Názory k článku Otevření 602SQL Serveru: s křížkem po funuse

  • 5. 10. 2007 7:28

    anonymní
    Teda tohle je pekne dojebavajici clanek, ja pracovat ve fy 602 tak si po precteni hosim maslu, nebo oprznim sekretarku.
  • 6. 10. 2007 12:22

    Franta Kučera
    Přijde mi to jako házení perel sviním - někdo zveřejní svůj kód pod svobodnou licencí a jako odpověď mu přijde takhle zdrcující článek. Neříkám, že by Root měl být nekritický ke všem, kdo vydají kdejaký kód pod GPL, ale chtělo by to trochu úcty. Sice se tam píše "přišlo pozdě," ale já tam cítím takové to "pičo". Prostě už od začátku z toho článku vyzařuje "602 je sračka" a to se mi vůbec nelíbí.
  • 6. 10. 2007 13:20

    MichaL (neregistrovaný)
    Od 602 mam zkusenosti predevsim s Mail602. Po nekolika letech spravovani tohoto bastlu musim rict, ze i ja jsem citil pri kazdem kliku nejake to "pico".
    Tehdy jsem vlastne dobre pochopil, co znamena prirovnani , ze "neco je drahe i zadarmo". A to musim podotknout, ze Mail602 teda zadarmo fakt nebyl.

    Naprosto stupidni koncept, miziva podpora u 602, spousta bugu a nekompatibilita. Asi tak bych to shrnul.

    Od te doby na 602 vzpominam pouze na jako na firmu, ktera kdysi zemrela. Pro me navzdy. I zadarmo. Budiz jim zeme lehka.
  • 6. 10. 2007 18:20

    Franta Kučera
    To je klidně možné, nemám tolik zkušeností s výrobky 602, abych se mohl zastávat jejich kvality. Nicméně ten článek je hodně neprofesionální a spíš to ani není článek, jako hybrid článku úvahy a blogového zápisku. Rozhodně nenapadám fakta z toho článku, ale vadí mi jeho forma, resp. to, že se jím od začátku line autorova averze až nenávist k 602SQL (nebo možná celé firmě 602).
  • 6. 10. 2007 19:05

    Miloslav Ponkrác
    Ač s Vámi nemohu souhlasit na 100% ohledně novinařiny autora, naprosto se podepisuji pod to, že článek přímo čiší tím, že autor chce kopat do 602. Také mi to bylo značně nepříjemné, když jsem to četl.
  • 7. 10. 2007 10:10

    Pavel Stěhule
    Opak je pravdou. Ještě jsem se snažil na 602SQL nalézt něco pozitivního, a snad i něco našel (něco málo). To, že 602 je česká firma by nemělo znamenat, že všichni budou nekriticky oslavovat její produkty, v duchu .. není to žádná sláva, ale je to naše. Jinak ten článek je o tom, že v 602 zazdili relativně dobrý produkt, což je pravda, tak není divu, že je k 602 kritický. Dost možná, že nějaká kritika měla přijít o několik let dříve, a v 602 by se snad probudili a postavili na zem.
  • 7. 10. 2007 15:23

    Miloslav Ponkrác
    Ano, prostě jste nenašel nic na webu 602, s vedením 602 jste se nedohodl a tak jste to zpucoval.
  • 7. 10. 2007 16:10

    Pavel Stěhule
    Proč bych měl jednat s vedením 602? Nevšiml jsem si, že by v LGPL byla klauzule zakazující hodnocení a testování produktu.
  • 7. 10. 2007 22:19

    Miloslav Ponkrác
    Říká Vám někdo, že byste měl jednat s vedením 602? Já to rozhodně nebyl.
  • 23. 12. 2008 22:16

    Vector (neregistrovaný)
    Ted sem mel tu hruzu presunout na jiny server. Muze mi nekdo vysvetlit, co je to za silenou stupiditu ? cca 75useru a skoro tri miliony souboru!! Jen kdyz ten stary server nacte seznam souboru, tak se zaswapuje a ma tendenci umrit. Ktery bezmozek tohle vubec navrhoval?
  • 5. 10. 2007 8:14

    Martin Soukup (neregistrovaný)
    602 je divná firma. Divím se, že ještě funguje.

    Jejich poslední úspěšný produkt je t602, kterou měl každý. Stejně by mě zajímalo, kolik licencí prodali :) Ale to už je prehistorie.

    Od té doby jsou mimo. Skoro bych je přirovnal k Borlandu. V jednu dobu téměř monopolní firma se skvělými produkty, za chvíli mrtvá skořápka, jedoucí ze setrvačnosti. Je to ale šance, že ani monopol Microsoftu nebude trvat věčně.
  • 5. 10. 2007 8:44

    mys elf (neregistrovaný)
    602 je podle všeho od začátku řízená počítačovými nadšenci, podfinancovaná a svázaná s lokálním prostředím. To nejsou moc dobrá východiska. Na druhou stranu vzhledem k místu a času vzniku firmy to je poměrně logické, ne?

    Borland (kromě manažerských podivností typu přejmenování na Inprise atd.) doplatil na dravost Microsoftu, který soustavně likviduje konkurenci. Doba, kdy existovalo místo pro více rovnocenných konkurentů, skončila někdy v polovině 90. let. Tento problém postihl zčásti i 602, ale to je (při vší úctě) přeci jenom trochu nižší liga.
  • 5. 10. 2007 9:50

    bez přezdívky
    Borland se zlikvidoval sám tím, že vždycky slavně uvede nějaký produkt, aby ho po 1 až třech releasech zase bez náhrady zlikvidoval. Jsem opravdu zvědavej, jak dlouho jim vydrží Delphi for PHP nebo 3rdRail.
  • 5. 10. 2007 20:26

    mys elf (neregistrovaný)
    Musím se přiznat, že ty novější aktivity už moc nesleduju. Pascal nemám moc rád a Delphi mě minulo, kdysi jsem si koupil ve slevě mnohakilový Borland C++ 3.0 a v práci jsem zažil ještě čtyřkovou řadu a začátek pětkové. Pak už mě tato firma přestávala zajímat - doma jsem přešel na Linux a v další firmě jsme měli Visual C++. Delphi for PHP zní bizarně, ale možná by to mohla být cesta, s 3rdRail, pokud to dobře spočítají, by taky prodělat nemuseli. No, uvidíme.
  • 5. 10. 2007 15:04

    Miloslav Ponkrác
    Borland se zlikvidoval sám a já sám jsem od něho zdrhal už v době jeho největší slávy, neboť jeho produkty byly a jsou značně chybové - a připadal jsem si jako betatestech jejich prostředí. Borland byl príma, ale jakmile jste se rozhodli ho využívat na 100% a využívali naplno jeho produkt, tak se na vás sesypalo spousta chyb.

    Jinak Borland doplatil na to, že si programoval všechno sám. Nechápu, proč si třeba programoval vlastní kompilátor se vším všudy - když to je velmi nákladná věc, proč prostě nedal do svých produktů třeba gcc kompilátor. Přitom kompilátor Borlandu byl chybový až hrůza a kód, který z něho lezl byl suverénně nejpomalejší ze všech kompilátorů a na zvracení.

    Dále Borland vymyslel spoustu objektových knihoven, některé z nich dost dobré (třeba TurboVision), ale problém byl v tom, že velice rychle je také stahoval a končil, takže jakmile jste nějakou začali používat, tak za chvíli byl ukončen vývoj. Namátkou vzpomínám classlib, owl (object window library), a další.

    Dále jeho produkty jsou velmi drahé, a Borland ani nezáplatoval chyby ve svých produktech, nebo jen opravdu mizivě.

    Dále Borland měl obrovskou šíři produktů a technologií - takže dělal všechno a to ho vyčerpávalo - třeba jen v posledních letech Pascal, C++, C#, Javu. Předtím navíc třeba Prolog, atd..

    Borland také vyvinul (vlastně koupil) databázi Interbase, ze kterého zveřejněním zdrojových kódů vznikl Firebird.

    Prostě byl příliš malý na to, aby měl stejnou taktiku jako Microsoft, to jest uděláme si sami naprosto všechno a nic nepřevezmeme. Dokonce Borland už by byl řadu let mrtvý, kdyby do něj Microsoft nenalil obrovskou spoustu miliónů dolarů před pár lety a nevzkřísil ho tak z mrtvých.
  • 5. 10. 2007 16:38

    Mikuláš Patočka (neregistrovaný)
    Tak by mě zajímalo --- kolik těch větví Turbo Vision vlastně bylo? Co si pamatuji, tak většina Borlandích nástrojů měla prostředí, které vypadalo podobně, ale chovalo se trochu jinak (např. Turbo Pascal umožňoval posunovat kraje okna mimo obrazovku, Turbo C ne, Turbo Debuggger při posouvání zobrazoval jen rámeček, který navíc přeblikával, a navíc umožňoval minimalizování okna) --- vypadá to, jako by si do každého svého programu psali vlastní rozhraní, co vypadá jako Turbo Vision.
  • 5. 10. 2007 16:56

    Miloslav Ponkrác
    Byly jen jedny TurboVision. Uvědomte si, že TurboVision nevznikly na začátku Borlandu, ale po nějakém čase - jako prezentace objektových dovedností jeho Pascalu. Turbo C vyšlo v době, kdy TurboVision ještě neexistovalo (neexistoval tehdy ani obejktový Pascal, ani C++ - to teprve čekalo na zrození, takže TurboVision jakožto objektová knihovna neměla na co být napsána). Tudíž nebylo napsáno s použitím TurboVisionu. Stejně tak si dovolím odhadnout, že TurboDebugger je o něčem jiném, přeci jenom programy na ladění programů byly asi psány trochu jinak, než běžné aplikace.

    Od "vynálezu" TurboVision vše v DOSu Borland oděl do jeho hávu, na to vemte jed.

    TurboVision ovšem nezapadl, a to díky DJGPP - gcc klonu pro DOS. Kdosi inspirovaný vyvinul vedlejší cestičkou verze TurboVision pro obrovskou spoustu platforem a dokonce byl stvořen rhide - open source alternativa pro práci s gcc like kompilátory postavená na TurboVision. Takže TurboVision lze dodnes používat pro textový mód třeba namísto ncurses knihovny i v Linuxu - a je to určitě lepší varianta pro C++, než ncurses.
  • 6. 10. 2007 10:08

    ToM (neregistrovaný)
    Nebo snad Turbo C vzniko v sedmdesatych letech?
  • 5. 10. 2007 20:52

    mys elf (neregistrovaný)
    No, ta Java a zejména C# jsou podle mě docela fiaskoidní projekty (nevím, kolik vydělali nebo prodělali na JBuilderu, ale kdovíjak se jim ten tah asi nepodařil). Interpret Prologu byla spíš asi taková hračka - nepříliš výnosná a nepříliš nákladná. V oblasti Pascalu Borland kraloval, to se mu dá těžko upřít, ale C/C++ si žádal trh a podle mě se jím zabývat byla nutnost. S tím outsorcováním vývoje kompilátoru to podle mě není tak jednoduché - gcc vyšlo ve stejném roce jako Turbo C a o jeho tehdejších kvalitách si netroufám spekulovat. Jednu dobu byl na trhu snad tucet kompilátorů, jenže pustit vývoj z ruky je velké riziko. Jednak si nemohli být jisti kvalitou kódu, jednak nemají vývoj ve svých rukou, musí řešit spolupráci s debuggerem apod., nemají záruku, že firma bude pokračovat a bude s ní řeč... Já bych se toho taky bál.

