Názory k článku
Ogg nebude v HTML5 kvůli obavě z patentů

Chápu, že někdo cosi patentuje a přitom stanoví nulové licenční poplatky. Třeba jen proto, aby tutéž věc nemohl patentovat někdo jiný. Pak by ovšem takové rozhodnutí mělo být nezměnitelné po celou dobu trvání patentu. A pokud vlastník patentu své rozhodnutí změní (samozřejmě po dostatečném rozšíření), mělo by to být posuzováno (a souzeno) jako nekalá obchodní soutěž. Osobně nemohu najít příklad, který by tomuto trestnému činu vyhovoval více. Nebo snad protistrana nemá právníky?

Možná že časem někdo konečně pochopí, že patentová ochrana softwaru s dobou převyšující jeho životnost je blbost, škodící všem. A že desítky různých formátu, které díky patentování vznikly a které dám denně strpčují život, jsou příliž velkou daní.

V době, kdy se jako novinka objevil kazetový magnetofon, soupeřilo o přízeň uživatelů nejméně pět typů kazet. Nakonec zvítězila ta od Sony a všechny ostatní smetla. Ne proto, že byla nejlepší. Ale proto, že jako jediná nebyla patentována.

To je z Hulanátoru, ale uniká mi, co tím chtěl básník říct.

Napadnul mě na to vcelku dobrej remake, ale to sem snad ani nebudu psát :-)

Prosím nepiš. Já si dovedu představit, jak by to vypadalo, když jsi teď pasován oficiálně na puberťáka. :-)
Takovej slovní průjem už jsem hooodně dlouho neviděla, a že jsem četla dost výplodů...

Právě naopak, nejsem ta potrefená husa. Ale autor příspěvku o sobě hodně prozrazuje mezi řádky. Typ člověka, jenž jsou mi k smíchu

Naštěstí je to slovní výplod pouze poloautomatický. ;-) Samozřejmě by se dalo diskutovat o tom, zda to z "prof. Ing. Mgr. Junáka, DrSc." dělá menšího...ehm...blázna. :-)

Tak jsem to čet až do konce a doufal že z toho něco vyleze. Ale málem vylezlo ze mě.
Co to má jako zanamenat? To snad někdo jen hacknul diskuzi ne?
Nebo že by porucha osobnosti?
PS: Pokud má root.cz výraz "Porucha osobnosti" patentován, ať se ozve mím právníkům :-D

Chápu, že někdo cosi patentuje a přitom stanoví nulové licenční poplatky. Třeba jen proto, aby tutéž věc nemohl patentovat někdo jiný.

Jako obrana proti patentování někým jiným je nejlepší zveřejnění (to zahrnuje i uvedení produktu s uvedenou technologií na trh). Pokud došlo ke zveřejnění před datem registrace patentu, je to tzv. Prior-art a patent nemůže být udělen. A navíc je to z principu zadarmo, a nikdo to nemůže později změnit.

Zveřejnění ovšem zaručí nepatentovatelnost pouze v Evropě. V USA lze patentovat i zveřejněné a dokonce použité postupy, které do té doby patentovány nebyly.

Detekovat prohlížeč a podle toho mu dávat kód je pěkná blbost. Celý web stojí na jednoduchosti výměny informací a otevřenosti formátů. Udržovat podporu pro několik prohlížečů je příliš nákladné a zbytečné, když stačí, aby prohlížeče splňovaly společný standard.

Neměli by se snad starat o jednoduchost, efektivnost a čistotu řešení?

ne neměli! v takovém případě by nejsíš prosazovali XHTML 2. jim jde především o maximální vzájemnou kompatibilitu a přístupnost, a z toho pohledu je tohle rozhodnutí asi správné.

At se domluvi s mozilla.org na implementaci, s youtube.com na podpore a IE bude v prdeli, protoze si 90% amiku nainstaluje firefox ;-))

Pokrytci, Ogg a theora se obavaji a vlastni patentova reseni nabizeji, aby z toho nemeli problem mezi sebou, ale i uzivatele. Pokud se jim to nelibi, tak si stejne mohou delat, co chtej na poli prohlizecu. Microsoft to delal doted porad jak chtel a nejaky W3C mu bylo ukradeny. Nebylo by spatny tohle udelat tak, aby mel kazdy prohlizec podporu pluginu a ten ogg a vorbis by jsme si doinstalovali pak sami. Mam na mysli mobilni prohlizece. Mne bude stacit, kdyz to budou podporovat Firefox, Konqueror a Mobilni Opera.
bluemoon site

Ogg Vorbis patenty zatížený není, ale přesto se obávají, že se mohou objevit nějaké skryté? S takovýmto přístupem nenajdou nikdy žádný formát, protože vždy se může něco skrytého objevit. Přitom, jaký je v patentech bordel, to nemají nikdy 100% šanci ošetřit.

Jo jo, je to čistý alibismus. :( Naštěstí vývoj specifikace není ještě zdaleka u konce...

Tak to vypadá, že pro zasr... patenty zabijeme veškerý pokrok.

ja by som navrhoval, ze by sa vysrali na ameeriku, nech sa tam tymi patentami aj pojebu

+1

+1

tak me napada proc ne XviD rozhodne je open-source a kompresy vlada dobre

Protože používá MPEG-4, na který má patent Apple

Hurá sláva a je to tady. Ať žijí dezinformace a hlavně KODEKY.

