Názory k článku
Oracle svou žalobou otevírá Pandořinu skříňku

Poslední dobou se na OS licence útočí ze všech stran. Je vidět, že by je korporace velmi rády zrušily a už to tlačí i do zákonů. Proti tomu takový nesmysl jako SW patenty je podporován. Bohatým pomůže a chudým nedovolí ani začít…

rd :)

V tom případě to chce pro správnou formu ještě založit občanské sdružení, které
by mělo zkratku K.L.I.T.O.R.I.S. že :D

Presne na K.L.I.T.O.R.I.S. sem si vzpomnel :D

http://www.galaxie.name/index.php?clanek=cerveny-trpaslik-red-dwarf

stačilo napsat: „Komise pro legalizaci integrace teroristických organismů a jejich rehabilitaci ve společnosti“

A muzete jim pohrozit, ze kdyz vam prijdou rozslapat telefon, nekoupite si od nich jejich databazi, kterou jste chtel koupit manzelce pod stromecek.

A ja doufal, ze napises, ze to nehrozi, protoze si lepsi napises za odpoledne. Skoda. :-)

Dost drsný, držim palce.

Protože jste psychopat, otravujete svou osobností v každé diskuzi. Problémy se ženami s tímto nijak nesouvisí.

A ještě alegorické vozy a pouliční divadlo :)

:-)

:-) Tohle me pobavilo :-)

Pozde pozde, Gosling rozjel odevni kampan uz ve ctvrtek http://www.cafepress.com/OrcOmit

Znamená to, že nikto nemôže vyrobiť kompilátor Javy? Alebo iba nemôže vyrobiť kompilátor Javy do bytekódu, ale napr. interpret alebo kompilátor do strojového kódu by mohol?

To znamená, že když někdo má dost peněz, tak kohokoli může zažalovat za jakoukoli aktivitu související s Javou.

Zákon prostě neříká, co se smí a nesmí. Zákon funguje tak, že můžeš kohokoli zažalovat u soudu a až ten soud rozhodne, zda se to smělo nebo nesmělo udělat.

Jiné příklady:

• GPL nezakazuje dynamicky linkovat GPL program s ne-GPL knihovnami. Přesto spousta lidí GPL vykládá takovým způsobem, jako by to zakazovala.
• Microsoftí patent na FAT nezakazuje open source implementace FAT. Ten patent se týká zpracovávání dvou jmen v adresářích — Widle ti dovolí soubor otevřít pomocí obou jmen, dlouhého i krátkého. Linux a ostatní open source implementace FAT to krátké jméno ignorují, a hledají jen podle dlouhého, takže ten patent neporušují. Přesto spousta lidí ten patent vykládá jako „patent na FAT“. Někteří dokonce tvrdí, že by se mělo platit za USB klíčenky zformátované FAT — což je úplně absurdní, protože čistě zformátovaná klíčenka neobsahuje žádné soubory, tedy se předmětu patentu netýká vůbec. Ale lidi si výklad toho patentu překrucují.
• Podobně si lidé výklad patentů Oraclu překrucují jako „patent na Javu“ bez ohledu na to, co se v těch patentech píše a zda to konkurence používá nebo ne.

Ono to přeložení bytekódu Googlem, aby se vyhnul patentům, je taky činnost obecně neymslná, protože

• Pokud ty patenty obsahují postupy nutné k vykonávání bytekódu, pak ty postupy použiješ tak jako tak, i když ten bytekód přeložíš do něčeho jiného.
• Pokud ten bytekód jde vykonávat bez porušení patentů (třeba méně efektivně), můžeš ho tak vykonávat, a nemusíš ho do ničeho překládat.
• Ochránit si patentem (nebo copyrightem) formát bytekódu nejde ani v Americe, prostě si nikdo nemůže patentovat, že „0×98 0×D8“ je „MOV EAX, EBX“, ten patent musí být inovativní, což přiřazení instrukcí k číslům není.

Jenomže právníci se na právo nedívají logicky, takže z dostatečně gumové směsice textů psaných formálním jazykem získají dojem, že je to „patent na FAT“ nebo „patent na Javu“ a detaily je nezajímají, podle toho se pak soudí.

Ahoj.
ďakujem za konečne prostý, ale smysluplný výklad ku problematike softvérových patentov, ktorý ešte viac-na príklade subjektívnosti rozhodnutia toho-ktorého sudcu-priamo dokladuje nezmyselnosť patentovateľnosti softvéru.

