Názory k článku
Na disky větší než 2 TB s GPT

Jen dvě poznámky:

1) Windows neumí boot z GPT pomocí BIOSu (nevín jestli to bylo nekde uvedeno).

2) GRUB nepotrebuje bios_boot_oddil. Boouje i bez nej, ale nema pak kam emmbedovat stage 1.5, jako tomu je u klasickeho MBR kde je mezi tabulkou a prvnim oddilem standardne nekolik sektoru mista "nikoho".

ad 1) Presne tak, Windows umi bootovat z GPT oddilu pouze a jen v UEFI modu. Jinak s GPT umi pracovat bez problemy a to i Windows XP 64.

ad 2) Omezeni na 1MB oddil (zajimave ze autor nenapsal 1.04MB) je snad jen u GRUB2, GRUB snad zadnou takovou opicarnu nepotrebuje, teda aspon co jsem ja zkousel tak nebylo nic takove potreba.

ad 2) No ak nemas jednu GPT particiu oznacenu EF02 (bios_grub alebo BIOS boot partition) tak GRUB2 sa na HDD normalne nenainstaluje. Vtedy je potrebne pouzit blocklist (ak dobre rozumiem instalator grubu2 si spocita presnu pozuciu core.img na hdd v /boot a to zapise do MBR), ale ten je defaultne zakazany a ani nemusi (vraj) vzdy fungovat (hlavne ak filesystem si presuva subory na danej particii). Treba mu pomoct pomocou grub-setup --force (je to napisane priamo v kometaroch grub-setup zdrojaku).

A neviem ci bolo v clanku spomenute, ale po konverzii ci uz MBR-->GPT alebo opacne je potreba grub reinstalovat (pomocou grub-setup).

Konverziu MBR-->GPT som sam nedavno robil, vid http://forum.root.cz/index.php?topic=2721.0

Potreboval som vsak po konverzii oznacit tu jednu (protective) MBR particiu active (boot) flagom aby som vedel bootovat. gparted, gdisk ako aj (kde) partitionmanager co su v ubuntu NEDOKAZU ten boot flag mi oznacit ak uz je disk typu GPT. Preto je to nutne urobit pomocou stareho fdisk.

A jak je to s tim GRUB legacy teda? Ten jsem si v pohode dal na GPT disk kde jsem mel predtim UEFI instalaci :) Myslim momentalne RedHati grub (neplest s GRUB2 ve Fedore 16).

puvodni grub 0.97 GPT nepodporuje, nicmene je na to patch. Nektere distribuce tento patch u GRUBu 0.97 pouzivaji, takze se to lisi v zavislosti na distribuci.

1) Windows7 z GPT nabootuji pokud se pouzije utilitka gptsync a oddil pro instalaci se pripravi pred instalaci (nekde mezi prvnima oddilama aby byl soucasti hybrid MBR).

To pisete predpokladam o BIOS bootu, protoze kdyz jsem si instaloval windows na UEFI desce, tak jsem podobne skopiciny delat nemusel. A navic to o cem pisete neni rozhodne metoda podporovana Microsoftem a sam bych na takovou konfiguraci rekl nejedno nehezke slovo.

Windows 7 z GPT nenabootuji. To co popisujete je Hybrid MBR - tj. v LBA0 je misto standardni "protective MBR" normalni MBR se 4 primarnimi oddily - 3 standardni a 4 je typu GPT do zbytku disku. Windows 7 pak bootuji standadne svym MS-DOS bootloaderem a "vidi" jen prvni 3 oddily a jakysi neidentifikovany oddil GPT ve zbytku. To ze je na LBA1-LBA33 tabulka GPT je vubec nezajima a neumi s ni pracovat.

Samozřejmě nabootují, jinak bych nebootoval :)

Q. Can Windows 7, Windows Vista, and Windows Server 2008 read, write, and boot from GPT disks?
A. Yes, all versions can use GPT partitioned disks for data. Booting is only supported for 64-bit editions on UEFI-based systems.
http://msdn.microsoft.com/en-us/windows/hardware/gg463525

Zepomněl jste si povšimnout, že hovoříme o bootu z BIOSu, nikoli z UEFI.

A jak ten GRUB nabootuje, když nebude mít stage1.5?

Kdyby nebyla potřeba, tak by asi vůbec neexistovala. Pokud se nepletu, stage1.5 rozumí danému souborového systému a je schopna na něm nálézt soubor stage2, ten načíst a spustit.