Schválně se podívejte, kolikrát je v článku zmíněné slovo "kodek". Němělo by tam být ani jednou. Ogg není kodek, Vorbis není kodek, MPEG-4 není kodek, WMV není kodek. XviD je kodek. Cítíte ten rozdíl - kodek je totiž software, program. Formát je papírová definice.

V celém článku se tudíž mluví o formátech a o kodeku tam není jediná zmínka.

Abych tedy uvedl věci na pravou míru, má se to celé takto: XviD je kodek, který komprimuje video do formátu MPEG-4 ASP. Mimochodem na MPEG-4 nemá Apple žádný patent, má pouze licenci ty technologie používat. MPEG patenty spravuje a vlastní MPEG LA (Motion Picture Experts Group, Licensing Association) a některé z patentů vlastní i Microsoft. MPEG LA naopak vlastní zase patenty k WMV. Takže tyhle dva konkurenční tábory si vzájemně vlastní patenty na své formáty (ne kodeky!!!) a vzájemně si jejich zneužívání tolerují.

Pro autor článku: používejte slovo KODEK pouze, tam, kde má smysl. V tomto článku tedy nikde. Zabráníte tak zmatení laiků a nesmyslným příspěvkům jako je ten na začátku tohoto tématu.

Částečně souhlasím, až na MPEG-4 a Ogg Vorbis. MPEG-4 je opravdu CODEC, tj. algoritmus (nebo chcete-li software) pro kompresi a dekompresi videa. Ogg Vorbis je formát, ale zároveň se tak označuje i CODEC, kterým je do formátu komprimován zvuk. Ty ostatní v článku zmiňované (už se mi to nechce číst, ale určitě WMA, WMV) jsou pouze formáty. Také rozdíl mezi formátem a CODEC není v tom, že jeden je na papíře a druhý software, ale v tom, že CODEC se stará o kompresi a dekompresi a formát o strukturu uložení dat (např. o to jak jsou v vzájemně v souboru proloženy zvukové a obrazové stopy - např. AVI).

Nemáš pravdu. Motáš dohromady obrovskou spoustu věcí. Zaprvé MPEG-4 rozhodně není kodek, je to soubor mnoha standardů (neboli formátů) pro kompresi, uložení a přenos multimédii. Z nich nejdůležitější a nejpoužívanější jsou kontejner MP4, komprese zvuku AAC, komprese obrazu ASP (do thoto formátu komprimují kodeky XviD, DivX, 3ivX, libavcodec a plno dalších) a nakonec komprese obrazu AVC. Komprese MPEG-4 AVC (del ISO normy) je dle normy ITU-T nazývána H.264, ale je to jeden a tentýž formát. Komprimují do něj například x264 nebo MainConcept H.264 (nedávno koupený firmou DivX). Více se dozvíš tady: http://en.wikipedia.org/wiki/MPEG-4

Pro plno formátů samozřejmě existuje jeden jediný kompresor (nebo dekompresor). To ale ještě neznamená, že slovy kodeky a formát můžeme střílet od boku a libovolně je zaměňovat. Všimni se, že dnes už ve své podstatě slovo kodek postrádá úplně smysl. Máš tu OggEnc2 využívají libvorbis pro kompresi do vorbisu. Jako dekodér ale můžeš použít libavcodec nebo tremor, případně opět libvorbis. Zajímavé to je také u MPEG-4 AVC. x264 umí do tohoto formátu komprimovat, libavcodec jej umí dekomprimovat. Ale ne naopak. Ani jeden z těchto softwerů tedy nemůžeš nazvat kodekem, protože umí pouze půlku práce kodeku. Je kompresor (kodér) a dekompresor (dekodér).

To co ty nazýváš formátem je multimediální kontejner (AVI, Ogg, Matroška, MP4, FLV atd.) Ale přeci nemůžeš používat slovo "formát" takto vyhraněně. Vznést ho jenom na koncovku souboru. Samozřejmě plno laiků to tak dělá, protože tomu nerozumí. To ale neznamená, že to je pravda.

Pro opravdový multimediální soubor potřebuješ mít alespoň 4 formáty. Formát kontejneru, formát komprese zvuku, formát komprese obrazu a formát titulků. Formát je prostě definice (je jedno jestli vytištěná na papíru nebo v PDFku), která Ti říká, jak vyrobit splitter, kompresor nebo dekompresor pro daný formát.

Jediné skutečné a používané kodeky jsou DivX a XviD. Pak je ještě několik kodeků (např. Lagarith, CorePNG), které se ale využívají vyjímečně.

OK. Beru zpět.

Jech rulez :)

Mám otázku, znám jediného člověka který mi srozumitelně a jasně vždycky vysvětli základní pojmy, bohužel i on občas pokaždé jinak :( (asi z důvodu abych mu vůbec rozuměl a věděl trochu o co go..)

