A jak je např. řešena reklama, která je přidávána k fakturám, vyúčtování apod.
Typicky chování např. T-Mobile. Vyhotoví elektronické vyúčtování ve formátu pdf. Jedna stránka v souboru (tj. soubor nelze rozdělit) vyúčtování, druhá reklama. Podobně se chová ČSOB s výpisy z účtu.
V ČSOB jsem letos v lednu měnil podpisový vzor. Ve formuláři ke změně podpisového vzoru je nenápadně podstrčené i ustanovení se svolením s neomezeným zasíláním marketingových materiálů. Na přímou otázku úřednice bez skrupulí zalhala, že podpisem formuláře se mění pouze podpisový vzor.
Tady nesouhlasim. Spousta typu pripojeni ma tzv. FUP, tedy "pretahnu data" a internet se "zpomali". S mensi nadsazkou lze tedy rici, prijimani "dat navic" v podobe reklamy me stoji penize.
Navic i v dnesni dobe existuji internetove pausaly, kde se cena odviji dle stazenych/odeslanych dat. Vim, neni jich mnoho, ale jsou.
1. Že platíte vy paušál neznamená, že ostatní platí paušál. FUP je stále ještě běžná praktika. A v mobilním připojení stále dost citelná.
2. Náklady na vyřízení nevyžádaného obchodního sdělení zaslaného emailem se neskládají jen z nákladů na konektivitu.
3. Nikdo tady nezakazuje reklamu (mimochodem motorem v prvé řadě obchod). Tady je řeč pouze o reklamě zaslané elektronicky.
Co se týče elektronických obchodních sdělení, tak je podle mě jedno, jestli jste podnikatel nebo ne. Samotný fakt, že Váš e-mail je někde zveřejněn neopravňuje nikoho k zasílání elektronických obchodních sdělení.
Na druhou stranu, UOOU avizoval v jedno veřejném sdělení, že nebude jednorázové případy malého rozsahu postihovat tak přísně, resp. že postačí domluva nebo udělení opatření k nápravě.
Normálním formulářem na UOOU http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=23&submenu=27.
Pokud to bude Obchodní sdělení, dle EU, ale z jiné země, napíšou ti, že toto nemohou řešit oni, ale předají to příslušnému UOOU ;-) To se mi stalo nedávno.
"K Vaší stížnosti – číslo podání SP-****-****** ze dne 4. února 2012 na rozesílání nevyžádaného obchodního sdělení Vám sdělujeme, že na základě analýzy Vaší stížnosti bylo z textu zaslané zprávy zjištěno, že předmětná zpráva je sice po obsahové stránce obchodním sdělením ve smyslu § 2 písm. f) zákona č. 480/2004 Sb., nicméně v daném případě se jedná o e-mail, který byl zaslán ze zahraničí (země EU).
Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) nemá pravomoc šetřit „ve věci“, ale pouze proti konkrétnímu subjektu a vzhledem k tomu, že zákon postihuje odesílatele, a ne v čí prospěch bylo sdělení odesláno, nemůže Úřad zahájit v této věci šetření. V těchto případech, kdy je odesílatelem zahraniční subjekt, postupuje Úřad v rámci přeshraniční spolupráce dle předpisu Evropské unie o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele."
Dobrý den,
v celé EU je právo ochrany osobních údajů a nevyžádané elektronické reklamy harmonizované. Náš zákon na ochranu osobních údajů a zákon o službách informační společnosti jsou založené na evropských směrnicích. Tzn. v ostatních zemích EU platí vesměs stejná pravidla.
UOOU by měl spolupracovat s ostatními orgány dohledu v EU a uvádí také odkazy na jejich stránky (http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=50). Pokud byste si chtěl stěžovat na někoho z EU, myslím, že se lze obrátit přímo na zahraniční úřad nebo kontaktovat UOOU.
UOOU vydává výroční zprávu, kde jsou uvedeny údaje o stížnostech. (http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=201).
Zaujal mě bod 6 v nekalých praktikách.
Nejmenovaný mobilní operátor podle mě dělá přesně to: pokud zákazník sám operátorovi nedoručí svůj nesouhlas, reklamní sdělení jsou mu zasílána a navíc jeho údaje poskytne i třetím stranám.
Vzhledem k tomu, že k uzavření smlouvy došlo před rokem 2004 (začátek platnosti ZIS), operátor nastavil jako výchozí souhlas se zasíláním. Je taková praktika v souladu se zákonem?