Je třeba si uvědomit, jakym zpusobem platforma PC/BIOS bootuje. Puvodni MS-DOS pristup, ktery dodnes pouzivaji Windows, funguje tak, ze BIOS se podiva do MBR a tam je kod, ktery urcuje spustit bootloader z oddilu oznaceneho "boot flagem". Proto lze timto zpusobem bootovat pouze z oddilu definovanem v MBR a proto systemy Microsoftu umi bootovat jen z primarni partition. Pristup vcelku na hovno.

GRUB funguje tak, ze v MBR je kod (stage 1) odkazujici na LBA disku, kde se nachazi dalsi cast zavadece (stage 2) v oddile /boot. Protoze je ale stage2 v souborovem systemu, a muze se tedy stat ze bude presunuta na jine LBA, pouziva GRUB mezi stage1 a stage2 jeste stage 1.5, ktera je mimo souborovy system. Pak Stage 1 odkazuje na LBA, kde je pocatek stage 1.5, a stage 1.5 pak umi cist souborovy system /boot a najit si stage2. Na disku typu MBR je mezi LBA0 (MBR) a pocatkem prvni partition LBA63 volne misto bez oddilu, kam muze GRUB nahrat stage 1.5, a nebyt tak zavisly na presne pozici Stage2. U disku typu GPT je ovsem LBA0 bez uzitku (jako ochrana pred hloupymi MBR nastroji), LBA1-LBA33 obsahuje tabulku GPT, a LBA34 je pocatek prvni partition. Neni tam tedy misto kam nahrat stage 1.5. Proto jsou dve moznosti A) vytvorit rezervovane misto - bios_boot partition, kam si grub nahraje stage 1.5, nebo nechat GRUB odkazovat stage1 primo na stage2 s rizikem, ze pri zmene presne pozice stage2 na disku nebude boot fungovat, protoze stage2 nebude nalezena na definovanem LBA.

Je to jasne? :-)

Velice jasné, pěkné vysvětlení.
Ještě mě ale napadá jedna možnost: vytvořit první partition o kousek dál, nechat na disku mezeru pro stage1.5 jako tomu bylo na MBR. Jen nevím, jestli by to GRUB správně pochopil.
Jinak to GPT mě pěkně štve. To tam nemohli udělat i pořádné místo pro zavaděč?

Jenom opravím popis situace na Windows. Bootloader se spustí z partition označené flagem "active". Na ní je pak boot loader, který vám může dát vybrat operační systém. Včetně Linuxu, když na to přijde. Je to podobný přístup, jako u GRUBu se stage 2, akorát je ta stage 2 vždy spolehlivě k nalezení. U EFI je to samozřejmě všechno jinak.

Bootujte z SATA/PATA flash disků.
Vyznat se v relativně velké množství utilit a postupů, které popisuje autor je sice pěkné, ale jaksi nepraktické.

Pěkný. Díky!

Teda, ve skutecnosti vazim 80KG, ale tak sem si rikal, ze tech 1000 je moc fadnich, tak budu pocitat 1KG = 1024G, at se s tim lip pocita...

Uplne stejna pokrivena logika se v posledni dobe zacina uplatnovat na KB, MB, GB, TB, akorat obracene. 1KB uz neni 2^10B, ale 1000B. To aby se to lip pocitalo, zejo! Na adresovani 4GB uz nepotrebujeme 32bitu, ale log(400000000­0)/log(2), tj. 31.8973 bitu. Bezva pocty.

Blok na disku ma velikost 2^9B, Ten adresujeme 32bity. 32+9 = 41. 41^2 = 40^2 * 2 tj. 2TB, coz ale dela 2.199TB (tech novych).

Proc rovnou neudelat 1byte = 10bitu?

Tupost, blbost, debilita, pitomost, hovadina, zhovadilost, ignorantstvi... To jsou vsechna ta krasna slova, ktera mne pri pouzivani, a co hure, pri prosazovani, nvych jednotek napadaji.

Clanek je dobry, ale tyhle pocty mne dycky donuti ublinknout.

Pri kazdem podobnem clanku proklinam toho ***** kdo vvmyslel pro 2^n stejnou jednotku jako 10^m...

Sám bych to nenapsal líp :D Je to hnus :D A do počítače aby si člověk šel koupit 536,870912ku RAMku místo 512ky :D Blbci to jsou.

Stiznosti je nejlepsi podavat u byvalych i soucasnych vyrobcu pevnych disku :-| Protoze prave oni zacali s tim kombinovanim jednotek, dokonce nekdy uplne zvrhlym zpusobem, napriklad tak, ze 1kB=1024 bajtu, ale 1MB=1000kB.

Takze ne tupost atd. atd. ale proste kseft, stejne jako tomu bylo u velmi "pokrokoveho" mereni sirky uhlopricky CRT monitoru.