Panebože proč je takový zmatek co se týče formátů videa..
Máme tu kontejner, formáty, filtry (a to ještě ne jedny, ale hned několikatery druhy- directshow vs VfW , kodéry, dekodéry, spiltery, koncovky souborů velice oblíbené KODEKY :), a teď si to každý nazývá jak chce a jak se mu hodí všechno se to motá dohromady a já se vtom už vůbec nevyznám, i na serveru jako je www.root.cz, kde většině článkům nerozumím (protože jsem ta windows lama co neprogramuje= nezná bash a ráděj kliká do GUI než edituje textový cfg) protože jsou nad mojí "odbornost a uživatelské znalosti" vidím že téměř nikdo krom jednoho člověka (mimochodem, všimněte si že Jech je snad na všech českých forech v diskuzích zabývajících se vážnějí kompresními formáty přítomen :p) Nemá taky úplně jasno..

Proto myslím že by byl dobrý odkaz kde se dají zjistit pojmy:
http://jech.webz.cz/video.php
http://jech.webz.cz/multimedia.php
http://www.video.az4u.info/redakce/index.php?clanek=3111&xsekce=3111&xuser=&lanG=cs&slozka=3065

Ale že bych teď měl jasno se moc říct nedá, zaměřme se třeba na pojem: filtr
Ptám se co to je je to něco z toho, nebo všechno? co kdy platí? :)

Filtr
1. filtry jako příslušenství k videokameře/fotografickému aparátu pomocí kterých se vylepšují některé vlastnosti snímané scény (blue sky, ÚV filtr, barevné filtry a nebo polarizované filtry)
2. programový filtr střihového nebo videoeditačního programu.

Filtr: Je souhrnné označení pro dekodery a splittery. Dále ještě existují filtry, které upravují obraz (titulky, deinterlace, noise reduction) nebo zvuk (normalizace, downmix, dynamická komprese). Filtry se používají při přehrávání videa v DirectShow přehrávačích (například Windows Media Player), ale neposlouží při komprimování nebo dekompresi videa v editorech jako je naříklad VirtualDub. Více o filtrech a kodecích se dozvíte zde "odkaz".

Česká wiki (http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtr)nám říká že filtr může být:
* Filtr (akvaristika) – akvarijní pomůcka pro čištění vody
* Filtr (chemie) – nástroj pro filtraci
* Filtr (matematika) – matematický pojem
* Filtr (optika) – fyzikální pojem
* Filtr (zpracování signálu) - signálová filtrace
* Šedý filtr – fotografický a optický nástroj

Ale o videu se nic nepíše :(

Ještě více s podivem je že například český webserver zaměřený na video (http://www.tvfreak.cz/) ve svém slovníku pojem také filtr také nemá !!

filtr už raději nechám být.. :)
A teď se ptám, co chybí uživatelům za věc (zajímá mě ten pojem, a neříkejte že kodek, i když všichni víme že to řekne 99% populace je to asi špatně..:( "jech nám to možná vysvětlí"- když ho pěkně poprosíme :o ) když jim nejde přehrát video které má koncovku mkv, bylo vytvořeno kodekem, či kodérem,(jechu nemám říct spíše encoderem - jak je to, co je správné :D ?) x264 (formát videa je H264 - či MPEG4-AVC či oboje nebo ještě něco jiného??) a zvuk je ve formátu vorbis (kodek kterým bylo zkomprimováno audio ve formátu vorbis už raději ani nechci řešit)
Jo dobrý a co je to tedy to mkv? je to koncovka či kontejner či obojí a kontejner je tedy mkv i matroška? Ještě že je z té koncovky alespoň poznat zda by mělo jít o video "obrazky+zvuk, menu,popř. titulky a bůh ví co ještě -v čem ty titulky správně kruciš přehraji aby se mi zobrazovali tak jak chtěl autor videa a né jak ne/chtěl autor přehrávače -takova osobni zkusenost.." nebo jen o zvuk "*.mka", vtom mě napadá proč je vůbec potřeba kontejner matroška pro audio s koncovkou mka když například na formát mp3 (mpeg2 layer3) není potřeba žádný kontejner (nebo je nějaký kontejner použit? jaký??)- to si jiné formáty bez kontejneru neporadí?
Což se už nedá říct (to že se dá podle koncovky odlišit video obsach od auda) například o koncovce ogg, tu váhám jeslti mám přehrát v mplayeru/VLC nebo ve winampu, nu což ogm se už naštěstí nepoužívá a teď je tu nově pro video koncovka ogv, (hmm kolik lidí co stáhne něco s koncovkou ogv bude vůbec vědět o jaký datový obsah se asi tak může jednat..) která by tento problém měla řešit, ale ve finále vtom bude ještě vetší zmatek, protože staré soubory už asi nikdo přejmenovávat nebude.

Podotýkým že tu celou dobu probírám vesměs otevřené formáty, a vůbec jsem nezmínil patenty a různá práva a nepráva :D

A taky mi někdo vnucoval že divx prostě není formát, ale jen kodek ale co tedy je ten způsob uložení videa kterému se dává koncovka film.divx ???
Proboha lidi, jestli se vtom někdo vyznáte, napište nějáký srozumitelný článek. který vysvětlí základní pojmy, alespoň těm, kteří mají zájem :)

Mimochodem nechápu jak se vtom může vyznat někdo kdo se o to aktivně nezajímá, když vtom nemám jasno ani já -jak k tomu přijde někdo kdo si prostě chce stáhnout nějáký film z internetu a najednou mu windows media player (linux moc nepoužívám, ale asi na tom bude mplayer lépe..) sám nabídne že mu stáhne kodek automaticky, když podle webu jecha žádný kodek není pro přehrátí videa k ničemu dobrý, ale potřebuje DirectShow filtr (nebo nakonec vtom filtru je dekodér a dekodér je součást kodeku :D) no a jsme z5 u toho že neznáme základní pojmy (filtr..)

