Názory k článku
Nová Opera 9.5 nabídne 64bitů a mnoho novinek

Pravděpodobně se tak opět dočkáme „opisování“ ze strany konkurentů.

Nechapem preco by mala konkurencia opisovat... Nie je to nahodou tak trochu naopak?

Nie, je velmi malo veci co Opera mala neskor ako konkurencia, ale je strasne vela veci, ktore mala Opera prva.

Souhlasim, Opera vymyslela vetsinu veci, pomoci kterych pak prorazil Firefox.

Například?

Například taby

Tak ty byly jako prvni v Avant Browseru (nadstavba nad IE).

Proč lžete?

Nevěděl jsem, jestli se té lži mám smát, nebo jen divit. Opera měla taby už v době, kdy žádný Avant Browser neexistoval.
Pro zajímavost, má FF pro práci s taby obdobu toho, co se v Opeře jmenuje "Restore" (Zotavit) a "Arange" (Uspořádat)? Já "Zotavit" použiji i několikrát za den, je to, laicky řečeno, hození tabu do okna.

To netvrdil Petr Tomes, ale ja. Zmylil jsem se, driv nez Opera mel taby NetCaptor. A podle toho odkazu na Wikipedii ani on nebyl prvni.

Prečo sa vy snažíte prekrúcať fakty?

Podľa wikipedie: Tabbed browsing with a true multiple document interface (MDI) was an original Opera innovation in the field of publicly available web browsers.

Rovnako mouse-gestures mala Opera ako browser prvá - samozrejme, že CAD aplikácie ich mali dávno predtým ale tu sa bavíme o web browseroch. V opačnom prípade boli taby ako 1x implementované v skutočných papierových kartách.

Six years later, in 1994, BookLink Technologies featured tabbed windows in its InternetWorks browser. That same year, a text editor called UltraEdit also appeared with a modern multi-row tabbed interface. The tabbed interface approach was then followed by the Internet Explorer shell NetCaptor in 1997. These were followed by a number of others like IBrowse in 1999, Opera in 2000 (with the release of version 4)

http://en.wikipedia.org/wiki/Tabbed_browsing#History

Tak ty taby já například nepoužívám a dokonce je mám v FF zakázané. Jestli to někomu vyhovuje nevím, mě taby ale doslova serou.

To mě zajímá (vážně). Můžete to prosím rozvést? Proč Vám prohlížení v panelech vadí?

Já si nemyslím, že to musí být nerozum a truc. Já třeba tabbed browsing (s chutí) používám od doby, kdy se objevily první použitelnější verze prohlížečů Skipstone a Galeon. Občas ale zjišťuju, že mám otevřené tři okna a v každém spoustu tabů. Tak si říkám, že zkrouhnout tabbed browsing by nemuselo být občas od věci. Z podobných důvodů (radikální řez) jsem se kdysi vzdal televize. Určitě by někdo namítnul, že by bylo racionálnější si vybírat, které programy sledovat a které ne, ale pro mě to v daném období nebyla schůdná cesta.

Další věc je, že Firefox ani Opera (pokud vím) nemají tak dobrou organizaci tabů, jakou nabízí třeba stará Multizilla (přemisťovat taby mezi okny atd.). Opera a Konqueror umožňují aspoň tab odpojit, Firefox ani to ne. Takže pokud je někdo trochu chaotik, začne se v těch tabech dost ztrácet. Neznamená to, že jsou špatné, jenom prostě někomu nemusí sedět. Tak je to se vším.

"Zakazovat" tuto funkcionalitu je možná blbost, ale "zakazovat si" ji může dávat smysl. Příklad: Chci přijít včas do práce, ale zároveň "chci" spát dlouho. Vznikne konflikt zájmů - musím si vybrat. Dostane-li přednost včasný příchod do práce, nastavím si pro jistotu budík a ten zamezí tomu, abych spal, jak dlouho zrovna "chci".

Ten pán se možná rozhodl špatně a možná ne - já to nevím. My ostatní se zase rozhodujeme podle svých vlastních priorit a nemá podle mě smysl bez znalosti kontextu říkat, že jsme moudřejší. To, co jste popsal jsou samozřejmě výhody v konkrétní implementaci prohlížeče. Ale třeba holt pro daného člověka ty výhody nejsou tak podstatné.

To že něco nevíte neznamená, že jste na tom líp než ten který ví proč to dělá.

> pokud neví, že s panely výrazněji šetří paměťové nároky aplikace

A je pro to nejaky zasadni technicky duvod, nebo jen firefox zbytecne srada pamet pri pouzivani vice oken? Me (jako ze uz jsem nekolik GUI aplikaci pod Linuxem naprogramoval) zadny takovy nenapada (az na stav obsluznych widgetu (coz je pomerne zanedbatelna polozka)).

> může je různě seskupovat, přesouvat, obnovovat všechny najednou, zavírat všechny kromě otevřeného, ... Ať si toto vyzkouší s okny a s hlavním panelem v systému.

To vsechno lze delat i s okny, pokud ma clovek schopny window manager. Navic to pak jde delat uplne stejne s okny vsech aplikaci, ne jen s webovym prohlizecem.

1) Technickým důvodům osobně přliš nerozumím, takže nechci psát nesmysly, ale četl jsem o tom mnohá pojednání a prakticyk v každé diskusi, kde se to řešilo, skutečně úplně všichni potvrzovali nezanedbatelný rozdíl mezi desítkami stránek otevřených v panelech a v noých oknech. 2) Drtivá většina uživatelů takového správce oken nepoužívá. Bavíme se zde o prohlížečích a jejich konceptu prohlížení v panelech, rep. jeho výhodách, nikoliv o správcích oken.

1) Nepopiram ze mohou mit lepe implementovane uspory pri zakrytych strankach pomoci tabu, jen tvrdim, ze situaci, kdy je okno zcela zakryte (alespon jinym oknem toho sameho programu) je mozne snadno detekovat a osetrit podobne. Ale nevim, zda to tak ve firefoxu implementovane maji ci ne.

2) Window manager je dobra abstrakce pro spravu oken (a tedy defacto uzivatelskych kontextu). Je lepsi, kdyz ma uzivatel taby ve vsech programech stejne, nez kdyz v kazdem programu je nezavisla implementace tabu s ruznym ovladanim. Tim firefox duplikuje funkcionalitu, ktera koncepcne patri jinam. S timhle pristupem by za chvili mohl implementovat treba vlastni graficke drivery :-).

S tím nesouhlasím, protože kdyby prohlížeče postupně nepřicházely s možností prohlížení stránek v panelech, těžko by dnes stamiliony lidí takto efektivně prohlíželo web (protože pro to jinou standardní a snadno dostupnou možnost ve svém systému prostě nemají).

Opera přemisťování tabů mezi okny podporuje. Pro rychlé nalezení kde co je se dá použít "sidebar - F4", když se tam přidá "Windows". Novinka u Opery je obnovení celého zavřeného okna i s taby.

Me taby prijdou jako totalne nadbytecna feature.

Co se tyce uzivatelskeho rozhrani - kdyz aplikace maji 1 okno na dokument/stranku (obvykle v Linuxu/X) a chtel bych taby, tak mohu vyuzit nektery z mnoha tabbed window manageru. A mam taby konzistentne ve vsech okennich programech (treba i implicitne sgroupovane do oken podle programu - jak je libo). Z tohoto hlediska me taby prijdou jako duplikace jedne a te same funkcionality (sprava oken) v mnoha ruznych programech (a nasledne s lehkymi odlisnostmi v ovladani) namisto spravneho reseni - zvolit si vhodne ovladani volbou spravneho window manageru.

Co se tyce efektivity - pochybuji, ze zde lze dosahnout vyznamnych uspor - da se sice trochu usetrit na stavu obsluznych widgetu, ale konkretne u weboveho prohlizece by tohle mela byt mala polozka (oproti treba strukturam popisujicim stranku - kde zhruba zadny rozdil neni).

Firefox se v mnohém inspiroval, tak jako je to normální i opačně, leckdy však přišel s lepším provedením (lépe to začlenil). A přinesl také unikátní systémy pro rozšíření (a Opera se funckionalitě tisíců rozšíření nemůže vyrovnat), aktualizací a další vlastnosti, i ochranu před phishingem měl dříve než Opera. V neposlední řadě má i větší kompatiblitu s webovými stránkami, jak je to vidět z novinek každé nové významnější verze Opery, jak teprve dohání to, co jde ve Firefoxu dobře již dávno (nyní je to například Youtube a Gmail, dříve to byly desítky dalších).

Ale mapy http://amapy.atlas.cz a http://www.mapy.cz s novou Alpha verzí Opery nejsou moc kompatibilní.