Zajimave je, ze se to preneslo i do zpusobu uvadeni kapacity SSD zarizeni, coz jsou v podstate pameti (takze by clovek ocekaval kapacity 2^n), ale mam tady flash s kapacitou "256MB" ktera ma presne 256000000 bajtu ;-)

to ale neni problem vyrobcu disku, uzivatele a bohuzel i lide z it v cele s vyrobci os jako tupe stado tuhle zhovadilost prevzali a zacali pouzivat, ne nadarmo se rika, ze 100x opakovana lez se stava pravdou

Myslim, ze lidi z IT to moc neprevzali, alespon vetsina programatoru a adminu se v tomho ohledu chova rozumne a drzi se mocnin dvou :-) Na druhou stranu co maji delat, kdyz kupuji disky, proste vyberou v obchode 500GB disk, i kdyz ve skutenosti vi (=meli by vedet), ze to cislo ve skutecnosti muze znamenat cokoli mezi zhruba 450 000 000 a 550 000 000 bajty podle toho, jak se marketak vyspi :-)

U RAM je to jeste v poradku, ale mozna se za par let nebudeme stacit divit.

Osobne v tom michani nevidim az takovy problem dejme tomu do megabajtu, potom uz se zacinaji 2^n a 10^m dost neprijemne rozchazet.

Používání decimálních předpon pro binární počty v pořádku rozhodně není! To za chvíli můžete začít tvrdit, že pro vámi používané hodnoty dvou platí, že 2 + 2 = 5.

2 + 2 = 5 (pro velmi vysoke hodnoty 2) ;)

U tech SSD a vlastne i u normalnich disku to bude mit svy duvody v tom, ze ze surove kapacity disku, kera buze byt napr. 128GiB se cast sektoru rezervuje na pozdejsi relokaci kdyz zacnou umirat a pro uzivatele tak zustane dostupnych 128GB, tedy o neco mene. Driv sem se tomu divil, ale takle mi to pride docela logicky. Zvlast u tech flash, kde to proste vyrobci cipu sekaji v GiB, takze po vyhrazeni rezervy musi zbyt logicky mene, tak proc to zrovna nezaokrouhlit na GB (desitkovy)...

Zalezi na kontextu. U velikosti disku to zase az tak nevadi. Vadi to ve chvili, kdy se chces bavit o adresovani. Kolik bitu potrebujes k adresovani 2TB? Odpoved je velice snadna, 2TB=2 * 2^40 to je 2^41, takze 41. Ale rekni mi, kolik bity potrebujes k adresovani 2.199TB novych? Vyrobci disku sou kokoti a vem je cert.

Kolik bitů je potřeba k adresování 2 TiB? 41. Kolik je 2 TiB? No něco málo více než 2 TB, tedy dva biliony bajtů. Tedy i na 2 TB je potřeba 41 bitů. Mimochodem, kdo z ohájců ne-SI jednotek by mi z hlavy dokázal říct, kolik je 2 TiB bajtů?

Chápu rozhořčení, ale snažím se to vidět i z druhé strany. Ono z pohledu SI opravdu není dobré, aby předpona kilo jednou zamenala 1000 a jindy 1024 podle kontextu.

Vezměte si třeba telefonní přenosovou rychlost 64 kbps. Může to být 64*1024 bitů za sekundu, protože je to přece počítačová veličina a tam jsou mocniny 2. Ale je to ve skutečnosti 64000 bitů za sekundu, protože jde o hovorový signál vzorkovaný 8kHz, tedy 8000-krát za sekundu, kde každý vzorek zabírá (po kompresi G.711) 8 bitů.

Osobně to dělám tak, že v mluveném projevu říkám vždy "kilo, mega, giga" a někdy tím myslím mocniny 10, jindy mocniny 2. To proto, že na přesné hodnotě obvykle nezáleží a i-čkové varianty slov mi nejdou z pusy :)

Když ale něco píšu, obvykle si dávám pozor a i-čka dopisuju. Ruka mi kvůli tomu neupadne a je jistota, že každý to pochopí správně.

PS: Ten root je čím dál tím rozbitější - odeslat komentář jako přihlášený uživatel je zcela nemožný úkol.

Vse je vysvetleno zde:

http://en.wikipedia.org/wiki/Kibibyte

Je dobre pouzivat standardy, aby se v to i prase vyznalo. Jak rika kolega vyse, prefixy dle SI jsou nasobky 1000 a ne 1024. 2^n se popuzivalo v dobe, kdy jsme si pajeli pocitace doma na kolene.

takze vlastne pouzivas 30bitovy system a ten 8bitovy pocitac co jsme doma pajeli na kolene byl vlastne revolucni, pac dle si to byl 10bitovy :)

A na to jsi prisel jak? Co ma spolecneho pocet bitu na sbernici s kilobyty / kibibyty (na siti/HD/pameti) ?

třeba to, jestli se daná věc bude přenášet v jednom taktu, nebo ve dvou. Dost zásadní rozdíl.

