Nebojte se IPv6 (aneb připojte se snadno a rychle)

Předpokládám, že doma máte nějakou menší síť s připojením (nejlépe permanentním) na internet, samozřejmě nějaký ten router a že všechny počítače už jsou schopny se bavit přes IPv6. Nastavením jádra, radvd a jiných nutností se totiž zabývat NEbudu (možná příště, pokud bude zájem).

Prvním krokem bude registrace na Freenet6. Freenet6 je banda „hodných pánů“, kteří se rozhodli, že část z adresního prostoru, který jim byl věnován, poskytnou dále široké veřejnosti, aby si mohla hrát s IPv6. Každý, kdo slušně požádá (klidně neslušně, stejně je to přes webový formulář), dostane svůj vlastní unikátní 48bitový prefix v internetu nové generace. Jak si již každý jistě spočítal, dává vám tento prefix možnost veřejně zpřístupnit 2^(128–48) počítačů (nebo jiných zařízení), kdy každý bude mít svou vlastní, jedinečnou a z internetu přístupnou IPv6 adresu (pro líné jedince, je to 1208925819614­629174706176 a­dres, což je 2814749767106­56 současných internetů). Docela síla, ne? :-)

Předpokládám, že registrace proběhla bez problémů (taky aby ne, když se ptají jen na username a email) a můžeme se vrhnout na konfiguraci vlastního připojení. To je realizováno přes tunel, který zapouzdří všechny IPv6 packety, proudící z a do naší sítě, do normálních IPv4, takže bez problémů projdou cestičkami „pravěkého“ IPv4 internetu a bezpečně dorazí na IPv6 ostrůvek (Nativní IPv6 konektivita ja zatím jen sladkou hudbou budoucnosti.) Naštěstí jsou ti pánové z Freenetu6 tak hodní, že i o tento krok se z velké části postarají za nás. Dávají nám totiž k dispozici malou utilitku jménem tspc (tunnel setup protocol client), které prostě jen řeknete vaše uživatelské jméno a heslo (to přišlo emailem) a ona tunel automaticky nastaví a dokonce se postará i o distribuci adresního prostoru do vnitřní sítě. Prográmek je opět možné stáhnout přímo ze stránek Freenet6, ale vsadil bych se, že vaše oblíbená distribuce ho bude nabízet i ve formě balíčku (Gentoo určitě). Otevřete tedy soubor „/etc/freenet6/tspc­.conf“ a vyplňte položky „userid“ a „passwd“. Zkontrolujte, zda je „server“ správně nastaven na „tsps2.freenet6­.net“ (může tam být ještě stará adresa s „tsps1…“, která už neplatí). Na konec souboru pak ještě přidejte následující řádky (myslím, že jejich význam není třeba objasňovat):

…pod článek ještě přihodím moje kompletní nastavení, takže nebojte… :-)

Hotovo. Ted už jen stačí tspc spustit (nejlépe s parametrem -vvvvvvv :-) ) a sledovat, co všechno se děje. V ideálním případě (a těch je naštěstí většina) proběhne vše bez problémů. Na routeru uvidíte nové virtuální rozhraní „sit1“ a radvd začne hned do sítě distribuovat nově získaný prefix (Pro zvědavé: tspc vytvoří nový konfigurační soubor pro radvd a restartuje tohoto daemona s novou konfigurací, což mimo jiné znamená, že vaše dosavadní nastavení nebude bráno v potaz.) Podle libosti pak přidejte tspc mezi své boot-up skripty (tentokrát snad už bez těch véček ;-) ).

Na klientských počítačích (tedy na těch za routerem) pak už jen stačí otevřít si Mozillu (nebo jiný IPv6-enabled prohlížeč) a kochat se tančící želvou na www.kame.net (pokud se na www.kame.net připojíte přes IPv4, želva se nehýbe). A to je vše? Ano! No neříkal jsem, že to bude jednoduché?! :-)

U některých z vás mohou samozřejmě nastat nějaké problému, ale ty bývají z drtivé většiny pouze triviálního charakteru a pevně věřím, že když už jste dokázali nakonfigurovat síť pro IPv6 provoz, bude jejich eventuální řešení procházkou růžovým sadem. Ty nejčastější se jistě objeví v diskusi pod článkem, proto nepovažuji za zvláště důležité je uvádět. A hlavně, jak už jsem psal v úvodu, tento článek má za úkol vás „nakopnout“, nic víc… :-)

       

Odkazy:

Slíbená konfigurace (/etc/freenet6/tspc­.conf):

www.freenet6.net (registrace a stažení tspc)
www.kame.net (tančící želva a informace o IPv6)
www.ipv6.cz (informace o IPv6 v češtině – v poslední době nefunguje???)
quake.ngnet.it <2001:6b8:0:0­:260:8ff:fe4d:9a31> (IPv6 Quake server)