Názory k článku
Otevřená grafická karta: nadějný prototyp

tohle vypada hodne dobre do budoucna. mit nejakej milionek, tak jim prispeju

Dokud AMD neuvolní ty ovladače jako open source nebo nedá k dispozici (ne pod NDA) alespoň specifikace ke svým kartám dostatečné k vytvoření nezávislých OS ovladačů, je pro tuto kartu jedinou konkurencí Intel.

Pokud se mysli copyright, staci dodat dokumentaci a prepise se to, pokud se mysli patent, s trochou stesti a spoluprace od AMD to pujde vyhodit mimo jadro a pripojit bezpecnym rozhrannim ...

Bozee, autor by mel aspon jednou navstivit mailing list nebo si precist neco o tom projektu, pripadne se zeptat nekoho kdo to sleduje (ci prispiva). Joseph Black je jen jednim z clenu "teamu" ale napad prislusi spis panu Millerovi. Uplne stejna chyba jak na The Inquirer, uplne typicky bulvarni styl a la Blesk :)

Koukam ze ani obsahove to nesedi, achjo, takze par bodu uvedu na spravnou miru:

- existuje prototyp HW, tj. osazena deska, coz ma do samotne graficke karty daleko. Proste ty dve FPGA jsou tam zatim prazdna.

- PCI vykonove staci, jinak pokud jste si vsimli, tak je tam 64bit PCIX a radic na karte by mel zvladnout i 66 MHz rezim, a to je hodne co se tyce propustnosti (je to 4x PCI)

- oddeleny cip neni z duvodu vymeny zbernice, ale kvuli vymene kodu v hlavnim FPGA, ktere v teto 2 cipove konfiguraci muze byt ucineno bez bordelu na PCI zbernici

- s AGP variantou se nepocita, dalsi verze bude PCIe 1x

- karta nepodporuje uvedene standardy, jen se s tim pocita. V soucasne dobe existuje jen par kodu ktere overi cinnost hw, neni to funkci grafika!

- pocet DVI vystupu jsou 2, ale zato jsou dual link (potrebne pro 30" s 2560x1600)

- "levne" ASIC muzou nabidnout max 1.5 - 2x vyssi vykon, budou levnejsi nez fpga a budou mit zmrazene features. To posledni se ocekava zejmena v komercnim svete

- na karte je priraveno misto pro aktivni chlazeni :)

- pametova propustnost je dostatecne velka, teda vetsi nez u uvednych starych karet. Odhad 20-30 FPS se odviji od faktu ze OGD1 by mohla kreslit 2x vic pixlu a ma 3x vetsi pametovou propustnost nez testovane karty


PS. Neni jiste ze cela karta bude opensource, nektere podstatne casti hw muzou byt na urcitou dobu utajeny (ze strategickych duvodu - HW nelze delat zdarma..) ale bude k dispozici plna specifikace funkcnosti/rozhrani pro uvedene "tajne" bloky (coz treba nv/ati nepublikuje) tak, aby se dali napsat opensource ovladace a podpora na kazde platforme.

ze sis dal tu praci a napsal jsi jak to vlastne je ;O)

Super prispevok :o) dakujem zan :o)...nooo popravde scasti aj za clanok ...bez neho by tento prispevok nevznikol ;o) takze sa ukazalo ze vsetko zle je predsa na nieco dobre :o)))

nevite neco o podpore DRM ? ;o)

nektere podstatne casti hw muzou byt na urcitou dobu utajeny (ze strategickych duvodu - HW nelze delat zdarma..)

A proc vlastne? Proc by mel byt software zadarmo (pardon, "otevreny"), ale u HW to neplati? Software se prece taky neda delat zdarma.