Omlouvám se za nekvalitní češtin, jsem proste lama a nedodrzuju pravopisny standart .), co s s tim nadelate?

Já si myslím, že ten problém je právě v tom, že se to všechno zbytečně kompilkuje. Často v zájmu "zjednodušení". Začnu tím, co to je ten filtr a jak se vlastně přehrává video. Většina přehrávačů je jenom "GUI" pro nějaký backend. V Linuxu je takových backendů několik - Xine, GStreamer nebo MPlayer. Ve Windows je jeden dominantí backend zvaný DirectShow. Ten přehrává video pomocí transformačních filtrů. Krásně to je vidět na programu Graphedit od Microsoftu. Je opravdu užitečné pohrát si s ním a podívat se, jak funguje propojování různých filtrů.

DirectShow backend tedy využívá pro přehrávání filtry, které můžeme rozdělit na splittery (a jejich opak muxery), kodéry a dekodéry. Potom jsou titulkové filtry, DSP filtry (na úpravu zvuku) nebo libovolné jiné filtry, která nějak zvuk nebo video upravují (stejně jako filtry aplikovatelné ve video editorech). DirectShow využívají například přehrávače WMP, BSPlayer, ViPlay, Fusion, Crystal Player, Media Player Classic (v kombinaci s interními filtry).

Ve Windows ještě existuje backend VfW (Video for Windows), ten ale nepoužívají žádné současné video přehrávače. Používají ho hlavně video editory (VirtualDub, Vegas, Avisynth). VfW zná jediný kontejner - AVI, má velmi omezené možnosti a pro (de)kompresi videa používá kodeky. Pro zvuk používá ACM kodeky.

Potom jsou také přehrávače, které žádný backend nepotřebují a používají své vlastní řešení. Typickým příkladem jsou MPlayer nebo VLC. Používají splittery a dekodéry z projektu ffmpeg.

Takže pokud se vrátím k problému přehrání videa MKV-H.264/Vorbis. Potřebuješ zaprvé splitter pro kontejner Matroška, potom dekodér videa a dekodér zvuku. Může to být integrované v přehrávači a nebo přehrávač využije nějaký backend. Samozřejmě v backendu musí být podpora pro tyto formáty. Takže můžou nastat následující případy:
VLC, MPlayer - vše potřebné mají integrované
MPC - má integrovaný Matroška splitter a v nejnovější verzi i Vorbis dekodér, H.264/MPEG-4 AVC (je to totéž) musí použít přes DirectShow.
WMP - nemá integrované vůbec nic. Potřebuje DirectShow splitter pro matrošku, dekodér pro zvuk a dekodér pro obraz. Jakmile jeden z těchto 3 filtrů bude chybět, video se nebude přehrávat vůbec nebo třeba jenom bez obrazu nebo zvuku.

Pokud tedy předpokládám čistou instalaci Windows, tak uživateli pro přehrání výše zmíněného videa chybí hned 3 filtry nebo přehrávač integrující vše.

S koncovkami je to trochu problém. AVI je prostě vždy video. Ale co třeba hned další formát Microsoftu ASF? Takhle to nepozná nikdo, Microsoft tedy pro ASF používá koncovky WMA (zvuk) a WMV (video). MP4 to ze začátku nijak neřešil a tak to vzal do svých rukou Apple a pro zvuk zavedl koncovku M4A. Xiph.org dlouho tvrdošíjně trval na Ogg pro zvuk i video (což je značně nepraktické), až nakonec se rozhodli pro ogv a oga. Matroška už od začátku používá rozdělené koncovky - MKA, MKV a MKS (i když takový soubor jsem ještě nikdy neviděl).

S DivX formátem to je trochu zamotaný. On to je i není formát. Většina lidí říká "DivX formát" AVI videu zkomprimovanému DivX kodekem. To je samozřejmě špatně. Takové video je přece pořád AVI. Komprese obrazu je MPEG-4 ASP. Jenže DivX to trochu zamotal, vytvořil totiž modifikaci AVI, kterou nazval DIVX kontejner. Takové video by mělo být zpětně kompatibilní s AVI, umožňuje ale obsahovat titulky, víc zvukovych stop, kapitoly atd. Je to ale pořád jenom upravený AVI, nedávam tomu formátu žádnou budoucnost.

A ještě na závěr proč je třeba mít kontejner. Vezmi si MP3 a různé tagy - ID3v1, ID3v2, APEv2. Neexistuje žádnej dobrej způsob, jak metainformce do čistýho streamu zapsat. Kromě MP3 jsou ještě další běžně se vyskytující streamy třeba AC3, DTS nebo AAC. Do kontejneru se dávají proto, aby bylo možný definovat kapitoly, uložit rozumným způsobem metainformace a třeba i přiložit obal CD. Já vím, že to jde i u MP3, ale není tu úplně čistý způsob.

