Naozaj nechápem, čo na tom ľudia vidia… asi keď neuspejú za celý svoj život v ničom inom toto im to trošku vykompenzuje, ale i tak… No k článku. Isto by som uvítal ďalší diel a keby som sa nebál, že by sa to mohlo rýchlo vyčerpať bol by som rád, keby z toho niekedy vznikla i pravidelná rubrika.
Filmu kde se mihne pocitac je habadej:
http://starringthecomputer.com/features.php
Stačí se podívat na Hackers (česky: nebezpečná síť)
Zde je takových věcí, od připojení na terminál kdy létají jakýmsi divným počítačovým světem, přes zdojový kód programu zobrazený v hexakódu až po virus michelangelo.
Jak bylo řečeno, filmů o počítačích je plno. Každopádně velice zajímavé zpraconání ve své době (1995) předvedl film Johny Mnemonic viz: http://www.youtube.com/watch?v=bL_8Ugp9zI4
Tak vem si do jake doby je film zasazen. Pri prvnim shlednuti, jsem se take usmival, ze stacilo zavolat, nadiktovat tel. modemu a pripojit se naterminal pod rootem s heslem buh. Po nekolikatem shlednuti a po precteni neco z hackerske historie (na hysterce vychazel dobry serial), jsem si uvedomil, ze ve statech v te dobe presne takova situace byla. Na nejake SSL muzete zapomenout, stacil klasicky telnet, trocha socialniho inzenyrstvi, zkusit proflaknuta hesla a treba to vyslo. Navic se hresilo na to, ze pocitac vlastne nikdo nema, tak naco resit prehnanou bezpecnost, spis to ani nikoho nenapadlo.
A co je na té hlášce špatně? Notebook s RISCovým procesorem? To musela být výkonnostně naprostá bomba! A architektura RISC s PCI? To musela být ještě větší bomba! A asi to byl nějaký super silný notýsek od SGI.
Jinak dnes má každý ve svém pecku RISCový procák a slastně si chrochtá blahem, jaké že to má výkonné „klasické“ pecko oproti starým čtyřiosmšestkám s S3ViRGE…
Notebooky s RISC procerosy se uplne normalne delaly. Napr. tento:
http://en.wikipedia.org/wiki/SPARCbook
Podobne napr. delala spolecnost RDI stroje se SPARCem a PA-RISCem.
No, to mi nepřijde moc divný. Přečtěte si "kukaččí vejce", http://hysteria.sk/folklor/vejce/
Ve Dni nezavislosti to nejsou Windows, ale starej Mac OS (asi osmicka nebo devitka, je to docela dobre videt i na tom obrazku plus na tom notebooku je jeste to barevny logo Apple). Jinak ten FSN opravdu existuje a myslim ze byl portovanej i mimo SGI – viz http://www.siliconbunny.com/fsn-the-irix-3d-file-system-tool-from-jurassic-park a http://en.wikipedia.org/wiki/Fsn ;-)
Dal se treba ve filmech Kongo a Twister objevili neexistujici notebooky SGI – viz http://www.siliconbunny.com/silicon-graphics-laptops ;-)
Tohle nemá konkurenci :-)
http://www.youtube.com/watch?v=hkDD03yeLnU
Prefix 555 je určen právě pro filmy a spol. - viz http://en.wikipedia.org/wiki/555_%28telephone_number%29
ona ten program potom aj napisala,akurat ze je to skor taka kombinacia gui a cli
http://www.youtube.com/watch?v=6Z70BmmSkMY
samozrejme, ze fsn z jurrasic parku existuje. existoval uz davno predtym.
vyzera takto http://www.javipas.com/wp-content/_FSN.png
http://en.wikipedia.org/wiki/Fsn
„What most people fail to realise is that FSN, the File System Navigator, was an demo system tool from Silicon Graphics IRIX“
http://www.siliconbunny.com/fsn-the-irix-3d-file-system-tool-from-jurassic-park/
krasne beha doma na indigu2.
takze ziadny nezmysel :)
Ještě bych k tomu přidal první programátorku a první debuggerku, ale je fakt že programátorky jsou velmi vzácné koření…
Tohle je moje oblíbená z filmu The Core (Jádro)
http://bit.ly/bNmtQk
Jádro je celkově našlápnutá komedie, nedávno jsem na něj četl boží recenzi.
To mě fascinuje kde jaká kriminálka, kde se ve svém IT středisku dívají vyšetřovatelé na záznam z kamery. Najednou se tam objeví osoba, která má na obrovské obrazovce hlavu velikost hrášku. Tak co udělají? No, přiblíží si to asi o 1000%, kdy se objeví velice rozostřený pohled na hlavu pachatele. Ale naštěstí vyšetřovatel prohlásí, že to zkusí zaostřit. Vyšetřovatel na počítači zmáčkne kouzelné tlačítko a hle? Máme tady úžasně ostrou fotografii hlavy pachatele. Je to snad v každé nové kriminálce. Kde na ty pixely chodí. :-)
http://www.youtube.com/watch?v=KUFkb0d1kbU bez komentare :) proste dokonaly
Kazdy filmy vnimame jinak, takze se to da tezko zobecnovat. Kazdopadne ja to beru tak, ze to zoomovani v Blade Runnerovi beru jako „techniku jineho veku“ a neresim to. Ovsem zoomovani v kriminalkach las vegas & spol. beru jako kravinu, neb tam se mi snazi namluvit, ze to jde delat dnes a bezne. btw zrovna v tom BR jsou stejne krasne ty jejich analogo-digitalni zahadne pristroje ;-)
Asi ano, ale i „poctivá analogová fotka“ má své rozlišení. Uvádí se obvykle přepočet odpovídající digitální fotografii okolo 10 megapixelů, někdo uvádí o něco víc. Každopádně to bude přibližně v těch řádech. Čili představa analog = nekonečně (na úroveň molekul) zvětšitelný obraz, je špatně.
Tady by mohlo být zajímavé tvořit zrna pomocí nanotechnologií. Na jakou úroveň krystalické struktury bychom se byli schopni dostat? Na druhou stranu chápu, že by šlo čistě o teoretický pokus, protože tvořit manipulačně nanokrystaly zabere nějaký čas, paralelně jich jde také vytvářet určité malé množství a než by se takto vyrobilo bratru 1014 zrn na jedno kinofilmové políčko…
Ja to tak bral, ze je to normalni fotka. Coz me privadi na myslenku, ze je zajimave, jak ve filmech z budoucnosti nam autori uz davno ukazuji, ze budeme cestovat na Mars, ale takova digitalni fotografie, tak jak jik zname dnes, je ve vetsine filmu vubec nenapadla. Coz me privadi na dalsi myslenku. Jak si to tak v hlave promitam, tak bych rekl, ze vize budoucnosti se napriklad hodne netrefuji v uzivatelskych rozhranich ruznych technologii. Mame more autentizacnich technik, ale stejne doma furt odmykame klicem … ;-)
I've seen things you people wouldn't believe.
Jo, vetsinou se netrefi. Ale jsou i vyjimky, treba Vesmirna odyssea 2001. Ploche displaye, videotelefony, hlasove rozhrani (na to si pravda jeste trochu pockame, nez doshne kvalit HAL9000).
Kdyz si clovek odmysli nesmysly co si tam pocitac porad pise a kresli jakoby pro sebe na cetne obrazovky tak to byla vzhledem ke stari filmu celkem strefa.
Doporučuji shlédnout film To New Horizons, kde uvidíte, jak si lidé v roce 1940 představovali svět v roce 1960: http://www.archive.org/details/ToNewHor1940
Ak je to z jednej fotky – tak ano – je to kravina. Ak je to z videa tak uz to taka kravina nie je. Ale to co v kriminalkach ukazuju je naozaj kravina. (to by nam stacil 1Mpix fotaky a doma pristroj co z toho spravi 12Mpix ostre fotky :), alebo este lepsie – odfotim si DVDcko 5MPix fotakom a viem zreprodukovat cely obsah DVD :) )
Ale budoucnost komprimace je jinde, udelas z DVD (nebo cehokoliv) treba MD5 a podle toho ho pak zrekonstruujes
S nekonecne vykonnym pocitacem by to slo, protoze sice existuje mnoho kombinaci dat ktery udelaj stejnej kod, ale jenom nekolik by jich udelalo takovej film na kterej se da koukat a to se da docela jednoduse overit
Ale tak je to vždycky. V reálném světě je problém diagnostikovat HIV pozitivní, zatímco v CSI během pár minut izolují z krve samotný virus a provedou jeho DNA analýzu. Srovnáním DNA viru pak odhalí, že pan X se nakazil od paní Y. V reálném světě vám vykradou firmu a vy po ohledání činu zjistíte, že si u vás zloděj i policie zapomněli páčidlo. Po telefonátu na policii vás požádají, abyste jim to páčidlo přivezli na služebnu. Na dotaz, zda ho máte nějak balit do igelitu se vám vysmějí, že se moc koukáte na detektivky. Ve světě CSI zanalyzují stopy po páčidle, odeberou vzorky prachu a po analýze jejich složení zjistí, kde se právě tohle páčidlo prodalo a mají štěstí, že se tam za poslední rok prodalo jen a pouze jedno páčidlo a zákazník platil kartou.
Ale i vážněji míněné filmy občas uklouznou. Autor i scénárista si dají záležet na tom, aby vše vypadalo uvěřitelně a realisticky, ale režisérovi se to pak nezdá dost dobré. Viz film „Andělé a démoni“, kde skutečně natáčeli u opravdového urychlovače, ale bohužel to byl LHC, který antihmotu neumí zachytit. Jenže když on ten ATLAS je tak fotogenický :-)
Tohle je zcela zasadni pravidlo: Kazdou fotografii ve filmu lze libovolne zoomovat, protoze ma nekonecne rozliseni. Pokud nekonecne rozliseni nestaci, maji tam k dispozici software, ktery si chybici detaily dokaze domyslet nebo je nejak vycte z sumu. Neni tak treba problem cist text na papire, ktery nekdo drzi za oknem o deset kilometru dal.
A některé lze dokonce i pootočit, aby bylo možné podívat se ze strany… :-)
I způsob pořizování fotografií nemá chybu. Při noční sledovačce ani není třeba super-světlý super-teleobjektiv a přesto jsou výsledkem ostré detaily tváří, na kterých lze poznat, zda se podezřelý dobře oholil…
Super-agenti takové fotografie pořizují i mobilním telefonem :-)
supermobilnim supertelefonem. protoze v americkych serialech jsou vsichni super a k tomu nadlidi. viz treba hvezdna brana, kde parta supermanu vyrazi do boje proti vysoce pokrocile civilizaci, ktera ma po zuby ozbrojene bojovniky. jenze nepratele jsou chudaci, protoze supermani obejdou jakykoli bezpecnostni system a neznicitelnou vesmirnou lod bez problemu vyhodi do vzduchu pouzitim c-4.
supermani maji proste nezanedbatelny bonus na uspech pri jakekoli cinnosti. :-)
SG-1 nemuzes brat vazne, jedna se o sci-fi fantasy… takze ano, jedna se o „partu supermanu (hrdinu)“ a neni na tom nic spatneho :) divat se na SG stylem „tohle neni mozne, tohle se nemuze stat“ je chybne… ten serial se ani nepokousi vypadat realne (v mnoha ohledech), jedna se o druzinu bojovniku/dobrodruhu, kteri plni questy. Skvely podklad pro zajimavou RPG, docela se divim, ze dodnesniho dne tu neni zadna poradna hra s SG tematem.
