Mám (několikaleté) zkušenosti s řadičem s čipem HPT370, o něco kratší s Promise PDC20276 (2x IDE) a ještě kratší s PDC20376 (1x IDE, 2x SATA).
ad HPT370 :
- podpora v kernelu se objevila docela pozdě, ale lepší pozdě než vůbec.
- driver v kernelu podporuje (resp. dřive podporoval a pak jsem to nijak jinak nezkoušel) jen RAID0, podpora RAID1 tam nebyla
- pole RAID0 s tímto ovladačem bylo naprosto nepoužielné, pokud byl zaváděn jako modul - hlásilo to chyby v DMA přenosech a bedna tuhla. Ovšem naprosto bez problémů šlapal pokud byl zahrnutý přímo v kernelu
- kernelový ovladač byl o cca 5 - 30% rychlejší než binární ovladač od výrobce karty
Mezi námi on byl taky líný jak prase, ale v jeho podání vznikne nové zařízení na /dev/ataraid/d0.. a současně je možné přistupovat k fyzickým diskům na něm připojeným -> takže je možné nastavit jim pomocí hdparm rozumné přenosové parametry a to je pak znát.
Malá perlička - při upg. disků jsem k původnímu poli RAID0 (primary master + secondary master) připojil nové dva disky (jako primary slave + secondary slave), nastavil jsem v BIOSu karty nové pole a doufal jsem že budu moct přesypat data na nové pole a pak původní disky odpojím. Ovšem kernelový ovladač se pokusil do pole spojit prvná dva disky které našel (primary master + slave) -> to se mu ovšem neodařilo, takže nepřipojil nic. Tupoun.
Po výměně desky jsem pole "honil" na on-board řadiči s čipem Promise. Přenosové rychlosti jsem neměřil, ale zdálo se být subjektivně rychlejší.
Po další výměně desky za typ s čipem PDC20376 a před výměnou disků za SATA jsem svoje "políčko" připojil dočasně opět na kartu s HPT370. Aniž jsem cokoliv nastavoval v BIOSu karty (a předtím chvíli sloužila jen jako přídavné IDE kanály bez RAID-u) toto pole normálně naběhlo jako by se nechumelilo ! Docela mě to překvapilo. Ale je to IMHO tím, že "SW" RAID je v linuxu (ataraid) oddělený od ovladačů karet (HPT / Promise), takže je mu celkem jedno kde ty disky visí ..
Poslední zkušenost mám s čipem PDC20376, na kterém visí dva SATA disky. Ovladač není v kernelu (2.4.18-19.8.0), ale dá se sehnat od výrobce jako "polobinární" (podobně jako NVidia je jádro ovladače binární a pro konkrétní linuxové jádro se kompiluje meziksicht), pole se hlásí jako SCSI disk.
Po naformátování pole na ext3 jsme měřil zápis / čtení 1 resp. 10 GB dat s výsledkem 9,016/12,317 resp. 2:8,923/2:13,700, což ukazuje na reálné přenosové rychlosti okolo 75 MB/s.
Jo a druhá perlička - na tento čip se dá připojit i IDE disk. Udělal jsem to a doufal, že bude normálně přístupný. Ale chyba lávky - musel jsem v BIOSu čipu udělat pole (tuším že taky RAID0) sestávající z jednoho (!) disku a pak už to jde.
Odpověď na názor
Odpovídáte na názor k článku O (nejen) softwarových diskových polích: typy RAIDů.
Re: ATA raidy
celé vláknoPravidla pro diskutující
Přidáním čtenářského příspěvku do diskusí či fóra souhlasíte s tím, že budete dodržovat následující pravidla. Při jejich hrubém porušení se vystavujete riziku smazání příspěvku, jeho modifikaci, v krajním případě i zablokování přístupu do diskusí.
Redakce ze zásady nezasahuje do čtenářských diskusí a zavazuje se, že nebude mazat ani modifikovat příspěvky, kromě případů, kdy tyto porušují některé z následujících pravidel. V takové situaci je na zvážení redakce, zda příspěvek modifikuje s viditelným upozorněním, či přímo smaže. Redakce nikdy nemaže „nesouhlasné komentáře“ jen proto, že jsou nesouhlasné. Vítáme střet názorů, ale vždy v rámci slušné a kultivované debaty.
Příspěvky nesmí obsahovat:
- Vulgární či hrubé výrazy.
- Urážlivé výroky na adresu druhé osoby či skupiny osob.
- Texty, které mají za cíl jen vyprovokovat emotivní reakci (trolling).
- Rasové útoky či útoky na jakoukoliv jinou menšinu či skupinu obyvatel.
- Komerční nabídky a affiliate odkazy.
- Odkazy na warez, sériová čísla, licenční kódy, pornografii a další nevhodný materiál stejně jako žádosti o poskytnutí tohoto obsahu.
- Prokazatelně protiprávní obsah.
Informace o soukromí: U všech přidaných komentářů provozovatel ukládá IP adresu a hostname odesílatele. U neregistrovaných uživatelů se na webu zobrazuje část hostname, případně IP adresy, neumožňující identifikovat konkrétní počítač.
Povolené značky XHTML: a, br, code, em, li, ol, p, pre, strong, sub, sup, ul