Myslím, že operátoři a banky to obecně dělají tak, že Vám zašlou nové obchodní podmínky se sdělením, že je buď akceptujete v celém rozsahu (i se svolením k předávání osobních údajů v rámci skupiny, dceřinným a mateřským společnostem a možná i třetím osobám a se svolením k zasílání obchodních sdělení) nebo, že smlouva (tedy Váš bankovní či telefonní účet) automaticky zaniká do 15 dní ode dne, kdy jste nové OP odmítl.
Nové OP vždy reagují na aktuální požadavky kladené na tyto společnosti různými zákony a jsou psány arialem č. 6. Jinak souhlas se zasíláním obchodních sdělení jistě obsahovaly už OP v původní smlouvě, jen to tam asi nebylo vyjádřeno úplně přesně...nové OP už to určitě napravily.
Je to samozřejmě poměrně tvrdá praktika, ale podle mě to tak dělají všechny banky a operátoři. K "podstrkávání" souhlasu ke změně podpisového vzoru (jedna z otázek výše). To si myslím, že není úplně čisté.
Dobrý den, výslovně spíš znamená, že v textu smluvního ujednání je obsažena věta "klient souhlasí se zpracováním svých osobních údajů způsobem popsaným v čl. XY". VOP jsou součástí smluvního ujednání. Toto je můj názor jako právníka. Je možné, že by to někdo mohl vykládat jinak, ale bylo by to spíš neobvyklé.
operátor nastavil jako výchozí souhlas se zasíláním
Záleží, jaká sdělení vám zasílá. Pokud je to reklama na jeho produkty, pak je to legální, tam platí opt-out (musíte vyjádřit nesouhlas). Pokud jde ale o reklamu na někoho jiného, tam je nutný předchozí souhlas a samotné uzavření smlouvy před začátkem platnosti ZIS je irelevantní, ve smlouvě by muselo být explicitně uvedeno, že se zasíláním reklamních sdělení, resp. sdílením údajů pro marketingové účely souhlasíte (velmi pravděpodobně to tam bylo, operátoři to tam dávali prakticky od začátku).
Dival jsem se do jedne starsi smlouvy na pujcku a jeji soucasti je paragraf o tom, ze lze soucasti smlouvy je souhlas se zpracovanim osobnich udaju (vcetne predavani 3.strane a to po dobu tusimze 5 let) a ze odmitnuti zpracovani znamena ze smlouva nebude uzavrena. Je tohle pravne v poradku?
Zákon rozlišuje mezi povinně sdělovanými údaji a dobrovolně sdělovanými.
Povinně sdělovaný údaj společnost potřebuje k tomu, aby s Vámi mohla smlouvu uzavřít. Většinou jsou to identifikační údaje nutné pro účinnost smlouvy samotné - jméno, příjmení a datum narození. Dovedu si představit, že společnost třeba někam outsourcuje IT - na to reaguje souhlas k předávání údajů třetí straně.
Jinak dobrovolně sdělované údaje jsou třeba příslušnost k náboženství, rase, věk, barva vlasů, očí atp. Podle mě nemůže společnost vázat účinnost smlouvy až na výjimky na souhlas se zpracováním těchto údajů.
Pro nutne osobni udaje neni treba udelovat souhlas - napr pokud si neco objednam na eshopu a dam mu svoji adresu, tak na to nepotrebuje muj extra souhlas, pocita se samosebou ze ta data ma. Nesmi je ovsem (bez vyslovneho souhlasu) predat tretim osobam a zaroven NESMI sve sluzby vazat timto souhlasem.
Outsource neni predavani udaju treti osobe, protoze dodavatel neni opravnen s daty nijak nakladat.
Z hlediska zákona je i outsoucing sdělování osobních údajů třetí osobě a ta musí být registrována na ÚOOÚ (i to, že ta data tam jsou jen uložená, vyžaduje váš souhlas). Ale samozřejmě taky záleží, co té třetí osobě dovolíte s těmi daty dělat, outsourcing je typicky pro účely dodání zboží nebo služeb či marketingové účely smluvní strany ap., ale už ne třeba pro marketingové účely třetích stran.
Pokud jde o údaje nezbytné pro tu smlouvu, je to v pořádku. Pokud to tam není, můžete tam ručně dopsat, že nesmí být používány pro marketingové účely, a neměli by vás odmítnout. Držení těch údajů po skončení/výpovědi smlouvy ale IMO není nezbytné a pro uzavření smlouvy tedy nesmí být vyžadováno.
