Ovládací prvky, nástroje a sada základních aplikací v LXDE

Jaromír Vojtaj 9. 11. 2011

V druhém díle seriálu o lehkém ale mocném prostředí LXDE se zaměříme na konkrétní sestavu ovládacích prvků a nástrojů, jejich instalaci a nastavení. Článek pak ukončíme popisem sady základních aplikací, které vám významně usnadní život s vaším počítačem. Už jste si LXDE nainstalovali a používáte ho?

Jako první je třeba instalovat vybranou sadu ovládacích nástrojů a aplikací. Na záložním stroji jsem využil aplikace, které jsou poměrně velké jak z hlediska objemu při stahování a instalaci, tak z hlediska spotřeby paměti.

Pracovní stanice by měla být hlavně pracovní, a tak jsem se rozhodl, že nechám co největší prostor aplikacím a budu se snažit zachovat lehkost prostředí LXDE. Tato snaha se ale nesmí přehnat, aby nedošlo ke zhoršení komfortu při ovládání a možnosti využít potřebné nástroje a programy. Volba tak vždycky bude určitým kompromisem, který samozřejmě platí i pro sadu ostatních aplikací.

S ovládáním jsem se sžil už na předchozí sestavě, a tak došlo pouze k jediné změně. Konečnou variantou je tak kombinace těchto nástrojů:

  • LXPanel
  • Tint2
  • Wbar
  • grun
  • Xbindkeys

Uvedenou změnou je náhrada Kupferu jednodušším spouštěčem grun. Možnosti Kupfer při spouštění a otvírání i jiných věcí, než jsou aplikace, byla sice příjemná, ale vykoupená dalšími nevýhodami. Pro mě byla volba poměrně jasná, ale až po porovnání a vyzkoušení.

Nyní k jednotlivým ovládacím prvkům. LXPanel je instalovaný automaticky a bylo nutné ho pouze upravit. Jednalo se hlavně o zmenšení jeho velikosti a odstranění panelů úloh. Jeho funkci bude vykonávat aplikace tint2.

K možnosti jejího použití je třeba udělat tři kroky:

1. instalovat z repozitáře balíčky tint2 a tintwizard

Wizard sice není úplně nutný (nastavení bylo popsáno v minulém článku), ale pracuje se s ním velmi dobře a pohodlně.

2. nastavit potřebné vlastnosti panelu

Po instalaci je nutné z terminálu spustit příkaz tint2 a pak tintwizard. Pokud by se rovnou spustil wizard, hlásí to chybu, která je způsobena neexistencí konfiguračního souboru. Vzhled wizardu je vidět na obrázku:

Já nastavuji pouze vzhled panelu a akce myši. Naopak nepoužívám System Tray a Clock. Tint2 je samozřejmě možné nastavit i přímo pomocí konfiguračního souboru, jak bylo uvedeno v minulém článku. Ve wizardu je také možné si konfiguraci prohlédnout a případně použít při přímé úpravě souboru.

3. nastavit automatické spuštění při startu a přihlášení uživatele. Tato akce se bude týkat i dalších aplikací, takže bude popsána trochu obecněji.

Za účelem automatického spuštění aplikací je v LXDE vytvořen adresář ~/.config/autostart. V něm umístěné aplikace se automaticky spouštějí s rámci přihlášení příslušného uživatele. Aplikace se zde vyskytují ve formě *.desktop, tedy podobné jako v /usr/share/applications  s tím rozdílem, že není nutné u nich uvádět tolik údajů. Nejlepší bude asi uvést konkrétní příklad:

[Desktop Entry]
Type=Application
Name=Conky
Exec=conky

Více podrobností je možné najít například na wiki LXDE.

Je také možnost otevřít z hlavního menu položku Volby – Nastavení relace pracovního prostředí. Jak je vidět z obrázku:

Je zde přehled všech defaultních i doplněných aplikací. Je možné je označit ke spuštění nebo naopak, nelze je ale odsud přidávat a ubírat.