Tak se podivej na pripravovane Stargate Worlds :)
BTW: SG-1 je vedecky podlozeno uplne stejne jako byl Star Trek. Nejsem si jisty jestli to dokonce nebyli ti sami 2 vedci z NASA kteri spolupracovali s tvurci. Uznavam, ze mimozemske systemy byli trochu mimo, ale ty pozemske se tvarili realne. V prvnich dilech SG-1 se dokonce dal poznat Memory check pri restaru :)
No jo, pripravovane… teprve ted a navic je to MMORPG. Spis jsem myslel nejake RPG s propracovanym singleplayerem a poutavym pribehem. Serial mel 10 serii a to nepocitam dva spinoffy. Myslim, ze o zajimavy pribeh by nebyla nouze. Dokazal bych si predstavit Stargate v provedenim Might and Magic (6/7/8) :) to by bylo neco!
Nezda se mi… je fakt, ze se to dost v prubehu vyvijelo a pres paraziticke radoby bohy Goauldy se to pres replikatory a ruzne povznaseni Antiku dostalo az k anti-Antikum Ori. Ale ono je dle meho dost slozite rict, tohle je scifi a tohle je fantasy. Myslim, ze od zacatku do konce si to drzelo podobny styl… tj. SG-1 je skupina hrdinu, ktera osvobozuje galaxii (nejen nasi) od zlych padouchu. To ze jedni padouchove jsou vice scifi a druzi zas vice fantasy dava dohromady zajimavy mix, proto je potreba to cele hodnotit jako celek a nazvat to jako scifi fantasy :). Je potreba vzit v uvahu, ze i Goauldi jsou dost fantasy… ackoliv jejich rasa je dost technicky vysvetlitelna narozdil od takovych Ori. Osobne si myslim, ze scenaristi se za vytvor vubec nemusi stydet, povedlo se jim napsat pomerne zajimavy a bohaty fantasy svet, ktery muze konkurovat „Tolkienovskym“ svetum s elfy,trpasliky a carodeji.
S tim rozplyvanim se bych pockal. Mozna, ze to ma obcas nejakou historku, ovsem take to ma herecke vykony, ktere jsou dost tragicke a patrne i scenar musel byt tragicky tak, ze ani Max von Sydow by z toho nic nevytriskal. Jako treba v jednom dilu, kde na jakesi vesmirne zakladne na jakesi planete, jakysi zakladnik, ktery sam sebe naklonoval pred nekolika stoletimi, opravuje rozpadajici se zakladnu tim, ze velkym kladivem trapne poklepava do kanalizacnich stoupacek, cimz zajiste vyresi problem selhavajiciho kyslikoveho generatoru. Opravdu slabomyslne. Obcas, nektery dil se snad da sledovat, ale z toho, co jsem takle nahodne obcas nekde zahledl v televizi, vim asi tak o jednom.
Osobne jsem s hereckymi vykony problem nemel (co se tyce hlavnich ucinkujicich (tj. nejen SG1 tym)) a to jsem dost narocny filmovy nadsenec. Pokud vsak mluvis o presvedcivejsich emocich a mezilidskych vztazich apod. tak serial Stargate: Universe je pro tebe asi to prave, postavy se chovaji vice lidsky a ono epicke hrdinstvi SG-1 uz v podstate zmizelo (SG-1 jako tym neucinkuje) a na pocitacovych problemech se dela dele nez 5minut… osobne mi to vsak ale k vesmiru Stargate moc nesedi, ale uplne spatny serial to neni. A co se tyce nesmyslu (nejen pocitacovych) tak ty jsou vicemene vsude :) a s takovym pristupem bych nemohl koukat skoro na nic, ale samozrejme… pokud se nekde zajde presprilis pres limit, tak mi to vadi a to i co se tyce SG a ze tam par tehle kravin bylo. Treba Stargate: Continuum kdy se vratili v case… celkove zajimavy namet, ale byly tam diry v pribehu jak v ozonovy dire, celkove jsem tedy samozrejme byl z toho filmu spis zklamany. Stejne tak serial… ne kazdy dil byl epicky nebo aspon prumerny… par jich tam skutecne za moc nestalo (hlavne ten balastovy material, kdy museli zaplnit serii). Ver mi, nad SG se opravdu nerozplyvam, ale zaroven si myslim, ze je to jeden z lepsich scifi fantasy serialu a ten svet (vesmir) je vskutku bohaty a dokaze zaujmout… a to je dle meho to hlavni.
Pribehove diry v SG Continuum? Muzes mi rict jake :) asi jsem nedaval bacha. SG Universe je jako divat se na Lost nebo temer jako Big Brother. Ted na konci serie se to diki Lucian Alliance trochu priostrilo, ale nova serie se zatim jenom nataci, takze se neda posoudit jestli SG bude opet scifi.
Jardo pokud jsi se na SG-1 dival s ceskym dubbingem tak se nedivim, ze nadavas na scenar. Ja kdyz jsem slysel ceskou verzi tak jsem byl ve stavu rofl pekne dlouho :) Srovnal bych to z prekladem filmu „Postman“.
Jestlize nekde pobiha obtloustly strejda v nejakem podzemnim skladu, tluce do kanalizacnich stoupacek velkym kladivem, ktere asi drzel v ruce poprve a rika pri tom, ze opravuje kyslikovy generator a jeste spoustu dalsich veci, dubbingem to nebude.
Kvalit ceskeho dubbingu jsem si plne vedom. Je vsude uplne stejny, at se jedna o debilni americkou mydlovou operu nebo historicke drama. Stejne hlasy, stejna intonace… Treba film Est-Ouest jsem videl v originale a kdyz ho pak davali v cestine, vydrzel jsem to asi 10 minut. Ten film totalne zabili a udelali z nej sracku.
Tlučení do kanalizačních trubek se dá lehce vysvětlit. Odstraňuje tím námrazu, usazenou na jejich vnitřním povrchu.
Když ne námrazu, ta všichni víme jaký je vodní, respektive kanálový kámen prevít. Takový ucpaný odpad dokáže v kritickém okamžiku značně potrápit a to ne jen čtenáře Rootu.
„The name soap opera stems from the original dramatic serials broadcast on radio that had soap manufacturers such as Procter & Gamble, Colgate-Palmolive, and Lever Brothers as sponsors[1] and producers.[2] These early radio serials were broadcast in weekday daytime slots when mostly housewives would be available to listen; thus the shows were aimed at and consumed by a predominantly female audience.[1]“
http://en.wikipedia.org/wiki/Soap_opera
Vseobecne si vytreli s nejakou kauzalitou zadek :) stali tam u te „popravy“ a spousta lidi zmizela, ale oni ne… kdyby Baal zmenil minulost, tak udelaji vsichni puf a je hotovo, Baal vyhral, konec filmu… ne ze zmizi jen pulka lidi a oni staci odejit a pak se vymluvit na pruchod branou :) a navic jim zustane pamet na udalosti, ktere se vlastne nestaly. Proste dle meho nazoru v tom filmu pristoupili k problematice cestovani v case moc lehkomyslne a dost to odflakli. Proste ten scenar byl moc okaty… kdyz vsak pomines toto, tak to uslo a melo to svetle chvile.
Jak rikam, SG:Universe se dost lisi a nekomu se to muze vic libit… me to prislo v pohode, naopak se mi zas libilo, ze tim vic obohatili historii Antiku. A Robert Carlyle je zajimave zpestreni… ikdyz jsem kazdou chvili cekal, ze nekomu rozbije pullitr o hlavu a zacne besnit :D
Přesně na to jsem si vzpoměl také :)
http://www.youtube.com/watch?v=vHjuV7kRpFQ
Presne na tohle byla narazka v nektere nove futurame. Na Nimbusu koukali na jakousi hvezdu smrti a Zapp to chtel priblizit, tak Kiff priblizil a hvezda byla kostickata. Zapp prohlasil neco ve smyslu, ze to chce zaostrit a Kiff rika: „Bigger picture doesn't mean better resolution“. Na to Zapp opaci: „It does in CS Miami“. :D
http://www.thedeemon.com/articles/what_is_super_resolution.html – tady to je i s ukázkama různých metod a jde vidět, že tento způsob převzorkování sice zajistí určité zlepšení přiblížené oblasti snímku, ale jak jsem řekl v předchozím příspěvku, tak není to nic moc. To v kriminálkách to dokáží lépe. :-)
Většina těhle algoritmů je založená buď na modelování nebo syntéze více obrázků. Modelování se dá použít třebas na rozpoznání SPZ. Prostě generujete všechny možné SPZ a zkoušíte, zda by po „rozpixelování“ vypadala podobně. Proto jsou veškeré „rozmazávače“ používané v televizích a časopisech poměrně neúčinné. Jenže to funguje na přesně definované objekty (psaný text, model auta apod.), ale selhává na ostatním.
Tam je ale možné použít metodu syntézy. Tu známe všichni z „fotek vesmíru“. Teleskopy mají také omezené „rozlišení“, ale kompenzují to nasnímáním stovek snímků, které jsou následně „přepočítány“ do jednoho velkého ostrého. Začíná se to používat i u moderních digitálních fotoaparátů, které dokáží rychle nasnímat několik záběrů stejného a pak to „spočítat“. Možná to i někoho překvapí, ale z „obrázků“ 10×10 pixelů se dá spočítat megapixelový výsledný obrázek. Jenže je na to potřeba stovek (možná tisíců?) fotografií toho samého a velmi slušná výpočetní síla (NASA byla vždy dobrým zákazníkem v oboru superpočítačů). Ostatně NASA k tomu měla kdysi (minulé tisíciletí) na webu krásné ilustrační video. Možná se by se tam ještě našlo, nebo snad na youtube.
Jenže ačkoliv tohle jsou dvě velice účinné metody, ani jedna nefunguje tak, jak je v CSI prezentováno. Sice umíme z pár pixelů přečíst SPZ, ale lidskou tvář „zrestaurovat“ neumíme. Maximálně tak ověřit „je tohle obrázek pana X?“ No a syntéza by sice pomohla, ale běžná průmyslová kamera neudělá dost snímků toho samého, aby se to dalo rozumně použít.
Zoomovat se da do haleluja..
http://www.saasta.fi/saasta/wp-content/uploads/2009/10/zoooooooom.jpg
Co si vzpomínám, tak dobrej přehmat byl v bondovce Zítřek nikdy neumírá (snad se to tak jmenuje). Někde z počátku se tam po zásahu záškodníkovou zbraní potápí britská fregata. Velitel dá příkaz k odeslání polohy. Na obrazovce čehosi tam začnou vyskakovat souřadnice, které po vyhledání v mapě odpovídají myslím Tibetu nebo poušti Gobi nebo tak něco.