Napsal jsem to pod blbým nickem, psal jsem to samozřejmě já, JeCh.

Nevadí, ale napsal jsi to hezky. :-) Takovýchto vysvětlení není nikdy dost, protože v tom panují strašné zmatky a nevykořenitelné mýty. I článek by se hodil, vsadím se, že by jej i Root.cz uvítal.

Jenom taková malá poznámka mimo téma: proč formátu Matroska říkat Matroška? Za prvé, je to název a názvy produktů se zpravidla nepřekládají (např. programu Microsoftu Word neříkáme Slovo), jednak když už přeložit slovo Matroska do češtiny, tak Matrjoška, které odpovídá ruskému originálu (Matroska je jen anglický přepis). Matroška je nesmyslný hybrid, který není ani česky, ani anglicky, ani rusky.

To je zajímavý podnět. Když se podíváš na domovskou stránku projektu http://www.matroska.org/, tak tam je to dvojjazyčně - rusky a anglicky. Je pravda, že by se asi měl používat buďto anglický výraz nebo správný přepis. Na druhou stranu, takhle se zase řekne Matroška a všichni informovaní ví, o čem je řeč a že to není dřevěná panenka. Další důležitá věc je to, že pokud někdo bude hledat moderním vyhledávačem, který umí odstranit diakritiku, tak na dotaz Matroska a Matroška dostane stejné výsledky. Používání přepisu Matrjoška by tohle značně zkomplikovalo.

To je ale spíš k řešení pro nějakýho lingvistu.

Ten třetí odkaz bych vůbec nezveřejňoval. :-) To je přesně ten typ zdroje, který šíří mezi lidi bludy a zastaralé nesmyslné žvásty, klasická lahůdka je jejich definice pojmu MPEG-4: "Neboli DivX. Tímto formátem se zabývá skupina programátorů, jejichž projekt se nazývá Project Mayo". To je naprosto labužnická míchanice lží, nesmyslných logických výhybek a irelevantních historických vykopávek (je to asi jako kdyby definice slova "prezident" v encyklopedii zněla: "Neboli Miloš Zeman. Tento člověk pracuje v prognostickém ústavu ČSSR.". Tyhle servery je fakt nejlepší ignorovat, digitální video a kompresní formáty je oblast, o které 99 procent lidí a webů (včetně těch, které se tváří odborně a vysvětlují lidem všechny ty pojmy, a samozřejmě včetně českých linuxových serverů, Root.cz nevyjímaje) šíří naprosté zhovadilosti.

Ale na Wikipedii jsi tu kratkou definici filtru nasel celkem spravne, jen sis toho nevsiml. Stoji tam:

* Filtr (zpracování signálu) - signálová filtrace

To samozrejme v ocich laika znamena zejmena algoritmy jako treba vycisteni od sumu, ale obecne se ve zpracovani signalu filtrem mysli jakykoli algoritmus, ktery na jedne strane ma vstup a na druhy strane vystup.* Do takoveto definice se vejdou i ty filtry z DirectShow. Vypada to, ze si Microsoft nadefinoval neco noveho, ale ve skutecnosti si jen vzal obecne slovo z hantyrky zpracovani signalu.

---
* Jeden profesor pri prednasce zpracovani obrazu rikal, ze ma nejradsi dva filtry: 1) vystup same nuly, 2) vystup rovny vstupu. Prvni skvele zbavuje signal sumu a ma uzasne moznosti pri kompresi a druhy zase skvele zachovava vsechny detaily.

Především proto, že Xvid není žádný formát, ale pouze kodek pro formát MPEG-4 (http://en.wikipedia.org/wiki/Xvid).

Nesmysl. XviD je CODEC, stejně jako MPEG-4 je CODEC. Oba jsou založeny na stejných principech, a XviD přes DivX nepřímo vychází z MPEG-4, ale v současné době je XviD již výrazně jiný než MPEG-4 a vydal se vlastní cestou optimalizace (maximalizace) komprese.

Jsem nějak unaven. Beru toto zpět.

To je dobře. :-) Co se týče maximalizace a komprese a kvality obrazu, to kodeky DivX, Xvid i ostatní (FFmpeg MPEG-4, 3ivx...) dělají v rámci formátu MPEG-4 ASP, od kterého se neodchylují, jsou to všechno standardní MPEG-4 ASP kodeky (proto jsou taky značně kompatibilní). Formát je pořád stejný, autoři těch kodeků jenom vymýšlejí chytřejší algoritmy, jak video do toho formátu nacpat, aby vypadalo subjektivně lépe. To se obecně týká všech kodeků, které používají společný standardní formát. V tom je ten vtip - jedna specifikace, různé vzájemně kompatibilní implementace od různých výrobců a tvůrců (totéž je i záměr HTML). To je účel standardů (proto např. všechny DVD přehrávače přehrají standardní MPEG-2 video správných parametrů, ať už bylo zakódováno jakýmkoli kodekem). Firmy jako DivX však nemají zájem na tom, aby se vědělo, že jejich produkt je zaměnitelný s mnoha jinými, a tak mnoha marketingovými tahy a žvásty předstírají, že jejich kodek je formát, což jim umožňuje parazitovat na lidské hlouposti tím, že lidi, zblblé těmito mýty (že kodek=formát) přivážou ke svým produktům.