Postup pro využití panelu Wbar byl v minulém článku a jeho spouštění při startu je stejné, jako bylo uvedeno výše. Další podrobnosti o něm je možné najít např. i v samostatném článku na Rootu.

To samé platí pro Xbindkeys, kde se pouze změnily některé spouštěče, protože využívám jiné aplikace, než na předchozím systému. Podrobnější popis je v minulém článku.

Novou aplikací je spouštěč grun, takže je nutné se na něj zaměřit. K jeho využití je nutné udělat dva kroky: vedle instalace je ještě nutné nastavit klávesovou zkratku, která ho spustí a umožní zadávat názvy spouštěných aplikací. Jak ukazují následující obrázky.

Kromě klasického zadávání názvů (po dalším spuštění zůstane uložená poslední volba a je možné zobrazit i seznam už zadaných voleb), je možné i přímo vyhledávat spustitelné aplikace, případně dělat některé další operace se soubory.

Pro nastavení klávesové zkratky je nutné upravit soubor  ~/.config/openbox/lxde-rc.xml.

V něm je nutné najít sekci Keybindings for running appliactions a doplnit sekci pro spuštění grun. Ta může vypadat např. takto:

<keybind key="W-space">
<action name="Execute">
<command>grun</command>
</action>
</keybind>

Konkrétní nastavení spustí grun kombinací kláves Win+mezerník. Je samozřejmě možné použít libovolnou jinou kombinaci. Je třeba pouze brát ohled na to, aby již nebyla v daném konfiguračním souboru použita a nedocházelo tak k nějakým zmatkům.

Asi by bylo dobré zmínit, že možnost spouštění aplikací přímo spouštěčem LXDE (kombinace kláves Alt+F2 nebo volba Spustit z hlavního menu) zůstává zachována beze změny – viz obrázek.

Tímto by bylo možné uzavřít kapitolu s popisem způsobů a nástrojů pro ovládání systému a přejít do kapitoly o základních aplikací. Já si pod základními aplikacemi představuji něco jako správce souborů, terminál, jednoduchý textový editor, task manažer, monitor zatížení systému a správce schránky. Pro jiného uživatele může být tento výčet neúplný nebo zbytečný, ale to je svobodná volba každého.

Už po základní instalaci je tato sada k dispozici, konkrétně je to správce souborů PCManFM, terminál LXTerminál, textový editor Leafpad a task manažer LXTask. Je třeba jednoznačně konstatovat, že pokud někdo nemá ve zvyku používat jiné aplikace, je tato sada pro běžnou práci naprosto dostatečná a využitelná.

Já osobně jsem zachoval pouze textový editor Leafpad a k němu přidal editor (tedy spíš už lehké IDE) Geany včetně sady pluginů.

Při hrátkách s Gnome jsem se znovu po nějaké době vrátil ke krátkému využití správce souborů Nautilus. Při tom jsem zjistil, že jeho nová verze je dost povedená a hlavně možnost práce se dvěma panely hodně navozuje zvyk ze správců typu Norton. Navíc je zde hned po instalaci zajištěné propojení do místní sítě, takže není nutné instalovat FTP klienty. Proto jsem se rozhodl, že i když Nautilus do LXDE defaultně nepatří, tak ho zkusím používat. Tím určitě nechci říct, že by PCManFM nebyl dobrý, nepoužitelný nebo padající. Je to zase pouze o subjektivním rozhodnutí. 