Ten filemanager pro irix opravdu existuje. Mel ukazovat v te dobe hvezdne graficke schopnosti pocitacu SGI. Dokonce jsem ho jednou videl na INVEXu nebo nejake podobne vystave, kde s tim machrovali nekdy v devadesatych letech.
Ovsem ze terminator bootoje od adresy 0×4000 a pak zahy skoci na 0×C311, to je opravdu informace dne. Co me ovsem fascinuje jeste vic nez ze bezi (stejne jako Bender) na 6502jce je to ze ‚vidi‘ svuj vlastni boot, vcetne zdrojoveho kodu. To je dokonala autoreference, Godel by se divil ;)
Zajimavej film je taky Mission to Mars. Na jednu stranu vypada jak kdyby meli poradce z NASA, protoze lod vypada celkem verohodne, i pocitace v ni (dotykove displaye, celkem verohodna synteza reci (z dnesniho pohledu az moc `pocitacova')). Na druhou stranu jsou tam obcas takovy seky ze rozum zustava stat. Asi nejvetsi je pointa filmu, ze ta interference kterou na zacatku slyseli ve sluchatkach svych skafandru je geneticky kod cloveka s chybejicim jednim chromozomem zakodovany tak ze trojice po sobe jdoucich tonu vzdy udava souradnici atomu! Neni mi jasny jestli poradci neumi nasobit nebo si scenarista nenechal vymluvit svuj napad i kdyz mu rekli ze tech zhruba 3G*15*3 souradnic by trvalo prehrat 428 pozemskych let kdyby se vysilalo 10 tonu za sekundu (rekl bych ze ten jejich zvuk byl jeste pomalejsi) a kodovaly se jen pozice atomu v bazich na jedne strane sroubovice bez atomu ktere tvori nosnou strukturu. Oni to ve filmu samozrejme prenesli behem par minut.
Pritom jsou v tom filmu i nektery hezky detaily (takovy ty co nejsou primo vysvetleny, ale kdyz se clovek zamysli tak prijde na co to je a proc to tak je), napriklad odpocitavani ke startu v mimozemskem kosmodromu je ve dvojkove soustave, nebo ‚Ciolkovskeho vejce‘ v martanske rakete. Pro neznale: Ciolkovskeho vejce je jev ktery muzete s trochou stesti pozorovat kdyz upustite sklenici v niz plave ve vode vejce. Pri dopadu by se nemelo rozbit, protoze vnitrni a vnejsi tlaky vznikle zrychlenim kapalin (zhruba stejnych hustot) se vyrovnaji — proto Ciolkovskij navrhl ze by bylo vhodne aby lide startovali zcela ponoreni v nadrzi s vodou, pro lepsi vysledky s nejakou kapalinou bohatou na kyslik aby ji mohli mit vyplnene plice i dutiny (s clovekem to pokud vim jeste nikdo nezkousel, ale laboratorni mysi neco podobneho dokazou, i kdyz ne zcela dobrovolne — davaji jim dychat nejakou tu teflonovou nahradu krve ktera se da hodne nabohatit kyslikem).
No a prave tohle je na konci filmu, martanska lod pak ma mnohonasobne vetsi zrychleni nez pozemska.
Touch fil ve filmu: http://img823.imageshack.us/img823/4898/startrekbluescreen.gif
Jinak clovek ponoreny do kapaliny tu uz take byl. Pokus delali kdysi davno na profesionalnich potapecich, kdy je nechali dychat vodu nasycenou kyslikem. Pro jistotu se pokusu zucastnila pouze jedna plice, zatimco druha byla nejak zablokovana.
A ten „fluorokarbon“ je nějaká konkrétní chemikálie, nebo už je dnes název „fluorouhlík“ považován za politicky/historicky/jinak nevhodný? Týká se to i uhlovodíků (tedy „hydrokarbonů“), chlorovodíku (tedy „hydrochloridu“), soli (tedy „natriumiodidu“) a jiných chemikálií? :-)
Ono ve filmu to vždy trvá rychleji. :)
http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/scheirich/comics/mff_life_38.jpg
Proč by nemohl vidět vlastní boot? Nejsou všechno PC, třeba u serverů je úplně běžné ho vzdáleně vypnout, zapnout, zrestartovat, zkontrolovat hlášení HW o chybách, apod., jak na konzoli, tak i přes web. A tyto vrstvy bývají i dvě. Ta hlavní běží na samostatném service processoru. Ta další je hypervisor. Teprve potom se startují operační systémy.
V tom bych neviděl nic špatného – pokud si dám traceroute a dostane se to na moji gateway a mám tam úmyslně zveřejněné routování ICMP na můj domácí komp a vím, že žádný soused to tak nemá… Už mockrát jsem se ve svém životě setkal s ping -R, který v sobě obsahoval intranetové adresy…
Den nezávislosti je jednoznačně nejlepší – ti marťané co používají FTP a procesory powerpc, to je fakt perla. Jinak za zmínku stojí také klasika Wargames, dost jsem se pobavil při Takedown a fanoušci Napsteru by si neměli nechat ujít The Italian Job. Doporučit můžu ještě Digital Fortress od Dana Browna – jde o knihu, nikoli o film – kde si milovníci absolutních počítačových blbostí přijdou na své :)
PS – omlouvám se, že neznám české názvy těchto dílek.
PS2 – vzpomínám si, že v nových dílech Arabely mají na jakémsi pohádkovém úřadě v kanceláři na stole Amigu :)
Preco by nemohli pouzivat ftp? ved je predsa zname, ze ftp neni nijak zabazecene, cize sa kludne mohli naburat do Pozemskeho… ftp klienty su volne dostupne na internete.. mozno martanski spehovia niekde ukoristili pozmesky hw.
Co sa tyka Arabely, spominam si na film Rumburak – tam vypisy zaklinadiel bezali zo ZX 81 alebo Spectra :)
No, co se týká Rumburaka, tak lidé znalí poznali klasické teslácké konektory pro desky, takže ona paměť vytažená z kecálka byla zaručeně české výroby. A co se týká výstupu? Na Sinclaira bych to neviděl. Neměl jsem pocit, že to mělo 22 řádek textu, spíš méně, ale zase na proklad na každý druhý řádek to nevypadalo… Takže pokud nepoužili přímo systémové rutiny, mohlo jít klidně i o PMDčko…
Každopádně ten hlasový syntezátor byl dokonalý…
Podle fontu je to Sinclair, text jede v rozlišení 16 znaků x 9 řádků, s poněkud většími rozestupy na výšku, takže bych to tipnul na nějaký „zvětšovací“ prográmek. Nepozná ho někdo z pamětníků?
Petre dej si velkou facku… to, ze jsi poprve v clanku na cnews tuto chybu udelal je omluvitelne, clovek nemuze vedet a ocekavat vsechno… filmy si radi vymysleji, takze kdyz se jim jednou neda verit, proc jim verit znova, ze? Ale kdyz jsem ti na cnews jasne v diskuzi popsal o co slo a dal i odkaz na video s bezicim FSN, dalo by se cekat, ze az budes za necelych 14dni recyklovat svuj clanek, tak to udelas poradne! A ne, ze ten samy odstavec pouzijes znovu s vymluvou, ze to tak mozna vlastne neni. Kdyz to tak neni, proc to tedy v clanku sakra vubec zminujes?! To by pak, ale v tom clanku asi uz nezbylo, ze?
Co tvurci dokazou, to je fakt unikum. Posledni dobou, kdyz v nejakem filmu jde o pocitace, radeji zaviram oci. :-)
Dalsi skvele kategorie jsou vedle PC nesmyslu fyzikalni a biologicke. Obzvlaste ty odporujici ucivu zakladni skoly doslova miluju. :-) V cele s pobytem v otevrenem kosmu bez skafandru (cemuz se, zel, nevyhnula ani SG) a mutaci (vcetne kompletni reverze, jede-li o hlavniho hrdinu) vseho druhu behem nekolika minut. :-)
mozno ta to prekvapi, ale magneticke pasky sa dnes este vo velkom pouzivaju na zalohovanie dat, ked si zoberies fakt, ze na jednu pasku sa zmesti 3TB dat (najnovsie typy) tak to nieje az take spatne…tieto pasky su cenovo vyhodnejsie ako klasicke disky + mas tam tam garanciu zachovania dat (za danych podmienok) az 30 rokov
jo to znam bylo na JOJ nebo Markize a byla sranda jak ten Shephard vrazil tu flešku do klavesnice a ukazal se mu hologram startovaciho obrazku Win98 a taky že snímkem z družice objevili papír s heslem admina Interbanky snad 50,000x zvětšené a jak mohli vědět že admin bydlí v 45 West High Street, Carlisle, Cumberland, Pennsylvania, United States to je hloupost.....Tenhle film se jim nepovedl ani konec jak jel v tom autě a GPS Garmin mu rekla "odbočte vlevo a dávejte pozor ať nesletíte z útesu,musíte potom odbočit doleva tak aby se nerozbil stabilizační čip..." no a on řekl "..tak mi kup Win Vista na Amazon.com a nemluv mi do řízení..."..prostě propadák...
Jo na kompu tam kupovala ta holka(12-15)Win Vista tam stála 450,-(dolarů).no jo ale dolar měl v tom podle burzy měl 3x vyšší cenu než euro které stálo 5,- CZK(scéna s tím jak zkoumali kolik je rubl dolarů...no a s tou fotkou ta technologie byla od Pluťanů,kteří měli super-moderní kompy ale běžely na Mac-u a Win Vista a Unix-u
Pokud jde o pobyt ve vesmíru bez skafandru – krátkodobě (do půl minuty) je opravdu možné to přežít bez trvalých následků. Rozdíl v tlaku odpovídá tomu, když budete dlouhodobě v hloubce 10 metrů pod vodou a pak se vynoříte na hladinu (1 atmosféra) – pokud se nebudete snažit zadržet dech ale co nejvíc vydechnout, plíce to přežijí. Teplota – vakuum je perfektní izolant, takže zase tak rychle člověk nezmrzne, spíš se vám naopak začnou vařit sliny na jazyku. Krev se vařit nezačne, tlak v ní udrží tělo.
