Hlavní příčinou pomalosti není rychlost disku, ale parsování 46MB XML dat pro každou sadu klíčů.
gconfd-2 jako agent funguje pro uživatelské účty. Instalační skripty však používají --direct, tedy přímou modifikaci databáze bez mezistupně v podobě žurnálu a dalšího démona. Má to dobrý důvod - uživatelský démon by se musel dívat do žurnálů i u dat, která jsou pro něj pouze ke čtení, nebo se dotazovat superuživatelské instance gconf démona. Ani tak však gconf --direct nefunguje příliš dobře - superuživatelské změny se nepromítnou do cache uživatelských démonů okamžitě. To může způsobit i pád aplikace (nebo v nejhorším případě dokonce její trvalou nefunkčnost, jak tomu bývalo u apletu na sledování systému, kdy se místo implicitních hodnot ze systémové databáze dostaly do uživatelské databáze nuly).
Pokud vytvoříte cache na bázi binární SQL databáze, je vám její kopie ve formátu XML naprosto k ničemu. Ba co víc, škodí. Jde jen o mnohonásobně rozvleklejší reprezentaci téhož, ve které však musíte kontrolovat případné změny a řešit vznikající race condition (aplikace změní databázi, uživatel XML obraz; kdo má přednost?).