Je samozřejmě možné nechat v systému správce oba a používat je souběžně. Já jsem to ale neudělal a PCManFM jsem odinstaloval. To mělo jeden následek – spolu s balíčkem pcmanfm se automaticky odebere i balíček lxde-meta. To mě zpočátku docela vyplašilo, protože jsem si nebyl jistý, co všechno to bude znamenat pro celé prostředí. Po zkoušce na virtuálním stroji jsem zjistil, že to prakticky znamená pouze jednu věc, která mě nijak netrápí. Zmizí totiž plocha LXDE včetně pozadí a objeví se základní plocha Openboxu. Dá se to poznat jednak ze změny pozadí plochy a hlavně z toho, že při stisku pravého tlačítka myši na ploše se objeví základní menu Openboxu.

Jenom pro doplnění uvedu, že jsem instaloval dva balíčky – nautilus a nautilus-open-terminal. Jak název druhého balíčku napovídá, umožní tato volba přímo z Nautilu spouštět terminál v daném adresáři.

Kromě běžného správce souborů jsem byl vždy zvyklý používat některý z dvoupanelových správců. V poslední době to byl Tux Commander, který jsem si časem přizpůsobil k obrazu svému. V základním nastavení toho opravdu neumí mnoho, ale možnosti jsou velmi rozsáhlé a individuálním požadavkům vyhoví velmi dobře. Já mám výhodu v tom, že konfigurační soubor mám už hotový z minulé instalace, takže stačilo pouze instalovat balíčky a konfiguraci přenést.

Co se týká terminálu, tak si myslím, že defaultní varianta je dobrá a použitelná. Sice jsem v minulé instalaci používal terminál sakura, ale v první fázi jsem si myslel, že zůstanu u lxterminal.

Následně jsem ale zjistil, že Nautilus neumí spustit jiný terminál než gnome-terminal. Je sice možné, že se to dá někde nastavit, ale nechtělo se mi po tom pátrat. Gnome terminál si s sebou nečekaně nebere skoro žádné závislosti, a tak nebyl problém LX Terminál odinstalovat a používat pouze Gnome Terminál.

Podobná situace nastala při volbě task manažeru. Defaultně je v prostředí LXTask, ale já jsem dlouhodobě zvyklý používat Gnome System Monitor. Nabízí podle mého názoru přehlednější informace a obsahuje jich i víc. Je to ale opět individuální a subjektivní pohled.

V rámci popisu task manažeru bych doplnil ještě jednu věc, která souvisí s monitorováním chodu stroje, resp. zobrazením důležitých informací o něm. V XFCE bylo možné si informace o využití procesoru, paměti, sítě, disků a podobně přidat jako applety do panelu. V LXDE Panelu ale takové široké možnosti v defaultním nastavení nejsou. Tím ale určitě nemůžu říct, že nejsou žádné. Je možné přidat applety pro sledování stavu baterie, teplotu, frekvenci CPU, stav sítě a využití procesoru. Já jsem nakonec použil pouze sledování stavu sítě a využití procesoru. Výhoda umístění appletů na panelu je v tom, že jsou trvale viditelné.

Na záložním stroji je toto všechno vyřešené appletem do Docky, ale na hlavním stroji bylo třeba hledat jinou variantu. Když jsem se zamyslel a zapátral, tak jsem zjistil, že možností není zase až tolik. Jednou z nich bylo nasazení jiného typu panelu. V daném případě by to bylo dokonce poměrně jednoduché, protože XFCE panel je instalovaný. Jeho spouštění jsem ale nezkoušel, protože si nejsem jistý, že by nebyl problém s různými sessions. Proto jsem se rozhodl, že to budu řešit pomocí aplikace conky. Ta má dvě výhody – je velmi skromná co do využití místa na disku i systémových prostředků a je velmi dobře a hlavně rozsáhle konfigurovatelná. Její nevýhoda spočívá v tom, že je běžně skrytá pod ostatními okny. Pro náhled je tak nutné okna ostatních aplikací skrývat. Zatím to takto využívám a vzhledem k tomu, že přehled není nutné sledovat příliš často, uvedená drobná komplikace není zásadním problémem.

Základní nastavení konfiguračního souboru jsou velmi dobře popsány na domovské stránce Conky.