Problém je, že máte asi patnáct sekund do ztráty vědomí. Nepamatuji si už příliš dobře, ale mám pocit, že je to cekem věrně udělané v hororu „horizont“ (nebo tak nějak – je tam experimentální loď, která cestuje vytvořením červí díry a po prvním „skoku“ zmizí posádka, tak další letí zjistit, co se stalo)
film se jmenuje The Event Horizont (Horizont Udalosti)
http://www.csfd.cz/film/149-horizont-udalosti/
Např. režisér filmu si vymyslí, že výpis jakéhosi textu musí doprovázet nějaké nepochopitelné cvrlikání, přiblížení nebo otevření nějakého okna musí doprovázet nepochopitelné zahučení – zkrátka každý vizuální efekt musí být doprovázen svým zvukovým doprovodem, použitá písma musejí být zásadně co nejnemožnější, protože to je přeci počítač, a vůbec celé to počítačové prostředí vymýšlí nějaký výtvarník… Tak to všechno bych ještě překousnul. Ale že si to někdo musí vyrobit i na opravdovém počítači, na němž chce normálně pracovat, takže mu hučej okna při maximalizaci a minimalizaci apod., to mi vážně rozum nebere. Podle mě to musí být nějaká psychická porucha. :-)
no ono to cvrlikani je ve skutecnosti kvuli tomu aby ti film stale udrzoval pozornost. pri kazdym pismenku totiz mozek musi znalyzovat odkud jde a vyhodnotit (zjistit ze je to nasledek obeveni se pismenka), to te furt zamestnava a tak ten deseti sekundovej zaber na pocitac neunudi.
S jedním takovým Irixem zhruba z doby filmu jsem se setkal. Bylo to při příležitosti jedné výstavy historických počítačů a ten kousek byl plně funkční :-)
Pamatuji si jen, že jsme na tom zkoušeli 3D šachy – tedy ohledně grafických možností bych rozhodně nebyl skeptický. Tuším (je to už pár let), že i celé rozhraní bylo plně ve 3D, takže mi to přijde celé poměrně realistické.
Našel jsem to!
Tady – http://www.cracked.com/article_15229_5-things-hollywood-thinks-computers-can-do.html .
…
Je tam zmíněn i film Síť, Den nezávislosti (ano, fakt je to macbook), apod. U každého filmu je krátký rozbor situace, proč to odporuje skutečnosti a jak by to ve skutečnosti asi vypadalo.
…
Krátká citace:
Why It's Ridiculous:
That thing that qualified as a „supercomputer“ in 1984? Your Xbox 360 is 500 times faster. Look it up. And, it' pretty hard to imagine your Xbox giving birth to sentience when what it calls „A.I.“ involves the enemies in a World War II shooter running confusedly into brick walls, face first.
Nezapomenme take na to, ze ve filmu jsou vsichni velci haxori vzdy alespon napul slepi. Kdyz sedi u terminalu a pomoci tri prikazu hacknou vesmir nebo alespon nejakou ultratajnou databazi, tak vse, co je vypisovano na pocitaci, je vypisovano alespon peticentimetrovymi pismeny, abych te lepe videla.
V nejakem filmu jsem take videl, jak nekdo nekomu hacknul konto v bance a prelevani penez z jednoho konta na druhe tam bylo znazorneno pomoci progress baru, ktery trval alespon minutu, protoze prevest miliardy z konta na konto neni ve filmu operace, kde se na jednom konte cislo odecte a na druhem pricte, ale operace, kdy se penize „prelevaji“ dolar po dolaru.
Progress bar by mohl jeste nejak vyjadrovat, ze s vykonal urcity pocet operaci nutnych k prevodu. Nevo ve stylu, kontaktuji druhou banku, zadam o prevod penez, predavam cisla kont… Ten progress bar by nepravidelne tak poskakoval po kusech, protoze tech kroku by bylo jen par a trvaly by ruznou dobu. Jenze ve filmu ten progress bar jede plynule po pixelovych prirustcich a jeste pod nim roluji cislice vyjadrujici pocet prevedenych dolaru, protoze ty dolary se tam prevadeji jeden po druhem, aby snad nezabloudily.
Biolog by měl určitě taky výhrady ke King Kongovi…
Ale s těmi velkými písmeny – no, ty tam jsou proto, aby se nápisy daly sejmout a byly vidět v kině. Asi největší byly ve filmu Poradce (knížka je jako obvykle lepší, asi o 1000%), kde byl výstup na rychlotiskárnu a traktorový papír – nejdřív vyjelo několik stran A3 a na poslední bylo ASCII artem vypsáno „SYNTAX ERROR!“. Pochopitelně – makroobjektiv přece kvůli výpisu shánět nebudou…
Pocopitelně to byl film z dob mainframů.
Jasne, ze jo. Jde o to, aby to divak precetl. At si ale daji praci a zazumuji to. Terminal, na ktery se, kvuli velikosti pisma, vejdou akorat tri radky, vypada dost trapne. I ZX-Spectrum jich zvladalo vice, horsi byly akorat kapesni pocitace Sharp, kde clovek editoval basicove programy na jednom radku.
Jenomže takto se to bohužel občas chovalo. Ještě v roce 1995 byla jediným výstupním zařízením na fi.muni.cz maticová tiskárna. V šestém patře si člověk něco poslal vytisknout a do suterénu si přišel pro sjetinu na ±A3 traktoráku. Na první stránce byly „ASCII artem“ (každé písmeno bylo složeno z desítek týchž písmen, L bylo z asi 40 L) dva řádky – název tiskového serveru a login. Podle toho si člověk poznal, že je to jeho. Tam se staraly operátorky (i mužského pohlaví) o to, aby se nehrnulo z tiskárny nic, co nemělo. Pokud člověk poslal na tiskárnu něco, co tiskový server nevyhodnotil jako validní, vůbec to nepustil. Jednou se ale stalo, že vyletělo třicet listů a na konci ve stejném ASCII artu SYNTAX ERROR. O co šlo to nevím, ale viděl jsem tu sjetinu na vlastní oči.
No, to byl celkem komfort. Vy asi nepamatujete Teslu 200 se vstupem z dernych pasek z dalnopisu. To clovek deroval na dalnopisu, az do nemoty, pak svinutou pasku hodil do krabice a cekal, kdy si bude moci prijit pro vypis (na te Tesle 200 byl prekladac Pascalu). Kdyz doslo k chybe (preklep nebo chyba pri derovani=syntax error), tak znovu na dalnopis, odkrokovat puvodni pasku az k chybe, opravit chybu a odkrokovat zbytek za chybou. Pri trose stesti i nekolikrat. A kdyz tam jeden dobrak nadeklaroval v programu trirozmerne pole trirozmernych poli trirozmernych poli, Tesla 200 lehla a musel se znovu zavest system. Operator si na toho dobraka tehdy pockal a ptal se ho, co tim sakra myslel.
Nevim, ale pred 1989 tam byly same 286 a v jedne pocitacove ucebne meli dokonce i jednu tiskarnu Robotron. Vazila aspon 50 kilo, byla velka, jako krava a mela vyrovnavaci pamet na jeden znak. Samozrejme zadna sit, takze kdyz clovek potreboval tisknout, musel jit uskemrat toho cloveka, co sedel u pocitace s tiskarnou. On ukoncil, co zrovna delal, z diskety se na pozadi v MS DOSu pustil tisk, on si znovu spustil svoji praci, cimz ten pocitac zamestnal tak, ze se to v tom „musltitaskingu“ tisklo znak po znaku treba pul hodiny, kdyz vypis mel, nedejboze, treba 10 stranek.
Ano, pro nás „znalé“ lidi jsou všechny tyhle věci srandovní:
- peníze se přelévaj progress barem
- virus ze všeho nejdřív efektně sežere obsah obrazovky, popřípadě maže písmenka z právě rozepsaného Wordu
- textový terminál vypisuje text děsně pomalu písmenko po písmenku a vzápětí spustí plynulou a detailní 3D animaci šroubovice DNA
- když už je vir co k čemu, zabrání vám dokonce vyškubnout síťový kabel z notebooku
atd.
Ale, ruku na srdce, tyhle „nesmysly“ jsou tu ve filmech často proto, aby i „obyčejný“ divák snadno pochopil, co se děje. Proto velké červené „access denied“, proto progress bar při přelévání peněz, proto virus schramstne obraz atd.
Já třeba, neznalý ekonomie, zase oceňuju, že kdykoli jde filmová firma do kytek, tak mi filmaři místo suchého sloupku čísel ukáží pěkný červený graf poskakující k nule a podobně :-)
Filmy jsou plné blbostí. A nejen IT, fyzici nebo chemici brečí, stačí se podívat na film z té „akční“ stránky, třeba proslulá Kobra 11, zde brečí kdokoli kdo má nějakej šajn o chování zbraní atd… Voják, policista, ale stačí zažraný fanda military či airsofťák. Pistole na nekonečno nábojů, závěr nelítá, žádný zpětný ráz, se zbraní manipuluje jak debil ale i různé použité taktiky a pohyby akčních hrdinů. U nějaké kriminálky se přes to lze přenést, ale u nějakého seriozního válečného filmy nikoli. Občas by se měli tvůrci nad sebou zamyslet. Proto asi mě osobně nejvíc baví komedie -člověk se baví a neřeší filmařů prohřešky proti přírodě.
Historické filmy jsou vůbec kapitola sama pro sebe…
http://www.pbfcomics.com/archive_b/PBF209-Now_Showing.jpg
Lidi vědí ve skutečnosti o zbraních ho*no, protože jsou vychováváni emeryckými sra*koidními filmy a seriály, takže tato oblast je těžce zamýtizovaná. Příklad: Ve většině emeryckých "kriminálek" jsou nějaké ty přestřelky, všichni to praží, co to dá, ale hluk jim nijak nevadí. Divákovi přijde všechno v pořádku. Když se pak objeví v novinách fotka, jak jde Harman kosou vykosit sídliště v Děvínské Nové, všichni se ptají, proč má na uších ty chrániče sluchu!!!
Ja mam nejradeji kdzy nejaky „jako fakt hodne dobry“ hacker hackuje v nejakem 3D GUI.
Nebo kdyz vedci staci sekundovy pohled na tabuli (clanek) plnou vypoctu a hned vi o co go…
Vedci ve filmech maji casto k dispozici software na vse co zrovna potrebuji (opet nejlepe 3D GUI) – casto do nej nepotrebuji ani vlozit zadna data.
Potapeci spolu pod vodou mluvi bez celooblicejovych masek, to je taky dost sila…
NCIS je poměrně málo chybový seriál. S tím zaměřováním mobilů bych to neviděl tak tragicky, vpodstatě to odpovídá realitě. Mobil bez GPS jde zaměřit podle toho k jakým buňkám sítě se přihlašuje, v praxi řádově na stovky metrů přesně, v horším pokrytí signálem je to mnohem horší. Čili vlastně na nic. Mobil s GPS prostě dálkovým povelem požádáme aby nám laskavě poslal svou polohu tak to budeme mít na pár metrů. Pro potřeby sledování člověka ve městě je zaměření bez GPS úplně k ničemu, asi by to stačilo na hledání zatoulaného dítěte v lese. Ale mají tohle všechno v tom seriálu vysvětlovat? Nevím jak v USA ale tady těch mobilů s GPS zas tak moc není.
to jsem v rukách neměl tak to nevím jak přesné to je. Otázka je jak moc je to v praxi použitelné. To že to na jednom místě určí polohu relativně přesně ještě neznamená že o pár metrů dál nevyskočí třeba stometrová chyba protože tam je bídné pokrytí signálem. GPS taky v husté zástavbě má menší přesnost protože se mu některé satelity ztrácí a to je dnes už velmi sofistikovaný systém u nějž je určení polohy prvořadým smyslem.