8 je dle SI pořád 8, stejně tak 32 je dle SI 32, jenom podle vás je 512000 vlastně 524288 ;-)

V idealnim svete by to asi mozne bylo, ale nejak jsem si nevsiml, ze by zrovna svet IT nejak moc inklinoval k SI, napriklad porad mame 3,5palcovy disk a ne 7,85 centimetrovy atd. :-)

Nerikam, ze se SI jednotky nepouzivaji (V, A, W), ale neni to a nebude na 100%

Pokud nebudeme pouzivat/vyzadovat standardy pro prefixy jednotek jako SI/ISO/IEC je tato diskuze zbytecna a kazdy si muze urcit vlastni velikost megabytu. Napr. dneska to vidim na 1024000 bytu. Vyrobce si muze na disk taky napsat co chce a zakaznik se nijak neubrani.

Ja prece nerikam, ze s tim stavem souhlasim, ale presne toto se dneska deje, hlavne u udavani kapacity disku (ale treba i poctu pixelu u digitalnich fotoaparatu). Jediny aspon trochu relevantni udaj je v pripade disku o poctu sektoru + velikost sektoru (512B, 4096B - radeji nepisu 4kB :-)

Z marketingoveho hlediska byla vsak nejvetsi zmena "kapacit" pri zacatku prodeje paskovych jednotek se zabudovanou komprimaci, kdy jeden nejmenovany vyrobce zacal udavat pouze teoretickou kapacitu pasky po komprimaci 2:1 (coz v praxi nesedi) a ani neudaval, ze je to hodnota po komprimaci (to znamena ze jeho udaj 2GB byl ve skutecnosti mene nez 1GB, protoze navic byl pouzit prepocet 1GB=1 000 000 000 bajtu). Dneska uz se uvadi kapacity obe.

3,5" disk máme proto, že byl vymyšlen v době, kdy IT bylo prakticky čistě americké a na SI se kašlalo. Zato třeba CD, DVD a BluRay mají průměr 80 a 120 mm a PCI-E má všechny rozměry ve standardu uvedené pouze v milimetrech. Nakonec i ty 1,8" a 0,8" disky mají rozměry ve skutečnosti v milimetrech.

Problem je, ze vetsina tech rozmeru udavanych v milimetrech jsou z historickych duvodu celociselne nasobky 0.0254mm. Prijde mi, ze idealni by bylo, kdyby si nekteri vyrobci a standardizatori prestali hrat na SI a tam kde to dava smysl to udavali rovnou v tech milech (a nebo kdyby se stal velky tresk, a ty rozmery se najednou vsechny zmenili na "normalni" cisla v milimetrech)

Co se inklinovani k SI v IT tyce: Spousta elektroniky se vyviji a prodava v USA, kde pouzivani SI neni tak samozrejme jako v kontinentalni Evrope. S patvary jednotek SI jsou problemy i v jinych oborech. Treba Americane a Kanadane s oblibou pouzivaji jednotku kVp misto kV. Nechteji se smirit s tim, ze v systemu SI do jednotky nemohou propasovat, ze se jedna o "peak voltage". Ted hovorim o fyzicich, od kterych je pouzivani SI v odbornych publikacich vyzadovano. Bezna populace meri delky v milich a palcich, objemy v galonech a hmotnost v librach. Pro ty je koncepce SI a binarnich prefixu spanelska vesnice. Tomu odpovida i znaceni na vyrobcich, protoze prave pro tuhle skupinu je vetsina vyrobku urcena.

Nejlepší jsou ale v US kombinace metrických a imperiálních jednotek. Je to stylem "pacientovi podejte 7.5mg látky na libru hmotnosti, a odečtěte 4mg na každý palec jeho výšky" :)

Výrobci HW se samozřejmě snaží udávat co nejvyšší čísla. Když mají možnost používat metrické GB, jsou velmi rádi. Nakonec už zesilovače výrobci rádi prodávali s velkými čísly. Má to sinusový výkon 10W? Nevadí, budeme uvádět 100W PMPO :(

PMPO - poslední moment před odpalem :)

Chapem rozhorcenie ohladom vyrobcov diskov, ignorujucich standardne znacenie, ani ich nechcem obhajovat, ale az na "i" v prefixe ich aj tak trochu chapem:

Disk je rovnako ako datova paska alebo seriova linka interne seriovy storage, a preto sa pocita dekadicky - platia jednotky b (bit), B (Byte) s prefixami k, M, G, T, ... Inou temou je mapovanie magnetickeho zapisu voci vonkajsiemu svetu, ktory je historicky blokovo orientovany: pamatove bunky ako je RAM, adresovane binarnou zbernicou (a nielen 8, 16, 32, 64, 128-bitovej atd., ale aj lubovolne inej sirky, ale toto uz je tema definicie Bajtu) sa oznacuju binarnymi mocninami ki, Mi, Gi, Ti, ... na oznacenie vztahu 2^n.