... v cemz jim pomaha, ze format MPEG-4 ASP je pomerne rozlehly a po dlouhou dobu (a mozna stale jeste) ho zminene kodeky nepodporovali cely. Kodeky se tedy lisi nejen kvalitou komprese (a to subjektivni i objektivni, ale ta subjektivni byva dulezitejsi), ale i tim kolik procent standardu umi a tusim, ze soucasti standardu je i nejaky postprocessing, tedy ze je i v cem se lisit co se tyce subjektivni kvality dekomprese.

Postprocessing je povinnou součástí v MPEG-4 AVC (H.264), ne v MPEG-4 ASP. Tyto kodeky by se tedy kvalitou dekomprese lišit neměly (např. přední vývojář libavcodecu Michael Niedermayer dělal nějaké testy, podle kterých je výstup dekodéru FFmpeg MPEG-4 bitově identický s výstupem dekodéru Xvid), ale samozřejmě kvalita volitelného dodatečného zpracování může být různá, to už je ale jiná věc, nesouvisející s formátem. Jinak co se týče ASP, ten už je všemi hlavními ASP kodeky (DivX, Xvid, libavcodec) podporován prakticky stoprocentně, alespoň co se týče dekodéru (video zakódované jedním z nich jde přehrát jiným). Motivací výrobců kodeků jako DivX k předstírání, že jejich kodek je formát, není rozdílná sada podporovaných vlastností, ale prostá sobeckost, eufemisticky řečeno marketing. Tím, že videu kódovanému svým kodekem říkají "DivX video", svůj produkt propagují, dělají z něj "značkový" produkt (na rozdíl od videa kódovaného MPEG-4 kodeky, jejichž autoři nelžou - tomu lidé z DivX a jim podobní říkají "generické MPEG-4 video", aniž by přiznali, že to tzv. "DivX video" je rovněž generické MPEG-4 video). To jim umožňuje založit si svůj byznys např. na tom, že certifikují hardwarové produkty na "podporu DivX videa", což je jednak výhodné pro firmu DivX (samotným kodekem DivX by se těžko uživili, spolupráce s výrobci hardware z nich teprve dělá velké hráče na trhu multimédií), jednak i pro výrobce těch zařízení (nejen stolní DVD přehrávače, ale třeba i herní konzole apod.), protože zákazníci jsou "DivX/Xvid" propagandou zblblí a od svého zařízení očekávají podporu "DivX/Xvid", nikoli nějakého MPEG-4, o kterém v životě neslyšeli.

Co je motivaci je jasne, mluvim o tom co pomahalo tu propagandu sirit. Kodeku DivX verze 4 napriklad do plne podpory standardu zbyvalo hodne (taky je to uz dost davno) a myslim, ze onen volitelny postprocessing mel defaultne zapnuty.

Ano, historické pozadí je důležité. Myslím, že nejvíce tomuto nahrály ještě dávnější historické okolnosti. Jednak to, že se multimediálním formátem v MS Windows stal AVI se svým FourCC, které identifikuje použitý video kodek. Sice se to dá brát jako identifikace video formátu, ale historicky se to prostě bere tak, že co (proprietární) kodek nějaké konkrétní firmy (protože dříve věci, které nedělaly firmy, oficiálně neexistovaly), to (proprietární) formát. Firma udělala nějaký kodek a to byla zároveň jediná implementace. Ta taky měla svoje FourCC v AVI souborech, podle nějž se pak v přehrávačích pro Windows vybere příšlušný dekodér. Nevykořenitelně se tím zakořenil zvyk, že kodek=formát, protože to, že existuje nějaký společný standard, který je implementován mnoha různými konkurenty, si prostě tehdejší korporátní kultura nedovedla představit. Prostě se psalo o kodeku firmy XY a myslel se tím zároveň formát. A tento zvyk zůstal do doby, kdy přišly MPEG-4 kodeky, které taky, dle zvyklostí, které z těchto historických důvodů každému připadají normální, používají každý svoje FourCC v AVI souborech. Přestože používají stejný formát, ale FourCC jim umožňuje se na trhu odlišit od konkurence, tedy přimět uživatele, aby používal pět různých dekodérů na stejný formát. To je rozdíl třeba oproti formátu MP4, kde je prostě MPEG-4 video MPEG-4 video, bez hloupého a nesmyslného FourCC. I proto se od něj parazité jako DivX drží stranou...