Na druhou stranu signál z GPSek má mnohem delší trajektorii, což do něj kvůli odrazům zavádí značnou chybu. Ve městě jsem s určováním polohy pomocí BTSek neměl problém, nejhorší to bylo v místech, kde Google neměl pro některé BTSky uloženou pozici (předpokládám, že operátoři tím netrpí), tam se to rozletělo na desítky metrů (což je ale stále dost na to, aby šlo osobu sledovat). Mimo město to tedy bylo horší, tam to bylo místy i ± několik kilometrů, protože se chytala jedna nebo dvě vzdálené BTSky
Až na to, že telefon se na BTSky nepřihlašuje, to byste měl baterku do hodiny v čoudu.
Telefon se přihlašuje pouze do oblasti. Oblast je veliká třeba jako Praha, nebo Pardubický kraj. Ústředna ví, kde ve které oblasti se telefon nachází, ale netuší, kterou BTS sleduje. Telefon je totiž relativně pasivní, pouze pasivně přijímá stav sítě a ladí se na nejsilnější signál.
Pokud Vám někdo volá, nebo posílá SMS, síť prohledává celou oblast a to tedy paralelně, všechny BTS v oblasti se dotazují na Vaše ID. Váš telefon se pak ozve na _jedné_ BTS a přes tu se začíná komunikovat. Pouze během hovoru má síť přehled o Vaší poloze, protože dochází k předávání signálu mezi BTSkami.
Popisoval jsem, jak to funguje v GSM síti, nebo aspoň fungovalo do nedávna, když jsem to ještě relativně sledoval. Samozřejmě, jsem ochoten připustit, že existují konspirační nástroje sítě, speciální příkazy, které třeba umí telefon přesvědčit, že má nabonzovat IDčka nejbližší BTSek. I možnost GSM-Pingu, kdy síť z různých BTS posílá na telefon tenhle příkaz a měří rychlost odpovědi a tím odvozuje vzdálenost
(mimochodem, vzdálenost v GSM síti se dá měřit s přesností na 0.5km, a to pouze během hovoru. Nemluvím o triangulaci, ale o technologickém zpožďování signálu díky konečné rychlosti přenosu radiových vln. Zpoždění se určuje, jako číslo 0–63, tzn. že maximální rozsah jedné BTS je omezen na 32km a dál ani ránu).
A ještě připomínku. Bez SIMky se telefon do sítě nepřihlašuje, pouze jen pasivně sleduje nejsilnější signál. Jenom v případě, že je potřeba provést tísňové volání se telefon nejprvé k síti připojí. Opět to ale nevylučuje možnost konspiračních teorii s možnými technickými řešeními. Ale už to vyžaduje kooperaci všech operátorů, protože v danou chvíli může být telefon připojen k libovolnému operátoru. Platí v případě, kdy v telefonu SIMka je, ale konkrétní operátor v místě nemá signál.
Ach ty oficialni teorie zname verejnosti jsou k smichu cim dal vic. Koho tady chcete oblafnout?
Zkuste si to sami doma. Vezmete telefon, vyndejte SIM kartu, vlozte baterku, ale telefon nezapinejte. Polozte ho na vypeckovany zesilovac k vasemu hifi kde nebude nic hrat a nechte ho tak.
Pak vam zustane otazka. Jak je mozne, ze to obcas (1–2× za den) hodi vazbu?
Jasne. A ja jsem mezi tim jak jsi to zkousel, pesky obehl svet :)
Tohle mam vyzkouseno na mobilech z ery Nokia 3210, pres 3510i az po dnesni a delaji to i SE, Samsungy, atd. SmartPhony jako HTC a pod. jsem na tohle jeste nezkousel. Obycejne mobily to proste nedelaji jenom pokud v nich neni baterka.
A pak jste se probudil a měl jste ruku v nočníku. Proč tedy všechny mobily tak zdlouhavě bootují. Třeba HTCčko mi z úplně vypnutého stavu nabíhá asi minutu, z čehož GSM naběhne někdy až mezi posledními. Pokud je mobil i po vypnutí aktivní, tak veškeré to nabíhání je tedy k ničemu?
Aby mohl telefon komunikovat s BTS, tak musí mít GSM modul aktivní, GSM modul musí neustále sledovat stav sítě, vyhledávat nejsilnější BTSky a to jen proto, aby nepřeslechl příkaz určený pro něj.
Nevěřím Vám, neověřil jsem to, vy tu jen trotlujete :-)
GSM ping existuje a docela běžně jej lze slyšet (cca jednou za několik minut), pokud telefon položíte na reproduktor. Slouží zřejmě k tomu, aby si operátor ověřil, že telefon je stále v oblasti a nebyl vypnut. Pokud vím, tak k triangulaci se používá na vyžádání Policie ČR (např. nalezení hledaných osob)
Tady v CR jsou operatori 100 let za opicema aby lip vydelavali. Na Slovesnku jsem tuto sluzbu pro zakazniky ke zjisteni poholy, pouzival uz v roku 2000. Mohl jsem si zjistit polohu sveho telefonu s tim, ze jsem dostal MMS s mapou okoli a cervenou teckou uprostred. Mohl jsem zjistit i polohu jineho telefonu, ale to musel dotycny zadost potvrdit. A presnost? 10–50 metru. Vetsi odchylku jsem opravdu nemel, ani kdyz jsem to zkousel ze sklepu.
Pro sledování osob se moc nehodí, maximálně po omezený čas. Tenhleten ping je totiž dost náročný na energii. Telefon musí vysílat na „plné koule“, aby ho BTSky slyšely. A to ještě musí BTS používat citlivé antény, aby ten slabý signál zachytili. Naopak BTS může vysílání pořádně ohulit, má k dispozici pořádný pevný zdroj, nikoliv slabou baterku s kapacitou řádově watthodiny.
Prostě zkuste si představit, co udělá s baterkou hodinový hovor. A to ještě vemte v úvahu, že telefon souvisle nevysílá, pokud nemluvíte, ale pouze posloucháte, vše ve snaze ušetřit proud.
Máte trochu zkreslené informace o mobilech. Každý telefon komunikuje s BTS v určitém časovém sledu. Určitě si vzpomenete na velikou novinku u Nokií, kde bylo možné zvolit úsporný režim. To znamenalo omezit komunikaci (trvá maximálně 1 vteřinu a o vybíjení aku neni až tak dramatické) s BTS z půl minutového intervalu na minutu. A mobilvydržel o třicet procent déle.
Správně uvádíte že jen sleduje sílu signálu. Ale co je sledování síly signálu? Obyčejná komunikace s BTS. Na starém Erricssonu T10 bylo možné po zadání kombinaci kláves dokonce sledovat i komunikaci mezi BTS a mobilem. Nevím, jestli to dávají ještě teď, ale tenkrát jsem se s tím bavil na cestě domů (cca 500km vlakem). Super zábava.
Teď občas používám zmiňovaný Google maps a zatím největší nepřesnost byla 2000 metrů mezi BTS vzdálené od sebe 5 km a v kopcích. Dnešní BTS zjistí vzdálenost i když je mobil připojen jen k jedné podle síly komunikace. A směr určí podle antény na kterou je směřován. V nejhorším případě 120° úhel.
Já jsem chtěl jen napsat, že telefon počas sledování signálu pokud možnost _NEVYSÍLÁ_. Protože vysílání je energeticky náročné. Už jen to občasné pingání, kdy ústředna potřebuje vědět, zda telefon ještě žije je dost náročné na baterku. Příjem naproti tomu je méně energeticky náročný. Telefon tedy jen sleduje signál vybrané BTS. A ta sem tam posílá tabulky sousedních BTS a jejich frekvence. Telefon tedy navíc ověřuje sílu signálu sousedních BTS. Ta tabulka je tam důležitá, protože telefon nemusí ty BTSky hledat. Pokud některá BTS má silnější signál + priorita než aktuální BTS, telefon začne sledovat novou BTS aktualizuje si tabulku sousedů. Pokud začne sledovat BTS v jiné oblasti, provede přihlášení do nové oblasti. Tam už holt musí začít vysílat.
Pokud telefon ztraní signál, provádí fullscan pásma, aby našel nějaké BTS, které poskytnou tabulky. Pokud jde o telefon s vloženou SIMkou, hledá přednostně BTSky domovského operátora.
Apropo, google maps v mobilu zjištuje souřadnice BTSek automaticky, bez podpory operátorů. Stačí mu, kdy aplikace nabonzuje aktuální GPS souřadnice a aktuální BTS. Pokud to udělá hodně lidí, zná google pokrytí každé BTS.
BTS zjistí vzdálenost s přesnosti na 500m. Zjišťuje to při zahájení hovoru, nebo paketové komunikaci (GPRS). Potřebuje to proto, aby se příslušný timeslice trefil do timeslotu. Pokud je telefon blíž, musí vysílání zpozdit, protože by byl v kolizi s jiným timeslotem. Pokud je dál, zpožduje méně a pokud se nachází ve vzdálenosti 32km, tak nezpožďuje vůbec. A protože nemůže vysílat do budoucnosti, je limit 32km, zřejmý. Někdy lze komunikaci přidělit dva timesloty, pak se limit prodlužuje na 64km.
Tak tohle zase az takovy nesmysl neni. V CDMA sitich neni az zase tak jednoduche zjistit presnou polohu telefonu a tak si americani vymysleli, ze nektere novejsi CDMA telefony maji primo v sobe nejakou aktivni podporu pro lokalizaci (coz nemusi byt nutne GPS, ale GPS to kdeko nazyva), oficialne je to dobre ke zpresneni smerovani hovoru na 911.
Jsou to jenom nepodstatné detaily, na které se lupou zaměřuje jen technokrat podobný těm z jednoho dílu The Simpsons, kde Homer hraje Poochieho.
Opravdové nesmysly jsou ty, které útočí na divákův selský rozum, a některé byly zmíněné v diskusi jako např. to zoomování fotografií, nebo převod peněz, nabourání se vzdáleně do vládních systémů (s nepochopitelným získáním evidentně tlustého klienta pro svou platformu bez zjevné instalace), otevírání dveří na čipovou čtečku. BTW v jednom filmu Stallone instaluje bombu pod čálek a pájí tam klasický elektrolitový kondenzátor s průměrem aspoň cenťák atd.
Tady by někdo měl udělat oops.
a) Převod peněz s progress barem není až tak od věci. Uvědomme si, že převod musí být nevystopovatelný.
Převod peněz mezi bankami, obzvláště mezi různými státy, není převod čísílek. Například převod peněz ze Spořky do Komerčky za pět minut nedáte ani omylem. tak za den… I Expandia převáděla sama mezi sebou příkazy v časech až do pěti minut!
Je tedy potřeba najít sérii bank, které mezi sebou budou provádět převody v reálném čase. Graf převodu mezi bankami musí být ideálně úplný graf obsahující smyčky. Proto to spoždění ( buďme rádi, že to trvá jen tak krátkou chvíli, pod hodinu musí být IMHO zázrak.