Neprijemne je, ze tento rozdiel ludia nerozlisuju, a pisu vsetko s dekadickymi prefixami.

Este neprijemnejsie je, ze ludia nerozlisuju ani "b" a "B", ale to uz je o zakladnej informatickej gramotnosti.

Tupost, blbost, debilita, pitomost, hovadina, zhovadilost, ignorantstvi ... je pouzivanie SI predpon a tvrdit ze 2^10 je kilo 2^20 mega a 2^30 je giga.

Na tieto binarne nasobky sa zaviedli binarne nasobky ktore pridavaju i. Takze to ze 500GB disk ma 500 000 000 000 bajtov je v skutocnosti spravne. Ono v USA dokonca zazalovali vyrobcov diskov za nespravne uvadzane velkosti ale vyhrali to vyrobcovia HDD kedze pouzivaju SI standart na oznacovanie velkosti.

nezlob se na mne, ale ja Kibibyte proste rikat nebudu. Podle wikipedie si Kibibyte vymislela jakasi komise v roce 1999. Pred tim to byl dycky kilobyte.

Blbost je psat clanek o adresovani disku, a pouzivat jako vychozi jednotku mocninu 10.

Předtím to byl přibližně kilobajt. Je důležité vědět, že to původně bylo přibližné, nikoliv přesné.

Většina standardů původně pochází od malých standardizačních komisí. Důležité je, že ten standard byl schválen i IEEE, od které jsou takové standardy jako Ethernet nebo WiFi, nebo ISO.

blba norma zustane blbou at ji schvaloval kdo chtel

binarni jednotky jsou "B" a "b" tim je snad dane jak je budu nasobit, IMHO vyrobci disku udavaji velikost a ne binarni velikost, u bot se taky velikost v palcich a cm trochu lisi :)

Chaos do toho vnesli až výrobci HDD, do té doby bylo všechno v pořádku.
Když se mluvilo o bitech a bytech tak s mocninou 2

KB = 1 024
MB = 1 048 576
GB = 1 073 741 824
TB = 1 099 511 627 776

Když se mluvilo o baudech, tak s mocninou 10

kb = 1 000
Mb = 1 000 000
Gb = 1 000 000 000
Tb = 1 000 000 000 000

Pozor, Baud je v telekomunikacich pocet zmen signalu za jednotku casu (znakova rychlost), takze sice to tak jak pisete muze s pouzitim predpon byt, ale kdyz budu mit 2 bity/symbol, tak polovicni hodnotu, atd. Proto se nepouziva v teto oblasti.

Ano, jistě, proč mít jeden standard, když můžeme mít dva velmi podobné, ale vlastně ne tak úplně stejné. Není náhodou to samé právě ten důvod, proč Linux má problémy se spotřebou? (Odpověď: je.)

Pro binární jednotky existují speciální předpony, aby se to nepletlo s decimálními jednotkami. Mimochodem i 1 KiB = 1024 B je pro počítač nesmyslná jednotka, rozumnější by byly bajty, 512 B (sektory) a 4 KiB (stránky), případně jednotky založené na nich. Používat 1024 je tupost, blbost, debilita, pitomost, hovadina, zhovadilost a ignorantství :-)

Btw. kilo má předponu malé k ;-)

Přirozené jednotky pro počítač jsou 1, 256, 65536, 16777216, 4294967296 atd. ale to je pro lidi poměrně obtížné na pochopení, proto se používají jednotky bližší lidskému světu 1, 1024, 1048576, 1073741824 a podobně.

K čemu jsou "jednotky bližší lidskému světu"? Máme jednotky, které jsou lidské (1 kB = 1000 B). Proč bychom je měli nějak přizpůsobovat počítačům? Nepřizpůsobíme také metr pro astrofyziky, aby nebyl založen na podivných 1/299792458 sekundy?

Protože je velký rozdíl psát 1,099511627776 T a 1 TB. Tak jako fyzici mají svoje pomocné jednotky třeba 1 eV, tak lidé od počítačů mají svoje pomocné jednotky jako 1 KB. Na tom není nic špatného.