Obavam se, ze s timto pristupem se dockame noveho problemu, kdy ovladace budou kompletne open-source, ale nekterym vyvojarum jadra se prestane libit ze hardware obsahuje uzavrene casti, a misto proti binarnim modulum zacnou vystupovat proti uzavrenemu HW :-)

Hm, opravdu. Opravdu na psani softu potrebuju navrhovat vyrobni linku, opravdu na psani softu potrebuju investovat penize do kazdeho "if"-u a do kazdeho "for"-u ktery jsem zkusil dat do programu, opravdu musim u programu hlidat jestli kdyz mi pobezi for moc rychle, tak jestli mi do nej if co obsahuje nepromele diru a nevyleti z nej ven, opravdu je to neni tak, ze soft ktery obsahuje cca 1000 funkcnich komponent vyvine 15 lidi za par let bez pomoci, zatimco u obdobne strukturalne slozitych fyzickych (hw) komponent je to na urovni raketoplanu nebo a muze na tom delat tak mozna NASA nebo nejaka megakorporace... Software totiz neni hardware a tak pro nej plati proste uplne jine zakonitosti. Takze proto (protiargument k tomu co rikam je ale napriklad zde: http://www.opencollector.org/Whyfree/whyfree.html ).

Ano, to ze lidi budou chtit do budoucna vic a vic svobody muze pro nekoho predstavovat "problem." Pro me ne.

Ty fabriky Ti dokonce udělají i návrh.

Ale ne tak dobrý, jako si ho člověk může udělat sám. :-D

Aha a odkdy je hw jenom to co se da vyriznout na cnc nebo naleptat na tistak (uznavam, ze z prispevku neni az tolik jasne co vsechno hw myslim). Vyrabet hw (fyzicky existujici veci, predstav si treba auto, vrtacku, ...) je tezsi nez delat sw. Tecka. Drogam preju smrt a to hlavne tem legalnim, zkus psat tak abys nemusel trapnou a utocnou vetu "zjemnovat" smajlikem.

Covece, ty si to opravdu predstavujes jak raketoplan. I nvidia si nasmlouvava vyrobu cipu u externich firem.Dodas jim navrh a je to. A to, ze je ta karta zalozena na hradlovym poli je hlavne kvuli tomu, ze se v tom da nasimulovat cokoliv. S dostatecne velkym hradlovym polem si muzes vytvorit treba procesor Core2Duo, akorat rychlost bude mizerna. A jakmile to bude fungovat, nechas si vyrobit cip na zakazku, ktery bude mit identickou vnitrni logiku, akorat to uz nebude simulovano obecnymi hradly, ale vyrobi se to primo na miru - takze min tranzistoru, vetsi rychlost, min tepla atd.

Nikdo nevystupuje proti uzavrenemu HW a pro svobodne POUZITI nepotrebujes znat vyrobni detaily cipu, staci kdyz budes mit dokumentaci a to volnou, plnou a presnou - co se tyce chovani a bugu.

To proc se nezverejnuji navrhove data je kvuli tomu at to nejaci tamani neokopirujou 1:1 a nevydaji jako vlastni produkt. Kdyz budou mit dostupnou jen dokumentaci jako vsichni ostatni, tak budou muset alespon investovat neco do vyvoje (par mesicu, let).

Ucelem projektu neni vyrabet HW zdarma, ale mit HW, ktery ma dostatecne definovane chovani / specifikace, at je pouzitelny svobodne, bez limitu ze jaky OS nebo platforma se vyrobci libi.

Zjednodusene to ja vidim takto:

Ked si kupis hociaku hmotnu vec tak mas moznost zistit ako to pracuje - napr. rozoberes si motorku a nieco sa z toho naucis, kupis si chladnicku mozes ju rozlozit a zistit ako to funguje. Pri starsich modeloch bez software zistis asi vsetko. Ale nikdy sa nedozvies ako ho vyrobili a aky bol vyrobny postup sa mozes len domnievat.

O tom istom je opensource SW, mozes si ho rozobrat a poskladat sam. Upravit ako chces (v HW napr autotuning :) a mozes si zistit vsetko o tom softe. Ale takisto ako pri HW sa pravdepodobne nedozvies ze ako sa to vyrobilo - ci mal autor na stole 100knih o softe a kazdych 5min sa hrabal v manualoch, odkial cerpal napady na urcity kod, co ho k tomu inspirovalo, na com, v com a ako to pisal sa tiez nedozvies (resp. niektore veci mozno autor napise dakde do credits ale to je skor offtopic ako sucast softu).