Posuzovat kompatibilitu podle *alpha* verze, to asi není úplně fér, nemyslíte? V Opeře 9.23 oboje mapové stránky chodí korektně.

Můžete ve Firefoxu dát taby na levou stranu? To je IMHO velmi užitečná vlastnost a ve ff mi dost chybí. Netvrdím, že to tam nejde, ale právě ty vaše uváděné tisíce rozšíření ff jsou pro mě nepřekonatelnou překážkou (nehodlám strávit den hledáním rozšíření, které to umí).

"namísto zvětšování písma zvětšuje všechno"

ano, presne tak ma fungovat zoom :)

Pro většinu lidí je ale praktičtější zvětšovat text - protože to je většinou důvod, proč potřebují a chtějí zvětšovat stránku. Zvětšovat loga webů, obrázky nebo různé vizuální a ohraničující prvky většinou nepotřebují.

ja som este nepotreboval zvacsovat text. pre tych co to potrebuju permanentne poskytuje opera dalsie mody zobrazenia (vratane accessibility), user CSS alebo si proste mozu nazoomovat kolko potrebuju a zapnut fit to width.

No vidíte, já zase nikdy nepotřeboval zvětšovat vše včetně layoutu, aby se pak rozhodil a musel jsem popojíždět. Jednalo se většinou o weby s téměř milimetrovým písmem, což je asi nějaká podivná móda nebo proč se to tak rozmáhá. Přepínat kvůli tomu web do zcela odlišného "accessibility" layoutu, to snad ne.

ja som potreboval zvacsovat/zmensovat prave tie obrazky, zrak mam v poriadku aby som mohol precitat pismena.

a nie je to tvoja chyba, ze si nenastavis minimalnu velkost pisma? (neporadim, este som to nepotreboval) alebo ze nepouzivas nastavenie tvojmu zrakovemu postihnutiu?

No dovolte? To už je docela vrchol, aby mi nějaký anonym psal o zrakovém postižení, když mám podle optiků zrak víceméně v pořádku. Jde například o weby typu Zive.cz, kdy je velikost písma vizuálně menší asi než milimetr a půl (a leckdy i méně). To je vizuálně násobně méně než třeba v novinách. A to je pro dlouhé čtení nevyhovující a zbytečně namáhavé i pro zdravé oči, proč by mě měli zbytečně bolet, když to vyřeší Ctrl++? A kvůli tomu přece nepotřebuju accessibility layout ani roztahovat šířku layoutu, aby se to četlo ještě hůře (viz Opera).

"no dovolte?" sa neposer furt. som vymenoval asi 5 sposobov, ktorymi si mozes zvacsit pismo alebo si mozes nastavit minimum font size. prestan konecne nariekat...

Nevím, co jste zač, že mi tykáte. Podle projevu asi anonymní vulgární hulvát. Způsoby zvětšování jste uvedl pouze tři a všechny nevyhovující. Nenaříkám, konstatuji. Aspoň že vystupujete pod odpovídající přezdívkou, tu jste si skutečně zvolil trefně.

ano, zase ti tykam. a zase sa chovas ako blbec bez argumentov. dovi

Vy jste se začal chovat útočně a vulgrně a každý to zde může vidět. Argumenty jsem uvedl také, takže pokud trvdíte opak, tak lžete.

lzete, lzete, lzete. nic ine nevies? ty si uplny debil...

A vy neumíte dokázat, že bych se mýlil a neměl mít pravdu (tzn. obhájit svá trvzení). No jste prostě anonymní hovádko, které se stydí za své názory podepsat. Lacině a trapně kopat jako vy umí každý. Právě o takové lůze píše Hulán. Zaregistrujte se, a pak diskutujte tak, aby to mělo hlavu a patu.

pozrime aky je zlaty ked sa zlosti. mojko, s tebou sa neda.

P.S. nevidim dovod registrovat sa dvakrat.

Jeden idiot se odvolava na jineho idiota. Tim se cele vysvetluje proc trpite takovou vadou mysleni. Resp. myslite iracionalne a vyhody davate za nevyhody. Pokud chce nekdo zvetsit stranku, zvetsi se stranka. Je to daleko praktictejsi nez kdyz mu leze pismo nekam ven z okna do jinak barevneho prostredi. Pan je asi opravdu uplny blb.

"namísto zvětšování písma zvětšuje všechno"
Tak tak to mi také velmi vadí, jde tohle "chování" někde vypnout ?

Lepšia kompatibilita Firefoxu nie je niečo o čo by sa jeho vývojári priamo technicky zaslúžili. Je to dané jeho Netscape/Mozilla minulosťou. Ak ste niekedy používali CSS alebo JavaScript v komplexných kombináciách tak určite viete, že aj Firefox občas vyžaduje "hack" bez ktorého veci jednoducho nefungujú. O kvalitách Opery svedčí aj fakt, že aj napriek nízkej rozšírenosti a teda nižšej optimalizácie zo strany web designerov väčšina stránok v Opere funguje bez problémov. Opera sa totíž nemôže spoliehať na to, že síce má v sebe hrozný bug - ale veď webmasteri si to všimnú a nejako to obdídu. A toto presne robí IE a Firefox.

1) Hacky jsou v některých případech zapotřebí pro všechny prohlížeče. 2) Opera existuje mnohem déle než Mozilla/Firefox, není to problém nikoho a ničeho jiného, že se nedokázala prosadit. Opera dnes tvůrce webových aplikací opravdu prakticky nezajímá (nemusí), a pokud zajímá, tak až jako ta úplně poslední významná zobrazovací technologie.

Podla tých grafov bude asi IE najlepší prehliadač.

Opera sa historicky nepresadila čiastočne zlým marketingom (dlhé roky platené verzia) ale rovnako preto, že za ňou nikdy nestála multi-milionová US firma ako Microsoft alebo Netscape. Firefox má samozrejme marketigovo uľahčenú pozíciu, pretože je to open-source a ten sa ľahšie propaguje viral marketingom. Mozilla corporation je tu však tiež na to, aby zarábala peniaze - snaha zbaviť sa Thudnerbirdu nie je o ničom inom. Opera ma email klienta v sebe a stále ho vylepšuje i keď jeho vývoj rovnako ako vývoj Thunderbirdu stojí peniaze ktoré sa priamo nikdy nevrátia. Byť open-source je pekné, ale Mozilla copr. ide po peniazoch rovnako ako hocijaká iná firma. Používať Firefox, lebo to je ten dobrý open-source a Opera je ten zlý komerčný software je pekne naivné. Oba sú v konečnom dôsledku pre koncového užívateľa zadarmo.

Několik poznámek: 1) Na těch grafech jsem poukazoval na to, jak se prosadily ty prohlížeče, které nejsou předinstalovány více než půl miliardě uživatelů spolu s operačním systémem a nejdou prakticky ani odinstalovat. Tedy že se o nich lidé museli dozvědět, nainstalovat a používat. Proč by to dělali, kdyby jim více nevyhovovaly, když už jeden prohlížeč v systému měli? A ty grafy pěkně ukazují, že IE nejlepší prohlížeč být nemůže, když mu neustále po několik let klesá tržní podíl a ani masivně propagovaný a protlačovaný IE7 nijak nedokázal tento trend zvrátit, jen možná mírně zpomalit. 2) Mozilla Corporation je dceřinnou společností neziskové Mozilla Foundation a od většiny standardních ziskových organizací se podstatně liší - prakticky veškeré příjmy jsou investovány zpět do projektu. To, že tak ohromný projekt musí skupina klíčových lidí vést, řidit a starat se o něj, je jasné.

Nemusíme sa dohadovať o tom, či je Firefox v konečnom dôsledku kvalitný produkt. Určite je - na rozdiel od IE sa aspoň snažia implementovať určité štandardy. Úspech Firefoxu je však daný dobrým margetingom na začiatku uvedenia viac ako technickou kvalitou. Staval na existujúcom základe Netscape/Mozilla kódu, takže už od začiatku mali fungujúce Gecko, ktoré web designeri poznali a viac-menej aj testovali svoje web stránky. V skutočnosti medzi kvalitou produktu a podielom na trhu nebýva automaticky priamy vzťah. Dnes všetko riadi marketing.

Konqueror/KHTML/WebKit alebo Opera to mali oveľa tažšie a presadily sa práve vďaka skutočným technickým kvalitám - podporou štandardov, rýchlosťou a pamaťovou nenáročnosťou. Mňa ako jedinca nemusí bezpodmienečne zaujímať, či produkt ktorý používam má na trhu najlepší marketing alebo má najväčší podiel na trhu. Pre mňa je dôležitejší produkt samotný. A v tomto ohľade je pre mňa Opera najlepšia voľba.

No to je jasné, hezky napsáno.

