Odpověď na názor

Petr Krčmář používá můj systém pro řadu projektů osobních, zájmových a firemních. Na fóru i na emailu jsem mu zodpověděl řadu dotazů. Slíbil mi, že si koupí i něco z mých komerčních produktů (nechtěl jsem to, sliboval mi to na emailu několikrát sám od sebe), a nakonec to dopadlo tak, že při osobním meetingu mi tento prolhaný človíček, co jen rád bere, není schopen ani kamarádsky koupit jeden drink. No, budiž, je to ještě mladý zmrd, nicméně, jeho reakce na to, že už nebude dostávat zdarma podporu mě docela zaskočila. Je to mladý komunista? Navíc si na všech instalacích mého systému zmodifikoval patičku tak, aby ukazovala na jeho mini-firmičku, a smazal odkaz na můj web. Typický zmrd.

Na mém systému jsem pracoval již zhruba 19 hodin. Při sazbě 1.500 Kč/hodinu, kterou si firemně účtuji, to je vcelku zajímavá částka poskytovaná lidem zdarma (fakt je ale ten, že na svém systému dělám převážně jen to, co potřebuji já pro vlastní potřebu, jak se to děje u všech open-source věcí). Zahraniční uživatelé (jsou jich tisíce) jsou ovšem poněkud odlišní od těch českých.

Naprogramoval jsem mimořádně úspěšný Nucleus eXtreme Edition, PHP / MySQL skript o velikosti cca 2.5MB, který si stáhlo již více než 10.000 lidí. To je na složitý, komplexní systém pro profesionály obrovský úspěch. Primitivní české systémy používá většinou cca 20 lidí. Huh. To je nic. Puberťáci závidí. V normálním životě se člověk těmto lidem vyhýbá. Na internetu to nejde až tak snadno. Nezbývá, než tyto lidi ignorovat.

Nedávno, byl to takový normální den, myslím, že sobota ráno, jsem musel zajít na poštu. Byla tam typická fronta ve tvaru hada a strašná nuda. Tak jsem vytáhl chytrý telefon, a pokecal si na ICQ s jedním kamarádem, co právě dělá. Ležel ve vaně se svojí Nokií 9500 a dopřával si perličkovou masáž; taky neměl co na práci, tak jsme si aspoň dobře popovídali. Pak mi ale zavolal klient, zda jsem se již díval na smlouvu, kterou mi včera posílal e-mailem. Řekl jsem „Jasně, koukal jsem na to, jen ještě ladím detaily“ a otevřel ProfiMail, kde ten e-mail byl. Spustil jsem QuickWord (aka Microsoft Word), nasadil si na ucho Bluetooth sluchátko, procházel smlouvu a klientovi online říkal (tedy řval jsem na celou poštu), k jakým připomínkám jsem dospěl. Během deseti minut byla smlouva vyřešena a já jsem nemusel ani nic psát. Skvělé!

Jsem už dva roky rozvedený a moje pětiletá dcera žije s ex-manželkou. Vidím ji, malou milou, jen jednou za čtrnáct dní, na víkend. Dnes jsem svojí malé milé , jako každý večer, zavolal, ale nemohl jsem si s ní povídat, protože začala ihned plakat. Zeptal jsem se jí proč, a ona, že prý na procházce s mamkou viděla pejska, a ten pejsek se ztratil, a nemohl najít cestu domů. A nikdo mu nepomohl. Bylo mi jasné, že nepláče jen kvůli tomu. Plakala i proto, že jí chybím, a když to na malé dítě přijde, tak si prostě na chvíli zapláče, uleví se mu, a pak je zase spokojené. Bylo mi jí líto.

To jsou fakta. Vše ostatní jsou kecy. Co dělají klučíci? No, nic. Píšou si své bezcenné poznámky do svých bezcenných blogů, většinou se ani neobtěžují aby jejich ukradené články jiných autorů proložili alespoň citací. Kdo sem patří? Ivan Odilo Štampach, Radek Novák, Jan Onesork, Martin Velký, a pár dalších.

Kdo je pro klučíky nebezpečný? Kdokoliv, kdo tuto jejich „odbornou soudržnost“ narušuje. Na českém internetu bloguje jen pár profesionálů. Naprostá většina ostatních jsou puberťáci. Petr Krčmář je puberták, a... zároveň i debil. S puberťáky se nedá diskutovat. Oni to za pár let (snad) pochopí. Tak jo, klučíci. Přeji Vám, ať někdy, v budoucnu, dospějete. Zatím si přečtěte třeba můj špičkový článek Schnee, XTC und LSD , ať se něco naučíte. Nebo si stáhněte Nucleus. ;)

Je zima, pět stupňů pod nulou, a já píchám svoji nahou holku na balkóně. Docela dost u toho řveme, souseda odvedle to probudí, a kouká na nás. Má doma hnusnou a tlustou ženskou. Dělám mu rád toto divadlo, zdarma, ať má taky ze života nějakou radost, ne? Za pár týdnů mi ta holka říká, proč že se milujeme tak často, deset hodin denně? Říkám jí, a proč ne, mě to baví! Vždyť se u toho vždycky desetkrát uděláš, ne?

Prostě fajn den, a za chvíli bude fajn party. Je skvělé být geniální, chytrý, charismatický a krásný. Jak asi mohou žít ti hloupí a škaredí lidé kolem? No, nevesele…
prof. Ing. Mgr. Junák, DrSc. - 09:28:09 - Pátek, 14.12.07