Ale ked je software uzavrety ako napr. Win tak sa da povedat ze vam odobrali moznost ktoru malo ludstvo odjakziva - zistit AKO TO FUNGUJE (opakujem - nie ako sa vyraba, aj o pyramidach si mozeme zistit kvantum veci, mozeme poznat kazdy ich milimeter ale aj tak stale nevieme ako sa postavili) a vlastne mate macku vo vreci aj napriklad receptura cocacoly je tajna, ale ked si ju kupite mozete zistit z coho je ci uz pomocou laboratornych skusok, alebo prosto precitanim zlozenia, ale opat sa nedozviete ako sa to vyrobilo.

A vlastne pri uplne uzavretom HW sa jednoducho dozviete velmi narocnymi metodami podstatu fungovania cisto hardwaru (+ a - 1 a 0 prenos z bodu A do bodu B) ale nemozete sa vdaka uzatvorenemu softu dozvediet o tom ako pracuje softwarovo (ako tie jednotky a nuly presuva z bodu A do bodu B)

Dufam ze ak si toto precitate podobnost medzi SW a HW najdete.

"HW nelze delat zadarmo" - az na to, ze Twibright Labs delaji zadarmo Ronju (zadarmo ve smyslu ze si muzes stahnout kompletni instrukce jak Ronju postavit z bezne dostupnych soucastek): http://ronja.twibright.com

Samozrejme ze HW nejde delat zadarmo. I kdyby jsme meli kvalitni nanotechnologii ktera je schopna podle software plne automaticky stavet komplet karty, tak musis dodat material. Ovsem uz dnes pro elektroniku (resp. alespon chipy) plati, ze cena te vyroby je o nekolik radu mensi nez cena hotoveho produktu s proprietarnim navrhem (logicky - platis vyvoj).

Jestli tam je skutecne PCI-X, tak by me zajimalo, kdo si to asi zapoji. Pokud vim, tak normalni desky pro PC PCI-X nemaji, pouziva se to treba na serverech. Ale server moc lidi mit doma asi nebude...

Jde to pripojit do normalniho PCI slotu pokud ti neprekazi nejake soucastky za slotem (u me napr. vsechny 3 pci maji jeste misto, takze np)

Trochu nerozumim tomu proc je iface PCI-X ? Protoze zadna deska ( o ktere vim) pro HOME USERs nema PCI-X sloty. Bud to bylo AGP nebo dneska PCIe. PCI-X maji pouze serverove desky, ovsem ktery user si stavi home pc na serverove desce, a naopak ktery server potrebuje 3d grafiku (vyjma specialnich WS treba na CAD) ?
Prepokladam ze pokud se ta karta dostane na trh tak bude s nejvetsi pravdepodobnosti PCIe, jinak asi nema sanci na uspech (masovy nakup). Jinak samozrejme projektu fandim.

At je to jak chce, tohle jsem necekal. Vedel jsem, ze snaha o OS grafiku je a od chvile co jsem se o ni dozvedel jsem jim v duchu stale drzel palce a doufal, ze tise nezaniknou. Ale dosli az takhle daleko a ze pujdou jeste dal je pro skoro sok. Meli by zkusit poradat celosvetovou sbirku na vyvoj. Urcite bych pridal aspon par set.

Nechci moc rypat, ale prozatim maji za sebou tu jednodussi cast: plosnak s "prazdnymi" FPGAcky, pameti a D/A prevodnikem. V minulosti jsem delal na necem podobnem (grabovaci karta - vlastne opacna funkce nez grafika), a ten zbytek, tj. vlastni funkcnost napalena do FPGA da tvurcum jeste zabrat. Doufam, ze zvladnou naemulovat aspon VGAcko, kdyz uz ne plne 3D.

Jinak PCI je v tomto ohledu dobra volba. Proste se ta gfx karta soupne do pocitace vedle stavajici AGP a muze se ladit. Ono totiz bez nvRam se jaksi ten Xilinx sam nespusti a tak se vlastne nerozjel ani BIOS.

VGAčko je ještě složitější než 3D :)

BTW. ten xilinx se taky programuje proprietárním ne-free programem :-( Nebo je už nějaký free xilinx?

Neco na tom je :-) Minimalne proto, ze nikdo presne nerika, jak ma 3D fungovat a spousta veci se da osetrit SW v ovladacich. Ale pokud nebude fungovat HW emulace VGAcka (aspon na te urovni, co zvladaji dnesni karty, tj. skoro 100%), tak pocitac s OS GFX ani nenabootuje :-(

Jo, ale co kdyz budes potrebovat neco nastavit v Biosu? To je ten samy problem jako mit jen USB klavesnici a bios bez podpory usb-legacy.. taky prd nastavis :)

Meleme tady, ze pokud dana karta nebude VGA kompatibilni, tak s ni nebude umet pracovat PC BIOS. O konfiguraci hradel pro FPGA zde nebyla ani zminka.

Hmm, nejak si to nedovedu predstavit v praxi. Takze si poridim skvelou OS gfx kartu, potom jeste jednu closed-source grafickou kartu, abych mohl v BIOSu vypnout inicializaci grafiky (takze 90% lidi na tomto odpadne). Potom si sezenu Linux s podporou framebufferu na OS GFX, nainstaluju a nastavim na OS GFX (odpadne zbylych 90% lidi). Koupenou closed-source grafickou kartu vyhodim, nasadim OS gfx kartu a rebootuju. Nesmi se stat zadna chyba (treba omylem boot z CD, o multibootovacich manazerech ani nemluve), protoze nic neni videt, az v tom okamziku, kdy jadro nainicializuje framebuffer.

No v kazdem pripade to bude revoluce, pac od doby VGAcek si zadny vyrobce netroufl prijit s grafickou kartou, ktera by VGA neemulovala.

A to je takovy problem prifarit druhou seriovou eprom za 30kc kde bude kod FPGA pro VGA mody ? sila tohodle je prave v tom ze to dokaze simulovat kde co, dokazu si predstavit ze to bude huste "zneuzito" i pri tvorbe-emulaci vlastne plne simulaci grafickych sybsystemu historickych pocitacu a u tech jednodussich (8/16 bit) si dokazu predstavit ze nekdo napise simulaci kompletniho pocitace, zvlastne u tech u kterych je znamo kompletni obvodove zapojeni desky a vsech chipu. To pak bude jine kafe nez SW emulace.

Takze si taky myslis ze tu HW emulaci VGA na FPGA budou muset napsat ...

Teoreticky staci textovy mod, stejne je VGA dobre zdokumentovane = cista otrocina to nasimulovat akorat netusim jak to muze byt s patenty, plati jeste ?.

Na dlouhe zimni vecery http://www.volny.cz/ekrakonos/vga1/cz_vga1.htm

Prave ze teoreticky textovy mod nestaci. Vlastne uz si ani nevzpominam, ktery pocitac nabiha v ciste textovem rezimu, vetsinou na me bud vybafne firemni logo (Dell, HP apod., IBM ma v tomto vyhodu, jeji logo vypada dobre i v textaku) nebo logo EPA. Taky nektere BIOSy jedou v grafickem rezimu. A to nepocitam boot managery, dneska aby clovek Lilo pohledal, spis je to graficky okrasleny Grub.

Nerikam, ze tam VGAcko nepujde nacpat, ale dokud tam nebude (a je to hnusna prace), tak se o teto karte nema cenu bavit.

Osobne jsem v nejblizsi dobe zvedavy na to IDcko, aby se neopakovala situace s ryznymi taiwanskymi mrcho-kartami, ktere se na PCI hadaly.

Jak Grub, tak Lilo mohou podle konfigurace bezet v textovem nebo grafickem modu a bez loga by se dalo obejit. Problemem jsou ty graficke BIOSy. Az na to, ze IMHO je textovy mod slozitejsi nez graficky ...

Ale HW problem to v zadnym pripade neni, ostatne tu seriovou nvRAM tam musi tak jako tak mit, uz jenom proto, aby spravne nakonfigurovali PCI registry :-) [jinak tu kartu PNP BIOS nenajde, ted me vlastne napada, ze si musi nechat zaregistrovat jednoznacne ID, to nejde jak u nasich "soukromych" karet, kde byla ID=0x1234 :-)]. Vlastne ta navrhovana OS GFX karta je veskrze strasne jednoducha vec, to vam navrhne i student vyssich rocniku vhodnych technickych vysokych skol - cip pro komunikaci s PCI, FPGAcko, DRAM, D/A prevodniky, koncove zesilovace (ty tam snad ani nemaji).

Horsi je to se SW, tj. prave s tou emulaci VGAcka. Tady se tvurci hodne zapoti.

Je to už nějaký ten pátek, co jsem o Xilinx-ech psal diplomku, ale pokud mě paměť neklame, je (resp. bylo) v jejich specifikaci asi toto :


Žádná konfigurace se neukládá, veškeré vnitřní nastavení je v buňkách RAM. Aby mohl čip vůbec fungovat, jsou v něm pomocné obvody, které do něj po resetu konfiguraci natáhnou (ze sériové EPROM).

Znie to kacirsky ale ak bude karta pouzitelna v MS. Teda ak bude ovladac aj pre Windows maju vyhrane. Tato karta si potom najde vela fanusikov a teda bude mat lahku cestu v Linuxe.

Nieco ako vitazne tazenie OpenOffice.
Taktiez drzim palce. Ach jaj keby som mal trochu cas urcite by som sa na tie zdrojaky pozrel.

Mne sa paci predstava, ze si napriklad pustim prehravac videa a ten si do karty nahra "hw" codec :).

Kto by to kupoval? Keď niekomu nezáleží na výkone tak si vystačí s integerovaným riešením. A ostatní si pôjdu kúpiť poriadnu kartu s podporou DX10.

To si koupi leda tak nejaky ideologicti nadsenci - nedokazu si predstavit, ze bych si to za nejakou premrstenou cenu koupil a pak se snazil zjistit jak naprogramovat Xilinx na svem OpenBSD, kde nefunguje ani wine.

No, tak k programovani logickych poli (nebo spis eprom, ktery se pouzivaji na uchovani bitstramu pro fpga) nepotrebujes Wine, dokonce ani Webpack od Xilinxu (mimochodem, ten si muzes stahnout jako nativni Linuxovou aplikaci, instaluje se a bezi celkem bez problemu, ackoliv uznavam, ze je to ponekud monstrum), staci ti JTAG programator, kterych je celkem dost a to i pro Linux (treba OpenOCD). Ale dokazu si predstavit, ze se to bude tak, ze jedinkrat JTAGem naprogramujes tu Lattice (ta slouzi k rizeni komunikace pres PCI a ma epromu v sobe) a pak budes uz programovat toho spartana primo po PCI busu nejakou utilitkou, kterou si autori napisi.


A jak nekde dal pises, ze by meli vyrobit rovnou cip, tak to je pekna kravina. Neco takovyho jako grafickej akcelerator nenavrhnes tak, ze to cely napises a nasimulujes na PC a pak za tezky prachy nechas vyrobit cip, ktery na poprve bude fungovat. To je mozny u jednodussich veci, ale ne u tohoto. Su presvedcenej, ze Nvidia a ATI maji ve svych laboratorich neco velmi podobnyho, na cem delaji prvotni vyvoj.

Ne ze bych s tebou v zasade nesouhlasil, ale to jen par drobnosti na okraj.

Ja bych si to kupodivu rad koupil - tedy tu variantu s FPGA. Na hrani. Mozna bych to nakonec ani nepouzival jako grafickou kartu. Kupovat si variantu se zakaznickym obvodem mi s o hledem na vykon prijde bezduvodne. Ostatne i ty binarni ovladace od ATI/nv nepouzivame kvuli tomu, ze by byly nutne, ale proto, abychom vymackli z toho HW maximum.

Taky bych si hrozne rad koupil nejake to FPGA na hrani. Nicmene, i s tim zakaznickym obvodem to ma smysl, protoze ten bude rychlejsi nez FPGA a muze tim presahnout hranici "dostatecne pro bezne pouziti". Ono treba ja binarni ovladace od nv nepouzivam proto, abych vymacknul z HW maximum (i kdyz je to prijemny bonus), ale proto abych z nej vymacknul minimalni 3D akceleraci nutnou pro openGL. SW openGL je totiz nechutne pomale - hry napsane "normalne", bez 3D, bezi vyrazne rychleji nez openGL hry bez akcelerace.

Na nějaké stupidní DirectX ti kašlu, mně stačí bohatě OpenGL.

Tobe mozna staci, ale treba nebude stacit vyrobcum her, ktere si budes chtit zahrat...

"Tobe mozna staci, ale treba nebude stacit vyrobcum her, ktere si budes chtit zahrat..."

nebude stacit vyrobcom hier? prosim upresnit. Tak torchu sa tym zaoberam, kedze som tiez vyrobca hier, aj ked nemam za sebou hl2 :)

Treba vyrobcum mych oblibenych her bohate stacila VGA ;-)

Výrobcům mých oblíbených her stačil VIC II v C64 :-)

Nový výkonný počítač už mám půl roku a Direct3D na grafice nikdy neběželo, a přece hry v Direct3D hraju...

Tady je cílem vytvořit svobodnou kartu, tak proč fo toho hergot cpát nějaký proprietární M$ krám, který je nekompatibilní s každou předcházející verzí.

Treba tohle muze byt duvod proc mit GPL grafiku?
http://www.abclinuxu.cz/blog/Robert/2006/12/27/163041

no keby spravilo zopar nadsencov na kolene kartu na urovni dnesnych grafik, tak ba mieste Nvidie a ATI by som sa asi zamyslel a vyhadzal celu vyvojarsku diviziu.....
spravit taku kartu stoji dost velmi vela penazi a mozgu a casu

a) este to nie je hotove
b) komercne produkty musia ist von z tovarne za 6 az 18 mesiacov, toto bude trvat podstatne dlhsie

Tym nechcem povedat ze su ti ludia slabi, myslim ze musia byt nadpriemerne dobri ak nie priamo spickovi. A drzim palce nech to dotiahnu do konca.

Klid, to nebude na urovni dnesnich grafik, bude to o par let pozadu ... a s pevnymi technickymi moznostmi plati, ze vymacknout poslednich 10% vykonu da mozna i 50% prace.

Nazývat komerční software obecně balastem je více než frivolní. Většina lidí si to naopak myslí o open source, protože ten se právě tvoří pytlíkováním a experimenty...

(Binarni) blob je vseobecne prijate oznaceni pro kupku neceho, co bezi v jadre, v ringu 0, a co neproslo jakymkoli auditem, at kvuli bezpecnosti nebo "jenom" kvuli stabilite.
Takze je tady problem jenom s tvoji termitologii, ty frivolni pytlikovani. :)

Odborníku!
Pokud vím, tak BLOB znamená Binary Large OBject. Tedy balík nul a jedniček, kterým se systém nezabývá jenžto netuší co reprezentuje.

„Binary Large OBject“ je databázový backronym, tuplovaný odborníku. ;-)

Prosím, ujasněte si terminologii. Proprietární software a komerční software jsou dva různé pojmy.

většina kterých lidí? :)

Pokud jsi přesvědčen, že většina lidí stojí za linuxem, tak doporučuji někdy vyjít z klubovny skautíků.

Vetsina lidi nestoji vubec nikde, pouziva to co se jednou naucili a o system co jim to zprostredkovava nevi vubec nic. Vetsina lidi si o tom jak probiha vyvoj softu katedrala -x- trziste nedela o moc vic nazory nez jak probiha pestovani rostlin slunce -x- halogenka, je jim to jedno a nemaji duvod se o to starat. Vetsina lidi si o tom proste nemysli nic.

Pak je tu spousta lidi, co o softu vi taky prd, dokaze napsat kokotinu, jakoze programy o statisicich radkach co funguji, tak jak se po nich chtelo mohly vzniknout nejakym lepenim a pytlikovanim. Nevi, ze proprietarni neni komercni... Vi prd, ale bavi se tim, ze pleveli diskuze na netu spoustou svych "mouder" a vyvolavaji flamewars. Nejlepsi je posilat je tam kam patri, tj na zive.

Nesmysl. Autor hovoří o komerčním software, o ovladačích společnosti NVidia. Pro autora je, zcela nepochybně, jediným měřítkem pro pojem balast absence zdrojových souborů, které by si mohl vykrást, protože je to pro něj zřejmně jednodušší než reverse engineering.

Výborným příkladem balastu je obsah tohoto článku týkající se grafické "lego" karty a to jak z pohledu hardware, tak software. A takovéto grafické karty jistě není třeba nic skrývat. Jediné pozitivum v tomto projektu vidím v tom, že se hoši seznámili s amatérským návrhem grafického adeptéru, pro který však nevidím praktické využití. Možná další pozitivní věcí je to, že se autoři nevydali cestou vykrádání cizího software - jak je při vývoji open source sw pravidlem viz. Mono, Wine apod.

Bych si dovolil trochu kritiky.

Jsou ke karte dostupne zdrojaky (editovatelne soubory pro navrhovy program)? Posledne tusim ze nebyly.

Pak taky tusim ze to je navrhovany v komercnim programu za big $$$ cink-cink cash-money! - tedy neco jako free software aplikace napsana v programovacim jazyku ktery je dostupny jen za licenci - rekneme v Delphi?

A samozrejme to pouziva Xilinx - to rozhodne neni otevreny hardware. K tomu by nejdriv museli ten Xilinx (nebo Lattice nebo co tam maj) reverseengineerovat a napsat si vlastni kompilator, a ne tu multigigabajtovou windows-klik aplikaci kterou Xilinx nabizi. Jednou jsem se to pokousel nainstalovat pod wine v Linuxu a zazitek skutecne otresny.

Ja bych to oznacil spis za "komercni grafarnu postavenou na FPGA ke ktere je free software firmware, a nikdo od toho jeste nevidel bezici vzorek".

Jestli neni free alternativa ke Xilinxu (jako ze neni), nikdo jim nebranil v tom pustit GNU Electric a navrhnout opravdovej cip. Kdyz studenti na vysokych skolach si muzou nechavat vyrabet opravdovy cip tak bych rek ze oni by to mohli taky zvladnout.

Taky si dokazu zive predstavit ze by tohle bylo navrzeny v gEDA - vyvojar by nesmel byt liny si tam featury co tam chybeji (vlnovody apod.) dopocitat manualne. Kdyz se to tak delalo cele desitky let, tak to muzou delat tak i dneska.

Tahle kritika se mi příliš nelíbí... Balík gEDA rozhodně nestačí na návrh PCB takového formátu, na to je potřeba skutečně profesionální software. Až bude gEDA schopen bez problémů routovat diferenciální signály a to ještě stejné délky pro všechny vývody (tohle je potřeba u DDR pamětí), korektně udělat fanout u BGA pouzdra, udělat analýzu přeslechů digitálních signálů mezi ssebou apod. tak prosím. Eagle Vám na to asi také sotva postačí. gEDA stačí na velice malé projekty nejlépe standartních roztečí. Zkuste v tom zkombinovat pár součástek s metrickými roztečemi vývodů a pár s imperiálními a uvidíte sám. Ačkoliv používám LiNUX kde to jde, u návrhů těchto desek to nejde.

Kde to ovšem jde je u onoho Vámi zmiňovaného multigigabajtového megabalíku. OGD-1 byla dělána s čipem který je podporován free verzí Xilinx ISE, tudíž nástroj pro programování je zdarma ke stažení na webu Xilinx. A teď to překvapení - ISE i ve free verzi WebPack je dostupný pro Windows, Linux a Solaris. Nač tedy wine, to nechápu. Verze 2 - GNU apliakce pro tvorbu bitstreamu pro FPGA Xilinx bych chtěl také vidět, protože naprogramovat syntézu do RTL, mapper, router a bitstream generátor pro FPGA je skutečný oříšek, a ta ohavná aplikace od Xilinxu je tak velká hlavně proto, protože obsahuje definice pro syntetizér, mapper a router pro všechny podporované obvody. Samotné programy a podpůrné knihovny tolik nezaberou, ačkoliv také nejsou nejmenší protože přeci jen něco musí umět. A není to jen o tom dostat z HDL jazyka bitstream - jde o to to udělat co nejefektivněji vzhledem k počtu využitých prostředků FPGA tak také vzhledem k rychlosti návrhu uvnitř (to je hlavně na kvalitním place & routeru). Ne nadarmo jsou firmy které vytvářejí pouze tyto specializované aplikace (Synplicity apod.).

Celkem se mi zdá že kritizujete oblast o které zhola nic nevíte. Na FPGA Xilinx není potřeba provádět prakticky žádný reversní engeneering, v datasheetu obvodu jsou všechny potřebné informace o vnitřní struktuře čipu (složení CLB, IOB, JTAG portů apod.) a v dalších dokumentech je popsán protokol pro JTAG pro programování tohoto čipu pomocí XSVF formátu. Už jen z tohoto důvodu je výroba i OpenSource FPGA jak plácání do větru vzhledem k použité technologii a ceně těchto obvodů.

Ad věta "featury co tam chybějí (vlnovody apod.)" bez komentáře, celý gEDA by se musel pro návrh takovéhle desky o x tisíc procent vylepšit. Ona parafráze na vlnovody - mikrovlnná technika ve formě vlnovodů je vzhledem k existenci spousty klasicky odvozených i empirických vztahů asi jedinou oblastí kde se toto dá počítat ručně (a to i složitější prvky jako izolátory, cirkulátory, atenuátory apod.). V mikropáskové technice už je daleko lepší využít software pro návrh planárních mikrovlnných obvodů.

Uplne souhlasim.. jo a dival jsem se na tu ronju, Clocku, kdy predstavis svoje 1-chip reseni na 100Mbps? ;)

Popravde se mi nelibi ten bordel se soucastkama v plechove krabici - nevidim duvod proc to nerealizovat v smd, 0805 nebo 0603 technologii (a hlavne nejaky low voltage.. at neni treba to silene stineni).. aha.. neni v cem navrhnout tistak, tak to jo :)

btw. a proc se toho nechytis ty?

Uz z principu je tohle mrtvy projekt a je to skoda. Pro vyvoj je treba cas a prostredky, tedy penize. Ty budou, jen kdyz se bude prodavat vyrobek nebo bude trvat pujcka nebo dotace. A tim to konci, protoze tahle karta neni konkurence pro zavedene firmy. Vzpomente, kde je Trident, 3dfx a podobne. A to byly zavedeni velikani. Skoda.

Souhlasim. Je to hezky sen, ale nikam to nepovede.
I kdyby se nakrasne podarilo dokoncit vyvoj (jakoze i to je obrovsky problem - jen uvazte naklady na vyvoj takove veci - vyroba prototypu, dukladne testovani,...), nebude nikdo, kdo by to vyrabel. A i kdyby se nasel vyrobce, bude to tak drahe, ze to skoro nikdo nekoupi.
V oblasti hardwaru Open Source bohuzel nefunguje - uz z principu.

Takto vzdy zacinaji nejomylnejsi vyroky storocia ;)))

Existuje řada uživatelů, kterým jednoduše proprietární „balast” v jinak svobodném jádře dost podstatně vadí.

Ideologických idiotů je nepochybně hodně :(