3) O tom, jak je komerční software zlý jsem nic nepsal, tak mi to laskavě nepodsouvejte. 4) Oba produkty jsou zadarmo, ale open source / free software není zdaleka jen o tom, zda je to zadarmo. Je to například také o mnohem větší možnosti úprav produktu a spolupráci na vývoji, což můžou být podstatné výhody oproti Opeře.

Treba "open with" je opsane z konqueroru, synchronizace rsync po loginu asi tezko predci a v navstivenejch strankach uz umi hledat i ruzne indexovaci nastroje (beagel a spol), takze to tez neni novy napad - jen je integrovany do adresniho radku (coz nekomu muze ale i nemusi vyhovovat).

Rozhlasovat ze nekdo bude opisovat mi neprijde zrovna uplne opravneny.

Tak Open with bylo dostupné už hezky dlouho, jenom si to lidi museli sami zapnout, teď tam ta volba je od vývojářů...

Kde se to da nastavit? Nepodarilo se mi to najit. Version 9.22

no já používám

http://operawiki.info/CustomButtons#webdev

tlačítka "Open page in IE" a "Open page in Firefox" - nápisy mám zkrácené na IE a FF, tlačítka umístěná vedle řádku s URL adresou

Ach jo, doufám, že se zase nebudete hádat o takových nesmyslech. Vývojáři od sebe běžně opisují. Jednou Firefox od Opery, podruhé Opera od Firefoxu. IE od obou. Osobně to považuji za věc pozitivní. Napomáhá to vývoji všech prohlížečů, což potom přispívá k mému uživatelskému komfortu a ten je pro mě nejdůležitější, nikoliv to kdo měl danou funkci první...

Co se nové Opery a opisování týče... Open with už Firefox skrze rozšíření dlouho má. Synchronizaci záložek a jejich ukládání na server má taky. Vyhledávání v záložkách nemá. Pokud se nepletu, je to plánováno do verze 3 a usilovně se na tom pracuje (už od verze 2, ve které to mělo být původně).

Mnohem zajímavější mi přijde zvyšování rychlosti Opery a snižování potřeby systémových prostředků. Už teď je citelně rychlejší než Firefox a jestli ještě zrychlí a Firefox se v tomto nezlepší... (o paměťových nárocích raději ani nebudu mluvit, tady je Firefox dost mimo)

Souhlasím. Jen dodám, že vývojové verze Firefoxu 3 již vyhledávaní v záložkách obsahují.

Při tomhle mě vždycky napadne, co kdyby výrobci aut od sebe neopisovali a každý by měl jinak pedály a jinak "kvalty".
Pokud se opisuje správná věc, je to jen dobře, mnohem lepší, než nechat si patentovat nuly a jedničky, aby je nikdo nemohl zadarmo používat.

Pokud se opisuje správná věc, je to jen dobře...

Naprosto souhlasím, také jsem tím nemínil nic zlého. Je jasné, že pokud někdo vymyslí něco nového a zajímavého, ostatní konkurenti se nechají inspirovat.

Ahoj, nevite nekdo, jak nastavit Operu tak, aby pri kliknuti se stisknutym Shitft otevrela odkaz v novem panelu a _neprepla_ se do nej? DIk.

Musis se Shiftem pridrzet i Ctrl...

Som pomerne cerstvy odpadlik seamonkey, presiel som na operu. Neviete ako nakonfigurovat v opere :

1. mouse gestures aj na "sikmo" - ako v FF kde si mozem zoomovat konkretny obrazok ?
2. po zavreti tabu prejst na tab, ktory je vlavo najblizsie (ako to ma FF) a nie posledny otvoreny (z jednej stranky otvorim 5 clankov a po sebe ich chcem citat, zacnem poslednym, po zavreti posledneho pride predposledny .. )
3. po zavreti posledneho tabu zavriet operu a hlavne pri minimalizovani posledneho tabu minimalizovat operu

ak sa v opere vyznate, tak mi prosim dajte vediet ci je to aspon mozne, aby som zbytocne dalej nehladal.

diki

4. aby close button nemal kazdy tab, ale bol na konci toolbaru s tabmi (ide to cez opera:config, ale close je mrnavy a trocha vyssie - v menu bare :( )

4. tools -> preferences -> advanced -> tabs -> show close button on each tab

1,2,3 nevim, myslim, ze ani jedno z toho nejde z cehoz me mrzi hlavne 2

Close buttony se na tabech se dají v opeře vypnout a zavírat taby pak můžes kliknutím prostředního tlačítka (resp. kolečka) na myši.

zavřít tab jde též pomocí Shift+Left_click

Close buttony se na tabech se dají v opeře vypnout a zavírat taby pak můžes kliknutím prostředním tlačítkem (resp. kolečkem) myši.

take jsem se potykal a stale potykam s customizaci opery.
mam vyborne zkusenosti s radami z opera cesky fora.
vizte http://www.operacesky.net/forum/viewtopic.php?t=3927&postdays=0&postorder=asc&start=0

je tam i odpoved (a funguje mi to!) na 2. jdu na to cestou vlastniho tlacitka - s vlastni funkcionalitou.
tl. jsem zbastlil v http://nontroppo.org/tools/buttonmaker/

PS: jestli nekdo zjistite jak operu donutit k necemu jako umi DownThemAll dejte mi vedet. (opera_zavinac_jakubcovi_tecka_info)

RO DIIIIKI moc !!!

si ma postrcil a ostatne som si spravil ... pridal som si tlacitko ale hlavne som si upravil mouse gesture "down right" na close tab&move previous, presne ako som chcel a som zvyknuty .. ja by som ti hadam aj pivo kupil

uprava je v standart_mouse.ini :
;GestureDown, GestureRight = Close page, 1
GestureDown, GestureRight = Close page & Switch to previous page

takze body 2. a 4. uz nie su aktualne ..

ako downthemall (podla toho co som vyguglil) mozes otvorit cez F4 panel links a zvolit co chces stiahnut

Tiez som sa snazil vyriesit, aby po Ctrl+W skocilo na pravy tab, ak neni tak na lavy. Ale nejak mi to nefunguje.

Postupoval som podla http://my.opera.com/Tamil/blog/index.dml/tag/Keyboard%20Shortcut

1. Skopiroval som /opt/opera/share/opera/ini/standard_keyboard.ini do ~/.opera/keyboard/standard_keyboard.ini
2. Zmenil som riadok "w ctrl ..." na "w ctrl = Close page & Switch to next page", cyklovanie tabov v Advanced->Tabs mam nastavene na "tab bar order"

Napriek tomu pri Ctrl+W je to stale po starom (skoci na last recent tab). Tusim ten config ani nenacitava, pretoze ked to zmenim napr. na "Reload", tak Ctrl+W stale zaviera taby. Kam teda dat ten subor, aby ho opera precitala?

Ještě bych doporučil upravit v [Info] položku "Name" jen pro lepší orientaci při vybírání.

Změna se provede v Tools -> Preferences -> Advanced -> Shortcuts -> a ve spodní části vybrat nový konfigurační soubor.

Dik, uz to funguje. Ale neviem, ci ide nastavit, aby po zavreti posledneho tabu skocil dolava (nie doprava na prvy), na to by sa asi musela zmenit definicia "next" co asi nejde.

1. mouse gestures nasikmo - nevim, ale obrazek, resp. celou stranku lze zoomovat pomoci
pravy tlacitko+kolecko
2. Myslim, ze to jde nastavit n Nastaveni/Pokrocile volby

prave tlacitko+kolecko mi je u mna "jump medzi tabs"

skus prostredne alebo prave+lave tlacidlo na mysi (bez klavesnice)

We woknech se klikne na odkazu prostředním tlačítkem (kolečkem) bez Shiftu a ničeho - automaticky o otevře daný odkaz na pozadí v nové záložce.

v linuxu i FreeBSD take :-)

Nebo staci klepnout koleckem.

mačkej kolečko

Máte pravdu, ale tohle je článek o novinkách Opery, ne o tom, co má navíc proti Firefoxu. Takže „výtka“ typu „Firefox podporuje 64bitů již dlouho, snad od počátku.“ je sice pravdivá, ale není na místě, neboť zde se jedná o to, že Opera má podporu 64bitů nově.

Petr Krcmar ma pravdu, v clanku o Opere me opravdu informace o Firefoxu nezajimaji. Z vasich reakci mi pripada, ze jakakoliv pochvalna zminka o Opere jen ublizuje "vasemu" Firefoxu. Proc tolik nesnasenlivosti? :)

Bolo len otázkou času si počkať na reakcie Firefox funboys a poučiť nás, že "Firefox stál na počiatku sveta" a "na všetko mám už 100 rokov rozšírenie".

