našly ale také v informatice či elektrotechnice. Čím složitější problémy jsou řešeny (a nebo když vyžadujeme, aby se na nich podílelo více lidí) tím větší výhody myšlenkové mapy přinášejí.

Tradiční metody počítají s papírem a tužkou, ale dnes již asi nikoho nepřekvapí, když se k jejich konstrukci bude užívat software. Důvodů je samozřejmě více – od snazší kooperace se vzdálenými členy týmu, přes jednodušší návrh (nemusíme dopředu vědět ani odhadnout, jak bude schéma velké) až po snazší archivaci, větší přehlednost nebo možnost jednotlivých účastníků si mapy snadno upravovat.

V následujícím si tedy představíme několik programů (bez nároků na úplnost), které podobnou činnost umožňují.

FreeMind

Asi jedním z nejznámějších programů, který umožňuje tvorbu myšlenkových map je FreeMind. Aplikace je plně lokalizovaná a pracuje pod operačními systémy Windows, Mac OS X i Linux. Podle informací z jejich internetových stránek oficiální zdroj zaznamená 4000 stažení za den, což je již poměrně slušné číslo, když uvážíme že si aplikaci jistě velká část uživatelů stahuje z různých jiných zdrojů.

Ovládání je poměrně příjemné a logické. Uživatele může potěšit velké množství grafických příznaků, které je možné k jednotlivým položkám vkládat – od priority, přes vykřičníky až po různé postavičky. Podporováno je zakrývání a následné rozklikávání zanořených položek, což podstatně zjednodušuje orientaci na mapě.

Jako velké pozitivum, zvláště pro častější práci, je možné uvést dobře vymyšlenou práci s klávesovými zkratkami. Aplikace je ale určená také všem těm, kteří si rádi hrají ze vzhledem mapy. K dispozici je jak řada profilů a nastavení, tak také možnost formátovat text. Dobře je uděláno také kopírování a vkládání map, možnost umísťovat do nich tabulky či obrázky a mnohé další drobnosti. Pokud hledáte robustní a kvalitní nástroj pro tvorbu myšlenkových map, FreeMind rozhodně nebude špatnou volbou.

Labyrinth Maps

Zcela rozdílný přístup pro práci s myšlenkovými mapami nabízí minimalistický Labyrinth Maps. Pokud jsou vám na obtíž všechny styly vzhledu a lehce kýčové informační ikony, pak může být tím pravým nástrojem pro vás.

Základní osvojení si ovládání zabere chvíli času, ale pak zjistíte, že je mimořádně rychlé. Jen klikáte do prostoru, vkládáte text (nebo obrázky). Vše je nakonec velmi rychlé a pohodlné. Samozřejmě zde můžete měnit funkční závislosti nebo konkrétní umístění objektů. Na nějaké rozklikávací menu nebo pokročilé formátování ale musíte zapomenout. Na druhé straně získáte rychlý a pohodlný nástroj, který pro vlastní potřebu často bohatě dostačí a nabídne požadovanou rychlost jednoduchost. To vše doplněné integrovaným správcem již vytvořených map.

Semantik

Tento nástroj je určený pro grafické prostředí KDE a nabízí poměrně netradiční přístup k tvorbě myšlenkových map. Je zde možné tvořit více nezávislých map současně na jedné ploše a pak je vzájemně propojovat. Snadná je manipulace s objekty i přidávání grafických značek a atributů k jednotlivým položkám.

Co mně ale již vyhovovalo podstatně méně, byla tvorba funkčních závislostí, která je, dle mého soudu, zbytečně složitá a neflexibilní. Co je na Semantik naopak možné ocenit, je skutečnost, že aplikace se snaží vytvořit vaši myšlenkovou ideu, takže je pak relativně snadné přehlédnout, kudy se vaše úvahy ubíraly, i když je strom již značně rozvětvený. Potěší také možnost k položkám vkládat komentáře.

Kdissert

Kdissert může na první pohled působit velmi podobným dojmem jako Semantik, ale je jednoznačně propracovanější a určený především pro složitější úkony. Jednotlivým částem mapy je možné totiž přiřazovat nejen název a různé značkové atributy, ale také dlouhé strukturované texty (ty nejsou na mapě vidět), odkazy na různé dokumenty či obrázky.

S výhodou je tak možné tento nástroj použít například pro návrh nějakého algoritmu, kde konkrétní implementace jednotlivých kroků může být v popiscích a v názvech uzlů budou pak jen označení větších celků.

I přes ne zcela tradiční a logické ovládání je tak možné Kdissert užít právě na organizaci a správu větších a komplexnějších činností, kde s využijete odkazy na další dokumenty nebo rozsáhlé poznámky.

root_podpora

Závěrem

Který z nástrojů tedy zvolit? Osobně mi nejvíce vyhovuje FreeMind, který je lokalizovaný, dostupný pro různé platformy a současně nabízí asi nejpokročilejší funkce pro organizaci myšlenkových cel­ků.

Za zvážení stojí také Labyrinth, který je určen spíše pro osobní potřebu a jednodušší mapy, je příjemný ve své rychlosti a jednoduchosti. Pravdou ale je, že u myšlenkových map záleží, více než kde jinde, na tom, co s čím se bude dobře pracovat právě vám. Není nic horšího, než při mapování myšlenek přemýšlet nad tím, jak se zrovna ta či ona funkce dá nastavit či použít.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudovaný středoškolský učitel fyziky a informatiky, ale dnes vysokoškolský pedagog technologií ve vzdělávání na KISKu na FF MU. Věnuje se především kurátorství digitálního obsahu, online vzdělávání a učící se společnosti.