Dále je potřeba peníze posílat po dostatečně malých částkách, aby to nebylo nápadné (uvědomme si, že u nás v ČR je zákon, kdy každý mezibankovní převod od určité výše spadá do kategorie zajímavých pro ÚOOZ a hospodářskou kriminálku.
Proto je potřeba každý proces spustit ve zvláštním vlákně a proto ten progress bar – ukazuje počet ukončených vláken (nebo procesů, asi bych to řešil přes procesy kvůli padnutelnosti a každý ještě posichroval minimálně dvěma dalšími..).
Dále nesmí být vše prováděno na jednom místě. Je tedy nutné aktivizovat dostupné hacknuté servery, ale spíše celé botnety.
Takže kdo si myslí, že je to nesmysl, je IMHO trubka.
b) nabourání do vládních systému s tlustým klientem jako nesmysl? Prdlajs! Jediný rozumný způsob. Přes bezpečný kanál se stáhne pro klienta speciálně vygenerovaný tlustý klient (asi Java Web Start aplikace nebo něco podobného, který obsahuje SAMLovou aserci nebo něco podného) a do něj se zabalý většina potřebných read-only dat a spustí se transakce. Po ukončení transakce se na serveru deaktivuje aserce a klient přesává být jakkoli cený. Přístup přes web není úplně ideální qůli nuntosti mít pořád přístupné spojení (failover a tak).
c) otevírání dveří na čipovou čtečku? Právě implementuju otevírání dveří na principu aktivního UHFkového tagu! Při správně nastavené anténě stačí přiblížit se ke dveřím ze správné strany a dveře se automaticky otevřou!
d) to zoomování také není až tak holý nesmysl, z RAWů se prý dá rekonstruovat vyšší rozlišení, ale nikoli dramaticky. Při znalosti, že jde o obličej, se dá možná dostat na zvětšení jednoho pixelu na 3×3 pixelů. Víc ale už asi ne.
Ale tady nevymýšlíme realitu na základě filmu, ale film se snaží popisovat ten vlastní stav. Aneb botnety s přístupem do bankovního systému … fakt dobrý.
Koukám, že vy jste hotovej James Bond. VPNka pro vás není problém, dokážete neviditelně nainstalovat Java aplikaci, když před tím uhádnete napoprvé URL nehledě na znalost adresního prostoru a znalost komunikačního protokolu.
Ukažte mi někoho, kdo přijde k neznámým dveřím s normálním otevíráním na čip, strčí do štěrbiny tišťák nebo ještě lépe plochý kabel a během několika hodin (ve filmu sekund) je otevře.
Tak vidíte, že to zoomování je pěkný nesmysl. Ale těžko to vysvětlovat někomu, kdo věří, že asijští bojovníci skáčou 4m vysoko. ;-)
Ad tlustý klient – když se už někdo nabourá do banky, proč nepoužít tlustého klienta?
Ad botnet a přístupem do bankovního systému – nevidím v tom jediný problém. Kdysi jsem si v rámci testování LoadRunneru od Mercury zaskriptoval UI pro komunikaci s ČSas. A protože většina botnetů jsou Wokna a LoadRunner má jednoduchý wokenní runtime, kam se po síti posílá skript, který se má provádět… Navíc banky mívají i neUI komunikaci. Sám jsem se ručně napojoval na rozhraní expandie (posléze e-banky, posléze rfbank)
Ad neznámé dveře – nikdy jsem netvrdil, že takového člověka znám. Navíc asi o neznámé dveře nejde, ten tišťák přece musí sednout do té štěrbiny :-D
Ad tlustý klient – nojo, ale kde ho vzít a neztrávit jeho programováním (včetně těch grafických vychytávek) měsíce, když ty filmy jsou z doby, kdy to s Java aplikacema nebylo zrovna růžové. Nehledě na tu neznámou komunikaci. Kdyby to aspoň udělali v terminálu, tak to vypadá daleko realističtěji a přinejmenším stejně (nebo víc) odborně.
To samé progress bar. Kdybych ho měl implementovat, tak mi většinou informace z progress baru nestačí. Navíc napojovat se na jeden účet z několika (set) stanic a převádět po malých částkách je na nic. Taková aktivita stejně spadne do podezřelých. Ačkoli o podezřelé aktivity vlastně ani nejde. Ty transakce i když jsou už ve SWIFTu dokážete účinně v rámci několika (i desítek) hodin zablokovat.
Ad dveře – např. mladý John Connor z Terminátora II přijde do toho výzkumáku pro čip a během několika sekund tak otevře takto chráněné dveře. Takových scén je ve filmech celá řada. Že mu padne tišťák do štěrbiny bych se ani nedivil. Většinou se to používá stejně na std. kartách (i když těžko říct, zda i u supertajných dveří). A je fakt, že když se tam prohání robot z tekutého kovu, tak proč ne super John Connor, co otevírá na požádání jakékoli dveře.
Jestli by IP adresa s filmu Sit nemohla byt inspiraci pro alternativni zapis IPv6 adres. Prece jen 4 cisla se zapamatuji lepe nez sekvence hexadecimalnch cislic a dvojtecek. Samozrejme, ze tou „vylepsenou“ adresou nelze plne nahradit IPv6 syntax, ale cast IPv6 prostoru by tak pokryt sla. Je to pekne nesmyslny napad, ze? Ale pokud by cislice v IP adrese mohli byt treba z rozsahu 0–65535 misto obvykleho 0 az 255, tak by se to lepe pamatovalo (lide jsou na IPv4 zvykli).
Zdravim – hezky clanek a mohl by byt urcite delsi. Nicmene IP adresa v „Siti“ i jinde je nesmyslna zcela zamerne. Stejne jako napr. tel. cisla. Pokud by tvurci uvedli kontakt na nekoho/neco realne existujiciho, s vysokou pravdepodobnosti by se mohli (m.j.) potykat s pravnimi dusledky.
Ne, v budoucnosti naopak nebude nikdo za NATem, ale to sem nepatri.
IANA specialne vyradila tri bloky adres pro pouziti v dokumentaci (RFC 5735, zname 192.0.2.0/24 je jeden z nich) a nekteri filmari tyhle bloky opravdu pouzivaji (myslim, ze zrovna v tom CSI jsem videl IP adresy z 192.0.2.0/24).
Skvely oddychovy clanok, naozaj som sa pobavil. Bohuzial, IT nezymysly vidam v TV denno-denne. Napr. spominana CSI, v niektorych momentoch sa mi az rozum zastavuje. Minule som napriklad videl Operacui Haker (tak nejak blbo to bolo prelozene), a tam padlo tiez par nezmyslov. Neprkvapuje ma ze v akcnej nahancke si reziser vymysli nejaky nezmysel, aj tak tomu 99 percent ludi nerozumie, ale vo filmoch ktore su zamerane na problematiku IT by som ocakaval striktnu presnost a realnost. V sucasnosti pozorujem ze je dost svetlou vynimkou NCIS, kde sa casto rozberaju IT temy do hlbky a len malokedy pozorujem nejaky preklep. Teraz ma napada ked rozpravali o taktovani procesorov a vraj treba menit nasobic a frekvenciu FSB a kontrolovat SUCTY. Povedal by som suciny, kedze je to NASOBIC :). A zaujimava je tiez uvaha o zamernom spraseni IP, adries, to ma nenapadlo ale asi to bude tak. Co keby tam dali vonkajsiu adresu intranetu nejakej firmy a nejaky dobracki sprti ako tu by s ti vsimli?? :) Firme by sa to asi nepacilo.
Do příštího dílu prosím rozeberte „Swordfish: Operace Hacker“ a „Die hard 4.0“. :-)
jeste tu chybi zaklad zanru, jak h3×0ri busi do klavesnice (zasadne nepouziji old-school mys) a na screenu letaji ikony.
PS: poznamka k filmum – taky me dostava, jak se vsude chybne preklada u vysilacky „over“ jako prepinam. Vzdycky me zajimalo jakozto drzitele individualni license CTU (podminene vykonanou zkouskou z pravidel radio-provozu), co ze jako prepinaji :DD
PPS: Dotaz: znate nekdo nejake sci-fi (s vyjimkou 2001: A Space Odyssey), kde by kosmicke lodi nevytvarely zvuky ve vzduchoprazdnu?
Ale tak zrovna nějaký výbuchy ve vesmíru by mohly být slyšet – jakmile by to bouchlo, tak z toho vznikne nějakej plyn a ta tlaková vlna může být slyšet…ale určitě by to vypadalo jinak, než jak ukazujou.
A ve filmech je plno nepřesností i mimo IT :-) teď mě napadá Armageddon, kde jim na meteoritu jen tak hoří plameny na povrchu. A to je ten meterorit moc malej na to, aby na něm aspoň teoreticky byla nějaká atmosféra.
Přepínám se používá když nemáte duplex. Váš přístroj pak totiž neumí vysílat a přijámat najednou, takže když domluvíte, řeknete „přepínám“ a skutečně přístroj přepnete do módu přijímače. Ten druhý slyší vaše „přepínám“, přepne přístroj do módu vysílače a chvíli povídá on. Zda ale anglické „over“ znamená to samé co české „přepínám“, a zda je skutečně penetrace vysílaček bez duplexu tak velká, jak to z filmů vypadá, to už nevím :-)
A vesmír bez zvuků je například Battlestar Galactica. A pak je tu několik filmů a seriálů, kde zvuky ve vesmíru jsou a jsou vysvětlené jako „automaticky generované“. Tedy že senzory snímají obraz a podle jeho změn vydávají zvuky – takže je slyšet exploze i pohybující se loď. Případně jsou generovány „optickým sonarem“ (Startrek).
Myslím, že je to ta nová (já jinou neznám). A zvuky tam jsou jen když je sledován nějaký objekt a jen zvuky toho objektu (jak by je slyšel někdo na palubě). Takže je běžné, že v přestřelce, kde kamera „trackuje“ jednu z lodí, slyšíte zvuk střelby této lodi, ale už ne zvuky ostatních lodí nebo explozí. Jakmile kamera „upustí“ cíl a začne se jen tak vznášet, je to celé bez zvuku. Působí to až strašidelně.
?!?!? :-o
Jako držitele radioamatérské koncese od svých 17 let mě překvapuje, že současný držitel licence ČTÚ (podmíněné vykonanou zkouškou z pravidel radio-provozu) netuší, „co že jako přepínají“… Jak už tu bylo řečeno – inu, hlásí, že přepíná z vysílání na příjem. V morseovce má tutéž funkci odvysílání -.- (K), nebo -.- -. (KN – přepínám na příjem pouze pro stanici, s níž jsem již navázal komunikaci). Ve fónickém provozu se běžně používá slovo „příjem“, „roger“, „over“, zopakování volacích znaků, případně poněkud ukecané „mikrofon zpátky na tebe“ (= „over“) nebo „mikrofon na…“, pokud probíhá komunikace mezi vícero stanicemi.