V prvom rade si treba uvedomiť, že vo väčšine prípadov nie sú rozšírenia vydávane Mozilla corporation a tede neprechádzajú ich testovaním a QA kontrolou. Práve preto sa rozšírenie značne líšia svojou kvalitou aj dôveryhodnosťou. Ak si nainštalujete príliš veľa rozšírení ale trafíte tie nesprávne, tak to celkom iste pocítite na stabilite a spotrebe pamäti prehliadača. Problém je, ako má bežný užívateľ tušiť, ktoré rozšírenia su kvalitné a stabilné. Nie je predsa žiadne tajomstvo, že Firefox je aj bez rozšírení pomalší a potrebuje viac pamäte ako IE7. Opera tu hrá v úple inej lige a rýchlosťou a pamätovou nenáročnosťou sa jej môže rovnať len Safari alebo Konqueror - tí však zatiaľ majú oveľa väčší problém s kompatibilitou web stránok a hlavne podporou JavaScriptu.

Rovnako samotný fakt, že Firefox má na tú či onú vlastnosť nejaké rozšírenie XY ešte neznamená, že je to praxi rovnako dobre použiteľné ako plne integrované, premyslené a otestované riešenie v Opere. Nestačí si len povedať "my to vo Firefoxe máme cez rozširenie" - oveľa dôležitejší je fakt, či je to aj rovnako použiteľné. Napr. synchronizácia bookmarkov a iných dát: Firefox má na to rozšírenie - ale ste si istý, že vaše dáta sú rovnako spoľahlivo zabezpečené v rukách neznámeho autora rozšírenia ako na serveroch my.opera.com dôveryhodnej firmy? Zveríte hocikomu také dáta? Ste si istý, že full-text search history plugin vám nespomalí celý prehliadač? Alebo koľko ľudí používa absolútne užitočné mouse-gestures vo Firefoxe? Celkom malé percento, pretože väčšina uživateľov ani netuší čo to je a možnosť inštalácie rošírenia teda ani nikdy nevyužije. Naopak - vačšina Opera užívateľov ich používa, pretože to tam má ako default. Takto by som mohol pokračovať.

Rozšírenia nie sú riešením každého problému. Často znamenajú riziko zníženej stability príp. bezpečnosti a UI nie je tak dokonale zaintegrované do produktu aby bolo riešenie v konečnom dôsledku plne použiteľné. Nie je dôležité, kto si môže pripísať prvenstvo v použití vlastnosti XY (i keď si osobne myslím, že Opera je najinovatívnejšia) ale kto prvý prinesie vlastnosť vo forme použiteľnej pre väčšinu užívateľov. Tiež si mylím, že produkt ktorý vyžaduje pracné hľadanie a inštaláciu rozšírení tretích strán (často pochybnej kvality) aby mal všetky užitočné vlastnosti iného produktu je jednoducho horší produkt. Neschopnosť prejsť Acid2 testom myslím, že už ani netreba spomínať.

Já bych zase rozšíření tak moc neshazoval. Je pravda, že s některými jsou problémy, ale obecně vzato jsou jedním z důležitých faktorů, které mohou za velkou oblibu Firefoxu. Ačkoliv se mi Opera líbí čím dál víc, mrzí mě, že právě rozšíření nepodporuje.

Ja ich nezhadzujem - nie sú však univerzálna odpoveď "my to máme vo Firefoxe tiež".

Rozšírenia tretích strán majú viac-menej plnú kontrolu nad web prehliadačom a teda môžu a aj znamenajú skryté bezpečnostné riziká pre užívateľa. Mozilla Corporation opravuje bezpečnosté chyby vo svojom kóde ale neručí za to, že vaša kombinácia pluginov nerobí z vašeho prehliadača bránu pre spyware, vírusy a iný škodlivý kód.

Nie je možné mať neobmedzenú rozšíriteľnosť a zároveň bezpečnosť. Opera vsádza na bezpečnosť a ucelenú, dobre integrovnú množinu vlastnosťí ktoré momentálne "out-of-box" neponúka žiadny iný produkt.

Vo Firefoxe som sa nidky nedostal k využívaniu pokročilejších vlastností - v Opere ich mám od začiatku a postupne ich mám možnosť objavovať bez nutnosti testovať stovky rozšírení a obávať sa o bezpečnosť a stabilitu.

+1

Nie som žiadny firefox alebo open source evanjelista, ale obávať sa o bezpečnosť a stabilitu rozšírení (rozumej niekoľko desiatok možno stoviek riadkov Xul kódu) a veriť binárkam...

A kto robí tomu XUL kódu bezbečnostý audit? Mozilla corp. rozhodnie nie. Okrem toho dôležité rozšírenia sú v C++ a sú to tisícky riadkov kódu. V prípade Opery ide o to, že firma ručí a aktívne poskytuje bezpečnostné aktualizácie *celého* kódu a nie len určitého základu nad ktorý si každý inštaluje náhodné rozšírenia aby mal funkčný browser.

Podla mnohých štúdii má Firefox aj bez rozširení viac bezpečnostých problémov a dlhšiu dobu ich patchovania ako IE. Ak by mali zodpovedať aj za kód rozšíreni, tak sú na tom ešte horšie. Opera ma dlhodobo najlepší bezpečnostný track.

"A kto robí tomu XUL kódu bezbečnostý audit?"

Add-ons Policy

"Podla mnohých štúdii má Firefox aj bez rozširení viac bezpečnostých problémov a dlhšiu dobu ich patchovania ako IE."

Že se vůbec nestydíte takto nehorázně lhát. To je jeden z hlavních důvodů, proč anonymové v diskusích nejsou rovncennými partnery. Nemusí si dávat záležet na tom, aby se neztrapnili, a když se tak stane, nemusí jim to vadit.

Add-ons Policy nezaručuje bezpečnosť ani nenúti autora riešiť bezpečnostné problémy v krátkom čase. Prečítajte si ostavec "I found a serious bug...". Realisticky nie je možné udržať kontrolu na všetkými rozšireniami a preto im Mozilla nedáva ani žiadne oficiálnu bezpečnostnú podporu.

Ja vás nenazvem nehoráznym klamárom, ale každý má svoje reporty: [1] [2] [3]

Buďte opatrný vo svojich prudkých vyjadreniach. Možete sa strapniť a môže vám to vadíť. Každopádne bezpečnostný záznam Opery je tažko otrasiteľný

Odkazoval jsem studie srovnávající celé dva roky nejen z hlediska počtu chyb, ale i důležitosti a hlavně rychlosti jejich oprav (uživatele nemohou ohrožovat opravené chyby). Vaše reakce v podobě odkazu na nějaký pouhý součet chyb za první pololetí 2005, popřípadě pouhý součet chyb v IE 6.x a Firefoxu 1.x, když skoro čtvrt roku mohli uživatelé používat Firefox 2 s posílenou bezpečností, je tedy skutečně úplně mimo a vaše argumenty nemají ani nejmenší šanci obstát. Nehledě na to, že na to existuje velmi dobrá reakce ve prospěch Firefoxu. Bezpečnostní záznam Opery sráží způsob zveřejňování bezpečnostních chyb a podkpopává jej také neschopnost Opery rozdistribovat opravy uživatelům rychle (včas). Je v tom ze všech prohlížečů výrazně nejpomalejší, protože nemá žádný systém automatických aktualizací. IE jej má. Firefox jej má. Safari jej má. Flock jej má. Dokonce i Netscape. Opera nikoliv. Pro to v současnosti, kdy na bezpečnosti skutečně záleží, není žádná omluva.

Posledný link porovnával Firefox 2.x. Tažko tu niekomu nahovoríte, že Firefox je najbezpečnejší browser.

Problém ohľadom zverejňovania bezpečnostých chýb sa v celej histórií Opery vyskytol *jeden* - nie viac. Celkom demagogicky to tu podsúvate ako všeobecný problém. Tento *jeden* problém vyvolal Asa Dotzler z teamu Firefoxu - známy troll a trapný očierňovateľ Opery. Opera na to zareagovala a okamžite opravila changelogy. Mozilla má však primárny problám chyby načas opraviť.

Opera nemá automatickú aktualizáciu ale sučasný systém notifikácií o novej verzii funguje spoľahlivo a na rozdiel od Firefoxu aj na iných platfomách ako Windows. Štatistiky ohľadom používaných verzií budu vždy skreslené v neprospech Opery, pretože tá sa na rodiel od Firefoxu používa aj na mobilných telefónoch, hracích konzolách a iných zariadenia kde rýchla aktualizácia nie je vždy možná - takže Opera bude mať vždy na internete veľkú množinu straších verzií. Treba si však uvedomiť, že aj staršia verzia Opery je bezpečnejšia ako najnovší Firefox bez opráv závažných bezpečnostných dier.

