NeroLINUX - palte pohodlně

Uživatelé svobodného software a open source jsou zvyklí na svá práva, a proto je často pro komerční software problém se v této oblasti výrazněji prosadit. Některé ovšem i přesto stojí za to.

V případě, že uživatel přechází z MS Windows na jiný operační systém, musí kromě systému samotného najít také vhodné aplikace, které mu nahradí jeho dosavadní sbírku programů.

Nemusí se samozřejmě za každou cenu jednat o podobný produkt, ale minimálně na začátku se to hodí, protože uživatel má dost starostí s obyčejným mazáním souborů a nepotřebuje se k tomu ještě učit parametry cdrecord.

Samozřejmě i u tučňáků existuje řada GUI vypalovacích programů. Za všechny jmenujme třeba poměrně populární K3B, které je úzce svázáno s prostředím KDE. Proč ale nezkusit něco nového.

NeroLINUX (dál mu budu říkat už jen obecně Nero) je mladším bratrem velmi rozšířené aplikace pro MS Windows. Na této platformě se jedná de facto o standard s neochvějným místem na Slunci.

Proto potěší, že se jeho dodavatel rozhodl vytvořit i klon pro Linux. Nejedná se o stoprocentní kopii, ale spíš o něco velmi podobného. V obou případech platí, že se jedná o komerční aplikaci, u které máte možnost bezplatné zkoušky (takzvaný shareware).

Abyste se mohli objektivně rozhodnout, jestli vám stojí za to program koupit, můžete jej stáhnout a vyzkoušet. Pokud se vám zalíbí, stačí si pořídit verzi pro MS Windows a použít sériové číslo v Linuxu.

První kroky vedou na domovskou stránku programu. Tam se dozvíte, co program umí a pro které distribuce je určen. Protože mezi nimi figurují i staříci Red Hat Linux 7.2 a Debian GNU/Linux 3.0, můžete si být celkem jisti, že vám na vaší zánovní distribuci poběží.

Pak už stačí jen klepnout na DOWNLOAD. V současné době je aktuální verze 2.0.0.2, která je vám také nabídnuta ke stažení. Máte možnost zvolit si ze dvou balíčků: pro Debian (.deb) a pro distribuce založené na rpm.

Pokud se vám nepozdává ani jedna z možností, můžete celkem s klidem sáhnout po rpm, které si pak rozbalíte ručně (jako já ve Slackware). Není problém.

Na výběr se vám ještě dostane ze dvou zrcadel pro stahování. Jedno je v Německu a druhé v USA. Pochopitelně vyberte Německo. Když jsem balík stahoval já, z obou serverů se ke mně dostával poměrně pomalu a rychlost dost kolísala. Balíček má 10 MB.

Pokud máte správnou distribuci, stačí jej normálně nainstalovat, ale pokud ne, není problém udělat vše ručně. Potřebujete jen nainstalovat utility rpm. Pak můžete použít třeba mc, stiskem klávesy enter do balíčku vstoupit a pak ještě hlouběji do CONTENTS.cpio. Uvnitř už vidíte jednotlivé soubory a adresáře, které zkopírujete do systému. Hotovo.

Před spuštěním je potřeba zapnout scsi emulaci na vaši vypalovačku, což provedete přidáním jednoho řádku do  /etc/lilo.conf:

append="hdc=ide-scsi" 

Pokud máte vypalovačku jinde než na hdc, samozřejmě příkaz změňte. Nezapomeňte ještě lilo spustit a restartovat, aby jádro vědělo, která bije.

Po prvním spuštění vás Nero možná ještě požádá o změnu práv u některých scsi zařízení v /dev. Musí k nim samozřejmě mít přístup.

Pak už se bez problému dostanete do prostředí samotného vypalovacího programu. Ten se vás zeptá na registrační kód, pokud nemáte, dostanete časově omezené demo. Dobrá zpráva: Pokud jste na MS Windows měli Nero koupené, můžete využít licenci i zde – číslo platí.

Samotné okno Nero je rozděleno na dvě hlavní části. Těsně pod menu se nachází obsah vašich disků. Vlevo adresáře, vpravo soubory. O něco níž pak najdeme prázdné boxy a vlevo čtyři ikony. V této části okna vzniká samotná kompilace, která pak bude vypálena na CD.

Čtyři ikonky znázorňují: Datovou část, audio část, konfiguraci a log. Tak jak jdou za sebou.

Pak v menu Recorder – Choose recorder (nebo taky Ctrl+R) zvolíte vypalovačku, na které budete vytvářet svou kompilaci. Nero je při startu sám vyhledává a rozeznává, takže je máte přímo naservírované i s názvem a informacemi o jejich schopnostech.

Postup tvorby CD je jednoduchý. Přepnete ikonkou na část, kterou budete tvořit, a z horní půlky přetahujete jednotlivé soubory nebo adresáře. Můžete je libovolně přehazovat, mazat a přejmenovávat. Pokud do audio části přetáhnete podporovaný soubor se zvukem, přidá se na CD standardní zvuková stopa.

To vše děláte tak dlouho, až jste s kompilací hotovi. Pokud jste do mechaniky vložili médium, graf úplně dole vám znázorňuje, kolik už jste zaplnili.

Až budete spokojeni, přepnete se ikonkou do konfigurace a vyberete rychlost, ochranu proti podtečení cache, uzavření disku, jestli bude bootovat a podobně. Pak už stačí jen klepnout na tlačítko v horní části, na kterém je hořící sirka. Médium se automaticky zapíše.

Sestavenou kompilaci si pak můžete uložit pro pozdější využití. Do souboru se uloží všechny úpravy, které jste udělali.

Kromě toho můžete samozřejmě také dělat přesnou kopii médií (tlačítko s dvěma CD), vypálit ISO obraz z disku nebo třeba smazat RW médium. Nero umí samozřejmě pracovat jak s CD, tak s DVD.

Práce s Nero je velmi jednoduchá a hlavně pohodlná. Není potřeba se nic moc učit, stačí jen metodou drag and drop přehazovat soubory. Jednoduchost je právě tou devizou, která dělá z Nero na platformě MS Windows vypalovací program číslo jedna. Ani naprostý laik nemá problém vypálit si vlastní soubory na placku.

Nevýhody jsou dvě: licence a chybějící čeština.