Na démony bez init skriptů

Adam Štrauch 2. 1. 2012

V životě administrátora jednou přijde chvíle, kdy musí nějaký program spustit na pozadí. To znamená napsat init skript, v některých případech hlídat stav a někdy se požadovaný program ani neumí sám odpoutat od terminálu. Naštěstí tu je i jednoduché řešení, o které se postarali vývojáři Supervisoru.

Stručné seznámení

Pro Linux i jiné unixy existuje hromada nástrojů na „daemonizování“ procesů, tedy jejich spuštěním tak, aby se odpoutaly od terminálu, kde byly spuštěny, a běžely hezky na pozadí. Jmenovat se dá například daemontools, ale nástroj Supervisor šel v tomto ohledu trochu dále a poskytuje adminům ucelené řešení pro správu téměř jakéhokoli programu či skriptu. Je napsaný v Pythonu a tak je často používán na správu běžících pythoních aplikačních serverů, ale to samozřejmě neznamená, že by jiné jazyky byly z kola venku. Naopak, Supervisor si poradí s čímkoli, co má práva ke spuštění, a ani se to nemusí odtrhávat od mateřského terminálu.

Vývojáři na svých stránkách uvádějí několik hlavních bodů, proč by se admini měli na Supervisor alespoň podívat. Především jde o jednoduchost. Pokud jste někdy psali init skript, tak určitě víte, že to není otázka dvou nebo čtyř řádků, ale je potřeba přesně říct, co se má udělat alespoň při startu, restartu a zastavení, tohle Supervisor překrývá. Tady si možná říkáte, že to svazuje ruce, ale na nějaké komplexní úkoly, kde je potřeba velmi specifické chování při změnách stavu procesu, není Supervisor určen. Zato se třemi řádky v konfiguračním souboru obsloužíte Apache i svůj aplikační server. Supervisor si poradí i s databázemi, OpenLDAPem a s mnoha dalšími službami. Na co není vhodný, je jasné, třeba na skript pro konfiguraci sítě nebo na vypnutí systému.

Na rozdíl od jiných nástrojů je Supervisor centralizovaný. To znamená, že jde o regulérního daemona, který komunikuje přes RPC s ovládací utilitkou nebo přes webové rozhraní. Pro jeho běh tedy nepotřebujete další nástroj, který by správu master procesů sjednocoval. Supervisor pracuje s procesy velmi efektivně, protože je netlačí do pozadí a naslouchá jejich standardnímu vstupu i výstupu. Podle vývojářů díky tomu dokáže odeslat signál rychleji, než kdyby byl process daemonizován. Pokud potřebujete Supervisor do něčeho integrovat, tak jeho architektura a XML-RPC ho umožňuje spravovat téměř z jakéhokoli jazyka.

V současné době je Supervisor v aktivním vývoji a má za sebou už několikaletou historii. Podle vývojářů jede na téměř jakékoli platformě s výjimkou Windows.

Instalace

Jelikož je Supervisor čistý Python kód, není potřeba žádné kompilace a instalace je velmi jednoduchá. Pokud máte k dispozici utilitku pip pro instalaci pythoních balíčků, tak instalace spočívá jen v jejím použití:

# pip install supervisor 

Podobně je možné použít easy_install:

# easy_install supervisor 

Oba předchozí případy v sobě neschovávají init skript, takže se o spuštění Supervisoru budete muset postarat sami. Proto je lepší použít distribuční balíček, který init skript má, a dokonce i připravenou konfiguraci. V případě Debianu nebo Ubuntu to je:

# apt-get install supervisor 

S jinými distribucemi už vám v tomto článku nepomohu.

Použití

To krásné, co se za Supervisorem skrývá je jednoduchá konfigurace. Ta stojí na INI souborech a u Debianu se schovává v adresáři /etc/supervisor. Supervisor má hromadu možností, které by nám pro začátek jen komplikovaly práci. Pokud by vás ale přece jen zajímalo, co všechno umí, podívejte se do dokumentace ke konfiguraci.

Pokud budete chtít používat webové rozhraní, tak do /etc/supervisor/su­pervisord.conf přidejte tyto čtyři řádky:

[inet_http_server]
port = 127.0.0.1:9001
username = admin
password = abc132 

Heslo může být uvedeno i jako sha1 hash, v takovém případě použijte {SHA} jako prefix, takže heslo může vypadat třeba takto {SHA}82ab876d­1387bfafe46cc1c8a2e­f074eae50cb1d. Hash získáte například přes online službu sha1,cz. Berte na vědomí, že tento způsob není zrovna bezpečný, takže si můžete vypomoci třeba Pythonem, který už v systému určitě máte:

$ echo -n "heslo" | python -c "import hashlib,sys;print hashlib.sha1(sys.stdin.read()).hexdigest()" 

A stejně dobře by měla fungovat utilitka sha1sum:

$ echo -n "heslo" | sha1sum 

Supervisord jinak funguje jak má a víc pro svou primární funkce nepotřebuje. Přejdeme tedy ke konfiguraci jednotlivých procesů. Ty se dávají do sekcí [program:x], kde x je identifikátor běžícího procesu. Dokumentaci se všemi volbami najdete na webu projektu a já zde uvedu pár voleb, které jsou nejpoužívanější.