Fyzici mají pomocnou jednotku eV, ale neříkají tomu volt. Stejně tak informatici mají pomocné jednotky, jako je KiB, ale neměli by tomu říkat kilobajt.

Samozřejmě že fyzici říkají elektronvolt. Dokonce mají i keV, MeV, GeV a TeV a říkají tomu analogicky, třeba teraelektronvolt.

uniklo vam nepritomnost slovicka "elektron" v pruvodnim prispevku. Elektron volt je pro eV samozrejme spravny nazev. Kdyby tomu rikali volt, tak je to spatne.

U disků toto vychází z historické praxe a je to ve skutečnosti ještě složitější, než to vypadá. Když vám výrobce disku napíše kapacitu 120MB tak to kupodivu nebude ani v megabajtech ani v mibibajtech nebo jak se to píše. Výrobci uvádějí kapacitu jako velikost základního bloku (bývalo 512 bytů, nevím jak je to teď) krát počet bloků. A zatímco velikost základního bloku berou binárně, jejich počet berou v desítkové soustavě. Dejme tomu, že by velikost bloku byla 4096 bytů, čili 4KB. Těch bloků máte 30000. Výrobce pak napíše, že celková kapacita je 4*30000 = 120MB. Přestože je kapacita ve skutečnosti 122880000 B, čili 122.88 MB, respektive 117.1875 MIBI (nebo jak se to píše).

Rika vam neco SI? to jsou dekadicke predpony jednotek, ktere se zavedli proto, aby v tom byl poradek. 1km je 1000m, 1Mtuna je proste milion tun. Pokud tedy chcete pouzivat SI predpony v IT, prosim, ale pouzivejte je spravne! 1MB, neboli jeden MegaByte je proste podle SI milion bytu a pokud se vam to nelibi, tak pouzivajte jine predpopny, treba Mi Ki a podobne zvhrlosti... neprznete ale prosim zavedeny SI system predpon.

http://xkcd.com/394/

> Když odečteme ještě různé signatury, tak pro tabulku oblastí zbývá 64 B, což je více než dvakrát méně, než je maximální délka SMSky.

Uaaaa, tak jak teda, proc mam pocit ze je to zamotane nejak vice nez je zdravo?

Nestacilo by rict, ze je to proste hodne malo?

"Ve skutečnosti se limit týká adresy počátku oblasti, takže pokud máte 4 TB disk, můžete na něm vytvořit čtyři oddíly začínající v první polovině disku a poslední z nich se může táhnout přes druhou polovinu. Velikost oddílu je omezena stejně, tedy na něco přes 2 TB. U větších disků ale MBR už opravdu narazí."

Znamená to tedy, že pokud rozdělím 3TB napůl, mohu ho provozovat bez omezení na Win XP? Nebo ho alespoň OS uvidí, ale nebude jej možné použít jako systémový?

Přesně tak, napůl to půjde na XP bez omezení.

Díky.

Na margo SI predpôn - keďže SI je z princípu desiatková, prirodzené je používať ju s desiatkovými jednotkami. Preto navrhujem počítať informáciu v desiatkových jednotkách, čiže v banoch. Všetko sa tým krásne vyrieši.

Má používání GPT nějakou výhodu nad používánim LVM? UEFI se přeci jen stále moc nepoužívá a bez něj Windows stejně nenabootují ani z jednoho, zato u LVM není problém s GRUBem.

UEFI se pouziva vic, nez by clovek cekal. Intel jej dava do svych desek, ale ostatni vyrobci co si kupuji licence BIOSu (Gigabyte, Asus, MSI a dalsi vyrobci zakladnich desek) evidentne nemaji zajem kupovat i licence UEFI. Jinak Dell, HP a dalsi kteri si delaji vlastni BIOS a tak i UEFI je do sveho hardware davaji, stejne tak jsem nedavno mel moznost drzet v rukou Lenovo notebook co mel taky v sobe UEFI.

Grub2 nema tiez ziadny problem s GPT (a ani stary grub1 s patchmi).

Netušíte, jak je to s disky s vyšší velikostí sektoru (aktuálně 4096b)? Třeba WD je označuje slovy Advanced format.

Dalo by se pak pomocí pouhé MBR provozovat celá šíře ((2^32 * 4096) - 1)b disku, nebo je oněch 512 fundamentálních a LBA vyšší velikost sektoru nezná?

Na tohle nejsem odborník, ale s disky "advanced format" jsem si užil svoje. Myslím, že disk je takový hybridní. On je sice vnitřně podle 4KB (4096byte) sektorů, ale zvenku s ním můžete pracovat po 512 bytech. Disk to přeloží/přepočítá. Proto se objevují problémy se špatným zarovnáním oddílů - uděláte oddíl podle 512 bytů, ale zrovna jste se netrefili na okraj 4KB. Potom je pro disk práce s takovým oddílem velmi náročná.

Tím chci říct, že používám tyhle disky s normální MBR.

Proto HDD deklaruji dva udaje: "logical sector size" a "physical sector size". Ten druhy byl zaveden prave proto, ze stare OS neumi pracovat s "logical sector" jiným nez 512B. Proc to vyrobci HDD doprasili a neuvadi pravdivy "physical sector size" jsem nikdy nepochopil...

Kdyz se mi ale zvenku disk prezentuje jako ze ma 512B sektory, tak k cemu je mi informace, ze je ma vevnitr 4kB?

K hovnu. Proto by mel HDD se 4kB sectory deklarovat 512B logical sector size , a 4kB physical sector size.

Mam dotaz, jak je na tom v tomhle ohledu lilo? Zvladne vetsi disky nebo budu nucen prejit casem na grub?

elilo (EFI varianta, nevim jak moc UEFI) by z principu problem mit nemelo.

ELILO je ale určeno pro boot z UEFI. Pro boot z BIOSu je třeba použít LILO. A tomu je úplně jedno, jaká je na disku struktura, protože odkazuje na LBA.

Otázka je co budeme dělat s diskem který má 2TB, když jeho maximální přenosová rychlost a seek se výrazně nezvýší. Zatímco někdy v devadesátých letech bylo možné přečíst celý disk do minuty, dneska takový 1TB disk budeme číst i celé hodiny (při 100MB/s sekvenčního čtení je to necelé tři hodiny). Pro databázové aplikace takový disk není použitelný vůbec. Jak se asi používá takový prostor běžnému uživateli? Aktivních dat na takovém disku může být maximálně jedno procento. Jediné co mě napdá, že to může být zajímavé pro lidi, kteří si chtějí na disku udělat databázi HD filmů. Možná to ale vidím jen ze svého omezeného databázového pohledu ...

Tak to si pletete přístupovou dobu s něčím úplně jiným. Ta se sice nesnižuje nijak zásadně (protože fyzika), nicméně rozhodně se nic nezhoršuje.

(a dřív byla přenosová rychlost třeba i jen 3MB/s u 10GB disku)

Nepsal jsem, že se zhoršuje přístupová doba, psal jsem, že se výrazně snižuje doba na přečtení celého disku. Když už jste zmínil těch 10GB a 3MB/s tak přečtení takového disku trvá necelou hodinu (což je třikrát rychleji než mnou zmiňovaný 1TB disk). Trend je prostě takový, že časem dopadnou disky jako magnetické pásky, tedy jako velkokapacitní úložiště s pomalým přístupem.

Máte asi na mysli, že se doba přečtení disku prodlužuje (nikoliv výrazně snižuje).

To je pravda. Ale 10GB databáze je na novém disku rychlejší. Faktem samozřejmě je, že velikost DB vám při zachování ostatních parametrů nemůže růst tak rychle, jako kapacita disků.

On ten disk ani nemusi byt cely fyzicky. Muzete prevazne komunikovat s nejakou sadou disku a ohromnou cache na nejake SANce.

Pekne napsany clanek, k tomu par postrehu:

- vsiml sem si, ze je zde vyvracen mytus, kery se vsude cpe, ze MBR konci na 2TB, pritom ne tak docela. Vzhledem k tomu, ze v partysne se pouzivaji 2 32-bit zaznamy - jeden pro LBA zacatku oddilu a druhy pro pocet sektoru v oddilu, tak je zcela legitimni vytvorit 2 primarni oddily velikosti 2TB, kde druhy bude zacinat v pulce disku. Resp. i vice oddilu, kdy posledni bude od 2TB do konce.

- premyslel sem o tom, jestli by nebylo mozne stavajici MBR jednoduse modifikovat pro veci oddily. Vzhledem k tomu, ze v zaznamu o oddilu je jese 6-Bytova CHS adresa na kerou stejne vsechny novejsi OS dlabou, potoze umoznuje adresovat jen do ~8GB, tak me napadlo, proc nevzit tyto nevyuzite Byty a nepridat je k LBA zaznamu. tim bychom zisakli bud 2*56bitove LBA nebo 2*48bitove LBA + 2 Byte na nejaky magic, ktery by rikal, ze se jedna o novy typ zaznamu. I v tom horsim pripade (steujne tu mame fyzicky limit LBA48) bychom ziskali adresni schopnost 256TB, coz by snad este par let vystacilo :) Pak by jen stacilo upravit kod MBR, aby s temito rozsirenymi hodnotami pocital a diskove utility aby tomu porozumely. Bylo by tu ale nebezpeci pokorupteni dat starsimi programy...