Nebo pokud soudce protistrana jednoduše podmázne.

Ad GPL: ano i ne. GPL explicitně toto nezakazuje, ale implicitně, pokud chcete GPL knihovnu linkovat, tak (pokud nepoužijete vlastnost, že nepotřebujete deklarace, abyste mohl funkci volat) potřebujete hlavičkové soubory a ty jsou GPL a jejich použitím tedy musíte i váš kód uvést pod GPL. Ale pokud tu knihovnu použijete pomocí dlopen + dlsym, tak váš program GPL být nemusí

Rozhraní nejsou předmětem copyrightu. Takže já si můžu napsat prototyp funkce printf int printf(const char *format, ...); a kdokoli jiný si ho může napsat taky.

To, jestli program je odvozené dílo hlavičkového souboru, je sporná věc. Ten zkompilovaný program neobsahuje žádné jiné informace z toho hlavičkového souboru, pouze názvy funkcí a počty parametrů (což spadá pod onu vyjímku na téma „rozhraní“), takže by se dalo argumentovat tak, že program není odvozené dílo hlavičkového souboru, ač byl hlavičkový soubor použit při jeho tvorbě. Stejně jako není odvozené dílo kompilátoru, kterým se to kompilovalo.

Ale lidi si to vykládají různě. Posledně, co jsem o tom s někým z Debianu diskutoval (protože tvrdil, že se prý Links nesmí linkovat s OpenSSL), tak ta konverzace vypadala asi jako:

• Já: proč se to nesmí linkovat?
• On: nevím, nejsem právník
• Já: kde je názor právníka?
• On: názor právníka není
• Já: proč to takhle teda vykládáš?
• On: protože to tak vykládají ostatní lidi

Ale bacha, jak v tom hlavickovem souboru budou nejake netrivialni inline funkce nebo makra, uz riskujes, protoze includujes GPL kod.

BTW. kdyby ses na to zeptal právníka nebo soudního znalce, zda se knihovna s nějakou licencí smí nebo nesmí otevírat přes dlopen a dlsym a zda se smí hlavičkové soubory používat při kompilaci, dostaneš se k tomu, že dotyčný neví, co je to dlopen, dlsym a hlavičkový soubor.

Takže pak řešit co se smí a co se nesmí nemá smysl. To je jak kdybys chtěl alchymistovi vykládat o chemii. Nebude ti rozumnět ani slovo. A ty zas nebudeš schopen svou řeč opatřit dostatečně kostrbatým jazykem a refencemi na mytologii, jaké oni používají, takže nebudeš mít ani šanci mu něco vysvětlit tak, aby on to chápal.

Právník to vědět nebude, ale soudní znalec by to vědět měl.

Dalvik není jen o jiných opcodes, je to registry oriented VM, JVM je stack oriented. Po JIT to již asi vyjde nastejno, ale registry oriented je blíže procesorům, takže v některých situacích může být efektivnější.

který vyjde z Javy, ale zároveň ze současných požadavků. Nebo Google například může oprášit jazyk Go, který se pro současná distribuovaná prostředí hodí lépe než Java. Ono taky by nebylo špatné, kdyby někdo vytvořil takovou VM, která by byla přímo navržena proto, aby tvořila jak základ operačního systému (instrukce = přímo akce OS), tak běhové prostředí pro programovací jazyky a nebyla by potřeba další vrstva. Oracle platformu Javy tím zničí. Nikdo kromě něho do ní nebude investovat peníze a čas. Nebo taky IBM může koupit Oracle :-)

Takové věci umí .NET a viděl jsem i operační systém napsaný v Javě, ale z dobrého důvodu to nikdo rozumný nepoužívá
<flame>Google s tou Javou chtěl jenom využít ty spousty pisálků, co by se rozumný jazyk pro takové zařízení (C++, Python) nenaučili :)</flame>

No, nevím zda si pamatujete, jak se programovalo například pro takové Windows 3.1 :-) No nebylo to jen z toho důvodu, že by se někdo nějaký jazyk nenaučil, ale hlavně proto, že psát stovky řádků kódu jen proto, že chcete napsat do okna „Nazdar světe!“, nebylo příliš produktivní :-) Jednotné síťové operační prostředí by nebylo k zahození. Kdyby bylo dobře navrženo, přispělo by i k datové bezpečnosti.

Ano, pamatuju, ale taky vím, jak se píše v Pythonu a s Javou se ta lehkost nedá srovnat (a to ani na webovkách, máme web_publisher a do něj PSP, které je daleko lépe přizpůsobitelné). A když potřebuju něco výkonného, pořád mi přijde jednodušší napsat to v C++ (máme Boost, máme Qt, máme MFC, máme Intel TBB), které není tak za***ané syntaktickým cukrem a navíc to potom běží mnohokrát rychleji (o tom, že v Javě na rozdíl od Pythonu i C++ nelze pomocí RAII napsat zámek kritické sekce ani nemluvě). Java splnila svou úlohu ve své době (Python by bez ní zřejmě nikdy nevznikl), ale dnes mi přijde stejně jako C již jenom jako historický zvyk či pro specifické požadavky (bohužel zadrátovaný v některých ARM procesorech) než rozumná volba obecně používaného jazyka

Mno, nedivil bych se, kdyby i .NET samotný byl napadnutelný přes patenty na Javu. Není to taky jen „tak trochu upravená“ implementace Javy ?

hehe, no poptej se Kena Thompsona a Dennise Ritchieho, treba ani nevi, jak jsou ve skutecnosti bohati. Ale i oni pouzili v jazyku B operator *, to je teprve objev, takova myslenka, pouzit namisto × jen hvezdicku!

… uz se stalo :-) http://www.hackles.org/cgi-bin/archives.pl?request=315

No jestli se nepletu, tak C# vzniknul vlastně tak, že původně M$ vytvořilo vlastní implementaci Javy a SUNu se to nelíbilo (už si nepamatuji, kde jsem to čet a jak se to tenkrát řešilo). Nakonec M$ musel ustoupit a vytvořil si komplet vlastní „produkt“, který je Javě podobný. To co se teď děje okolo oracle a google mi to docela připomíná.

Sunu se M$ „Java“ nelibila, protoze se jednalo o typicky priklad strategie „embrace, extend, extinguish“: http://en.wikipedia.org/wiki/Embrace,_extend_and_extinguish#Examples


* Breaking Java's portability: The antitrust case's plaintiffs also accused Microsoft of using an „embrace and extend“ strategy with regard to the Java platform, which was designed explicitly with the goal of developing programs that could run on any operating system, be it Windows, Mac, or Linux. They claimed that, by omitting the Java Native Interface from its implementation and providing J/Direct for a similar purpose, Microsoft deliberately tied Windows Java programs to its platform, making them unusable on Linux and Mac systems. According to an internal communication, Microsoft sought to downplay Java's cross-platform capability and make it „just the latest, best way to write Windows applications.“[18] Microsoft paid Sun US$20 million in January 2001 to settle the resulting legal implications of their breach of contract.[19]

Ono s .NETem je situace trošku jiná než u Javy a to v tom, že MS si nechává .NET standardizovat.
Tj. můžete si koupit aktuální znění standardu a ten implementovat… Tam je asi problém jen v tom, že některý části standardizovaný nejsou (tj. jdou mimo standard) a těch by se do budoucna mohly problémy týkat (a taky myslím, že těch se týká ono prohlášení Microsoftu ohledně Mono).
Nicméně, to asi nic nemění na tom, že by pořád i ta standardizovaná verze mohla být krytá nějakými patenty na Javu co?

Bohužel jak nám soudy zase a znovu připomínájí, to že je něco standard neznamená, že patenty najednou neplatí. Doporučuji případ Rambus a patenty na všechny dnes běžně používané a standardizované DRAM nebo třeba CD a DVD média.

To že je nějaká patentovaná technologie součástí standardu neznamená že je volně zadarmo k dispozici. Jen je popsána a pro její použítí je třeba uzavřít příslušné licenční smlouvy a pokud obashují nějaké platby tak platit, platit a platit.
Naopak, snem každé technologické firmy je dostat co nejvíc svých tzv. „essential patents“ do používaných standardů – protože potom není cesty okolo…

Otázka je proč by to Microsoft dělal? Nejlepší implementaci C# a vývojových nástrojů bude mít vždy on a on nežije z toho, že mu lidi platí poplatky za používání jejich VM.
Z jejich strany by to nemělo žádný smysl. Peníze za licence by nevysoudili a jen by poškodili platformu. Microsoft ví, že víc C# vývojářů znamená víc vývojářů pro platformu Windows. Ty lidi kteří budou využívat Mono na Linuxu by stejně nikdy pro Windows neprogramovali a používali by jiný jazyk.
Naopak u Oracle je zcela jejich krok pochopitelný.

No ano, *teď* k tomu nemá valný důvod, ale kdyby si na Mono nějaká firma udělala byznys a začala se na něm napakovávat, nebo nedejbože konkurovat samotnému Microsoftu, dost možná byste se divil jak rychle mohou být sliby z minulosti zapomenuty…

A ako to je s OpenJDK? Aj im niečo hrozí?

Vše je nějak napadnutelné…

ono jde o to koho napadnout. Je jednodusi napadnout zalobou firmu nez komunitu co nema „ICO“

Zrovna o OpenJDK se stará tuším RedHat. Takže vozit by se po nich taky mohli.

Zajimalo by me, co je pravdy na tom, co se psalo ve zpravicce na abclinuxu:
http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/zlikviduje-oracle-svou-zalobou-android-a-softwarove-patenty-zaroven, kde se pise ze Oracle je proti softwarovym patentum a touto zalobou chce prinutit google, aby se s nim spojil ve snaze zrusit softwarove patenty?

V starsich verziach hry Civilization, ked bol nastaveny system vlady na demokraciu a nedala sa jednoducho vyhlasit protivnikovi vojna, bolo jedinou moznostou poslat pravnika, ktory skodil. Vyzera to tak, ze sa autori hry inspirovali realitou :-)

vzpomeňte na film „Piráti na vlnách“ … Nejde o to zda jsou piráti mimo zákon. Podstata je, že se někomu extrémní růst popularity Javy a tichý ale stejně prudký růst platformy založené na Linuxovém jádře nelíbí. A nyní jde o to, upravit a nebo vyložit stávající zákony tak, aby ten komu se to nelíbí prosadil to co chce prosadit. Přece nejsme naivní. Ve své podstatě nejde o to zda je či není ten či onen v nějakém právu. Jde o obchod a o peníze. A lidé by neměli soudit podle té či oné firmy ale dívat se na věci s odstupem. Když se dva přou, ještě to neznamená, že se ve skutečnosti nejedná o hru, jak zvítězit nad třetím zdánlivě nezůčastněným.

No dříve obchod a peníze byly motorem technologického pokroku, dnes soudních pří. Život developera v těch časech taky nebyl špatný, vytvořil nějakou add-on knihovnu a tu prodával ostatním za cca jeden měsíční plat. Pokud ročně prodal 100–1000 ks, založil firmu, a ta v tom pokračovala. Obor táhli ti, co prodávali aplikace a část zisku takto investovali do rozvoje technologie. Základní vývojové nástroje tehdy stály taky asi ten měsíční plat, PC bylo samozřejmě mnohem dražší, než dnes. Tento obchodní model fungoval.

nabitých → nabytých

Na každé velké firmě něco najdeš. Ale z pohledu domácího uživatele bych se bez Oraclu celkem obešel, zato produkty Googlu celkem využívám a nemám pocit, že by mě něco stály. Ukaž mi jediný produkt Oraclu před tím než koupil SUN který jsi používal. Databáze mají sice dobrý ale jinde než ve velký firmě je stejně neuživíš. Kdybych měl vybírat jestli mám radši Microsoft nebo Oracle tak nebudu vědět, ale spíš bych se přiklonil k Microsoftu. :o/ Samozřejmě bych asi mluvil jinak být Databázový specialista Oraclu. :oD

A predstav si ze jo. Rika si MS SQL :)

Používam MySQL, PostgreSQL a SQL Server 2008 a môžem povedať že nad SQL Serverom sa mi vyvýjali aplikácie najlepšie. Vymenujte teda nejaké konkrétne chyby aké produkt SQL Server obsahuje oproti ostaným databázam, lebo ja som si žiadne nevšimol. Vychádzate z nejakých konkrétnych skúseností alebo len trepete do vetra?

1. data zabiraji vice mista v novem ms sql nez v te predchozi 5 let stare edici – timpadem vetsi potreba io operaci – timpadem prodame lepsi diskova pole. Nestezujeme si. Naopak.
2. zda se ze zere vice pameti nez ten predchozi, to tak moc nevadi – pridame 4 GB a je to. na x86 se za pamet neplati.
3. je to pomalejsi pro nasi aplikaci nez ta asi o 5 let stara verze ms sql. Je taky pitomost oznacovat verze rokem, kdo si to ma porad pamatovat.
4. pri velkem loadu se to hangne
5. udrzba indexu je kurevska. musi se cas od casu dropnout a znovu vytvorit jinak je vykon v prdeli. Na 24/7 provoz to zjevne delane neni.
kdyz chce zakaznik ms sql, cena nasi prace je o 30% vyssi. Za blbost se plati. Cilem neni zakaznika oskubat ale naznacit mu at s tim svym hnojem jde laskave jinam.
Lidi z rational sw meli na konferenci taky hezky vyrazivo na stranu ms sql kdyz do nej museli portovat aplikaci. Dokonce si to dali i do dokumentace – bude vam to tam proste padat a neni to chybou naseho produktu. A tohleto jsou jedni z nejlepsich machru na delani SW pro vyvoj.

Jednou jsem instaloval CASE, který mohl mít repository v MS SQL nebo IBM DB2. V instalačním manuálu byl i doporučený výkon procesoru, operační paměť a vzorečky pro výpočet nutného diskového prostotu pro uložení repository. Na konci byla poznámka „pokud používáte DB2, stačí vám od všeho polovina“. A byla to pravda, běhali jsem to nad oběma databázemi.

No prave. Pak nabizejte reseni na DB2 LUW. Kdo by dobrovolne chtel vydelat polovinu. DB2 na z/OS to je zlaty dul ostatne jako vsechno na mainframech.
Premium platforma za premium cenu.

Ja sice uz dlhe roky nevyvijam, ale tiez by ma zaujimalo to more chyb v MS SQL.
Ked som v nom naposledy robil, tak to celkom slapalo.
Vo verzii 2000 bol nejaky problem s dedincnostou roli a podobne, ale aj to sme lahko poriesili custom funkciou.
Rad sa poucim zo skusenosti inych, mozno este niekedy nieco kodovat budem…

A mohli by ste sem uviesť aj nejaký konkrétny dôvod okrem už spomínanej multiplatformo­vosti? Ja keď mám možnosť výberu medzi viacerými databázami tak volím práve SQL Server robí sa mi pod nim najlepšie a najlepšie si rozumie s vývojovými nástrojmi MS.

Ako som uz uviedol nesporna vyhoda, je ze ziadna DB nema taku podporu prevencie straty a podporu zalohy a obnovy dat ako Oracle.
Je logicke, ze MS SQL si rozumie MS vyvojovymi nastrojmi najlepsie, bol by som sa divil, keby to bolo inak. Co musim kvitovat MS SQL, je ze BI je na lepsej urovni ako u Oracle (Oracle zpysnel a zaspal dobu a teraz sa snazi dobehnut vlak).
Vies blizzboz, moja skusenost hovori, ze mnoho developerov prakticky nepozna nic ine ako heap tabulky a btree indexy (cest vynimkam). A podla toho aj aplikacie vyzeraju a zvlast ked systemovu analyzu vykonava prave vyvojar.
Alebo pripad viazane premenne, kde samozrejme developerovi (pouzijem tvoje slova) sa najlepsie robi ked ich nemusi riesit, ale skalovatelnost ale i bezpecnost aplikacie je tym znacne degradovana.
Taktiez som videl naozaj len par situacii, ked developer robil naozaj dobre testy ci jeho query su naozaj optimalne, resp. budu optimalne aj ked tabulky budu v produkcnej prevadzke a budu obsahovat niekolko stotisic az milionov zaznamov. Fakt je ten, ze drviva vacsina vyvojarov na ktorych som za cca 13 rokov praxe narazil na teketo veci vobec nemysli.
A najhorsie je, ze prave takyto ludia maju tendenciu porovnavat jednotlive DB.
Tu sa dostavame k dalsiej prednosti Oracle, ktoru MS len tazko dohana a to je podpora ladenia SQL (alebo inak troubleshootingu vykonu, pretoze o ladeni mozme hovorit pokial aplikacia uz je nasadena v produkcnej prevadzke).
MS SQL ponuka naozaj okresane a dovolim si povedat pomerne nedostatocne time based statistiky, zatial co Oracle je v tomto na mile popredu. Skratka trasovanie v Oracle je na ovela vyssej urovni a da sa odtrasovat prakticky takmer vsetko. Ale to uz je tak trochu mimo misu bezneho vyvojara.
K poctu bugov. Priznam sa nevediem si statistiku, kolko bugov vyslo pre jednotlive DB. Ale viem s kolkymi a akymi bugmi som mal docinenenia v ramci produkcnej prevadzky na konkretnej DB. A na Oracle ich bolo za posledne 2 roky v mojom pripade ovela menej, ktore som musel riesit, pricom na DB sa rapidne nasadzuju nove veci aj aktualizacie, cize nejde o staticke a vonkoncom nie male DB. Aj keby ich bolo pre Oracle viacej, vysvetlenie by bolo pomerne jednoduche, pretoze mnoho bugov je vyslovene platform specific. Zatial co na MS tych moznosti „platform specific“ bugov je podstatne menej. A vo znacnej casti pripadoch platform specific bugov je aj vendor OS alebo nekorektna konfiguracia OS.
Spat k povodnemu topicu clanku, vobec sa nesnazim obhajovat Oracle, podla mojho nazoru tie mnozstva akvizicii, ktore za posledne 4–5 rokov urobil sa priamoumerne odrazilo na kvalite ich supportu a co je horsie aj ich vlastnych vyrobkov. A to co urobili s OpenSolarisom, kludne sa moze stat aj s MySQL. A rozhodne tieto kroky tvrdo odsudzujem. Larry „Bohem“ Ellison by najradsej zhltol cely IT trh a skor sa dal na preteky v globalizacii IT ako na posilnenie kvality.
Okrem ineho Microsoft a ani Oracle si nemaju co vycitat, vela veci, dodnes pouzivanych a zaroven podporujucich nove funkcionality v ich produktoch boli jednoducho skopirovane (povedane diplomaticky) od IBM.

No, pokud jste někdy poslal SMSku, tak jste produkty Oraclu pravděpodobně používal. 50% instalovaných SMSC ve světě je postavených nad databází Oracle.

Je k tomu niekde nejaka statistika?
Co pouziva tych ostatnych 50%?

Nepouzival jsem jediny produkt Oracle (vedome) a taky pouzivam jako soukroma osoba siroke portfolio google sluzeb, ale cim dal tim vic me z tohoto giganta jima hruza, proto to kopani do kouli :-).

Bez Oraclu by jste se jako domaci uzivatel neobesel, stejne jako bez IBM mainframu – jede na tom vetsina hodne dulezite svetove IT infrastruktury. Kdyby treba zmizelo IMS – 40 let stara db, tak by se svetovy obchod polozil. Naprosta vetsina svetovych transakci jede pres IMS. DB2 by dokazala Oracle nahradit kdyby se prepsali aplikace, ale za IMS zadna nahrada neni, mozna TPF ale s tim delat to je opravdu opruz.

Googlu je nutno přiznat minimálně to, že neimplementoval Javu a nikdy to prostředí tím názvem neoznačoval. Vždy oficiálně tvrdili, že to je pouze strojově převoditelné.
Což nemění nic na tom, že ty patenty jsou svinstvo no..

Package se jmenují stejně a tridy jsou z Javy. Ale na to jsem myslel, ze stačí opensource.
Dalvik ale rozhodně nijak napadnutelny není.

The Android SDK provides the tools and APIs necessary to begin developing applications on the Android platform using the Java programming language.
The VM is register-based, and runs classes compiled by a Java language compiler that have been transformed into the .dex format by the included „dx“ tool.
http://developer.android.com/guide/basics/what-is-android.html

Tyhle akce (přepis „legacy“ verze do jiného jazyka) probíhají zhruba takto:
1) Na základě různých indicií (produktivita práce atd.) se management rozhodne, že stávající codebase je již dost špatně udržovatelná a že v zájmu modernizace a ochrany business value se to přepíše, třeba z C do Javy. Všichni se dušují, že počítají s tím, že to bude velká investice.
2) Klíčová zápletka: na tento přepis se najme jiný tým, než který dělal původní verze. Důvody jsou různé: nedůvěra ve schopnosti „starých pardálů“ v novém technologickém frameworku (posílená i eventuálním odporem těchto lidí k novinkám), snaha dělat leapfrog a podobně.
3) To vede k okamžité ztrátě dost velkého know-how, protože staří se s novými bavit nebudou (proč by měli; někdy se to i explicitně nechce), takže nový tým podcení rozsah zadání. Tato ztráta know-how je někdy považována za prospěšnou („očistíme se od starého paradigmatu“).
4) V důsledku začne nový tým nestíhat, a to velmi. Některé termíny se posunout dají, nakonec se však vždy narazí na takové, jež posunout nelze.
5) Takže se provede oříznutí featur, některé prostě v nové verzi nebudou. V tomto ořezu vždy skončí i ladění na výkon, protože jeho důležitost pro zákazníka je všeobecně podceňována a protože to bývá zařazeno až na konec projektu. Dá se to dělat velmi dobře i v Javě (živím se tím), ale jak říkám, obvykle to (z obchodních důvodů) nemá prioritu.
Cesty inovace jsou někdy nevyzpytatelné.

… za využití svých nově nabitých technologií.
To koupyly zbrojofku?

COBOL jede jeste ve spouste velkych firmach(tel. operatori, banky, urady,…)

Pro upřesnění: bez Oracle db by jste si tu SMS ani neposlal. Provisioning běží na jaké databázi? Taky od oracle.

O2 ma NCR Teradadata …

migrace nasich klientu z mysql na postgresql, z virtualboxu asi na XEN a sbohem oracle, bylo nam s mysql celkem fajn, ale nebudeme riskovat. Napriklad VBox v nejnovejsich verzich trpi nestabilitou uz ted.

jediný vážný problém bude najít náhradu za OpenOffice

pravda, ale myslim ze alternativa se velmi brzo objevi.

Prijde mi to hodne podobne jako sveho casu Sun versus Microsoft. Tenkrat MS musel ustoupit, tak jsem zvedav, jak to dopadne ted.

http://blog.headius.com/2010/08/my-thoughts-on-oracle-v-google.html
* jednotlivé patenty jsou rozebírané v The Suit – většinou prý vypadají velkem směšně
* „If I were Google, I wouldn't be particularly worried about showing prior art for the patents in question or demonstrating how Android/Dalvik don't actually violate them. Some, like the "mixed mode“ patent, don't actually seem to apply at all.„
* Shrnuto v "It feels very much like a bunch of Sun engineers got together in a room with a bunch of lawyers and started digging for patents that Google might have violated without actually knowing much about Android or Dalvik to begin with.“
* „The most substantial patent listed here is the "mixed mode“ patent, and unless I'm wrong that one doesn't apply. The others are all variations on prior art, usually specialized for a Java runtime environment (and therefore with some question as to whether they can apply to a non-Java runtime environment that happens to have a translator from Java code). Having read through the suit and scanned the patents, I have to say I'm not particularly worried. But then again, I don't know what sort of magic David Boies and company might be able to pull off.„
* Na druhou stranu, autor několikrát zdůrazňuje "I am not a lawyer.“. Je jen vývojář v Javě. Vyvíjí JRuby a o JVM něco ví.

.. ale to je jen zbožný přání.
K tomu MS SQL, dělám na 05 a 08, no, podle mě se s tím pracuje celkem pohodlně, ale
1.) indexy umí jen b tree pokud vím, u prostorovejch věcí jen dlaždice, to je na houby
2.) ten TSQL je sto let za tim, co bylo sto let před vopicema, používání try/catch je téměř na nic, protože, nejde použít ve fcích a navíc nezachytává chybějící tabulku sloupec
takže:
try
begin

omluva, omylem entr, takže

try
begin
select * from neexistující_ta­bulka
end
catch
begin
print ‚leda hovno‘
 end

nebude fungovat
stejně tak nebude fungovat ve funkci

if select count(*) from information_sche­ma.tables where table_name = ‚xx‘
begin
select * from xx
end

vyhodí to chybu

mě celkem šmírácký manýry gůglu vaděj, ale orákl mě vadí víc

Proste nechapu kde je problem. Vzdyt Javu jako programovaci jazyk muze pouzivat kdokoliv a kdyz si nekdo udela prekladac/inter­pret, tak tim nic neporusi? Cele mi to prijde jako vychytraly krok Oraclu, jak vytvorit silny precedenc a potencialne tim ochranit svoje produkty.