Poloduplexní provoz je dodnes u radiostanic zdaleka běžnější, než duplexní.
jo taky by mě zajímalo co taková individuální koncese ČTU s vykonanou zkouškou obnáší. Asi řidičák na telefon. Řekl bych že plně duplexní provoz se nepoužívá skoro nikde. Ještě bych doplnil že některé radiostanice používají takzvaný rogerbeep. Prostě to vyšle pípnutí když přestanete vysílat. A popravdě řečeno ani to není moc potřeba, obzvlášť při použití prosté frekvenční modulace je to dobře poznat když protistanice přestane vysílat. Takže to odříkávání povinných frází se týká hlavně různých služebních spojení kde se musí dodržovat striktně provozní kázeň.
To „kchsss“ ovšem vyrobí přijímač – přesněji jeho umlčovač šumu („squelch“). Stačí, když ten squelch má příjemce moc „utažený“ a zeslábne signál od protistanice a efekt bude přesně stejný. Hlásit konec relace by se prostě měl (pokud to vyloženě nejsou jednověté relace, kdy je zřejmé, že stanice žádá odpověď na jednoduchou otázku a protistanice odpoví stručnou odpovědí).
No jo, jenže to může znamenat krátkodobý výpadek, vyrušení operátora apod. Takže protistanice, domyslivši se, že relace první stanice skončila, začne vesele vysílat v okamžik, kdy první stanice obnoví vysílaní, a „jedou přes sebe“, což není vůbec tak nepravděpodobná situace, jak se může na první pohled zdát. Proto bychom neměli býti líní říci na konci relace aspoň „příjem“. Předpisy ovšem přikazují vždy na začátku a na konci relace hlásit volací znaky zúčastněných stanic a uvnitř relace alespoň jednou za 5 minut.
Jinak „roger“ je ve skutečnosti žádost o potvrzení relace, takže na konci relace říkáme „roger?“ a protistanice zahajuje svou relaci odpovědí „roger!“, jakožto potvrzení, že všemu rozuměla (když už jsme na počítačovém fóru, řekli bychom, že jde o protokol ACK/NACK :-)
Biktop>> To ze nevim co prepinaji jsem myslel jako nadsazku, spis mi jde o nespravne pouzivanou terminologii. Kdyz listuju ve starych cislech KV z prelomu 40. a 50. let, tak to byla asi posledni doba, kdy se pouzivala fraze ve fone provozu „prepinam na prijem“ – zkracene „prepinam“, protoze pro prepnuti na prijem tehdy jeste nestacilo jako dnes vymacknout PTT (tlacitko mikrofonu), ale muselo se prepnout nekolik prepinacu (byla to doba po konferenci v Atlante, kde jeste nebyly presne definovany pravidla radioveho provozu a mimochodem ani neexistovala soucasna ceska hlaskovaci tabulka, pouzivaly se ruzne neunifikovane vyrazy). Dneska se ale zadne prepinace po prechodu na prijem neprepinaji a fraze „prepinam!“ se pri vysilani lidi, kteri dodrzuji obecna pravidla radioprovozu v CR, pres 50 let nepouziva (coz neplati pro uzivatele telefonu, CBckaru a PMRkaru, kteri si do mikrofonu rikaji co chteji). Priklad: jeli jste nekdy autobusem a slyseli, co ze se ridici ozyva z vysilacky? Prepinam tam urcite neuslysite. Pokud by se nejaky film delal profesionalne (napriklad dokument o leteckych katastrofach), tak by se misto floskule prepinam mel misto „over“ uzit bezne pouzivany vyraz „prijem“. Je to asi stejne, jako kdyz slysim, ze Cesky rozhlas ma nekde reportera s „kratkovlnnou vysilackou“, tezko se predstavit, ze by nekdo z Ceskeho rozhlasu vysilal reportaz v rozsahu KV (3 – 30MHz).. A propo, kdyz uz se mluvi o hloupostech ve filmech, nejlepsi byl Nepritel statu s W. Smithem http://www.csfd.cz/film/8280-nepritel-statu . Ac k nametu nemam vyhrady, kazdou chvili jsou tam naproste silenosti viz spionazni druzice, ktera kdyz je na ni zaber, vysila telegrafem! (nahravka radioamaterskeho telegrafniho provozu ze 14 MHz?), chip velikosti mince v bote, ktery posila data na satelit a funguje pry na 24 GHz, atd.. Ve filmu tusim „Ostrov“ je zase stenice na sledovani auta fungujici na 340 GHz! atd.
pro Biktopa 73 SK . .
PS: Jinak nesouhlasim s vyznamem KN a K jako prepinam, spis ma cesky ekvivalent „stop' v telegramu viz "babicka prijela, stop, veze nam hrusky stop“.
ještě tyhle 2 filmy by stály za zmínku. ve swordfish by klidně mohl mít terminál s fbcondecor nebo tak něco…
tak jako tak je třeba dodat, že některé z těch „ultragrafických“ interfaců, které ITčkaři berou jako filmovou utopii skutečně existují. znáte třeba eaglemode? a takových je víc. tuším, že některé interfacy které ve filmu vypadají nereálně ale ve skutečnosti existují, už sme to řešili, ale nevím přesně kterých filmů se to týkalo.
jinak bych nepodceňoval 14tileté unixačky – taky rostou…
Me nejvic dostala hlaska Davida Nykla, ktery v serialu Star Gate – Atlantis hraju dr. Zelenku. Na jednom setkani s fanousky pronesl: „Univers (os pouzivany v tabletach v SG-A) runs on Windows“. Sice ocekavane, ale pobavilo me to :-)
viz. toho video
Autor prevezme nejake nesmysly z Computerworldu, tento překlad pak otiskne na cnews.cz, kde je upozorněn na to, že tematu nerozumí (viz jurský park), a on nejen že si danou informaci znovu řádně neprověří, prostě jen nechá přetisknout tehnle 20× zrecyklovaný článek na dalším portále a ani se nenamáhá zastírat, že svou nevědomost byl líný doplnit.
Mna vzdy pobavi, ako ked je nieco zakryptovane o com ani presne nevedia, co to je (obrazok/text/binarne data…) a s minimalnym usilim to odkryptuju, pripadne uhadnu heslo na max. treti pokus i ked ide o „vysoko zabezpeceny system“ a hned vedia vsetko hravo najst a vsetko je zobrazene „uhladne“ (vsetci mame v PC uplne intuitivne poukladane a pomenovane veci, ze? a dokumenty robime ako keby sa mali prezentovat celemu svetu, ze?)…
Tiez sa vecne smejem pri filmoch s mimozemskymi technologiami, kde bez toho, aby desiatky rokov studovali pismo/jazyk hned vedia co sa ako ovlada…
Pripadne pomocou par kablikov k tomu urobia „interfejs“, pricom:
1.) ak sa jedna o „zdrojaky“ mimozemskeho programu, tak sa zobrazuju v C-cku
2.) ak sa jedna o „textove“ subory, PC ma hned font s mimozemskym pismom a text hned preklada do anglictiny
3.) obrazky a videa sa zobrazuju spravne – mimozemstania maju rovnake kodeky..
Jen bych dodal:
1.) veškeré programy jsou buď neuvěřitelně dlouhé, nebo neuvěřitelně krátké. Navíc se jedná o jazyky, které není třeba překládat. A autoři programů jsou prasata, protože celý jejich program je v jednom jediném zdrojovém souboru.
2.) pokud náhodou počítač nepřekládá, pak se program sice zobrazí v záhadném kódu, ale to nijak neubírá na čitelnosti. Hrdinům nedělá problém přečíst si během 3 sekund 10 stránek „rozsyspaného čaje“, vydedukovat co program dělá, jak to dělá.. a pak během další 5 sekund vytvořit virus nebo program pozměnit
3.) nesprávnost kodeku se neprojeví tím, že by video nešlo přehrát. Projeví se tím, že je obraz místy zašuměný a jeden z 10 snímků vypadne.
Vždycky lituji, že nejsem hrdina z filmu nebo seriálu. Deset minut hledám, kam jsem si ten soubor uložil (a to mám docela dobrý systém, jen si holt špatně pamatuji název nebo formát). A do svého krátkého programu zírám hodinu, než zjistím, co jsem tím před 5 lety myslel (už to není takový problém jako před lety, ale přesto). Libovolný hrdina by našel můj soubor na první pokus a smysl mého programu by vyčetl dřív, než já bych si stačil přečíst název souboru…
http://temp.milanvit.net/chuck-1.png
http://temp.milanvit.net/chuck-2.png
Takhle vypadá v seriálu Chuck vládní superpočítač Intersect :-)
„Neméně klasický titul Jamese Camerona se dočkal hned trojice dílů“
Byl někdo z vás v poslední době v kině? Díly jsou už 4. Jak starý je ten článek?
5,25" mechanika je super.
Quicktime Player je i pro widle, tak není jisté, že je to Mac.
JavaScript v SG – jste si jistý, že to neni překlad původního programu do „srozumitelného“ kodu, který pochopí i takový idiot jako je pozemšťan?
Zkuste si programovat v antičtině, když ji rozumíte jako čiňanovi v rodném jazyce, nebo indovi přes telefon.
Na tu obrazovku si nevzpomínam. Opět zkouknu.
Robokop – nešlo o win2032 (nebo ve kterém roce se to mělo odehrávat) kde M$ konečně ocenil i ostatní OS a šlohnul co se dalo?
Ale IP 345 je fakt bomba. Že by konečně řešení IP4? :-)
Nebo treba takova SG, kde v jednom dilu Sam „odpali“ hvezdu aby tim znicila nepratelskou flotilu.
Napad jednoduchy. Poslat otevrenou branu napojenou na cernou diru do stredu hvezdy, kde tato „odsaje“ vodik, tim hvezde dojde palivo a musi tim padem explodovat…
Realita spatna, toto je totiz presne opak toho co by musela delat. Pokud chcete zmenit hvezdu v supernovu (za predpokladu ze je jadro dost hmotne) musite delat to co hvezda dela po cely zivot. Dostat do jadra tezke prvky, tak aby rostla prumerna hmotnost castic tvoricich jadro. Jen tak klesne v jadru tlak, to se zacne smrstovat, zvysi se teplota, urychli se fuze a hvezda bude starnout.
Kdyby to delali tak jak to delali, tak jedine ceho dosahnou je to, ze „odsaty“ material nahradi vodik z vyssich vrstev, jadro expanduje, snizi se teplota a utlumi fuze a hvezda „omladne“, pokud by to vydrzeli dost dlouho, tak dojdou do stavu, ze jadro bude uz tak lehke, ze se udrzi stabilni i bez fuze a hvezda by se stala jen oblakem plynu…
To není tak úplně pravda. Hvězda je poměrně delikátní rovnováha mezi gravitací snažící se z ní vyrobit malou kuličku a explozivní silou fůze snažící se jí roztrhat na kusy.
Snížením gravitace dojde k tomu že obal hvězdy odletí. To není Supernova sama o sobě. Spíš výbuch korony.