Nejdůležitějším a dalo by se říci jediným povinným parametrem je command, kterým říkáte Supervisoru, co má spouštět. Spouštěnému programu můžete předávat parametry, a pokud se sám spouští do pozadí, tak mu v tom zabraňte. Každý proces dřív nebo později vyvolá nějaký exitcode a pokud tento kód nesouhlasí s tím co Supervisor očekává, tak ho restartuje. To znamená, že když proces nějakým způsobem umře, Supervisor ho automaticky nahodí. Jaké kódy jsou v pořádku nastavíte pomocí exitcodes. Ve výchozím stavu to jsou 0 a 2.

Někdy je potřeba, aby některý proces startoval před jiným, v takovém případě oceníte volbu priority. Čím nižší číslo uvedete, tím větší prioritu bude proces mít. Pod jakým uživatelem a skupinou má běžet nastavíte pomocí user a group. Výstup aplikace lze nasměrovat do souboru pomocí stdout_logfile a stderr_logfile. Když aplikace reaguje na proměnné prostředí, tak použijte volbu environment. Jednotlivé proměnné jsou oddělené čárkou takto:

environment=KEY=val,KEY2=val2 

Poslední volba, která je důležitá je directory, kterou řeknete Supervisoru, aby před spuštěním procesu změnil aktuální adresář na nastavenou hodnotu.

Když teď známe to nejdůležitější, můžeme tímto způsobem zkusit nastavit nějaký program.

[program:django]
command=python /home/user/djangoproject/manage.py runserver
directory=/home/user/djangoproject
user=cx
groupd=cx
stdout_logfile=/tmp/django.out.log
stderr_logfile=/tmp/django.err.log 

Běží-li Supervisor, měli bychom mít možnost se k němu připojit pomocí supervisorctl. Jde o utilitku, která využívá XML-RPC daemona supervisord a s uživatelem umí komunikovat i interaktivně.

# supervisorctl
supervisor> reread
django: changed
supervisor> update
django: stopped
django: updated process group 

Když se změní konfigurace, pomocí reread je možné ji znovu načíst a update zkontroluje změny a případně restartuje, co je třeba. Utilitu supervisorctl je možné použít i takto:

# supervisorctl reread
# supervisorctl update 

Ovládání

Pokud si nevíte se supervisorctl rady, pomůže příkaz help:

# supervisorctl help

default commands (type help <topic>):
=====================================
add    clear  fg        open  quit    remove  restart   start   stop  update
avail  exit   maintail  pid   reload  reread  shutdown  status  tail  version 

Některé příkazy se trochu míchají ve významech takže:

widgety

  • add – aktualizace jednoho procesu
  • reload – restart Supervisoru
  • reread – znovu načíst konfiguraci
  • update – zjistit, co se změnilo v nastavení, a restartovat, co je potřeba
  • restart – restart procesu
  • shutdown – vypnutí Supervisoru
  • start – spuštění procesu
  • status – status všech procesů
  • stopped – zastavení procesu

Jak se které příkazy používají, zjistíte pomocí:

# supervisorctl help <příkaz> 

Shrnutí

Supervisor je hodí tam, kde není úplně vhodné použít init skript, resp. by jeho použití bylo kanónem na vrabce. Na rozdíl od init skriptu, Supervisor si poradí s aplikacemi, které se nerady přesunují do pozadí a dokáže je spravovat přes centrální master proces. S tím je možné komunikovat standardně pomocí utilitky nebo programově díky XML-RPC. Nejvíce ho oceníte při práci s *CGI procesy nebo s různými aplikačními servery, ale poradí si s PostgreSQL, Apachem, Nginxem, Lighttpd a mnoha dalšími. Na rozdíl od klasických init skriptů jsou jednotlivé procesy hlídány a je možné ovlivnit, co se s nimi děje, pokud se objeví nějaký problém.

Našli jste v článku chybu?
120na80.cz: Pálení žáhy: která jídla ne a co nás uzdraví?

Pálení žáhy: která jídla ne a co nás uzdraví?

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

Vitalia.cz: Jak Ondra o astma přišel

Jak Ondra o astma přišel

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

DigiZone.cz: Ginx TV: pořad o počítačových hráčích

Ginx TV: pořad o počítačových hráčích

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Vitalia.cz: Fyzioterapeutka: Chůze naboso? Rozhodně ano!

Fyzioterapeutka: Chůze naboso? Rozhodně ano!

DigiZone.cz: Wimbledon na Nova Sport až do 2019

Wimbledon na Nova Sport až do 2019

Podnikatel.cz: Tyto pojmy k #EET byste měli znát

Tyto pojmy k #EET byste měli znát

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma