Z technického pohledu by bylo hezké, a ze síťového pohledu „správné“, abych se na ten kávovar připojoval přímo. Ale řeknu vám svůj odhad, jak to bude vypadat, až tu takové kávovary budou:
V tom kávovaru nepoběží žádné uživatelské rozhraní, ale primitivní API server, který si bude stahovat instrukce, co má dělat odněkud z „cloudu“. Webový ksicht na ovládání těch kávovarů pojede na „cloudu“, a všechny vaše kávovary / lednice / … si budou stahovat instrukce z nějakého serveru.
Hrůzná představa? Pro mě trochu také. Co se stane až ten provozovatel serveru skončí – budu muset svoje kávovary vyhodit?
Na druhou stranu takové řešení má i výhody, a pokud bych pro něco takového měl navrhovat architekturu, řešil bych to asi stejně, a to i za předpokladu, že bude 100% rozšířené IPv6.
Proč? Protože co když bude mít někdo těch kávovarů a lednic víc, co když bude mít jeden doma a jeden na chatě. Bude to chtít ovládat z jednoho místa! Bude chtít kdekoliv zadat do browseru kouzelnou adresu mojekavovaryalednice.cz, přihlásit se, a vidět tam všechno. A normální člověk na to nechce mít vlastní server!
Přesně tímhle způsobem udělané jsou viděl řešení EZS (elektronické zabezpečení budov) ovládané přes web. Ta EZS ústředna je připojena třeba přes nějaké ubohé pomalé GPRS, navíc placené podle přeneseného objemu, takže je nesmysl přes to tlačit kompletní web rozhraní. Mohla by sice být desktopová aplikace, co bude s to ústřednou komunikovat nějakým úsporným protokolem. Ale killer-feature tohoto konkrétního řešení byl přístup „odkudkoliv z internetu přes www browser“, na server provozovatele se třeba i přes to pomalé GPRS synchronizovaly fotky z kamer, a šlo je rychle prohlížet. Jako bonus na připojení té středny není potřeba veřejná IP. I když i dnes by v té ústředně mohl být klient na nějakou IPv6 VPN, jejíž server bych případně mohl provozovat sám. Ale architekti nezvolili takové řešení. Šli cestou nejmenšího odporu a spokojeno je 99% procent uživatelů, až na ty, co sní o síťových ideálech point-to-point komunikace. Taky se mi to nelíbí, ale vývoj ženou peníze, resp. maximalizace čísla výnosy – náklady.