Zejména byl ale důležitý kodek "DivX ;-) 3.11 Alpha". Ten byl daleko významnější než DivX 4.x a vůbec jakákoli verze DivX. "DivX ;-)" celou tu revoluci začal, odstartoval kodekovou mánii a lidé z firmy DivX toho pak chytře využili a parazitovali na tom (a parazitují dodnes) - z tehdy megapopulárního kodeku "DivX ;-)" si vzali název, smajlík odhodili, nazvali podle toho svoji nově vzniklou firmu i svoje produkty a tak nějak se oficiálně pasovali jako nástupci slavného "DivX ;-)" (přestože jediné, co s ním měli společné, bylo to, že pak autora toho hacku microsoftího MPEG-4 kodeku, Jerome Rotu, přetáhli do svých řad jako maskota). Takže veškerá pozornost v následujících letech se upnula na ně, jako na pokračovatele jediného pokroku v multimédiích, nejlepšího video kodeku a tak. Přestože byl DivX v tomto celkem bezvýznamný, verze 4.x používal málokdo a rychle upadly v oprávněné zapomnění, až verze 5.x byla opravdu kvalitní a rozumně použitelná. DivX se jen vezl na slávě "DivX ;-)", který udělal někdo jiný. Byly jiné kodeky, srovnatelné i lepší, a dnes v době H.264, už je DivX úplně mimo nějakou oblast špičkovosti. Přesto ta jeho sláva a obchodní význam trvá (firma DivX stále uzavírá nové smlouvy s výrobci hardware, nedávno např. se Sony pro Playstation). A trvá právě proto, že jim to umožnilo letité parazitování na tom zakořeněném mýtu že kodek=formát a z toho plynoucí obrovské letité setrvačnosti. Jinak by byl DivX už dávno mrtvý. Nějaký postprocessing na to nemá žádný vliv, to jsou jenom volitelné filtry obrazu, např. ve ffdshow jich jsou mraky... Pokud bylo ASP něčím omezené, tak tím, že postprocessing není přímo součástí specifikace, proto taky může výstup i za použití stejného dekodéru stejné verze vypadat velmi různě.

Ještě jsem zapomněl dodat, že jednou z nejdůležitějších věcí, proč byl v tomto šíření "kodek=formát" propagandy zásadní "DivX 3.11 Alpha", bylo to, že to nebyl MPEG-4 kodek, tedy to byl v podstatě formát (i když tím formátem byl MSMPEG-4, tedy nestandardní microsoftí odvozenina). Byl to zkrátka jediný kodek pro svůj formát. A tím pádem se tak automaticky, ze zvyku, začal brát i DivX (což, na rozdíl od dalšího populárního mýtu, není ani "DivX ;-)", ani novější verze "DivX ;-)", ale prostě jiný, nesouvisející produkt).

Uzivatel si nepral zustat v anonymite, jenom maji na rootu divny default ...

Podle mě je klíčové to, aby browser uměl přehrávat videa bez pluginu. Na jejich formátu zase až tak nesejde - stačí, aby browser zároveň umožňoval instalovat vlastní kodeky, a komunita už se postará, aby šlo přehrát ogg i real i wmv, o xvid nemluvě, ať už má na ně patent kdo chce.

Tohle už je možné teď. Tady jde o to, co bude podporovat prohlížeč "ot-of-the-box". Ten formát totiž bude mít obrovsku výhodu na trhu. A nikdo o ní nechce přijít.

Flash umí Sorenson Spark, On2 VP6, H.264, MP3 a HE-AAC; Silverlight VC-1, WMV7-9, WMA a MP3. A možná ještě nějaké další. :-)

Vzhledem k tomu, že Silverlight je od MS, tak se mi zdá nadmíru jasné, že použité technologie pro video a zvuk budou WMV a WMA. U Flashe je situace nsáledující: Momentálně se používá téměř všude konbinace FLV kontejner, komprese videa H.263 (nazývaný interně FLV1, formát ITU-T podobný MPEG-4 SP) a MP3 zvuk. Pro video je taky povolený formát VP6 (od společnosti On2, na starším formátu VP3 je založená Theora a On2 vlastní zmíněné patenty k ní). Interně se VP6 video označuje jako FLV4, ale používá se spíš výjimečně kvůli neexistenci free VP6 enkodéru. V současné beta verzi Flashe už je možnost používat MP4 kontejner, MPEG-4 AVC video a AAC zvuk. Tedy formáty ze skupiny MPEG-4.

V současné době se na video na webu používá téměř výhradně Flash. Podle Adobe je nainstalovaný na 98% počítačů. Další hodně používaný formát je ASF/WMV pře WMP plugin. Jsou ale i konkurenční řešení, například plugin od DivX, který přehrává video AVI-MP3/MPEG-4 ASP. Nebo Cortado (http://www.flumotion.net/cortado/) přehrávající Ogg Vorbis/Theoru pomocí Java appletu. Flash a WMV je prostě ve Windows defaultně a jelikož má wokna 98% uživatelů internetu v Čechách, je volba webmasterů celkem jasná. Důležitý totiž je, že to musí pustit každý bez instalace dalších pluginů. Je neuvěřitelný, kolik lidí nedokáže ani nainstalovat plugin na 3 kliknutí myší. Další věc je, že plno lidí si nic ani nainstalovat nemůže, protože nejsou administrátory svých PC.

Proč by se měl brát ohled na výrobce mobilních telefonů kterému se dobrý výrobek naposled povedl před bůhví kolika lety, na společnost která přežívá díky výrobě přehrávače mpétrojek a ne společnost která se kromě vlastního proprietárního OS věnuje tomu aby poškozovala opensource všude kde může ?

