Vlákno názorů k článku
Odvrácená tvář živých šifrovacích "strojů"

V knize Komando plukovnika Brenta od Frantiska Behounka sdeluje zkuseny pracovnik britske specialni jednotky mene zkusenemu pracovnikovi australske specialni jednotky, ze japonci nikdy neodhali americke namorni sifry, protoze "si vymenuji zpravy v jazyce nejakeho temer vyhynuteho indianskeho kmene, jenuz nerozumi ani jini indiani natoz Japonci" (velmi volna citace, knihu uz davno nemam). Tato kniha vysla v sedmdesatych letech. Tak nevim, jak to bylo s tim utajenim.....

Jen pro upřesnění: "téměř vyhynulí" Navajové jsou druhým nejpočetnějším indiánským kmenem v USA (data z roku 1990 uvádějí, že jich na území USA žije 225,298, přičemž navajštinu plynně ovládá více než polovina). Obývají největší celistvou indiánskou rezervaci v USA, která se rozkládá na území Arizony, Nového Mexika a Utahu, přičemž v této rezervaci žije téměř 150,000 lidí. Připadá mi opravdu silně přitažená za vlasy představa, že by jakýkoli nepřítel USA nebyl schopen najmout (unést, podplatit - dosaďte, co chcete) dostatečný počet Navajů a přesvědčit je ke spolupráci. Celý trik použitý za II. svět. války spočíval v tom, že se Japonci domnívali, že jde o šifru a nevěděli, že jde o přirozený jazyk (natož, aby věděli, že je to navajština). Jinak, ačkoli navajsky samozřejmě nehovořím, zajímal jsem se o indiánské jazyky dostatečně, abych mohl zodpovědně prohlásit, že navajština není nijak extrémně složitý jazyk, rozhodně ne složitější než jiné indiánské jazyky.
Pokud jde o otázku, co chtěl autor svým článkem říci, zde jsem stejně bezradný, jako většina z vás :).