- S GPT zatim nemam zkusenost ale zaujala me moznost hybrid MBR. Jesi to dobre chapu, tak misto toho blbyho protectiv MBR muzu mit uplne normalni MBR, kde muzu vyuzit az 3 primarni oddily a 4 bude jako ten novej GPT oddil, kerej dam na konec disku. A za MBR pak bude GPT kera bude popisovat tyto oddily. Takze starsi OS se dostanou bez problemu na ty prvni 3 oddily a novej OS bude schopen pracovat i s tim 4. Akorat mi neni jasny s bootovanim, jak se to bude chovat na PC s BIOS a jak na PC s EFI. Predpokladam ze na PC s BIOSem budu moc bootovat jen z prvnich 3 oddilu (ze 4 mozna pres naky bootmanager umisteny na 1. oddilu) a na PC s EFI zas pude bootovat jen z toho 4. oddilu definovanyho v GPT. Prip. je u PC s EFI moznost volby jesi ma bootovat podle MBR nebo podle GPT?

Pekne napsany clanek, k tomu par postrehu:

- vsiml sem si, ze je zde vyvracen mytus, kery se vsude cpe, ze MBR konci na 2TB, pritom ne tak docela. Vzhledem k tomu, ze v partysne se pouzivaji 2 32-bit zaznamy - jeden pro LBA zacatku oddilu a druhy pro pocet sektoru v oddilu, tak je zcela legitimni vytvorit 2 primarni oddily velikosti 2TB, kde druhy bude zacinat v pulce disku. Resp. i vice oddilu, kdy posledni bude od 2TB do konce.

- premyslel sem o tom, jestli by nebylo mozne stavajici MBR jednoduse modifikovat pro veci oddily. Vzhledem k tomu, ze v zaznamu o oddilu je jese 6-Bytova CHS adresa na kerou stejne vsechny novejsi OS dlabou, potoze umoznuje adresovat jen do ~8GB, tak me napadlo, proc nevzit tyto nevyuzite Byty a nepridat je k LBA zaznamu. tim bychom zisakli bud 2*56bitove LBA nebo 2*48bitove LBA + 2 Byte na nejaky magic, ktery by rikal, ze se jedna o novy typ zaznamu. I v tom horsim pripade (steujne tu mame fyzicky limit LBA48) bychom ziskali adresni schopnost 256TB, coz by snad este par let vystacilo :) Pak by jen stacilo upravit kod MBR, aby s temito rozsirenymi hodnotami pocital a diskove utility aby tomu porozumely. Bylo by tu ale nebezpeci pokorupteni dat starsimi programy...

- S GPT zatim nemam zkusenost ale zaujala me moznost hybrid MBR. Jesi to dobre chapu, tak misto toho blbyho protectiv MBR muzu mit uplne normalni MBR, kde muzu vyuzit az 3 primarni oddily a 4 bude jako ten novej GPT oddil, kerej dam na konec disku. A za MBR pak bude GPT kera bude popisovat tyto oddily. Takze starsi OS se dostanou bez problemu na ty prvni 3 oddily a novej OS bude schopen pracovat i s tim 4. Akorat mi neni jasny s bootovanim, jak se to bude chovat na PC s BIOS a jak na PC s EFI. Predpokladam ze na PC s BIOSem budu moc bootovat jen z prvnich 3 oddilu (ze 4 mozna pres naky bootmanager umisteny na 1. oddilu) a na PC s EFI zas pude bootovat jen z toho 4. oddilu definovanyho v GPT. Prip. je u PC s EFI moznost volby jesi ma bootovat podle MBR nebo podle GPT?

BIOSu je vice mene ukradene co mate na disku. Ten jen spusti kod v LBA0. Takze napriklad v kombinaci BIOS + GRUB2 + Linux muzete bootovat kterykoli oddil z GPT, a nepotrebujete zadny hybrid MBR. Teoreticky si muzete vymyslet vlastni rozdeleni disku, a pokud budete mit vhodny zavadec zacinajici na LBA0, melo by to fungovat.

Nebo rozdělení disku vůbec nemusíte používat a celý disk použít pro souborový systém :-)

No ne, mi slo o to jak vhodne skloubit na 1 disku starsi OS kery GPT nezna a novejsi OS kery GPT zna a vyuzije kapacitu za hranici klasickyho MBR a nejlip aby se dostal i na ty dalsi oddily...

to je mozne s HybridMBR. Prvni tri partition jsou vobou tabulkach stejne.