"Posledný link porovnával Firefox 2.x. Tažko tu niekomu nahovoríte, že Firefox je najbezpečnejší browser."

Jak bylo správně poukázáno v příslušné diskusi pod odkazovaným článkem, bezpečnost celého produktu je komplexní otázka a sestává s velmi mnoha faktorů a nejen z pouze nějakého sčítání uveřejněných chyb a míchání jablek s hruškami. Raději byste si měl rozšířit obzory informacemi o tom, jaký prohlížeč měl zdaleka nejkratší časový prostor pro reálné zneužití. Odkazovaná stránka je pro jistotu v češtině, abyste se vyhnul případným problémům s porozuměním a chápáním anglického textu.

"Opera nemá automatickú aktualizáciu ale sučasný systém notifikácií o novej verzii funguje spoľahlivo a na rozdiel od Firefoxu aj na iných platfomách ako Windows. Štatistiky ohľadom používaných verzií budu vždy skreslené v neprospech Opery, pretože tá sa na rodiel od Firefoxu používa aj na mobilných telefónoch, hracích konzolách a iných zariadenia kde rýchla aktualizácia nie je vždy možná - takže Opera bude mať vždy na internete veľkú množinu straších verzií."

Lhal jste již několikrát předtím a lžete opět. Pro to již není omluva. Upozorňování na dostupné aktualizace Firefoxu funguje již od 1.0 Preview Release z podzimu roku 2004 na všech podporovaných platformách, pro něž je vydáván (Windows, Linux, Mac OS), podobně jako rozdílový systém aktualizací zavedený do Firefoxu 1.5 na podzim 2005. Analýzy systému aktualizací samozřejmě srovnávaly srovnatelné produkty, protože jsou schopné rozlišit identifikaci Opery Mini od klasických verzí jako každé primitivní webové počítadlo. Čtenáři prominou, že další diskusí s blbcem nehodlám nadále zbytečně ztrácet čas. Vše podstatné bylo uvedeno a vysvětleno tak, že to je úplně jasné. Znemožnil a ztrapnil jste se už dost.

Jak bylo správně poukázáno v příslušné diskusi pod odkazovaným článkem, bezpečnost celého produktu je komplexní otázka a sestává s velmi mnoha faktorů a nejen z pouze nějakého sčítání uveřejněných chyb a míchání jablek s hruškami. Raději byste si měl rozšířit obzory informacemi o tom, jaký prohlížeč měl zdaleka nejkratší časový prostor pro reálné zneužití. Odkazovaná stránka je pro jistotu v češtině, abyste se vyhnul případným problémům s porozuměním a chápáním anglického textu.

Ok, tažke ja pošlem link na štatistiku na stránkach secunia - uznávanú autoritu v tejto oblasti a vy mi tu argumentujete, že bezpečnosť je komplexná otázka a pošlete linku na subjektívny článok na lupe ktorý písal zrejme podobný Firefox fanúšik ako vy. Áno, bezpečnosť je komplexná otázka a treba analyzovať komplexnú množinu faktorov - to však neznamená, ze po zvážení všetkých argumentov sa stane Firefox najbezpečnejší browser.

Lhal jste již několikrát předtím a lžete opět. Pro to již není omluva. Upozorňování na dostupné aktualizace Firefoxu funguje již od 1.0 Preview Release z podzimu roku 2004 na všech podporovaných platformách, pro něž je vydáván (Windows, Linux, Mac OS), podobně jako rozdílový systém aktualizací zavedený do Firefoxu 1.5 na podzim 2005.

Klamárom ste ma už nazvali niekoľkrát - zrejme tento výraz používate menej opatrne ako väčšina ľudí. Vašu dôveryhodnosť to ale nezyšuje. Automatická aktualizácia Firefoxu v Linuxe nefunguje pokiaľ máte Firefox nainštalovaný cez balík distribúcie alebo jeho spustený proces má nedostatočné práva na svoje vlastné súbory. Inštalácia a akualizácia Opery funguje rovnako v každej Linuxovej distribúcií, vo Windowse aj Mac OS. Netvrdím, že je to dokonalé riešenie - ale nie každému vyhovuje automatické inštalovanie za chrbtom užívateľa.

Analýzy systému aktualizací samozřejmě srovnávaly srovnatelné produkty, protože jsou schopné rozlišit identifikaci Opery Mini od klasických verzí jako každé primitivní webové počítadlo. Čtenáři prominou, že další diskusí s blbcem nehodlám nadále zbytečně ztrácet čas. Vše podstatné bylo uvedeno a vysvětleno tak, že to je úplně jasné. Znemožnil a ztrapnil jste se už dost.

Opäť to predvádzate vašu obľúbenú stratégiu nazvať oponenta klamárom a svoje dohady povýšiť na absolútne pravdy. Navyše ani nerozumiete o čom pišete. Opera Mini (ktorú som nespomínal) je iný produkt ako Opera Mobile ale Opera bežiaca v Nintendo Wii. Tieto verzie majú User-Agent string rovnaký ako desktopové verzie - len v ńom majú pridané dodatočné identifíkácie produktov. Napr. Razr2 tam má napr. MOTORAZR V82GB/LJAP_N_XX.YY.ZZI. Sony-Ericsson a Nokie s Operou tam majú podobné reťazce. Žiadna verejné štatistika spravidla toho nezohľadňuje. Všetky Opery sa rátaju rovnako.

> Automatická aktualizácia Firefoxu v Linuxe nefunguje pokiaľ máte Firefox nainštalovaný cez balík distribúcie.

Ano, ale v takovem pripade pro zmenu funguje aktualizacni system distribuce.

Áno, to je pravda. Samozrejme že toto funguje len po dobu počas ktorej distribúcia v danej verzii poskytuje bezpečnostné aktualizácie. Každopádne to nie je automatická aktualizácie o ktorej tu bola reč.

"Ok, tažke ja pošlem link na štatistiku na stránkach secunia - uznávanú autoritu v tejto oblasti a vy mi tu argumentujete, že bezpečnosť je komplexná otázka a pošlete linku na subjektívny článok na lupe ktorý písal zrejme podobný Firefox fanúšik ako vy."

Subjektivní? Ta informační zpráva neobsahuje ani jediné subjektivně hodnotící spojení nebo natožpak větu, nenajdete v ní jedinou informaci, která by nepocházela z tiskové zprávy Symantecu a pokud budete chtít náhodou tvrdit, že to není renomovaná analytická firma zabývající se bezpečností, tak už raději ani nereagujte - pokud ovšem nepoukážete na jedinou informaci, která by byla chybná. Sledoval jsem v uplynulé době všechny související relevantní zdroje, a nikdo z představitelů výrobců prohlížečů ani nikdo jiný (bezepčnostní expert) si tu analýzu nijak nedovolil zpochybnit.

"Áno, bezpečnosť je komplexná otázka a treba analyzovať komplexnú množinu faktorov - to však neznamená, ze po zvážení všetkých argumentov sa stane Firefox najbezpečnejší browser. "

Nic takového jsem ani přímo netvrdil, ani nenaznačoval. Na tom se jednoznačně neshodnou ani největší odborníci. Můžeme pouze tvrdit fakta - tedy to, že nelze sčítat různě závažné chyby dohromady a prezentovat to jako důkaz toho, že Opera má být nejbezpenější prohlížeč. A také to, že mnohem důležitější než sčítání různě důležitých chyb je schopnost výrobce co nejrychleji opravit produkt a také rozdistribuovat opravy uživatelům - a v tom Firefox prokazatelně vede a poráží i Windows Update i Operu, přestože na rozdíl od ní má mnohem náronější úkol: zabezpečit na sto milionů uživatelů během několika dní.

"Automatická aktualizácia Firefoxu v Linuxe nefunguje pokiaľ máte Firefox nainštalovaný cez balík distribúcie alebo jeho spustený proces má nedostatočné práva na svoje vlastné súbory."

Pokud Firefox pochází z distribuce (a je do ní začleněný), pak je za dodávání oprav zodpovědna výhradně daná distribuce, nikoliv systém aktualizací, který je kvůli tomu vypnut (protože není myslitelné míchat různé aktualizační systémy dohromady a mít v distribuci bordel). Proč to zde tedy zmiňujete, když u Opery je tomu úplně stejně? Pokud si uživatel stáhne Firefox z webu Mozilly a rozbalí/nainstaluje někam, kam má oprávnění (kam ho distribuce pustí), tak to musí fungovat. Distribuce, v nichž jsme to v poslední době zkoušel (Ubuntu, openSUSE a další), takové problémy nemají a především vůbec není téměř nikdy důvod k takovému nestandardnímu způsobu instalace. Pokud to nefunguje, pak je to pravděpodobě chyba té distribuce nebo uživatele, nikoliv Firefoxu.