    A mimochodem, ostatní kompilátory taky skoro všechny padly za vlast. Microsoft je převálcoval.
  • 5. 10. 2007 21:32

    Miloslav Ponkrác
    Jo jo, v Javě, ani v .NET se nechytají. Souhlasím s tím, že outsourcování vývoje je riziko, ale v podstatě tak Borland začal. Kompilátor Turbo C nevyvinuli, ale koupili. Vyvinuli až kompilátor Borland C++.

    Problém Borlandu i tehdy byl, že Microsoftí kompilátor možná nebyl tak user friendly, ale byl kvalitnější. Borland měl na svou dobu perfektní IDE, ale existovalo moc důvodů proč od něho utéct, kdykoli jste dělali něco většího. Já jsem ztratil trpělivost krátce po Borland C++ 2.0, když jsem byl nucen kontrolovat ve strojáku, co borlandský kompilátor přeložil a zda skutečně správně přeložil můj zdroják. Jiní utíkali k Microsoftu proto, že dokázal třeba mít více, než 64 KB globálních proměnných, což Borland nedokázal. Zkrátka tak.

    Podle mého ale nedává smysl, aby kompilátor pro danou platformu programoval někdo jiný, než výrobce platformy. Je to tak přirozené a nakonec se to na tom ustálilo.

    Jinak já mám pocit, že kvalitnější kompilátory z té doby existují dodnes. Microsoft se drží, Watcom stále existuje, ale už ho nikdo nevyvíjí, ze Zortechu se stal Digital Mars (http://www.digitalmars.com/) a je to velmi velmi kvalitní kompilátor ještě leckde používaný, a zbylou drobotinu si napamatuji ani v dobách DOSu.
  • 6. 10. 2007 10:12

    Roger (neregistrovaný)
    A vyrobce platformy jako Microsoft, nebo vyrobce platformy jako Intel? :)
  • 6. 10. 2007 14:21

    Miloslav Ponkrác
    Výrobce operačního systému bude do svého kompilátoru stejně rvát věci, které podporují jeho operační systém. Zkuste si třeba gcc/g++ použít na Windows a jakmile začnete trochu víc ve Windows řádit, zjistíte, že stejně to jde jen s velkým sebezapřením : gcc/g++ nemá třeba SEH (Stuctured Exception Handling) pro kontrolu vyjímečných stavů v programech Windows, nemá zabudovanou podporu COM technologie, nemá x dalších věcí.

    Na druhé straně zkuste si třeba Linux jádro přeložit jiným kompilátorem, než je gcc, mám pocit, že to snad ani nejde, protože jádro využívá velmi čile extenze tohoto kompilátoru.

    Nakonec stejně zjistíte, že jakýkoli jiný kompilátor, než od výrobce operačního systému stejně jen dohání se zpožděním věci, které pro dobrou a kvalitní podporu toho kterého OS zabudoval do svého kompilátoru výrobce OS. A nevěřte tomu, že 100% možností libovolného OS jste schopní získat jen s normovaným kompilátor bez speciálních rozšíření pro tento systém - to neplatilo ani pro Windows, ani pro Linux, ani pro žádný jiný systém.
  • 7. 10. 2007 20:53

    Biktop (neregistrovaný)
    To je naprostá blbost. Ještě by se dalo, byť omezeně - z níže uvedených důvodů, uvažovat o tom, že kompilátor by měl psát autor procesoru, ale cokoliv jiného je nesmysl. Neexistuje tam žádná příčinná souvislost, proč by mělo být lepší, aby nejlepší kompilátor s největší pravděpodobností měl pocházet např. od IBM, tím méně od Microsoftu. Argumentace, že jde o autora OS naprosto neobstojí - naopak to spíše svědčí o tom, že daný OS stojí za ránu prachů (resp. dokumentace k němu).
    Překladač a OS jsou dvě různé věci a nějak je spolu provázávat svědčí o chybném přístupu (pokud zrovna nejde o systémy/překladače typu Forth nebo Smalltalk).
  • 7. 10. 2007 22:17

    Miloslav Ponkrác
    Jo jo a nějaké argumenty, kterými byste své tvrzení mohl podložit asi nemáte, co? Sebevědomí Vám jde, tak ještě aby za tím sebevědomím byl nějaký argument a ne jen prázdno.
  • 8. 10. 2007 0:54

    Biktop (neregistrovaný)
    Argumenty jsem naznačil - pokud vyvinu nějakou věc, tak se sluší ji opatřit takovou dokumentací, aby kdokoliv, kdo o ni projeví zájem, ji mohl plnohodnotně využívat. V takovém případě může překladač dělat kdokoliv, když má dostatečnou dokumentaci k procesoru. Skutečně minimálně máte pravdu v případě, že by ten překladač psal sám návrhář procesoru, který přesně ví (alespoň někdy :-), proč kde jakou věc řešil zrovna tak nebo tak a jak zamýšlel její použití ve vyšších vrstvách. V případě vývojáře počítače už tento argument ustupuje prakticky na nulovou úroveň (zde už se jedná spíše o knihovní funkce nežli o překladač a generování kódu) a v případě vývojáře operačního systému už žádná souvislost nemůže (by neměla) existovat - pokud v daném OS nejsou nějaká nedokumentovaná volání a různá dvojznačná řešení, o jejichž vnitřním uspořádání a tedy vhodnosti k využití ví jen autor systému. Pokud takové věci přítomny jsou, pak to zavání nekalou obchodní praktikou. Úkolem překladače je generovat object kód a ten může s s hardwarovým řešením počítače s výjimkou procesoru nebo dokonce OS souviset jen velmi, velmi okrajově (např. využití různých rutin pro dělení nebo FP aritmetiku, pokud nejsou dostatečně implementovány přímo v procesoru - ovšem i to je vlastně nakonec záležitost linkeru a knihoven, byť pro programátora spíše transparentní).
    V jakém okamžiku se tedy podle vás může projevit výhoda, že autor překladače je zároveň autorem systému, pro nějž překladač píše (pochopitelně sem nepočítám knihovny)?
  • 8. 10. 2007 2:12

    Miloslav Ponkrác
    Chlape chlape, operační systém se na kompilátoru může tvrdě podepsat. Třeba implementace SEHu (ošetřování hw/sw výjimek ve Windows) je značně náročná na kompilátor a s procesorem, ani hw příliš nesouvisí - dostává vnitřní podněty pouze od operačního systému. Stejně tak najdete v běžném kompilátoru tolik věcí závislých pouze na operačním systému, ale které nejde řešit pouze z pohledu hw a procesoru, že to až není hezké. Ne, vyrábět kompilátor bez těsné vazby s operačním systémem znamená vyrobit něco, v čem budete nějak "lepit" a "bastlit" věci, a se kterým bude opravdu hnusné, a v mnoha případech nemožné pracovat.
  • 8. 10. 2007 4:04

    Rejpal (neregistrovaný)
    "Stejně tak najdete v běžném kompilátoru tolik věcí závislých pouze na operačním systému, ale které nejde řešit pouze z pohledu hw a procesoru, že to až není hezké."
    Zajímavé. Můžu poprosit o nějaké příklady?
  • 8. 10. 2007 9:02

    Biktop (neregistrovaný)
    Co prosím?!? Rozvedl byste to trošku více? Můžete nám ozřejmit, jak souvisí ošetření výjimek ve Windows s generováním strojového kódu? A přidejte i pár dalších věcí, když jich tam podle vás je "až to hezké není".
  • 22. 1. 2010 11:13

    bez přezdívky

    jj.. watcom to bola klasika.. :-D

  • 6. 10. 2007 17:49

    Juraj DURECH
    V case ked borland vydal napr. Turbo C++ bolo gcc viac nez nezname... Mozno tak na akademickej pode. Navyse, vela firiem povazovalo vyvoj kompileru za dobry business (napr. watcom a kopec dalsich - http://www.research.att.com/~bs/compilers.html)
  • 6. 10. 2007 19:02

    Miloslav Ponkrác
    V čase, kdy vyšlo Borland C++, byl vývoj kompilátoru obrovský business i pro firmu Borland. Borland C++ byl totiž absolutně prvním kompilátorem, který přímo kompiloval C++ do strojového kódu, a Borland na tom vydělal těžké prachy. Kromě toho ve spojení s IDE byla Borland C++ nejlepší možná taktika. Tohle beru.

    Ale v okamžiku, kdy vyvíjí Borland svoje C++ produkty na 32 bitové Windows, tato taktika už začínala být dosti pochybná - Borland se zmohl jen na suverénně nejchybovější kompilátor s nejhorším generovaným kódem. Proč třeba Borland/Inprise C++ Builder (alternativa Delphi pro C++ jazyk) neobsahuje jiný kompilátor třetí strany?

    Proč Borland rve spoustu úsilí do vývoje Pascalu v době, kdy je jasné, že klíčové je C++? (Pozor nemluvím o Turbo Pascalu, tehdy to ještě jasné nebylo). Tenhle krok moc nechápu. Na firmě Borland je nějak moc vidět, že první pro ně byl Pascal.

    Firma Borland tříštila síly na tisíc a jednu věc - a skoro nic nebylo udělané pořádně a dotáhnuté do konce. Na druhou stranu musím uznat, že Borland byla obrovským průkopníkem a sw světu dala strašně moc a budiž jim za to nehynoucí sláva.
  • 6. 10. 2007 17:46

    Miloš (neregistrovaný)
    Myslím, že s podfinancováním to přímo nesouvisí. Firma Software602 měla kdysi skvělé ambice. Pak se však rozhodla - z důvodů, které jsem nikdy nepochopil - vyvíjet alternativy k vlajkovým produktům Microsoftu a navíc na platformě Windows. Sebevražednější strategii si už vymyslet nemohla. Editor T602 zaznamenal ve své době obrovský úspěch právě proto, že obsazoval volnou niku a kdyby se firma i nadále zaměřila na produkty, které chybějí a nesnažila se duplikovat produkty nejsilnějších firem, mohla si svojí výlučnou pozici uchovat dodnes.
  • 5. 10. 2007 13:52

    a (neregistrovaný)
    K tomu Borlandu: momentalne jsou to dve firmy - CodeGear a Borland. CodeGear pokracuje v oblasti vyvojovejch nastroju, Borland jako takovej se pred nekolika lety preorientoval na podnikovou oblast rizeni vyvoje SW - CASE nastroje a postupy pro SW inzenyrstvi (projektovy rizeni, pozadavky, verze, automatizovany testy, UML modelovani apod.). Timpadem se pozornost Borlandu orientuje na IT management a mezi vyvojarema je videt spis prace CodeGearu...
  • 7. 10. 2007 0:16

    TaTATa (neregistrovaný)
    Mysim si že to že t602(s makro jazykem) nevznikla pro windle a že 602 celkově upadá je spůsobeno uplatky pro vedení firmi z strany Microsoftu. Microsoft to takle dělá se spousto firem. Někdy oficialně při mimosoudním vyrovnání(např. Netscape) a nebo neoficiálně...
  • 5. 10. 2007 8:20

    mys elf (neregistrovaný)
    nepatří do žádného produktu. Chápu, že pánové pocházejí ze staré školy, ale komu je dnes kolem 30 nebo méně a neumí anglicky, nemá v branži co dělat. A komentáře v češtině zužují okruh potenciálních zaměstnanců / spolupracovníků. Ale jak se dívám, je to v 602SQL spíš mix češtiny a angličtiny a autoři odolali svodům českých identifikátorů. Takže žádná hrůza - to se dá v relativně krátkém čase vyřešit. Podobně ten mrtvý kód - co *už* nefunguje, se dá relativně snadno identifikovat a vykuchat, co *zatím* nefunguje, stačí označit komentářem a zdokumentovat v nějakém společném souboru.