UOOU je zbytečný a měl by být zrušen: http://www.nechtenasbyt.cz/urad/36
Lze si představit sérii takových zákonných opatření, po jejichž zavedení by se skutečně zbytečným stal a mohl by být zrušen. V současném právním rámci by pouhé zrušení ÚOOÚ bylo dle mého názoru kontraproduktivní. Druhá věc je, zda je jeho rozpočet adekvátní a jeho prostředky vynakládány účelně, ale to se lze ptát u každého úřadu.
Zrušení trafiky Igora "situace je nadmíru výtečná" Němce, jehož úřad se v poslední době zabývá zejm. tím, jak znemožnit občanům přístup k informacím, zejm. pak úžasnými "ochrannými" opatřeními typu zákazy zveřejňování záznamů z veřejných jednání obecních zastupitelstev (k čemuž zaměstnává takové "experty" jako je např. vystudovaný veterinář) by bylo prospěšné bez jakýchkoliv dalších podmínek.
„zkuste si nekdy podnikat, pracovat v reklamce nebo v marketingu, pak nazor na "obtezovani" reklamou budete vnimat jinak. ale to se sustakovym asocialum, hrabajicich se ve skriptech vysvetlit neda ...“
Tady si někdo plete marketing s podomním prodejem.
Jestli máš problém se šusťákama, tak zkus dělat nějakou smysluplnou práci, a třeba si vyděláš na lepší oděv.
Jak jinak bych tedy mohl dostat tuto odpověď?
"K Vaší stížnosti – číslo podání SP-2011-XXXXXX ze dne 12. září 2011 na rozesílání nevyžádaného obchodního sdělení Vám sdělujeme, že jsme na základě analýzy Vaší stížnosti dospěli k závěru, že se ve Vašem případě jedná o obchodní sdělení ve smyslu zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti.
Určujícím znakem obchodního sdělení ve smyslu ustanovení § 2 písm. f) výše uvedeného zákona je jeho využití k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby. Text, obsažený ve Vaší stížnosti má však formu nabídky služeb nepodnikající fyzické osoby, které se jednotlivá ustanovení zákona č. 480/2004 Sb. netýká. Úřad pro ochranu osobních údajů tedy v tomto případě nemůže zahájit kontrolní řízení."
Dobrý den, asi zde došlo k mírnému nedorozumění. Stěžovat na UOOU si může jak podnikatel, tak nepodnikatel, to už jsem psal výše.
Aby se jednalo o obchodní sdělení dle ZIS, musí toto sdělení naplňovat znaky definice dle § 2 písm. f). O obchodní sdělení se jedná za podmínky, že "slouží k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby". Jak bylo v článku již konstatováno, pokud Vám obchodní sdělení zašle nepodnikatel - třeba nadace nebo neziskovka, popř. Fo nepodnikatel, o obchodní sdělení se nejedná, jak Vám napsal UOOU výše.
Nicméně myslím si, že pokud by FO nepodnikatel zasílala obchodní sdělení, které by podporovalo image podnikatele (třetí osoby), mohlo by se jednat o porušení § 10a.
Samozřejmě toto jsou spíš moje domněnky. Praxe na UOOU může být jiná.
barevné obrázky dostávám jen v papírové podobě. reklama co mě prudí v mailu skončí ve filtru, udělá to kdokoliv jednou a je tam. Filtr sem tam něco nechytí, to skousnu, ale víte co mě přijde úsměvné? představa jak by se tvářili, kdyby si, konečně, tihle hoši uvědomili, že tím papírem topím a většina lidí nekupuje podle reklamy jak si ti vylízanci myslí, ale podle peněženky. kdo pracuje v reklamě, pouze zvyšuje cenu zboží ostatním. nestěžuju si, jednám. za ten papír se dá za měsíc shrábnout docela slušná sumička.
Zkuste někdy navštívit někoho, kdo má IQ < 100, možná i pod 120 by stačilo. Zjistíte, že mnoho z nich nakupuje hlavně podle těch reklamních letáků, a to často i věci, které vůbec nepotřebují nebo které jsou ve skutečnosti předražené (nejčastěji obojí), ale v letáku je napsáno, že je na ně velká sleva (typický příklad: vysavače, hrnce, umělé stromky, koberce, počítače). Bohužel.
Docela mne pobavil seznam mýtů, jak posílat emaily legálně.. Je smutné, že tkových pseudo rad je mnoho a naivních spamerů, kteří ani nevědí, co je spam, ještě více.
http://www.ceskedatabaze.eu/blog/prodej-databaze-emailu-zn-levne/