Pokud jde o to rozpoznávání Opery, pak se celou dobu odvolám na vaší oblíbenou uznávanou autoritu v oblasti Secunii, která by se před odbornou veřejností jistě neznemožnila porovnáváním neporovnatelných verzí Opery s dalšími prohlížeči v té své studii o rychlosti distribuce oprav užvatelům. Na to už prostě nemůžete nijak seriozně reagovat, tak prosím ani nereagujte.

"Klasicka" rozsireni, jak je zname z FF, Opera nema, ale hodne veci se v ni da doplnit/upravit pomoci UserJavaScriptu - viz. userjs.org Ve vysledku se tak da Opera rozsirovat/upravovat podobne jako FF pomoci rozsireni, i kdyz uznavam, ze to neni tak user friendly jako u FF.

"Bolo len otázkou času si počkať na reakcie Firefox funboys a poučiť nás, že "Firefox stál na počiatku sveta" a "na všetko mám už 100 rokov rozšírenie".

Bylo jen otázkou času si počkat na reakce nějakých anonymních příznivců Opery, kteří mi z nějakého zvláštního důvodu (nebo snad komplexu) mají zapotřebí podsouvat tolik nesmyslů, které jsem nenapsal.

Rozšíření neprocházejí stejnou úrovní kontroly jako samotný Firefox, ale na druhou stranu také procházejí určitými ověřovacími postupy a tomuto tématu je věnována velká pozornost. Podstatné je, že dosud není známo, že by byla rozšíření Firefoxu z webu Mozilly reálně nějak zneužita. Pokud je rozšíření pomalé nebo nestabilní, lze jej zakázat, odinstalovat nebo spusit prohlížeč v bezpečném režimu bez všech doplňků. Pokud je problémová funkce v Opeře, tak toto udělat nemůžete :) (A z jejích changelogů je jasné, že se pořád něco opravuje, protože nic není dokonalé - jako nikde). Nevím, kde jste přišel na to, že IE7 je rychlejší než Firefox bez rozšíření. Viděl jsem v poslední době desítky testů od různých zdrojů a téměř ve všech tomu bylo právě naopak.

"Napr. synchronizácia bookmarkov a iných dát: Firefox má na to rozšírenie - ale ste si istý, že vaše dáta sú rovnako spoľahlivo zabezpečené v rukách neznámeho autora rozšírenia ako na serveroch my.opera.com dôveryhodnej firmy? Zveríte hocikomu také dáta?"

Opera pro mě vzhledem k řadě skandálů s politikou oznamování bezepčnostních chyb a dalších, o kterých se psalo i tady na rootu a na Lupě, není ani zdaleka tak důvěryhodná jako například Google. A transparentní rozšíření o několika řdkách kódu v XUL je vždy důvěryhodnější (i když nejsem programátor, ale můžu to nechat prověřit tolik lidí ve svém okolí) než podobná utajená implementace v Opeře.

"Alebo koľko ľudí používa absolútne užitočné mouse-gestures vo Firefoxe? Celkom malé percento, pretože väčšina uživateľov ani netuší čo to je a možnosť inštalácie rošírenia teda ani nikdy nevyužije. Naopak - vačšina Opera užívateľov ich používa, pretože to tam má ako default. Takto by som mohol pokračovať."

Podle uživatelských studií, počtu stažení nebo tržním podílu Firefoxu ve srovnání s počtem stažení rozšíření z ofiiálních serverů nebo i ve srovnání s Operou (která měla před časem vlastní průzkum) drtivá většina lidí rozšíření nevyužívá. A Většina z těch lidí, kteří využívají, tak využivají pouze jedno nebo několik klíčových rozšíření - a to jen přesně ty, které skutečně pottřebují. Vaše představa o uživatelích Firefoxu s padesáti rozšířeními zhruba odpovídá počtu uživatelů Opery využívající většinu jejích funkcí (prakticky nikdo, ať se vám to líbí nebo ne). Koncept Firefoxu a rozšíření je jasný: Prohlížeč s takovým počtem funkcí, které drtivé věštině uživatelů usnadní používat web. A umožnit pokročilejším a náročnějším uživatelům snadno doinstalovat funkcionalitu, kterou chtějí. Nechat komunitu experimentovat s nápady a ty nejlepší a nejužitečnější pro většinu lidí časem implementovat do samotného produktu. Letitá praxe potvdrila, že je takový koncept úspěšný. Úspěšnější než produkty ve stylu "více funkcí v základu, ale drtivá většina funkcionality poskytovaná rozšířením pro jiné produkty nebude v tom produktu nikdy dostupná). Také bych takto mohl pokračovat ještě dlouho a přesto na rozdíl od vás nebudu mít potebu trdit, že je kvůli tomu Opera horší produkt. Budu tvrdit, že její přístup k funkcionalitě je podle všech možných ukazatelů, které znám, zajímavější a výhodnější pro (možná až o několik řádů méně) uživatelů.

Gecko prošlo testem Acid2 později, protože ten test přišel v nejméně vhodnou vývojovou fázi Gecka a nikoliv proto, že by jeho tvůrcům nezáleželo na standardech. Kdyby byly standardy vždy pro všechny prvořadou prioritou, tak by zřejmě Firefox ani nikdy nevznikl. Udivuje mě tedy spíše vaše neznalost a snaha o manipulaci a znemožnění produktu v diskusi o vývojové verzi Opery, když vývojový Firefox tím testem prošel již asi před rokem a půl a jeho finální verze bude dostupná ani ne za čtvrt roku. A to v době, kdy velká většina uživatelů stále používá prohlížeč, který má ke splnění toho testu hodně daleko. A přestože se na tom testu podíleli i lidé spojeni s Operou a s její vývojáři s velkou pompou ohlašovaly postupné pokroky, nebyla mezi úplně prvními produkty, které tím testem úspěšně prošly.

> Gecko prošlo testem Acid2 později,

Ještě že tak, protože jinak by byl web plný tvých hlášek - Firefox jako první přinesl podporu pro Acid2 :-D Takto, protože v tom FF neexceluje, Acid2 není důležitý. Vlastně je to jenom syntetický test bez reálného významu (stejně jako třeba http://www.css3.info/selectors-test/), což milióny spokojených uživatelů prvotřídního prohlížeče Firefox namusí trápit, případně je na to X let nějaké rozšíření ;-).

Zajímavé, jak si hrajete na nějakého věštce, že když si (mylně) myslíte, že vše tak stoprocentně víte. Acid2 test je nepochybně důležitý a je dobře, že jej vývojová větev Firefox 3 podporovala již asi před rokem a půl, a že jej podporují i ostatní prohlížeče. Reálný význam a uplatnění toho testu musí být jasný každému soudnému člověku v kontextu současné situace, kdy sice stabilní Firefox 2 od průchodu tím testem dělila oprava několika chyb, které by se snad daly spočítat na prstech jedné ruky, ale velká většina lidí používá prohlížeč, který i v nejnovější dostupné verzi v tom testu projevuje desítky chyb. Zrovnatak je docela zvláštní ironicky poukazovat na nějaké CSS3 selektory, jež ještě stále nejsou ani kandidátem na standard, když je nejnovější stabilní Firefox 2 podporuje lépe než nejnovější stabilní Opera 9.23 a nejpoužívanější prohlížeč je opět vzadu s velkým odstupem. Nechal jste se tedy pěkně nachytat při tom, co sám tolik kritizujete - umělé přeceňování důležitosti něčeho, co je zatím implementováno pouze v první dostupné alfaverzi prohlížeče s celosvětovým tržním podílem desetin procenta (Opera) a v dalším (Konqueror), který nemá ani ty a pohybuje se v řádech setin procenta. A ani nejnovější dostupná betaverze Safari ten test selektorů nepodporuje o nic lépe než ta stabilní Opera, tedy hůře, než Firefox. Inu, dobře vám tak. :-P

Bylo jen otázkou času si počkat na reakce nějakých anonymních příznivců Opery, kteří mi z nějakého zvláštního důvodu (nebo snad komplexu) mají zapotřebí podsouvat tolik nesmyslů, které jsem nenapsal.

Tento článok bol o Opere. Vy ste sa zapojili do diskusie prehlásením, že na všetko má Firefox už rozšírenie a vraj v skutočnosti Opera všetko kopiruje od Firefoxu. V následnej diskusii ste ľudí nazývali klamármi a blbcami bez ohľadu na argumenty ktoré boli predložené. Presne toto je chovanie zakomplexováného jedinca.

"Vy ste sa zapojili do diskusie prehlásením, že na všetko má Firefox už rozšírenie a vraj v skutočnosti Opera všetko kopiruje od Firefoxu."