    Možná by bylo zajímavé udělat rozhovor přímo s lidmi od 602 a poptat se jich samotných na plány s produktem. Pokud by našli kapacity třeba alespoň na čtvrt úvazku, kdy by se někdo zevnitř věnoval komunitě, mohlo by to vzít zajímavý průběh. Mimochodem, ten nápad s výukovou databází není špatný, byť z pohledu komerční firmy nezní asi tak lákavě jako "vybudujeme nový Oracle".

    A nakonec musím pochválit za dobrý článek. Pavel Stěhule s Pavlem Tišnovským (a občas s dalšími autory) drží úroveň Rootu pořád na hodně slušné úrovni. Díky.
  • 5. 10. 2007 9:18

    Michal Kára (neregistrovaný)
    Pekny a zajimavy clanek.

    Jinak replikace po mailu mne pobavila, pripomnela mi prenos IP packetu holubi postou :-)
  • 5. 10. 2007 10:10

    Jirka Wolny (neregistrovaný)
    > replikace po mailu

    Proč ne? Hádám, že to vzniklo jako reakce na konkrétní reálný požadavek zákazníka. Skype simuluje běžný webový provoz, 602Server zase mailový. Někteří správci firewallu jsou asi placení za to, co všechno se jim podaří zakázat, programátoři sítových aplikací to řeší podobnými kuriózními způsoby.
  • 5. 10. 2007 10:22

    Michal Kára (neregistrovaný)
    Ja bych tedy tipoval, ze to fakt vygenerovalo regulerni mail a poslalo, ale blize jsem to nezkoumal :-)
  • 5. 10. 2007 16:25

    me (neregistrovaný)
    Ja si zase myslim, ze replikace databaze mailem muze byt zajimava pro male zmeny v DB, pokud je treba sbirat data z nekolika pobocek. Dnes uz asi historie, ale neni to tak davno, kdy pevne pripojeni k internetu (a pripadne VPN) melo jen nekolik velkych firem.
  • 5. 10. 2007 16:25

    me (neregistrovaný)
    Ja si zase myslim, ze replikace databaze mailem muze byt zajimava pro male zmeny v DB, pokud je treba sbirat data z nekolika pobocek. Dnes uz asi historie, ale neni to tak davno, kdy pevne pripojeni k internetu (a pripadne VPN) melo jen nekolik velkych firem.
  • 5. 10. 2007 10:46

    Tomáš (neregistrovaný)
    Replikace po mailu není nic moc exotického. Sybase SQl Anywhere to má taky. Dokonce se dá vybrat, jestli se má použít SMTP nebo MAPI rozhraní. Používal jsem to celkem úspěšně.
  • 5. 10. 2007 12:35

    bivoj (neregistrovaný)
    Taky to u Sybase SQL používáme - jede to bez problému, jestli to chápu, tak se mailem posílají přírůstky transakčního logu a na druhé straně se zpracovávají. Ty mailíky jsou docela malé, ale je jich hodně.

    Zdá se mi to dobré řešení - pošta je vcelku spolehlivá :-)
  • 5. 10. 2007 12:56

    Bohous Michal (neregistrovaný)
    Replikace mailem neni nic moc exotickeho - jeste dost nedavno to byl pozadavek na ekonomicky software u jedne firmy s pobockami po republice. Kdyz neni primerene rychle a spolehlive flat-rate pripojeni k internetu, je to rozumne reseni. Zda se, ze vsichni uz zapomneli na dial-up, jenze jeste nedavno to v prilis mnoha mistech byla jedina moznost.
  • 5. 10. 2007 14:10

    anonymní
    Tu poslední větu bych raději uváděl v přítomném čase. :-(
  • 5. 10. 2007 19:30

    Michal Kára (neregistrovaný)
    Je pravda, ze v pripade (napriklad) ekonomickeho SW beziciho na mnoha pobockach (prodejnach) to smysl dava. Byt by mne docela zajimalo, jak se v takovem pripade resi kolize ;-)

    Ale stejne mne to pobavilo :-)
  • 5. 10. 2007 18:48

    fero (neregistrovaný)
    Replikace po mailu byla reakcí na tehdejší stav českého inetu - dial-up připojení bylo standardem i pro podniky, chybovost přenosu děsivá. Kudy neprošlo nic jiného, email prošel.
    Nakonec podobnou vlastnost měl i Sybase SQL Anywhere.
  • 5. 10. 2007 9:20

    jar (neregistrovaný)
    Tedy, podle tohoto článku vzniká dojem, že lidé v Software602 jsou beznadějní zoufalci, kteří pracují s hlavou skloněnou proti proudu reality a doufají, že jejich snahu někdo ocení i když musí vědět, že tomu tak nebude.

    No.

    Je jasné, že tento článek je jen o jednom produktu a v hodnocení tohoto produktu zřejmě má pravdu. Zdá se mi ale, že po jeho přečtení vzniká značná nejistota ohledně činnosti Software602, což je přece jen česká firma, ke které mají mnozí starší počítačovci nějaký vztah. Každý pamatuje Text602, Manažer602, Calc602, někdo i 602PCSuite (kancelář pro windows, než to zavrhli a začali si upravovat OpenOffice).

    Přimlouvám se za to, aby Root.cz nabídl lidem ze Software602 článek. Alespoň rozhovor, ať víme co a jak.
  • 5. 10. 2007 9:35

    . (neregistrovaný)
    jo pridavam se k zadosti o rozhovor s 602. preci jen 602 me provazela na zacatku 90tych let.
  • 5. 10. 2007 9:43

    sokrates (neregistrovaný)
    +1
  • 5. 10. 2007 13:48

    4z7 (neregistrovaný)
    -1
  • 6. 10. 2007 13:28

    MichaL (neregistrovaný)
    -1

    Myslim, ze clanku s naprosto nezajimavyma lidma se to na rootu v posledni dobe jen hemzi a dalsi uz bych fakt asi nezvladl.

    Krom toho, nostalgie je jen takovy ten divny pocit, ktery patri polknout... a jit dal!
  • 5. 10. 2007 9:42

    corwin78 (neregistrovaný)
    Jsem taky pro rozhovor s někým ze Software602, celkem by mě zajímalo, jak to dnes s touto firmou vypadá a jak si stojí, případně co nabízí. Nějak o nich není slyšet, což je škoda, přece jen je to kus české IT historie.
  • 5. 10. 2007 9:52

    Pavel Stěhule
    Nemyslím si, že by lidé z Software602 byli zoufalci, a minimálně RNDr Januše Drozda si velice vážím, a myslím si, že to byl jeden z lidí, kteří v 90 letech toho udělali pro českou uživatelskou základnu opravdu hodně. Na druhou stranu nelze nevidět neobratnost Software602 v podpoře, marketingu, atd. Podobných firem bylo samozřejmě více, s ještě známějšími produkty, namátkou Ashton-Tate (DbaseII), Lotus (Lotus 1-2-3), a určitě by našly i další. Kdyby Software602 neměla auru otců zakladatelů tak by jejich potíže nikdo neřešil.

    Vyjádření Software602 by mne určitě zajímalo. Zvlášť lidí zainteresovaných na 602SQL Serveru. Věřte mi, že jsem si dal práci a dlouho hledal marně na internetu. Jediné, co je k dispozici, je P.R. vyjádření Ing. Nemravy. Jinak fakticky nejsou k dispozici žádné další informace.
  • 5. 10. 2007 10:20

    lobo (neregistrovaný)
    "Věřte mi, že jsem si dal práci a dlouho hledal marně na internetu."
    skusal si zdvihnut telefon a zavolat tam?
  • 5. 10. 2007 11:02

    Pavel Stěhule
    Ne, ani mne to nenapadlo. Nejsem novinář, ale programátor. Co není na netu, tak jako kdyby neexistovalo. Navíc, by se mi to mírně prodražilo. Aktuálně jsem na severu Dánska. Pokud si někdo dá tu práci a do 602 se dovolá, velice rad si přečtu, co zjistil. Po přečtení jejich P.R. zpráv jim nevěřím nos mezi očima. Vůbec nemam chuť se navážet do Software602. Hlavni popud k napsání článku byla naprosto nesmyslná P.R. zpráva, která naznačovala, ze v 602 vůbec nemají tušeni jak to v o.s. chodí. Samozřejmě, ze Vám žádná firma nepřizná, že konci s podporou a vývojem určitého produktu - alespoň ne v Čechách. Pokud má 602 s 602SQL Serverem ještě nějaké záměry, tak a) musí mít nějaký plán (Road Map, ToDo) a to musí prezentovat, b) musí někde prezentovat svůj produkt, c) musí budovat komunitu uživatelů a zvlášť v postavení 602SQL Serveru musí dokazovat (aktivně), že se nejedná o mrtvý produkt. Podívejte se na stránky 602, nenajdete tam nic, kromě P.R. zpráv. Teď je tam nová zpráva, kdy se 602SQL Server řádí po bok DB2 nebo MSSQL2005 v nominaci na cenu dbsvěta. Výkonnostně, funkčně je to jako porovnání velorexu s mercedesem. Jo, obojí jezdí. Je to prostě Kocourkov a svět P.R. zpráv. Nicméně, kdyby se kdokoliv z 602 jednoznačně a přímo vyjádřil k 602SQL serveru budu určitě rád. Nevěřím, že 602SQL Server má ještě nějakou budoucnost. Nicméně svůj význam tu měl a kus práce někde odvedl.
  • 5. 10. 2007 14:21

    Maverick (neregistrovaný)
    ++1
  • 6. 10. 2007 12:39

    Franta Kučera
    To se teda mýlíš, pokud publikuješ článek na takovém serveru jako je Root, tak jsi novinář. Možná ne formálně, ale věcně ano.

    "Navíc, by se mi to mírně prodražilo" -- co takhle použít VoIP nebo e-mail?

    Vážím si tě jako odborníka a líbily se mi tvoje články o PostgreSQL, ale tenhle "článek" mi přijde hodně neprofesionální.

    "Nevěřím, že 602SQL Server má ještě nějakou budoucnost" tohle chtělo napsat jako úvahu a ne jako článek.
  • 6. 10. 2007 13:55

    j.peterka (neregistrovaný)
    ani vecne neni pan Stehule novinar. Nemuze byt akreditovan, neni clenem zadneho svazu, jako povolani neni zurnalista, ani nenahlasil zivnost jako novinar a navic pise na "kdysi" komunitnim servru.

    Az bude mit root strukturu jako nejake vydavatelstvi, tak pote jiste odpovedny pracovnik pozada autora, aby sva tvrzeni dolozil. To by ale museli platit jinak, a pak by pan Stehule jako 'novinar' jiste sahl po telefonu!

    Jste uplne mimo.
  • 6. 10. 2007 18:15

    Franta Kučera
    Root.cz je periodikum, má ISSN 1212-8309 a také je to jeden ze dvou nejvýznamnějších serverů pro český opensource. Když sem někdo píše, tak je v roli novináře a měl by se podle toho chovat, bez ohledu na to, jestli novinářský průkaz má nebo ne.

    Správné by bylo, kdyby ten článek rozdělit na dvě části - jedna by byla "článek" a obsahovala by výčet vlastností, fakta a testy + jejich shrnutí. A druhá část by byla "úvaha" a tam by mohl napsat, že je to sračka a nemá žádnou budoucnost.

    BTW: mimo jsi ty, "Nemuze byt akreditovan, neni clenem zadneho svazu..." to jsou podmínky toho, aby byl formálně novinářem. Já jsem ale psal, že je novinářem věcně a tím jsem myslel, že je zde v roli novináře, protože píše článek pro významný český server.
  • 6. 10. 2007 19:51

    j.peterka (neregistrovaný)
    [...] Když sem někdo píše, tak je v roli novináře [...]

    to je pouze vase zbozne prani, ale nema to s praxi co spolecneho. Pane Stehule je programator a nemuze byt soucasne na plny uvazek novinar. To co vyzadujete je nesplnitelne, zadny novinar si nemuze udelat narychlo nejake testy SQL servru a zadny programator nemuze soucasne programovat a soucasne delat novinarinu. Jestlize zde ovsem maji byt nejake clanky, tak se musi ctenarska obec smirit s tim, ze ty clanky nebudou delat novinari ale programatori. A programator muze kopat do 602 jak chce, od toho je tu navic redakce, ktera to nemusi pustit dal.

    Radit nekomu, kdo za pakatel pise ve svem volnem case nejake clanky na komunitni server, jak maji tyto clanky 'novinarsky' vypadat je skutecne drzost prvni tridy!
  • 6. 10. 2007 20:53

    Franta Kučera
    1) S kvalitou i profesionalitou článků na Rootu jsem ve valné většině spokojený a i předchozí články tohoto autora byly v pohodě. Což je důkazem, že i za ten "pakatel" (osobně bych to tak nenazval) se dá napsat slušný článek. Tento ale vybočuje, bohužel směrem k neprofesionalitě, neobjektivitě a zaujatosti.

    2) Házet špínu (zvlášť na významném serveru a nazývat to "článek") na někoho, kdo daruje komunitě svoje zdrojové kódy není drzost?

    3) Říkat, že programátor, se může chovat jako prase "A programator muze kopat do 602 jak chce" je nesmysl. Ten, kdo píše články (já jim obvykle říkám novináři, bez ohledu na to, jakou průkazku mají či nemají), by měl mít jednak nějaké literální vlohy a jednak svoji odbornost a jednak ctít určitá pravidla. O odbornosti autora pochybnosti nemám, styl by ušel, ale z pravidel porušuje nezaujatost.

    To je jako kdybych šel řídit tirák a pak se vymlouval, že neřadím s meziplynem, protože jsem přece programátor a ne profesionální řidič - to je blbost, jsem v roli řidiče tiráku, tak se podle toho musím chovat.
  • 7. 10. 2007 0:48

    Tomas
    Já si celý článek přečetl a spíše než to co popisujete jsem z něj cítil nejistotu a náměty na to co by bylo třeba udělat aby se produkt jako opensource ujal.

    Ale možná jsme každý četli každý jiný článek ;)

    Rozhodně mě článek přistrčil blíže k samotnému 602SQL a jsem zvědaví co se s tím bude dál dít. Můj laický dojem z článku je takový, že produkt je hodně použitelný(jako opensource), v pěkném stavu, a že je na něm hodně práce... takže pro případné zájemce z řad vývojářů atraktivní. To že se v něm píše o tom co by bylo ještě třeba udělat (uveřejnit více, informovat o tom co plánují s produktem dále dělat... však to v tom článku je).

    Dokonce mě to motivovalo stáhnout zdroják a juknout se na to. :)

    Z mého pohledu to kopání určitě nebylo... dík za pěkný článek.
  • 7. 10. 2007 2:22

    Radim Kolář
    > 2) Házet špínu (zvlášť na významném serveru a nazývat to "článek") na někoho, kdo daruje komunitě svoje zdrojové kódy není drzost?
    ne neni, mne chlapci z 602 Software vyhrozovali soudni zalobou, kdyz jsem hexa editorem opravil t602.exe pro dos (blbnul pri praci ze siti) a poslal jim ho.

    Jinak produkty 602 byly sice tradicne dost chybovy, ale hodne se prodavaly, mely tlacenku ve vsech moznych institucich a byly velmi popularni zejmena diky lokalizaci. Dneska uz je to historie, ale lepsim vedenim v minulosti by se z 602 dala udelat prosperujici firma schopna mezinarodni konkurence. Rekl bych ze chyba byla zamerit se prevazne na ceskej trh.
  • 7. 10. 2007 9:49

    mys elf (neregistrovaný)
    Promiň mi ten tón, ale tohle Tvoje skuhrání už mě docela vytáčí. Já, stejně jako přispěvatel nade mnou,nemám také pocit, že autor chtěl produkt nebo firmu setřít, opakovaně se vyznal z toho, že si některých lidí ze 602 váží. Člověk, který je spojený s jednou databází a dokáže objektivně říci, že by na určité nasazení raději nasadil jinou, asi nebude mít důvod stírat ještě další databázi. To Tvoje hraní si s pojmy novinář a nenovinář nemá žádný smysl. Pokud namaluju na papír čtverec, už můžu říct, že jsem výtvarník a někteří moderní "umělci" tvoří zhusta jenom takové "umění", ale pořád to nebude znamenat, že se jako výtvarník cítím nebo že to dělám na plný úvazek.

    A teď k tomu nejdůležitějšímu: "komunita" potřebuje sebekritiku jako sůl. Že někdo dá zadarmo komunitě něco, ještě neznamená, že jí nedal danajský dar. Pokud produkt je pomalý, nestabilní a neergonomický, připravuje uživatele o čas a o nervy - myslím, že i v open source by bylo dobré oddělit hračky a nepodarky od kvalitních a seriózních produktů. Pokud není někdo asociál a kritizuje slušně, tak neudělal snad nic špatného. Když někdo jde s kůží na trh, ať je to zadarmo nebo ne, měl by být na kritiku připravený.

    A ještě konkrétně k 602SQL: Open source databází je už na světě docela dost - počínaje jednoduchými hračkami typu Gadfly a konče "velkou trojkou". Kam míří 602SQL, proč vlastně s ní autoři vycházejí na světlo? Bylo by dobré, kdyby na to autoři odpověděli a Root jim dal prostor. Autor tohoto článku databázi představil a napsal, že je k dispozici pod FOSS licencí. Díky němu jsem se to dozvěděl a zdrojáky si stáhnul. Nebýt tohoto článku, 602SQL by mě nezajímalo. Co se mě týče, článek zapůsobil pozitivně.
  • 7. 10. 2007 10:27

    Pavel Stěhule
    Říká se, darovanému koni na zuby nehleď. Možná v tom jsem udělal chybu.

    Nemyslím si, že bych házel špínu na Software602. Vše, co jsem napsal, je pravdivé a i snad i politicky korektně napsané. Samozřejmě, že jsem mohl do 602 si kopnout víc, nicméně, to už by mi přišlo nekorektní. Řekněte mi, prosím, co je na tomto článku, případně mých komentářích neobjektivní, nebo nepravdivé.

    Pro mne nejdůležitější je kvalita produktu a jeho vlastnosti. Ač tady propaguji PostgreSQL, všimněte si, že neházím špínu ani na MySQL, Firebird nebo Microsoft SQL či Oracle. A neházím špínu ani na 602SQL Server. Pouze vyvracím naprosto nereálnou P.R. zprávu a snažím se najít reálně prostor pro sw o kterém se bavíme.

    Ještě jednou, chtněte mne za slovo, prosím, a napiště co je neobjektivní či nepravdivé.
  • 8. 10. 2007 15:13

    ak47 (neregistrovaný)
    ehm, nepletete si nahodou pojmy "bulvarni pseudohumoristicky platek tezici ze slavne minulosti a tun reklamy" a "jeden ze dvou nejvýznamnějších serverů pro český opensource" ?

    me se zda ze root nebezpecne zavani pouhou vyveskou a prostorem pro reklamu ...
  • 5. 10. 2007 10:05

    l (neregistrovaný)
    a ne tu parodii na file managera midnight commander
  • 5. 10. 2007 15:34

    Jojo (neregistrovaný)
    V cem je m602 lepsi nez treba Krusader?
  • 5. 10. 2007 17:06

    Mikuláš Patočka (neregistrovaný)
    V tom, že běží v textovém módu a nepotřebuje Xwindow.
  • 5. 10. 2007 20:16

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    V cem je m602 lepsi nez treba mc?

    Naopak me napada spousta veci - napr. mc podporujhe vzdaleny ftp a ssh pristup.
  • 5. 10. 2007 21:53

    Miloslav Ponkrác
    Což se dá pochopit, protože v době kdy kralovala m602 bylo ftp a ssh prakticky sprostá slova. I já bych byl nadšený, kdybych měl na Linuxu něco podobného m602, než mc. A přidat ftp a další se dá.
  • 5. 10. 2007 22:41

    Mikuláš Patočka (neregistrovaný)
    Mně se nejvíc líbí File Commander z OS/2. Na M602 se mi nelíbí TurboVision (když např. při prohlížení nebo editování souboru několik řádků i sloupců obrazovky zabírají úplně zbytečné rámečky, tak mi to vadí). Na MC se mi nelíbí, že v některých situacích neukazuje žádné okýnko s progressem ani nejde přerušit --- např. při rekurzivním zjišťování velikosti adresáře nebo při rozbalování archívu. Ještě horší je to při přístupech na FTP server --- spadne spojení a člověk může čekat několik minut na timeout nebo MC killnout...