Gravitace by klesala podstatně rychleji než fůze v hvězdě- ztráta energie zařením je totiž „pomalá“
Ja mam rad tohle, kde v Dollhousu hackuji bezpecnostni system pomoci html.
http://img155.imageshack.us/img155/9650/hacke.png
Asgardské písmo je dole pod tím javascriptem netvoří samotný javascript.
Ať je to jak chce Asgardi ho vyrobili tak aby bylo kompatibilní s křápem jako je F304 který byl naneštěstí postaven jen lidmi.
Bylo by rozhodně podstatně méně trapné kdyby jim v Unending dali Asgardský bitevní křižník.
No, 13th floor bol cely zalozeny na nejakej simulacii, takze tam tazko nieco vycitat, proste to bolo sci-fi a superpocitac bol jeden z hlavnych akterov.
Co sa tyka Gattacy, tak tam je pocitac len parkrat za cely film a neviem si teda spomenut na nic zvlastne, co by sa vymykalo danemu prostrediu a technickej urovni ludstva. Vedel by si mi priblizit, na co konkretne pri tomto filme narazas?
Treti film som nevidel.
V podstatě stejný článek o 10 dnů dřív na extrahardware… http://www.cnews.cz/nejvetsi-pocitacove-myty-ve-filmech :-D (Stejný autor, takže zjevně žádné plagiátorství, ale říkám si, že se ta inspirace vrací v kruhu znova znova, a to v dost krátkých intervalech :-))
Co se týče terminátor, tak celá jeho koncepce je špatná.
Tady je, jak by to opravdu vypadalo – http://xkcd.com/652/
Koukam, ze diskuse o blbostech ve filmu patri k jedne z nejoblibenejsich. Uz ted (ani ne za den) dohani diskusi o cteni bible v linuxu a pocitam ze zitra bude atakovat ‚bublinu IPv4‘.
Nejspis kazdy nejaky ten film videl a ma tendenci o nem neco napsat (vcetne lidi
kteri se nezajimaji o IPv6 i tech, ktere nezvedne ze zidle ani zatahovani nabozenstvi na technologicky server).
Milý pane, buďte rád, že nejste střelcem (pokud jím nejste). Zbraně se ve filmech vyskytují snad stejně často jako počítače a hustota debility kolem nich je — uvážíme-li, o kolik jsou jednodušší jak ony samy, tak jejich ovládání a obsluha ve srovnání i s tím nejtriviálnějším počítačem — ještě o několik řádů vyšší.
Zdravim,
sice to neni fail, ale taky zajimavy poznatek z filmu antitrust ;-)
http://luboskocman.com/img/antitrust.png
Vážení pánové zabývající se softwarem…ty nesmysly řešíte nesmyslně vy. Tuctovému divákovi je jedno jestli jedenáctiletá dívka ovládá nějaký Unix a Terminátor „bootující“ z diskety 5,25 a config.sys v programu Robocopa:-). Kolik Vám teď asi je let? Jak jste to vnímali před lety, kdy jste to viděly poprvé v televizi a koukaly s otevřenými ústy na ten film? Stejně jako ostatní diváci. Chápu zápornou reakci na to, když má Karel 4 na ruce digitální hodinky, nebo jiné nesmysly, na které se během natáčení zapomnělo…ale toto…:-))
vo filme spiderman ked letel mestom na pavucine s tou holkou v naruci, viali jej vlasy v smere, v ktorom leteli, co je fyzikalne nemozne. a nikoho to nesere. v gladiatorovi zas v dialogu medzi r. crowom a inym hercom pocas prestrihov ich ksichtov bolo vidiet, ako im obom svieti slnko z jednej strany, cize stali vlastne vedla seba nie oproti sebe, ked sa to natacalo. a nikoho to nesere. :DDD
takych blbosti je milion.
so, where's the problem, hah? :DDDD
kdykoli se budete dívat na film, představte si nad televizorem nebo filmovým plátnem napis: film je „audio/vizuální umělecké dílo“ není to realita. počítač ve filmu je jen „herec“ rekvizita. verze operačního systému nehraje ve filmu roli. není podstatná. film má smysl jako celek. jeho pitvání pod lupou je sice možné, ale naprosto zbytečné. záběry počítačů slouží jen k naplnění filmového děje, jako dějový prvek. divák vidí jen vizi autora/režiséra nezajímá ho ve výhledu terminátora relevantní výpisy z počítače. filmový divák jde na příběh. pitvat jednotlivé pixely nemá smysl.
Nevzpominam si, jak to prelozili; film sam je pozoruhodny nekolika vecmi:
1.) John Travolta v uvodu rika, ze Hollywood toci sracky
2.) Hale Berry ukaze full frontal, nejspis proto, ze to v kontextu role melo smysl a nebyl to zaber jen kvuli kozam
3.) hlavni hacker se prolamuje do systemu, obtiznost cehoz je vyjadrovana poctem bitu klice; prakticky to vypada tak, ze na obrazovce poletuji 3d objekty tvorici abstraktni obrazce, jejichz tvar se hh bud libi nebo nelibi a desifrovani se tudiz dari nebo nedari
4.) jeste je tam jeden blowjob
Ja delal pred 2ma lety presne tento druh prace pro serial Expozitura (hotovy, pobezi nekdy na Nove). Delal jsem takovych animaci stovky a tam nikdy neslo o to, jak budou realisticke, spise naopak – cilem bylo, aby to vypadalo „cool“, aby se zdalo, ze je vybaveni specialnich jednotek super… Takze jsme misto planku mista cinu nacmaranych cernou fixou meli 3D modely s popisky a ja nevim co… telefonni cisla a IP adresy samozrejme byly vzdy resene podobne, jako vyse zmineny priklad – pouzit cislo, ktere nemuze existovat (i kdyz ne vzdy je o pravda, tak mi prosim nevolejte, az to v serialu zahlednete :). Nektere GUI jsou zcela nesmyslne, jen proto, aby se libily kamere. Vetsina animaci v serialu jsou skutecne vyrenderovane, nefunkcni animace (az asi na 3, 4 situace).
Oproti tomu neco podobneho jsem delal minuly rok pro Kriminalku Andel 2 – zde je veskera grafika naopak realisticka (resp. to GUI je vetsinou malicko lepsi, nez to, jez se u nas skutecne pouziva, ale takhle to aspon vypada na 90ta leta :) a i kdyz se to prizpusobovalo kamere a zobrazovaci technice, stejne jsou to vetsinou funkcni veci (zpravidla tak, jak je to u policie ve skutecnosti – webova stranka).
Zrovna ve filmu Unthinkable je taky perlicka :-D
Už ste nekdy zkouseli notasem deaktivovat bombu v excelu a ke vsemu jeste pripojenymu krokosvorkou na nevodivy telo keramickyho kondenzatoru ? :-D
http://img28.imageshack.us/i/snapshot20100811153707.jpg
http://img651.imageshack.us/i/snapshot20100811153912.jpg
„Tak či onak, zarážející je tu minimálně ještě ten detail, jak skvěle ho dotyčná ovládá. Průměrné 12–13leté děvče má problémy s DOSem a ikonkami, natož s Unixem.“
Jo takže nejvíce zarážející na celém jurském parku je představa, že by mohla existovat nadprůměrná třináctiletá holka. To musel být hodně kvalitní matroš.
Pokud jde o ten Unix, je to zkutečně SGI Fusion. Já osobně jsem se s ním nesetkal, ale podle mého učitele informatiky vám vytvoří jakýsi strom adresářů, ve kterém se lze pohybovat.
Na YT jsem našel tohle:
http://www.youtube.com/watch?v=zaRHU1XxMJQ
jurský park - "Tak či onak, zarážející je tu minimálně ještě ten detail, jak skvěle ho dotyčná ovládá" Tak si to pusťte ještě jednou, a pozorujte jak slečna drží myš :-)
terminátor: Terminátor ve vězení se jde osprchovat. Upadne mu mýdlo. Předkloní se aby ho sebral. Najednou se mu před očima objeví nápis: "Nalezen nový hardware. Instalovat [Y/N]"
Úžasný film plný neuvěřitelných nesmyslů s mladičkou Kristen Stewart v hlavní roli...
Totální záseky: bezpečnostní technik ukáže malé holce univerzální heslo ke všem dveřím v bance. Šéfka organizace, která v bance zavádí bezpečnostní systém, zvolí jako hlavní heslo k sejfu jméno své dcery :D
O neskutečné fyzičce dvanácti-třináctileté(?) hlavní hrdinky ani nemluvě... scény, kdy visí jen za ruce 30 metrů nad zemí a ručkuje po příčném žebříku několik metrů vpřed, no Schwarzenegr hadr... A úpe bestovní scénka, kdy záměrně spadne z jednoho z toho žebřu dolů na sejf, ale ujede jí noha, a padá podél sejfu dolů a v poslední chvíli se prstama na rukou!!! zachytí o jakýsi kovový výstupek na sejfu. Několik minut tam tak visí a přitom jednou rukou vyťukává postupně kódy k sejfu :D Tohle už by nezvládl ani Chuck Norris :D No a scénka, kdy policejní vrtulník honí ulicemi města kluky na motokárách je taky slušně ujetá :D
Podle mě nejčastější chybou je absence napájecího kabelu v monitoru nebo v samotnym PC. Nějaká manekýna něco datluje do počítače, ale že její počítač neni propojenej do monitoru jí nezajímá.
Stejně tak mě dostávaj drsný hackeři co se nabourávaj do terminálu, kde je jenom výzva k zadání hesla a jinak nic. Nejdříve něco napíšou a potom, co je počítač odmítne, řeknou okřídlenou větu "Počkejte něco vyzkoušim.." Pak tam něco nadatlujou a počítač je odemčenej. Bez informací nebo nějakýho nástroje.
Jinak všimli jste si, že se tu ten článek objevil už podruhý v rozmezí dvou let? To ukazuje na chybu MATRIXU!
myslim, ze to tu uz bolo psomnute ale:
K hekovaniu ma vzdy dojima to hekovanie, kde usilovne tukaju do klavesnice a pritom rozprava nejake nezmysli :) v realnom svete si hekeri vetcinou vyrobia program, ktori za nich spravi co ma a vtedy tam moze byt aj progresbar. A o tom ze niektory filmovy hekeri programuju v UML aleni nehovorim.
K IP, teie kiksi robia zamerne aby ich nejaky magor nezazaloval za zverejnenie osobnych uadjov - made in USA.
Apple - ked vidiet nejaky pocitac vo filmoch je zasadne od jablkovej spolocnosti, takisto OS, este som v telke nevidel Windows dokonca ani Kubuntu. Tomu sa vravi mega skryta reklama. Ako keby nestacilo, ze ma s tym bombarduju s kazdej strany.
Hodně dobrej zápich je v českým filmu Ďáblova lest. Satanista v černým kabátu si nechá zobrazit HTML zdroják stránek, po prohlídnutí prvních řádků zakroutí hlavou a pobaveně pronese "Á, fajrvóóól... taková díra", načež na stránce zadá heslo bez uživatelského jména a zahlásí "Jo! Jsem dobrej! Právě jsem se naboural do jejich vnitřní sítě!" :-D