Ukažte mi laskavě, kde jsem toto psal! Nikde! Aha. Tak mi laskavě nepodsouvejte nesmysly. To není nic než hnusná manipulace, anonymní lháři. A poznámky o komplexech si nechte od cesty a zamyslete se nad nimi nejprve vy!

Podobné provedení funkce bylo dlouho připravována pro Firefox...

Na to má Firefox rozšíření již řadu let.

Vývojové verze Firefoxu 2 toto dokáží také...

Podobnou funkcionalitu by měl mít Firefox 3...

S tím snad Firefox nikdy neměl problémy.

...mnoho je jich přebíráno z Firefoxu a díky jeho otevřenému vývoji a dopředu zveřejňovaným plánům je otázka, zda ty nápady skutečně pocházejí od Opery.

Velká část novinek, které popisuje článek, je převzato od konkurence, kde to již hodně let funguje (nebo na to existuje rozšíření), nebo je to již ve vývojových verzích.

Mnoho hodnotných informácií od Firefox funboye...

Ešte si pozrite tento link a skúste pochopiť význam toho slova.

Jak je vidět, nijak jste nevyvrátil to tvrzení o tom, že lžete, protože jsem s absolutní jistotou netvrdil, že "vše Opera zkopírovala od Firefoxu, který má na vše rozšíření" - protože to ani není pravda. Já jen velmi slušně a věcně polemizoval s zažitou mylnou představou mnohých, jak pouze Opera přichází výhradně s revolučními novinkami, když to ńení tak docela pravda. Chtěl jsem, aby to bylo vyvážené tvrzení. Ale někteří anonymní hlupáci prostě kvůli tomu mají potřebu lhát a nálepkovat mě "fanboy" tituli. Dobře jim tak, realitu nezmění.

Lhal jste úplně ve všem, na co jsem vás upozornil. Každý to vidí. Jen vy ne.

Skúste byť konkrétnejší.

Každý vidí něco úplně jiného...

"A z jejích changelogů je jasné, že se pořád něco opravuje, protože nic není dokonalé - jako nikde)" + "Opera pro mě vzhledem k řadě skandálů s politikou oznamování bezepčnostních chyb a dalších" => opera opravuje,oznamuje opravy - zle je (spravne bolo podotknute,ze vyvija a upravuje sa vsetko), neopravuje/neoznamuje - este horsie. Z tej "rady skandalov" si tiez pamatam iba na jeden, co tu niekto spomenul.

"Gecko prošlo testem Acid2 později, protože ten test přišel v nejméně vhodnou vývojovou fázi Gecka"
Tak takato zufala argumentacia a ospravedlnovanie uz fakt nepotrebuje ziadny komentar.

"Udivuje mě tedy spíše vaše neznalost a snaha o manipulaci a znemožnění produktu v diskusi o vývojové verzi Opery, když vývojový Firefox tím testem prošel již asi před rokem a půl a jeho finální verze bude dostupná ani ne za čtvrt roku."

To vazne trva 1.5-2 roky, aby bola vydana finalna verzia ?

1) Nechápu váš první odstavec. Nic není dokonalé a skandál ohledně uveřejňování chyb se stal Opeře. Mozille nikoliv. 2+3) Zoufalá argumentace? Mohl byste to prosím blíže vysvětlit? Mě na tom zoufalého nepřijde nic, každý produkt má svůj vývojový cyklus. Je pro vás opravdu tak těžké pochopit, že Firefox 2 se soustředil spíše na novinky v uživatelském rozhraní a že výrazný vývoj (a úpravy) Gecka probíhaly pro nasazení až ve Firefoxu 3? Bylo to vývojářské rozhodnutí. Alternativami byly a) pozdržet vydání Firefoxu "2" asi o rok, b) vypustit Firefox 2 s nedoladěným novějším jádrem. V obou případech byste si nyní asi mnohem oprávněněji stěžoval na přístup vývojářů a výrobce. Takže učiněné rozhodnutí bylo nejlepší možné. Jo, kdyby ten Acid2 měl nějaký mimořádný význam, pak by mu bylo jistě vše ostatní podřízeno - ale on takový vyýznam prostě nemá.

Uz sa davno nezucastnujem podobnych nezmyselnych debat, ale :
"Na to má Firefox rozšíření již řadu let."
"Podobnou funkcionalitu by měl mít Firefox 3, ale opět na to již několik let existují rozšíření."

Tieto argumenty o rozsireniach ma vzdy vedia dobre nastartovat...
Snad sa hodnoti samotny prehliadac a nie podorabane veci tretimi stranami.
Ale chapem to, v tom pripade by Opera nemala konkurenciu :-)

"Nechybí, mnoho je jich přebíráno z Firefoxu a díky jeho otevřenému vývoji a dopředu zveřejňovaným plánům je otázka, zda ty nápady skutečně pocházejí od Opery."
Ak by to zrovna bola pravda, Opera prichadza s tymi vecami uz realne dotiahnutymi skor, co je dost podivuhodne pri vychvalovani vyhod a rychlosti vyvoja opensource.

"A pro většinu lidí je nakonec nejdůležitější to, jak je to celé provedeno, a jak jim prohlížeč zobrazuje stránky. To je poněkud více "must-have" než vyhledávání v historii, které se dá nahradit desktopovými vyhledávači.

Opat - nieco nahradene dalsou aplikaciou (desktopvy vyhladavac). Takze fair argument ani nahodou.

Osobne si nepamatam stranku, ktoru by mi Opera zobrazila zle.
Co takto http://en.wikipedia.org/wiki/Acid2 , http://www.webstandards.org/action/acid2 , ked uz sme pri tych zobrazovaniach.

Na vsetko sa najde negativum, ked sa chce - aj na dokonalom zoomovani kvalitneho a rychleho renderovacieho jadra...

> Snad sa hodnoti samotny prehliadac a nie podorabane veci tretimi stranami.

Nechápu proč. Síla Firefoxu je právě v jeho rozšiřitelnosti. Kdyby nebyl rozšiřitelný, nedotkl bych se ho ani klackem, zvláště v dobách, kdy se bez TabMixu nedal rozumně používat tabbed browsing. Takhle je ale pro mě browserem #1 a to i přes to, že Firefox je relativně pomalý a má mnohé další nevýhody. Tolik k praktické části problému.

Další otázkou je ona prestižní inovativnost. Ukazuje se, že Opera zase tak inovativní není. Jistě autoři něco vymysleli jako první, spoustu dalšího ale už vymysleli i lidé před nimi. Jestli to bylo v rámci samostatných browserů, nadstaveb nad IE nebo automatizovaných sekaček na trávu, není nijak podstatné.

Opera je malá, multiplatformní, rychlá, zřejmě kvalitně napsaná a tím její skutečné výhody pro mě v podstatě končí. To ale není málo. Namísto tahání si trika s novými vlastnostmi by vývojáři měli spíš zapracovat na intuitivnosti rozhraní. V tomto ohledu Opera podle mě zrovna nevede.

"Tieto argumenty o rozsireniach ma vzdy vedia dobre nastartovat...
Snad sa hodnoti samotny prehliadac a nie podorabane veci tretimi stranami.
Ale chapem to, v tom pripade by Opera nemala konkurenciu :-)" Pro Firefox jsou doplňky, pro IE jsou doplňky, pro Operu však toliko kvalitativně srovantelných doplňků není a není tam pro to ani žádné propracované uživatelské rozhraní. Prostě Opera není schopna poskytnout toliko volitelné (= jen takové, kteoru uživatelé skutečně chtějí) funcionality jako jiné prohlížeče, takže to pak musíte donekonečna opakovat tu ohranou frázi o tom, co Opera dokáže oproti jiným prohlížečům v základu. Při pohledu na tržní podíl to už ale přes 10 let nikoho moc nezajímá a nevzrušuje, to až zase takové trháky nejsou. Důležitější je provedení uživatelského rozhraní, a to má výrazné nedostatky. "Ak by to zrovna bola pravda, Opera prichadza s tymi vecami uz realne dotiahnutymi skor, co je dost podivuhodne pri vychvalovani vyhod a rychlosti vyvoja opensource." Ale vždyt vy popíráte sám sebe. Většinu těch věcí poskytují již rozšíření Firefoxu, příp. již ve Firefoxu 2/3 jsou implementované. Veřejnost je u Opery vidí však až teď. "Opat - nieco nahradene dalsou aplikaciou (desktopvy vyhladavac). Takze fair argument ani nahodou." - Náhrady existují již několik let, kdo chce, může si je vybrat a používat jak ve Windows, tak v Linuxu. Určitě je to zajímavá funkce, ale nic z kategorie toho, bez kterých by se nedal prohlížeč dobře používat. "Osobne si nepamatam stranku, ktoru by mi Opera zobrazila zle." Tím nijak nevyvracíte realitu, že Opera je na tom s kompatibilitou hůře než Firefox. Dokonce se musela donedávna standardně maskovat za to, čím není (jiný prohlížeč). O tom, že Firefox/Gecko již Acid2 test podporují, jsem psal, a o reálném (ne)významu toho testu v současnosti také. "Na vsetko sa najde negativum, ked sa chce - aj na dokonalom zoomovani kvalitneho a rychleho renderovacieho jadra..." Jak se ozvalo dost lidí v této i jiných diskusích, až tak dokonalé to zvětšování Opery není, jak si představujete a idealizujete. Pro nomrální lidi je důležitější pokud možno bez problémů prohlížet web, než se fanaticky těšit z bodíků v umělých testech, které mají k praktickému používání prohlížeče většinou daleko.