    Taky dobrý byl IT manažer v DOSu (kdo to vlastně naprogramoval? někdo v Čechách?) --- ten vypadal jako Norton nebo M602, ale měl možnost otevřít libovolné množství oken s výpisy adreáře, prohlížečem souborů i editorem. A mezi těmi okny se dalo přepínat. Všechny souborové operace taky prováděl na pozadí (člověk prostě po zobrazení progress-baru při kopírování kliknul na jiné okno a to kopírování pořád běželo).
  • 6. 10. 2007 12:07

    xxx (neregistrovaný)
    volkov commander?
  • 6. 10. 2007 14:24

    Miloslav Ponkrác
    Volkov Commander raději nee - nesahá totiž ani originálnímu Norton Commanderovi, ani M602 ani po kotníky. Volkov Commander měl jedinou výhodu - byl napsán v assembleru, takže byl malý a vešel se snadno na bootovací disketu jakožto nástroj pro opravy / instalace systému. Ale jinak IMHO nic moc.
  • 6. 10. 2007 20:15

    anonymní
    Dos Navigator?
  • 10. 10. 2007 21:24

    astray (neregistrovaný)
    Dos Navigator is not dead! Však zkuste googlovat.
  • 7. 10. 2007 1:40

    Jan Molič (neregistrovaný)
    Naopak, TurboVision pokládám za velmi dobrou věc, která se dnes bohužel nepoužívá. Implementace v linuxu už existuje (http://tvision.sourceforge.net). Určitě by ho šlo upravit pro dnešní dobu tak, že by uměl cosi jako "skiny", čímž by ho bylo snadno možné upravit k obrazu svému - ve Vašem případě ho naučit nestínovat. Když jsem viděl, jak se pracuje s ncurses, tak mi přijde tvision mnohem méně nízkoúrovňové a daleko bližší programování grafických GUI.
  • 7. 10. 2007 1:51

    Miloslav Ponkrác
    Ano, naprosto naprosto souhlasím a plně podepisuji. Nemám co dodat. Je škoda, že se ncurses konečně nepošle do stínu zapomenutí, když TurboVision je daleko šikovnější pro práci. A myslím, že i výsledek je lepší a dodělat cokoli v knihovně TurboVision je celkem jednoduché.
  • 5. 10. 2007 11:53

    Jakub Hozak (neregistrovaný)
    Pokud jde o 602, pouzivame ve firme jejich 602 XML Filler. Formulare pro nej vnitrne vychazi z XForms (ma to stejny binding a temer i syntaxi - tedy unitr - jen s jinym XML namespacem), i kdyz navenek jsem se o tom nikde nedocetl. Je to bohuzel reseni (zatim?) jen pro Windows platformu tak u nas celkem uspesne resi nutnost nejakeho "tlustsiho" klienta nez je webovy prohlizec. V dnesni dobe by sice slo pouzit GWT nebo podobne toolkity, ale ono to asi bylo celkem dost i politicke rozhodnuti :). A pokud vim, celkem dost uradu statni spravy to pouziva na elektronicka podani, takze mozna tohle je budouci tvar 602?

    Pokud jde o podporu, tak na tu si nemuzu stezovat. Protoze ten Filler preci jen lameme do pro nej nezvyklych poloh, meli jsme par specialnich potizi: generovalo to blbe PDFka na anglickych Windows a dalsi drobnosti, jako ze generator PDF nejde volat ze service, ale vzdycky byla odpoved promptni a zdalo se ze na vyvoji se hodne pracuje.

    Trochu jina kapitola je ovsem sestersky produkt Forms Designer, nebo jak se to jmenuje. Kdyz jsem mel to nestesti s tim pracovat tak padal, skoro nic neumel a skoro nic nedovolil.
  • 5. 10. 2007 13:13

    Dan1 (neregistrovaný)
    602 XML Filler je na figu.

    Linuxovou verzi slibovali jiz na rok 2005 - tim zrejme mazali med okolo huby urednikum, kdyz se rozhodovalo, jestli dojde k nasazeni na uradech a nyni uz oficialni prohlaseni zni, ze zadna linuxova verze neni a NEBUDE.

    Zrejme je 602 ve statni sprave "nadstandardne" zahakly, protoze nektera ministerstva v urcitych oblastech uz komunikuji POUZE ve formatu XML Filleru a alternativa se nepripousti!

    To znamena, ze urednik obcanovi sdeluje:
    - pokud si nekoupis zbozi firmy Microsoft A ZAROVEN nepouzijes uzavrenou aplikaci firmy 602 NEMAS NAROK na komunikaci s uradem

    Takze zatimco se v civilizovanem svete standardizuji a oteviraji formaty pro vymenu dat, u nas mame ceskou zabu na prameni. Co s tim?
  • 5. 10. 2007 13:24

    sc1cz (neregistrovaný)
    Jenže linuxový Filler bude. Nevím, kde jste vzal ono oficiální prohlášení a je mi to úpřímně jedno, v každém případě jste mimo.

    Jakou alternativu byste navrhoval?

    XML není otevřený formát?
  • 5. 10. 2007 13:42

    nickname (neregistrovaný)
    1.10.2007 jsme s Fillerem bojovali do 23:50 a prohráli :(
    SW pod Windows, který si při nové instalaci neodinstaluje starou, který nemá popsáno, jak se vytváří kontrolní kód formuláře, který v .zfo souboru schovává množství balastu ...

    Verze od verze se liší zpracování formulářů, ani v poslední neumí dobře zpracovat opakované sekce.

    Ach jo. Autoři produktu 602Xml Filler mi sebrali 6 hodin života.
    Přesto to je lepší než ty zbastlené formuláře ve Wordu, co se používaly ještě nedávno.
  • 5. 10. 2007 13:51

    sc1cz (neregistrovaný)
    Jenže buď použijete bezplatný Filler nebo něco placeného od Adobe a nebo ty formuláře z Wordu. Tak si vyberte ;-)

    Neodinstaluje starší verzi? Proč by to dělal, když ji umí přepsat?

    Tak tohle je problém testovacího oddělení...
  • 6. 10. 2007 9:46

    czeXit (neregistrovaný)
    a urcite nejake maji?...
    vetsina malych ceskych bastlirskych firem na testovani kaslou, "qa" je sproste slovo, na testera se kouka jako na neco zbytecneho co jen keca tem bozskym do prace.
    Hlavne bastlit denne hodne kodu a chyby opravovat az kdyz je nahlasi zakaznik.
    tohle jsou vysledky, kvalita kulha a z te hromady zbastlenych funkci pulka v prvni verzi nefunguje...
  • 5. 10. 2007 13:45

    Dan1 (neregistrovaný)
    Jenže linuxový Filler bude.
    Opravdu? A kdy? V roce 2005 jako slibuje tento letak?
    A v nasledujicim vyjadreni technicke podpory 602 taky nevidim formulaci "linuxovy FF bude":
    XML filler pro linux neni k dispozici. Opravdu se planoval v roce 2005 a proto se tato informace objevila v letaku, ale pozdeji se od vyvoje pro linux upustilo. V soucasne dobe tedy linuxova verze XML filler neni.

    XML není otevřený formát?
    Vyborne, a zkusite mi alespon naznacit, jak sekretarka u PC s Linuxem otevre formular FormFilleru, vyplni ho, ulozi zpet do pozadovaneho formatu a odesle zpatky na urad? Predem diky za laskavou odpoved :-)
  • 5. 10. 2007 14:02

    sc1cz (neregistrovaný)
    Jak že je stará ta zpráva od podpory? A kde se v ní píše, že Filler pod Linux nebude?

    Sekretářka si ho otevře úplně stejně, jako kdokoliv jiný, tedy v nějakém textovém editoru. Jestli umí XML nebo ne už je jiná věc. Komfortnost tohoto řešení ale nezaručuji.
  • 6. 10. 2007 0:17

    Dan1 (neregistrovaný)
    Ta zprava z podpory (vyse, tucne) je stara cca 1 mesic...
  • 5. 10. 2007 13:44

    sc1cz (neregistrovaný)
    Ještě mi došla jedna věc, při čtení vašeho příspěvku:
    Vy byste jako IT manažer velké firmy nebo úřadu nasadil do provozu Open Source software bez podpory a bez záruky funkčnosti a opravy chyb? To byste musel být blázen.
  • 5. 10. 2007 13:50

    Dan1 (neregistrovaný)
    Aha, takze takhle jste strasili uredniky, kdyz jste jim tlacili svuj Formfiller ;-) (v lepsim pripade).
    Ale ja nechci, aby mi urad neco nasazoval do provozu, at se mnou komunikuje pomoci otevrenych standardu - a pokud ma zalibeni v podivnem formfilleru, at alespon umozni data zaslat v alternativnim formatu (txt, odt, doc, cokoliv co neni uzavreno do JEDNOHO programu JEDNE firmy)
  • 5. 10. 2007 14:11

    sc1cz (neregistrovaný)
    Já nikoho nestrašil. Kdo řekl, že jsem z 602?
    Tohle je můj osobní názor na Open Source - dokud v tom někdo nemá prachy, nedá se tomu věřit. Na domácí použití prosím, ale nasadit to do firmy nebo úřadu? To vážně ne.
    TXT a DOC nejsou formáty jedné firmy? Vy si protiřečíte. A kdyby byl někdo tak laskav a poučil mě, v čem dalším kromě OOo dokážu otevřít ODT, byl bych moc rád, aspoň bych nemusel používat už ani jeden Office. Navíc, kdyby Filler ukládal do Doc, byl byste zas u těch svých Wordových formulářů.
  • 5. 10. 2007 19:33

    Michal Kára (neregistrovaný)
    V tom pripade jsou firmy jako Google, Yahoo, Seznam, Centrum zrejme totalni pomatenci kdyz jedou svuj core business na OpenSource :-)
  • 5. 10. 2007 22:17

    Almad (neregistrovaný)
    Ad ODT: KOffice, MSO, jsou sady xslt stylu co z toho dostanou rtf/txt.
  • 5. 10. 2007 22:25

    anonymní
    TXT a DOC opravdu nejsou formáty jedné firmy.

    Sám si protiřečíte podstatně víc. Pár příspěvků nahoře jste popisoval, jak si sekretářka suše bude v textovém editoru upravovat XML, a sám byste měl problém s ODT? Vybalíte to ze ZIPu a použijete svůj oblíbený textový editor :-) A pokud by Vám to snad připadalo nepohodlné, zkuste si vybrat třeba tady: http://cs.wikipedia.org/wiki/OpenDocument

    Programů je tam docela dost, od KOffice až po Google Docs. A samozřejmě také 602Office ;-)
  • 9. 1. 2008 17:22

    Tusk (neregistrovaný)
    Jistě, rád.

    1) je zadarmo (ano, uznávám...)
    2) nabízí stejnou garanci oprav chyb a použitelnosti jako MS Win a spol. (četl jste EULA? Tak kdo je tady blázen...)
  • 5. 10. 2007 13:50

    peter (neregistrovaný)
    Na Slovensku si firma Software602 velmi splhla. U nas je uz druhym rokom povinnost podat rocne zuctovanie zdravotneho poistenia. Nebyt inteligentnym elektronickym formularom 602XML pre rocne zuctovanie zdravotneho poistenia, tak si doteraz trham vlasy. Stacilo ak som si ako zivnostnik vyplnil kontaktne udaje a 4 ciselne polozky a vsetko ostatne to za mna dopocitalo. Ak chcete vidiet take formulare tak si kliknite na stranku www.rzzp.sk ... apropo vyplnil som ich pod linuxom wine... tak nevrav ze to nejde. Myslim, ze toto je spravny smer 602-ky.
  • 5. 10. 2007 14:15

    sc1cz (neregistrovaný)
    No vidíte to, na Wine bych zapomněl. Ale moje zdroje říkají, že Filler bude i jako plnohodnotný linuxový balíček, primárně nejspíš optimalizovaný pro SuSe.
  • 5. 10. 2007 14:34

    Pavel Stěhule
    Jelikož je konzole 602SQL Serveru napsaná ve wxWindows a je skutečně psaná multiplatformě, tak bych řekl, že v 602 by měli dokázat napsat multiplatformní aplikaci. Nicméně třeba právě tato debata ukazuje, jak málo schopný je marketing 602 a jak málo poskytuje informací svým zákazníkům.
  • 5. 10. 2007 16:18

    Milan Kvasnica
    Mi to pod wine moc=vůbec nefungovalo. Ale přiznávám, že jsem to naposledy pokoušel před půl rokem.

    Rád bych věděl, zda ty Vaše zdroje mají i nějaký termín. Nebo je to jako v případě AMD, který slibuje uvolnění specifikace svých grafických karet již několik let?
  • 5. 10. 2007 15:11

    Dan1 (neregistrovaný)
    pod Wine jsem FormFiller nerozchodil - nainstaluje se, spusti, ale neda se v nem nic otevrit ani ulozit - jakou verzi FF, v jake distribuci a verzi Wine jste zprovoznil?

    ze se to da jinak a multiplatformne dokazuji napriklad webove formulare mpsv.cz - tam muzete sebeslozitejsi formular vyplnit na webu, i digitalne podepsat a rovnou odeslat

    chapu ze pro nekoho je pohodlnejsi samostatna aplikace, ale pokud funguje jen pod Windows a zaroven neexistuje alternativa, jakym jinym zpusobem data uradu zaslat, pak je to SPATNE
  • 5. 10. 2007 12:00

    dgx
    Co dodat, výborný článek, který přesně shrnuje mé dávné vzpomínky na společnost 602 i její současnou pozici.

    Jen mám pocit, že Ing. Nemrava zklamání nezažije - to by skutečně nemohl být ani trošku člověk na svém místě, pokud by myslel slova o tisících IT expertů vážně. Podle mého jsou to jen vznešené proslovy kolem posledního aktu zoufalství...
  • 5. 10. 2007 13:17

    Peto_MiG (neregistrovaný)
    Mne je veľmi ľúto firmy Software602. Myslím si, že nie sú na tom až tak zle, ako by sa to z článku mohlo zdať, lebo jednak pokiaľ viem, majú akú-takú klientalu, a jednak by museli zákonite skončiť už vlani alebo predvlani.

    Ale musím súhlasiť, že ich strategické marketingové rozhodnutia, ak aj správne, boli doteraz väčšinou asi tak o 3-4 roky pozadu za realitou.

    Najhoršie asi premárnili svoje šance pri nástupe OOo. Viem, že teraz sa ľahko mudruje, ale namiesto 602 PCSuite 2003 už mali mať dávno rozbehnutú kanceláriu na OpenOffice.org 1.0. Každému muselo byť jasné, že voči praktikám Micro$oftu a neustále sa meniacim súborovým formátom nedokáže malá firma účinne dlhodobo bojovať. Keď Sun vydal kód StarOffice 5.2, ten po náležitej "očiste" veľmi rýchlo získal tvar celkom dobre použiteľných beta verzií OpenOffice.org, najmenej pol roka pred vydaním "stabilnej" verzie. 602Office mal vzniknúť už vtedy. Namiesto toho firma zadarmo vydávala svoj PCSuite na CD-čkach časopisov. Bolo to síce milé, ale softvér bol dosť nestabilný -OpenOffice.org bol možno už v tom čase stabilnejší. Škoda. 602Software mala meno, OpenOffice.org bol v našich končinách prakticky neznámy. Toto bola príležitosť, aké sa neopakujú často.

    V súvislosti s 602Office urobili ešte jednu veľkú chybu -nezabudovali importný filter pre staré 602PCSuite dokumenty. Tým pádom to už nebolo také zaujímavé ako nástupca PCSuite pre doterajších používateľov, lebo rozšírené funkcie nie sú pre každého, a OpenOffice.org je zadarmo. Navyše dosť zlyhávala komunikácia so zákazníkmi. Konvertor síce vydali, ale neskôr, a neurobili tomu náležitú reklamu.

    Veľmi sympatické bolo vydanie dokumentácie ku 602Office ako PDF. Vďaka tomu som začal považovať 602Software za firmu, ktorá naozaj komunite niečo vrátila.


    Zdá sa mi, že firma má svoju víziu, má veľmi schopných ľudí, ale málo si verí vo svojom odhade a svojich strategických rozhodnutiach. IT je veľmi rýchla oblasť a je veľmi dôležité vyhmatať a predvídať trendy, a mať dopredu pripravený plán ako sa ich zmocniť. Na to treba odvahu. A je to aj riskantné.

    Ja prajem 602Software všetko dobré.
  • 5. 10. 2007 15:27

    Jan Mares (neregistrovaný)
    K jakemu ucelu je 602SQL objektivne vhodnejsi vuci PgSQL?
  • 5. 10. 2007 16:48

    Pavel Stěhule
    Možná pro jednodušší nenáročné aplikace na windows pokud je pro programátora angličtina bariérou. Je to asi jediná databáze, kde je dokumentace plně lokalizována. Jinak nejen s Postgresem, ale i s Firebirdem nebo MySQL kontakt. Všechny o.s. mají modernější jádro, planner a intenzivně se na tom poslední tři-čtyři roky pracuje. Na netu jsem našel informaci, že při někdo musel po dvouletém vývoji přejít a úspěšně přešel z 602SQL na Firebird, takže pro reálné nasazení bych 602SQL Server určitě nedoporučoval.
  • 5. 10. 2007 17:21

    Z Company (neregistrovaný)
    No zrova s firebirdem si moc nepomoh'. Porad jeste pada pri dlouhych transakci.
    Chcete updatovat 10M zaznamu jednou transakci ve Firebird2? Zapomente na to.
  • 5. 10. 2007 17:32

    Pavel Stěhule
    S tím jsem se setkal při testování databází a přípravě podkladů pro článek. Zajímavé je, že se tak Firebird choval jedině v Linuxu. Pod windows běhal jako kuna naprosto bez problémů a i rychleji. Mám pocit, že primární platformou pro Firebird jsow Win, a tamse Frebird také chová lépe a je odladěnější.
  • 5. 10. 2007 21:15

    washeck (neregistrovaný)
    Je pravda, ze na Windows funguje lip na Linuxu, ale i tak je to pro prakticke nasazeni nesrovnatelne s vyspelymi databazemi typu MS SQL nebo Oracle. Rada 1.5 ma spoustu chyb zpusobujicich vytuhnuti nebo pad serveru (zejmena pri pouzivani eventu) a v dobe, kdy jsem se tim zabyval byly misto briskniho vydani bugfixove verze pouze opraveny ve 2.0 (v te dobe ve fazi release candidate). Nemluve o reseni takovych veci jako fail-over.
  • 5. 10. 2007 21:38

    Pavel Stěhule
    Firebird je podstatne lehci nez MS SQL nebo Oracle. Lze jej pouzit i jako server, i kdyz si myslim, ze jako server je PostgreSQL vhodnejsi. Naprosto idealni je ale jako embeded databaze v pripade, ze SQLite by byla prilis jednoducha. Instalace spociva v prekopirovani dvou souboru, databaze se siri binarne a ma platforme nezavisly binarni format. MS SQL, stejne tak Oracle jsou uplne nekde jinde, co s tyce naroku na hw, obsluhu, udrzbu, cenu. Určitě tu budou povolanější, kteří by mohli psát o Firebirdu. Znám pár lidí, co si myslím, že se dokáží racionálně rozhodnout, a ti Firebird používají. Takže bych určitě Firebird nezavrhoval. Zalezi na aplikaci, na pozadavcich zakaznika, atd.
  • 5. 10. 2007 21:58

    Miloslav Ponkrác
    Na Windows jsou i další varianty - například jako embedded databáze se velmi často používá Microsoft Access - mdb formát, který je jedním souborem a lze jej binárně kopírovat.

    Jinak sqlite je velice dobrá embedded databáze.

    U Firebirdu, jak píšu níže narážím na nedostatečnou (a to je ještě značně diplomatický výraz) dokumentaci.

    Na Windows je zase IMHO PostgreSQL nevhodná - v samotném manuálu k PostgreSQL se dočtete něco ve smyslu - jo nějak jsme to na Windows ubastlili, takže PostgreSQL tam chodí, ale nehodláme tomu věnovat čas, Windows verze je zcela na okraji našeho zájmu. A pak člověk zjišťuje, že musí udělat tamto a tohle, a že já si PostgreSQL na svůj noťas prostě nenainstaluji, protože prostě to nejde.
  • 5. 10. 2007 22:34

    Pavel Stěhule
    Také si myslím, že stav dokumentace Firebirdu "není uspokojivý". Té, která je volně dostupná na netu. Přeci jenom dokumentace k Oraclu nebo PostgreSQL vypadá jinak.

    V PostgreSQL není žádná z podporovaných platforem na okraji zájmu. Řekl bych, že na to, aby 8.3 běžela dobře ve win se věnovalo docela dost úsilí. Na druhou stranu je fakt, že až na výjimky, všichni core hackers jsou srostlí s Unixem, a když už, tak na desktopech mají MacOS. To, že PostgreSQL nelze nainstalovat na všechny win je záměr (a není to tak úplně pravda). Oficiálně lze PostgreSQL nainstalovat pouze na NTFS. S FAT32 nelze zaručit konzistenci databáze. Přesto lze PostgreSQL nainstalovat i na win s FAT32. Pouze initdb je nutné provést ručně. Je to prostě pojistka.
  • 5. 10. 2007 23:32

    Miloslav Ponkrác
    Ještě nedávno byla v PostgreSQL manuálu poznámka, že Windows je pro vývojáře na okraji zájmu, a že se této platformě nehodlají více věnovat. Škoda, že to nemám někde uložené, dnes už to tam není, protože asi někdo poradil, že to není příliš diplomatické.

    Ale dnes je tam jen poznámka, že Windows verze má před sebou jen velmi krátký vývoj,m tudíž není otextovaná delším provozem.

    To co jste mi napsal je v manuálu. Podle mě to není příliš taktické dělat si z PostgreSQL hogo fogo - on i vývojář potřebuje tu PostgreSQL nainstalovat jako vývojovou verzi pro vývoj třeba na slabý počítač - není třeba stabilita, jen aby se na tom dalo vyvvíjet. Není to příliš taktické takhle postupovat.

    Jinak podle PostgreSQL udělalo naprosto kardinální chybu tím, že ignorovalo dlouhou dobu Windows. Protože vidím, že běžné databáze se spíš rozšiřovaly (myšleno procenty rozšíření) z Windows, než z Linuxu. Takový Firebird se třeba také rozšířil z Windows (ačkoli byla Interbase původně naprogramována pro Unix!).
  • 6. 10. 2007 0:11

    Pavel Stěhule
    Vedla se o tom celkem dlouha diskuze a volilo se mensi zlo - horsi je, kdyz uzivatel prijde o data, nez kdyz si developer musi rucne spustit skript. Zadna nadutost v tom neni - ovsem jako vzdy, kdyz se vybira varianta typu nejmensiho zla, tak to ma daleko k idealu. Pricina je ale v Microsoftu a ve v implementaci FAT32, nikoliv v PostgreSQL.

    To, ze PostgreSQL ignorovalo dlouho Microsoft je fakt, a taky to do jiste miry prispelo k rozsireni MySQL. S Firebirem se PostgreSQL moc neprekryva, aspon mam takovy pocit. Hledal se obchodni model se kterym by se dalo s PostgreSQL uzivit, a jedna varianta byla prodej nativne prelozeneho Postgresu pro win, coz se i jisty cas praktikovalo. Tady je dulezite vzit v potaz. Za Postgresem nestoji zadna firma, tudiz neexistuje nic, co by se dalo oznacit jako dlouhodoba strategie. Urcite neni primarnim cilem ziskat co nejvic uzivatelu. Primarnim cilem je vytvorit kvalitni a spolehlivy produkt, ktery uz si sve uzivatele najde. A dokud se nenasli dobrovolnici, kteri by se chteli portu na win venovat, tak do te doby se neportovalo. PostgreSQL je ciste technicky produkt, projekt ma pouze technicke cile (nebo primarne). Dlouhou dobu vyvojari neverili, ze lze na win bezpecne provozvat db server a jelikoz PostgreSQL bezi ciste jako server, tak nebyl duvod pro portovani. Taky jsem mel na notebooku linux ve wmWare jenom proto, abych mel na cem spustit PostgreSQL.

    Firebird je trochu v jine pozici. Dokaze bezet jako embeded db, tudiz byla nutna portace na windows. K tomu interbase je starsi nez PostgreSQL. Zacatkem 90 let tu nebyl free system, a tudiz tehdy port na win byl absolutne nutny. PostgreSQL zacala byt pouzitelna nekdy v roce 98-99, kdy uz byl k dispozici Linux. Navic tu byla obava z uzivatelu windows a z toho, zda budou kapacity na jejich podporu. Cekalo se podstatne vic problemu, vic naborenych databazi, vic otazek ohledne instalaci, atd. Nastesti nebo nenastesti, jak se ukazalo, uzivatelum win byl port PostgreSQL srdecne ukraden. Vetsinou se jedna o vyvojare nebo o studenty. Ja tady v Cechach neznam jedinou provozni databazi na win. Kdo si zaplati win, tak si vetsinou zaplati i MSSQL - aspon zde, kde je Microsoft relativne hodne silny.
  • 6. 10. 2007 1:05

    Miloslav Ponkrác
    Ohledně PostgreSQL už nebudu příliš doskutovat - jen řeknu to, že čestě technické zaměření už zabilo spoustu kvalitních programů a produktů a ještě zabije.

    Základní příčina celého problému Windows a PostgreSQL je úplně jinde, a je podstatně jednodušší, pokud můžu sdělit svůj pohled - a to přítomnost nemultiplatformího kódu v jádru PostgreSQL, a ten je tam dosud. Takový Firebird/Interbase vznikl na Unixech, bez problémů předělal konverzi na Windows a zase zpět na Unixy - a neměl s tím přílišný problém, protože kód byl napsán kvalitně a multiplatformně. PostgreSQL takto kvalitně multiplatformní kód napsaný nemá - a tudíž má na neunixové platformně o několik řádů větší problémy, než třeba Firebird. Koneckonců před několika lety vývojáři Postgresu tento fakt přímo sdělovali a Windows verze byla plná knihoven emulujících řadu věcí z Unixu. Viděl jsem zdrojové kódy jádra PostgreSQL a viděl jsem tuto situaci také.

    Jinak ať už jsou technické důvody jakékoli - a ať vývojáři třeba zaspali dobu a příliš přísně hledí na to, která platforma je a není vhodná pro db, jsem pevně přesvědčen, že kdyby PostgreSQL dala včas port na Windows, její rozšíření dnes (a kdykoli v budoucnu) je o několik řádů vyšší, než v současné době. A jsem přesvědčen, že tento fakt (zaspání doby a příliš suše technický přístup vývojářů k jakémuko situaci) nakonec v nějaké střednědobé variantě zlomí PostgreSQL krk a za takových pět let plus mínus PostgreSQL prakticky zmizí z povrchu země. Ale toť jen můj subjektivní názor, kterému se klidně můžete zasmát. Vzpomeňte si pak na mě.

    Interbase/Firebird je databáze, která hlavně měla to štěstí, že jí koupil Borland. Kromě toho, že Borland jí naportoval z unixů na nejpoužívanější platformy tehdejší doby (Netware, Windows) a vylepšil jí (například stored procedures v Interbase jsou z dílny Borlandu), hlavně zařadil Interbase do Borlandích tehdy velmi velmi populárních RAD nástrojů. Tím pro její propagaci a rozšíření mezi běžný lid udělal nesmírně mnoho. Později, když Borland začíná být za zenitem své slávy, ale stále ještě dost silný, opět udělal pro rozšíření Interbase šťastný krok - uvolnil jí jako open source. A Interbase měla štěstí - zrodil se Firefox později přejmenovaný na Firebird.
  • 7. 10. 2007 10:54

    Pavel Stěhule
    Netuším, co bude za pět let, možná že už Postgres 9.x a Firebird 3.x. Jedinou chybou, co se týče portability, Postgresu, je závislost na Locales. Jinak je pg portovatelné docela dobře. MySQL, stejně jako Firebird nejsou závislé na locales, tudíž jsou snáze portovatelné. I k tomu snad během následujícího roku dojde u Postgresu (spojeno s podporou COLLATES, která dost chybí).

    Že by Postgres do pěti let zmizel, možná, pokud Oracle nebo Microsoft začnou svoje databáze distribouvat pod GNU nebo BSD licencí. Jinak těžko. V Japonsku nebo Rusku je např. používanější než MSSQL. Jinak Postgres nemůže dost dobře konkurovat mezi běžným lidem Firebirdu. Na to je příliš těžká váha a Firebird více-méně je už zaběhlá značka, která funguje a dělá, to co od něj běžný lid chce. V ToDo PostgreSQL je jeden důležitý bod: PostgreSQL nikdy nebude embeded databáze, tudíž v celé řadě nasazení nikdy nebude moci konkurovat Firebirdu nebo SQLite. A naopak Firebird díky svému podstatně širšímu záběru patrně nikdy nebude moci konkurovat PostgreSQL (To nikdy, je spíš horizont 10 let, co bude dál si netroufám odhadnout ,, tou dobou, už bude docházet ke generační výměně minimálně core hackers).
  • 7. 10. 2007 15:06

    Miloslav Ponkrác
    Ad první odstavec - jsem programátor s dvacetiletými zkušenostmi, a kód Postgresu jsem viděl, takže mi dovolte abych Vaše první věty považoval za ne zcela přesnou infomaci, řekněme, že jste trochu větší optimista. Úhybný manévr se svedením na locales už nebudu komentovat.

    Lidé jako Vy se nedokáží představit, že rozšíření (a tedy i bytí a nebytí) produktu, či programu by mohlo záviset, a zpravidla závisí daleko více na netechnických věcech, než na technické kvalitě programu. Historie dává nesčetné příklady, takže se nebudu opakovat. Jen říkám, že za dvacet let co se aktivně věnuji IT (zdaleka nejsem nejmladší) vidím nespočet příkladů, jak podobná strategie jako má PostgreSQL poslala program do zapomnění.

    Nikdo po PostgreSQL nechce aby byla embedded. Jinak dovolte mi jeden postřeh - kdykoli se mluví o PostgreSQL, tak jí chválíte a bráníte zuby nehty aby na ní nezůstal ani stín ani podezření špatného, a oproti tomu do kontrastu jak jste docela zpucoval 602SQL mi nějak evokuje závěr, že neposuzujete věci až tak docela nestranně.
  • 7. 10. 2007 16:06

    Pavel Stěhule
    Naprosto s Vámi souhlasím, že bytí a nebytí produktu nezávisí jen na technických věcech, a také bych mohl uvést dost příkladů. A je také možné, že Postgres časem zmizí. A možná to bude z důvodu špatného marketingu (resp. žádného nebo minimálního). Nicméně zatím strategie vývojářů - soustředit se na svojí práci - vychází. Co bude za rok, za dva netroufám si tipovat.

    Když Vám databázový server během jednoho dne na jednoduchých dotazech a relativně malé testovací množině dat (100 000 záznamů) několikrát tiše spadne, tak si o něm nemůžu myslet, že je vhodný pro náročnější aplikace. Samozřejmě, že vidím do projektu PostgreSQL, znám důvody proč něco v pg je a něco není (k dispozici je archiv konference za posledních 10 let - takže kdokoliv si může zjistit potřebné informace). O pozadí 602SQL vím jenom z informací na webu a netu.

    Mám ale pocit, že se tady bavíme o něčem jiném než o objektivním hodnocení nějakého díla. Dovolil jsem si hodně, kritizovat idol. Jenomže ten idol stojí na hliněných nohou. Mimochodem, mě přijde zajímavé, že tu 602SQL nebrání žádný uživatel, který má praktické zkušenosti, který tento server používá. Samozřejmě, že by ten mojí kritiku dokázal věcně komentovat.

    p.s. Všimněte si, že tu zuby nehty nebráním jen PostgreSQL ale třeba Firřebird nebo MySQL. Nesnáším totiž FUD. A to, co jsem o 602SQL napsal, jsem si předtím otestoval.
  • 7. 10. 2007 16:20

    Miloslav Ponkrác
    Ale ano, souhlasím s Vámi v leččems ohledně 602SQL, a souhlasím s tím, že tato db se měla uvolnit o několik let dříve, a měla by daleko větší šance. Nikdo tu nemluví o idolu, ale jen se tu já a několik lidí ptá - jak moc je Vaše zpucování dáno z věcných důvodů a kolik je v tom emocionálních, tedy osobních důvodů (ať už naštvání z P.R. firmy 602, což přiznáváte, nebo nekritický obdiv z PostgreSQL a nebo něco jiného). Nic konkrétního nenaznačuji, ale prostě formulace toho článku ve mě budí opravdu dojem, že Vám 602 něco špatného provedla. Přesto vše jsem ochoten uznat, že 602SQL má v současnosti našlápnuto opravdu velmi špatně a pokud se nestane zázrak, asi je tohle její poslední štěk.

    Mě se abych se přiznal Vaše hodnocení žádné db moc nelíbí. Každá db má své stinné a slabé stránky - a je jedno co vyberete. Každý programátor potřebuje nutně znát obě strany mince. Mě se velmi líbil příspěvek pana Císaře, který byl prostě věcný, jasný a bez emocí - ano, Firebird v této oblasti dokumentace není ideální, ale řeší se to takto a takto - a lze udělat to a to. Skvělé, přesně toto mi vyhovuje. Zatímco u Vás, nemohu si pomoci vidím při psaní o db značný emocionální vztah, který se promítá do psaní o db, a ten moduluje Vaše příspěvky tak značně, že je třeba s tím počítat.

    Nicméně jste podle přspěvků odborník na svém místě, máte značné zkušenosti a rád si přečtu jakýkoli další Vás článek, nebo příspěvek - a vím, že mě to obohatí. Chci Vám za Vaše příspěvky i článek poděkovat, protože patří k tomu nejlepšímu, co mohu číst.
  • 7. 10. 2007 18:46

    Pavel Stěhule
    Jenom pro záznam. S Software602 jako firmou nebo lidmi v pozadí nemám a neměl jsem nikdy žádný konflikt. Ani osobně neznám nikoho z Sw602. Z produktů 602 jsem používal Microbaze Pascal, t602, Calc602. Na Microbáze Pascal dodnes nedám dopustit.
  • 7. 10. 2007 21:11

    r.u.r. (neregistrovaný)
    Realni pouzivatelia sa pohybuju skor v OS od MS, takze sem asi nechodia, i ked 602SQL ma verziu aj pre Linux.
  • 8. 10. 2007 12:23

    gorila (neregistrovaný)
    Hmm, on někdo linkuje db engine (DAO/ADO) pod win do svých cílových splikací?
  • 5. 10. 2007 21:41

    Miloslav Ponkrác
    Problém Firefoxu hlavně je, že je to černá skříňka. Neexistuje k tomu pořádná dokumentace, a to ani pro nejzákladnější věci. Na jedné straně se vytýká 602SQL v článku nedostatek dokumentace (čímž nehájím 602SQL), na druhou stranu se chválí Firebird, kde je dokumentace na tak mizerné úrovni, že jsem snad hůř zdokumentovaný projekt neviděl. Těžko říct co je u něho featura a co chyba a jak se to má v jemných detailech vlastně chovat, když prostě dokumentace je mizerná (a derou se mi na jazyk ohledně dokumentace Firebirdu daleko daleko ostřejší výrazy). To je jeden z důvodů proč Firebird moc nepreferuji.

    Ze stejného důvodu je jasné proč Firebord asi bude chybovější, protože bez dokumentace nelze spoustu věcí vytušit, nelze ani je zkontrolovat a poslat případné bug reporty.

    Vsadím se, že i pro teb 602SQL je dokumentace na podstatně lepší úrovni, než to co je k dispozci pro Firebord.
  • 5. 10. 2007 22:08

    Pavel Stěhule
    Předesílám, že jsem neviděl placenou dokumentaci k Firebirdu. Co se týče on-line dokumentace, tak těžko soudit. Dokumentace u 602SQL nejde nijak do hloubky ani do šířky, ale je kompletní a česky. K Firebirdu. Některé části dokumentace jsou na úrovni, jiné zase naprosto chybí (a to zásadní věci :(). Ovšem je tady výborná kniha Pavla Císaře. Pavlova kniha je podstatně lepší než dokumentace v 602SQL .. obsahově, stylisticky .. vůbec je to povedená kniha (řekl bych, že je i o dost lepší než Bruceova kniha o PostgreSQL). To, že Firebird nemá kvalitní dokumentaci volně přístupnou může schíza v projektu, kdy část je free a část placená. V každém případě, pro Fb existují referenční projekty, pro 602SQL nikoliv. To je zásadní rozdíl. Jinak samozřejmě, že kvalita dokumentace hraje velkou roli.
  • 5. 10. 2007 22:28

    Miloslav Ponkrác
    Knihu Pavla Císaře jsem viděl - ale rozhodně nemůžu už z principu rozsahu popisovat chování Firebirdu do hloubky, může vysvětlit jen základní věci. Za druhé kniha zastarává a nemůže reflektovat současný vývoj Firebirdu. A žádná kniha nemůže nahradit oficiální dokumentaci.

    Dobrá, existují referenční projekty - takže prakticky metodou "téměř reverzní inženýrství" se dozvíme něco o Firebirdu?

    Ne, ne, jestliže kritizujete dokumentaci k 602SQL, je třeba pořádně zpucovat i dokumentaci Firebirdu. Protože Firebird si to více, než zaslouží. Znovu opakuji, že horší dokuentaci k projektu, než je u Firebirdu jsem neviděl.
  • 5. 10. 2007 22:42

    Pavel Stěhule
    Dnes jsem si vzal na paškál 602SQL Server. Firebird se k tomu připlet nenápadně, když jsem do diskuze napsal, že jsem na internetu našel poznámku o vynuceném a úspěšném přechodu z 602SQL na Firebird. Když budu propírat Firebird, tak na dokumentaci určitě nezapomenu (pokud se to nezlepší) :).
  • 6. 10. 2007 16:31

    Pavel Císař
    S volně dostupnou dokumentací k Firebirdu je opravdu problém. Ne že by jí nebylo dost, spíše naopak, ale není nijak ucelená. Ucelenější dokumentace je bohužel zatím jen placená. Už pár let je k dispozici na našem DevCD "Using Firebird", "Firebird Reference" a hromada specializovaných dokumentů (např. jak psát externí funkce, rozbor optimalizátoru, analýza výpisu LockPrint, interní struktury databáze apod.). Mimochodem DevCD se dá koupit nejen samostatně, ale je součástí služby Subscription (něco jako MSDN pro Firebird), takže aktualizace dostáváte automaticky 3-4x za rok. Před rokem a něco jsme obě hlavní knihy uvolnili k volnému použití v rámci projektu Firebird, a subprojekt pro dokumentaci na nich pracuje (převod do docbooku, aktualizace, restrukturalizace atd.). Bohužel jde práce pomalu, je málo lidí a dokumentace má cca 1500 stran, takže k dispozici je zatím jen pár kapitol, zato existují překlady do různých jazyků.

    Absolutně nejlepší dokumentací je The Firebird Book od Helen Borrie, cca 1200 stran. Bohužel neobsahuje kompletní přehled příkazů (už by se nevešel, i takhle už má kniha pár kilo), takže je vhodné ji doplnit o "Firebird Reference" nebo moji knihu která seznam příkazů obsahuje. Zato obsahuje např. popis systémových tabulek, seznam chybových kódů apod. které třeba v mé knize nejsou.

    Co se týče dokumentace k aktuálním verzím, tak Release Notes jsou velmi dobře udělané, vyčerpávající a přehledné.

    Co se mojí knížky týče, tak jsem si jejího zastarávání velmi dobře vědom. Pokud bude mít Computer Press zájem, tak bych příští rok rád udělal aktualizované vydání, nebo spíš přepracované vydání. Nejradši bych vysekal InterBase a zaměřil se jen na Firebird (kvůli přehlednosti), přečesal jako knihu o Firebirdu 2.1 (vykašlat se na členění co není podporováno u starších verzí kvůli přehlednosti a úspoře místa pro jiné věci), zvětšil počet stran alespoň o 200 a vypustil CD (kvůli ceně knihy, zvyšuje ji o cca 50 Kc). Bohužel vše záleží na zájmu CP, a psát to celé znova a jinak pro jiného vydavatele fakt nehodlám.

    Jinak bych rád věděl, jaké věci probrané "do hloubky" vám k knize chyběly (případně jaká hloubka je pro vás dostatečně hluboká). pokud to půjde, rád je do nové verze zapracuji.
  • 7. 10. 2007 15:37

    Miloslav Ponkrác
    Děkuji moc moc za tento příspěvěk, hodně věcí jste mi objasnil a nasměroval mě. Děkuji mnohokrát.
  • 7. 10. 2007 13:17

    Pavel Stěhule
    Nemyslel jsem to tak, že bych z referenčních projektů reverzním inženýrstvím zjišťoval API Firebirdu - což jsem začátkem 90 let zrovna dělal s Excelem 5.x. Pokud Vážně uvažujete o projektu nad Firebirdem, tak se vyplatí ty peníze za dokumentaci dát. Horší je dokopat se k tomu, aby ji člověk přečetl. Ale to je problém spíš Firebirdu a jeho komunity. Drobet to kazí první dojem z Firebirdu.

    Měl jsem na mysli něco jiného. To, že pro Firebird existují referenční projekty, dokazuje, že někdo dokázal s Firebirdem vyřešit všechny problémy a dotáhl projekt do konce. A to je pro mne důkaz, že se s Firebirdem dá vyvíjet a nad ním provozovat aplikace. Například Pražská městská knihovna jede nad Firebirdem, nějak, ale jede. Nic takového pro 602SQL neexistuje. Vzhledem k tomu, že 602 posílá do světa méně významné informace, dá se předpokládat, že žádný takový projekt neexistuje. Buď se o to nikdo nepokusil, nebo se to nikomu nepodařilo. V tom je podstatný rozdíl mezi Firebirdem a 602SQL.
  • 7. 10. 2007 15:17

    Miloslav Ponkrác
    Opět kopete do 602SQL :-) Nikoli, v 602SQL bylo docela hodně projektů - a znám lidi, kteří s ní dost dělali. 602SQL byla velmi velmi príma v době, kdy to nebyla jenom databáze, ale kompletní databázové vývojové prostředí i s programovacím jazykem na bázi Pascalu a možností velmi šikovně a jednoduše napsal rovnou i db klienta. Dokonce to bylo přenositelné na Windows i na Linux - a tehdy byla 602SQL velmi velmi silný produkt, který neměl a nemá konkurenci v oblasti RAD vývoje pro databáze a velmi připomíná Microsoft Access s jeho možnostmi. Tehdy se aplikace kolem 602SQL serveru vyráběly jak na běžícím pásu a bylo to velmi rychlé a kvalitní - super a bezkonkurenční.

    To neznamená, že když je firma 602 Software marketinkově totálně neschopná, že její produkty nemají uplatnění. Mezi jejími produkty jsou i totální propadáky a její strategie není zrovna moc šikovná, ale má za sebou několik dost dobrých věcí. Problém Váš i tohoto článku je, že když prostě neschopní lidé Vám nedají informace, že pak vylijete s vaničkou i dítě.

    Naopak, pokud by firma 602 Software opravdu uvolnila 602SQL kompletní prostředí se vším všudy, jak jej kdysi prodávala jako balík 602SQL, tak byste získal naprosto bezkonkurenční nástroj - ve kterém i dítě, nebo začátečník v cukuletu a ve velmi velmi krátké době vyrobí kvalitní databázovou aplikaci - se serverem i databázovými klienty pouze prostředky 602SQL balíku. V této oblasti to kromě Microsoft Accessu naprosto nemá konkurenci - nic podobného nikde neexistuje.