Takze, abych to shrnul. Open source komunita neni schopna sama vytvorit zadnou vetsi a komplexnejsi vec, to je obecne znamo. Tudiz se snad nema ani smysl pozastavovat nad tim, ze zadny free kodek zkratka neexistuje. Osobne jsem mel treba OGG nebo XVID za free, ale jak to tak vidim, tak jde (opet) jen o ilegalni vyzrani komercni technologie, ktera je free jenom proto, ze se ty firmy nemaji chut sooudit s tou bandou usmrkancu za porusovani svych patentu. Nicmene, kdyz dojde na lamani chleba, tak se jako free nedaji pouzit do standardu, protoze by tim bylo receno, ze se ma porusovat neci patent, coz si pochopitelne muze dovolit mozna opensource komunite(no, pocitam, ze uz ne na dlouho a i na tu si nekdo posviti-respektive uz se zacina rozsvecovat), ale nejaka komercni firma by s toho asi nebyla nadsena, treba jako takovy microsoft, ktery by si to jiste nenechal libit, ze by platil jen on a OSS by se mlcky toleroval a proste by donutil platit i OSS ... no, popravde by to mohla byt docela sranda, jelikoz by si nekdo OSS proklepl z gruntu a bylo by zajimave, co dalsiho by se muselo prestat vyvijet a bylo by zakazano verejne sirit ... mozna se to zda nekomu smesne, ale kdyby se zjistilo, ze linux masivne porusuje nejake prava, tak by nebyl problem ho zakazat, jen zavzpominejte na podobne pripady, kdy velke projekty byly smeteny z povrchu zemskeho a bylo dokonce zakazane je nadale sirit na internetu, natoz vyvijet...

Radku, máš překlep v iniciále...

Abych to shrnul 2

Tak co tady popisuješ je možné tak v USA, ale naštěstí i u nás a takovýhle chování některé firmy by podle našich zákonů bylo přímo protizákonné. Jestli se nepletu tak přímo nějaký zákon výslovně říká, že kdokoliv je oprávněn studovat datové soubory, jejich strukturu hlavně za účelem kompatibility mezi jednotlivými programy. Takže pokud neukradnete kód kodéru/dekodéru, ale napíšete si ho sami, tak je vše v pořádku. Přeci jen, videa a hudba jsou pouze datový soubory a ty neslouží k ničemu jinému, než k přenosu dat mezi 2 programy (editor - přehrávač, editor - editor) Dokud filmy nebudou mít přehrávač přímo integrovaný v sobě tak je to zcela legální.

PS: Legální je to v ČR, tohle je český server pro české uživatele, tak nevidím důvod proč se tu zabývat legislativou cizích států. Taky si dáte v létě pivečko u stánku s občerstvením, i když je to podle Americké legislativy nezákonné a nebojíte se toho, že vás někdo zavře. Možná to bude tím, že u nás neplatí stejně jako neplatí naše legislativa u nich.

Podle zákona to studování platí dokonce i o softwaru, o datových formátech se tam AFAIK nehovoří vůbec, čili jejich zkoumání nemusí být omezené ani tou interoperabilitou - tj. vezmu výstup jednoho programu a prozkoumám ho, pokud vydedukuji, jak byl vytvořen, s největší pravděpodobností s tou znalostí mohu dělat, co chci, protože patentované to (u nás) být nemůže, copyrightovat se taky nedá - nenapadá mě, který zákon by mohl omezovat tohle.

Akorát se obávám, že s tím "nebojením se" to tak jednoduché nebude, Spojené státy (a jejich zástupci v jiných zemích) se netají tím, že jim nedělá problémy unášet občany cizích států, pokud jim tyto státy dotyčné osoby odmítnou vydat. A nezapomeňte na Skljarova. Spojené státy mají značnout tendenci neuznávat zákony jiných zemí a vnucovat jiným zemím vlastní legislativu. Kdysi to byla úctyhodná země, dneska je to spíš vřed na tváři zeměkoule. (Ale budiž, uznávám, že ani okolo nás není moc radostný pohled...)

Takovy dobry priklad veci, ktera byla uplne smetena z internetu a je totalne nezakonna je DeCSS ... ta byla zametana z internetu tak zurive, ze ji dneska ma snad kazdy.

A uz to vidim, jak si nekdo zakazuje Red Flag Linux.

Zkraceny zapis by mohl vypadat takto:

OGG nebude vy specifikaci HTML5, protoze klicovy hraci jako Apple, Nokia a dalsi nejsou schopni ani svym veskerym aparatem zjistit, jesli OGG neporusuje nektery patent.

Neni na soucasnem systemu patentovani neco spatne? Hodne spatne?

Jen jestli to spis neni o tom ze nejsou ochotni to zjistit ... nicmene ja optimisticky predpokladam, ze ten skutecny problem je s Theorou (kde ty patenty jsou) a ne s Vorbisem.

Tak ať Firefox přidá podporu OGG Vorbis. Kolik lidí na stránce používá moz-opacity? Lidem se to bude líbit a Firefoxu přibudou procenta. A Mrkvosoft si uvědomí, že to potřebuje taky :)

http://www.theora.org/faq/#24

Q. Isn't VP3 a patented technology?

Yes, some portions of the VP3 codec are covered by patents. However, the Xiph.org Foundation has negotiated an irrevocable free license to the VP3 codec for any purpose imaginable on behalf of the public. It is legal to use VP3 in any way you see fit (unless, of course, you're doing something illegal with it in your particular jurisdiction). You are free to download VP3, use it free of charge, implement it in a for-sale product, implement it in a free product, make changes to the source and distribute those changes, or print the source code out and wallpaper your spare room with it.
For more information, check the VP3 Legal Terms on the SVN page