Prečítal som si článok, stiahol a vyskúšal. PC, na ktorom som to testoval je 750MHz Duron s 256MB Ram a bol som prekvapený tou rýchlosťou oproti 9.22, je to riadne poznať.

A k tej diskusii, čo sa tu udiala.
Nechcete sa hádať o tom, že kto ďalej dočú..? Lebo asi taký význam má, celá diskusia.

+1!

Je rozdíl mezi diskusí o tom, co komu vyhovuje (a proč - v čem je daný prohlížeč pro koho zajímavější a lepší než jiné), a mezi psaním vyložených nesmyslů a lží.

... napísal Petr Tomeš, svetoznámy obhajca pravdy a bojovník za práva Firefoxu :-)

Nerozlišuju mezi tím, zda se to týká Firefoxu nebo Opery. I v této diskusi jsem se Opery mnohokrát zastal a pochválil ji. Ale toho si fanatičtí anonymové nemohou všimnout.

Proč mi výraz navigator.appName v klientském javascriptu Opery 9.5 vrací 'Netscape', zatímco ve verzi 9.23 vrací 'Opera'? Myslíte, že to je BUG nebo nová firemní strategie?

Jenom bych dodal, že mám výchozí nastavení Browser identification 'Identify as Opera' a v HTTP požadavku chodí odpovídající řetězec 'Opera/9.50 (X11; Linux x86_64; U; en)' - problém je pouze v Javascriptu.

Pan Tomes,uz trochu zacinam s pomocou Googla chapat suvislosti a tu Vasu Firefox advocacy ....

http://www.czilla.cz/zpravicky/a/tomes/
http://www.weblogy.cz/zdroje/ptomes/

Ukazka krasnej demagogie: http://ptomes.blog.cz/0603/opera-udajne-zvlada-acid2-test

Inak je "zaujimave", ako na jeden produkt mozu byt tak odlisne nazory, je nieco hnile v state ... atd

1. http://zive.sk/h/Bleskovky/AR.asp?ARI=118116&CAI=2104 - Štúdia: pre firemné siete je najnebezpečnejší Firefox, iTunes, Quicktime či Skype

2. http://www.czilla.cz/zpravicky/pcworld.com-firefox-je-nejlepsi-prohlizec/ - "Nejlepší je open source prohlížeč od Mozilla Foundation, Firefox, kvůli jeho rychlosti, jednoduchosti a bezpečnosti přístupu na web."

I za predpokladu, ze sa mozno testovali mierne odlisne verzie, niekto z nich strasne keca.
Inak ale ako pozeram ten PCWorld, uz 7.54 verzia bola dost nabita a podla popisu browserov sa mi to poradie nezda moc ferove

To není o obhajobě Firefoxu. Je to o tom, o co se člověk osm let intenzivně zajímá, přestože působil v určitém projektu, tak může psát objektivní informační zprávy - protože má narozdíl od vás informace a ví, o čem píše. Buďte propřítě natolik laskav, a nepište z pozice anonyma to, co jsem kde napsal. To je opravdu laciné. Pokud je skutečně pod vaší schopnost rozlišovat faktické informační zprávy přebírané z jiných zdrojů od ostatního, tak je mi vás líto. Jste prostě možná jen zakomplexovaný fanatik, který nemůže přenést přes srdce, že Firefox je tak kvalitní prohlížeč, že již řadu let vyfoukává Opeře jednu cenu za druhou v jakémkoliv médiu. Dobře vám tak. Pokud se vám to nelíbí, váš problém.

Ak by niekto chcel nebodaj este dnes argumentovat podobne:
"[10] Píšete o něčem, že je nesmysl, a nejste schopen to zdůvodnit. Wikipedia obsahuje velmi přesné srovnávací tabulky podpory jednotlivých technologiích v různých prohlížečích a ze stránek výrobců Opery i Firefoxu (ale i praktickým vyzkoušením) lze snadno zjistit, že Firefox podporuje více standardů než Opera."

Odporucam naozaj tu wikipediu pozriet.
http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_layout_engines (odkazy v Standard support)
http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_web_browsers

Opera podporuje snad najviac standardov zo vsetkych, ak teda ma niekto problem so zobrazovanim, problem nemusi byt vzdy na jeho strane.

Opravdu jste natolik nechápavý, nesoudný anebo vyloženě neschopný, že si nedokážete přečíst datum toho zápisku? V té době (před Operou 9) byla ta situace (seznamy a tabulky) mnohem jednoznačnější ve prospěch Firefoxu. Když se na ty tabulky dobře podíváte, zjistíte to. To, že má Firefox vývojový cyklus, který přinese mnoho zásadních novinek v jádře ve stabilní verzi až na podzim (po dvou letech) je realita, která nic nemění na tom, že v těch vývojových verzích již jsou a že pro uživatele jsou určité prvky a technologie důležitější než druhé. Nemám zapotřebí nadále diskutovat s anonymy, kteří se nezmohou na nic lepšího než na lži anebo manipulaci (podsouvání věcí, které jsem nenapsal; nebo jejich umělé přenášení do současnosti přes skoky v čase o rok a půl atd.).

Nájde sa tu aspoň 5 Firefox užívateľov, ktorí dokážu zrozumiteľne vysvetliť, prečo uprednostňujú Firefox pred Operou? Teda, nech zase ne neprilejem olej do ohňa protiOperákom - pred iným browserom? Tj. jasný dôvod, prečo Fx áno a Opera nie. Veľmi ma to zaujíma, lebo doteraz som našiel dvoch ľudí, ktorí mi pekne jednou vetou odpovedali na túto otázku. Ostatní odpovedali poväčšine "zvykol som si" (pípadne nevedeli, že aj iné prehliadače umožňujú rôzne iné veci ako len surfovať)

Odpověď: Extensions a podobnost stylu ovládání s IE (důležité pro přechodové období).

Mixoval jsem Netscape a IE (tenkrát opera nebyla free resp. vadil mi u ní reklamní pruh zabírající místo, takže jsem u ní nikdy déle nevydržel). Poté, co Netscape kompletně "odumřel" zůstal jsem nadlouho u IE. I když se objevil FF, dlouho jsem ho ani neinstaloval. Až jednou, něco jsem potřeboval otestovat (zda mi v něm fungují stránky), a nainstaloval ho. A po cca týdnu jsem zjistil, že FF spouštím častěji než IE (zde asi FFxu pomohl stejný styl jak IE, plus taby navíc). Poté se (velmi rychle) přidaly použitelné extensions.

Aktuálně používané extensions: ImageZoom (rclic+wheel), Paste and Go, Target Alert, AdBlock, ForecastFox, FoxyTunes(winamp).

Historicky používané extensions: Kvanta, dle toho co jsem zrovna potřeboval. Od synchronizace bookmarků a věci týkající se ovládání FF, přes vývojové/debug nástroje (jednoúčelové i komplexní), až po jednoduše přístupné tweakovací extension (např. při optimalizaci pro GPRS, ...) - nemusel jsem dohledávat v about:config co kam patří a co co znamená, ušetřilo mi to kvanta času.

---

Tedy odhaduji důvody preference FF před Operou: Free Opera to u mne asi prohrála tím, že měla odlišné ovládání než ostatní a že její volná verze měla reklamní plochu (dost velkou). Takže jsem si na ní (její ovládání a návyky) prostě nestačil zvyknout dokud jsem neměl několikaleté zažité návyky. Pak už nebyl důvod se přeučovat. A teď by mi navíc chyběla kvanta jednoduše a rychle dohledatelných extensions (plus výběr jak požadovanou věc dělají různé extension, vyberu si tu, co mi sedne nejlépe).

P.S.: Velmi často používám zoom pouze textu a jindy, nezávisle, zoom konkrétního obrázku. Nezkoumal jsem, jak to má Opera nyní vyřešené (stále slyším stížnosti), ale dříve mi vadilo, že se v Opeře dal zoomovat jen celek (tedy s textem i obrázky) a jeden obrázek (bez textu a ostatních obrázků) už vůbec ne.