Je svoboda totez, co mit moznosti ci schopnosti? Nenazyvam svobodou schopnost spocitat z hlavy elipticky integral ani schopnost ziskat a uzivit 4 konkubiny. Rekneme, ze mira svobody je ve svem principu ambivalentni schopnostem a moznostem jedince. Pokud si rozumime v tomhle, muzem se zacit bavit o souvislosti svobody a bohatstvi, jinak je to jen debata o nalehavosti subjektivnich potreb.
Pokud bych se tedy take drzel extremu, a etika by byla subjektivni, pak zlocinec by nemel zadnou vinu, pokud by cin odpovidal jeho etice. Pokud by mu soudce vymeril trest, jednal by sice v souladu se zakonem, ale proti sve subjektivni etice, pokud by take veril v subjektivitu etiky. Dusledkem toho, ze etika je subjektivni je pak to, ze ve zcela trivialnim pripade je etika v opozici pravu. Eticky jedna zlocinec zcela spravne, ovsem soudce nikoliv.
Nebo jiny pripad. Budou-li zakonodarci z nejakeho duvodu zlocinci, vysledkem bude pravni system, ktery odrazi jejich subjektivni etiku. System bude sice zlocinny, ale protoze etika je v podradnem postaveni k pravu, budou zlocinne akty definovany jako spravedlive a subjektivni etika, ktera je v rozporu se zakonem se stava zlocinnou. Tohle je ostatne za minule stoleti velmi casty priklad v nasem regionu. Rada dohlizitelu je jen typ orientalniho systemu ctyr piliru moci, nebo varianty dvou ustavnich soudu a sama o sobe muze byt zrovna tak spatna jako dobra.
Ted nejzajimavejsi otazka – dejme tomu, ze pravo je objektivni – rozhodnuti o pokutach pro MS+prikazy otevrit system dalsim produktum je vysledek nezavisleho soudnictvi (jestli je nekde lepsi system soudnictvi nez v USA a EU, reknete kde). Na zaklade ceho se neztotoznujete s temito vysledky soudu? Na zaklade subjektivni etiky? Ma vubec nejakou vahu hodnoceni prava subjektivni etikou?
Pravo jako produkt lidske mysli je vzdycky nejakym odrazem etiky a ja se stale ptam, kde je zdroj te etiky? Vzdyt neustale se tu neco hodnoti a nevidim nikoho, kdo by si myslel, ze jeho posty jsou vlasnte jen subjektivni plk.