Samotný konfigurační soubor conky je možné uložit buď do~/.conkyrc nebo jako admin upravit defaultní konfigurační soubor /etc/conky/conky.conf .

Ani správce schránky nemá v LXPanelu defaultně k dispozici applet, takže je třeba to řešit instalací a automatickým spuštění samostatné aplikace. Možností je zase několik a já z nich vybral parcellite.

Jako poslední aplikaci bych v této kapitole uvedl spořič obrazovky. Já ho nepoužívám jako vlastní spořič, ale jako aplikaci, která po určité době ztmaví obrazovku a následně ji uzamkne. Konkrétní nastavení je vidět na obrázku.

Sice by se to asi více hodilo uvést již v předchozím odstavci, ale až teď se dá říct, že je kompletně nastavené ovládání a spouštění potřebných aplikací. Na dalším obrázku je vidět, jak vypadá základní plocha.

Zatím nejsou instalované a spuštěné databázové stroje. Při startu je tak využití paměti cca 245 MB podle Conky, Gnome System Monitor pak udává cca 255 MB, což je způsobeno tím, že je sám aktuálně spuštěný. Na jednu stranu je toto číslo podle mého názoru zajímavé. Na druhou stranu ale není nutné ho nijak přeceňovat. Přesto si myslím, že zamýšlený účel, aby samotný systém využíval systémové prostředky co nejméně, se podařil. Využití procesoru je samozřejmě minimální.

Jenom bych na okraj upozornil, že spotřeba paměti je poměrně nízká i proto, že jsem tentokrát neinstaloval ano ClamAV ani Spamassassin.

Po instalaci a spuštění databázových strojů MySQL a PostgreSQL se počáteční využití paměti samozřejmě zvýší. Conky udává cca 275–280 MB, Gnome System Monitor pak o cca 10 MB víc.

Kromě výše uvedených základních aplikací je určitě možné mezi ně zařadit některé další, které umožní a usnadní používání systému. Já bych mezi ně zařadil kalkulačku, prohlížeč obrázků, aplikaci pro komprimaci a dekomprimaci archívů a vytváření snímků obrazovky.

Kalkulačka je již defaultně instalovaná (balíček gcalctool) a jsem s ní plně spokojen. To samé platí pro prohlížeč obrázků, konkrétně gpicview.

Archivační nástroj je také již po instalaci k dispozici a to sice XArchiver. LXDE svůj defaultní k dispozici nemá. Možností je samozřejmě mnohem víc. Já jsem dřív používal squeeze. Aktuálně jsem XArchiver odstranil a nainstaloval file-roller. Patří sice do Gnome, ale nebere s sebou prakticky žádné závislosti a tak není problém s jeho instalací. Má slušné možnosti a používá se velmi snadno a jednoduše. Další výhodou je automatické zařazení nabídky na komprimaci souborů nebo adresářů do správce Nautilus.

widgety

Pro vytváření snímků obrazovky je možné v principu využít dvě možnosti. První z nich je applet do panelu a druhou pak specializovaná aplikace. U LXPanelu možnost appletu není, takže bylo nutné se poohlédnout po jiné aplikaci. Zde bylo možné volit ze dvou variant – Shutter a XFCE4-Screeshooter. Shutter má sice velké množství možností pro nastavení a manipulaci se snímky, ale sám o sobě je poměrně obsáhlý a natahuje dost závislostí s Gnome a GTK. Vzhledem k tomu, že se nejedená o stěžejní aplikaci, tak jsem volil variantu z XFCE.

Příště…

Tímto by se dala asi uzavřít kapitola základních aplikací. V posledním díle se podíváme na nastavení vzhledu prostředí, systém zálohování dat na lokální i vzdálené úložiště a závěrečné zhodnocení.

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Vitalia.cz: V Kauflandu už začaly Vánoce

V Kauflandu už začaly Vánoce

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Podnikatel.cz: Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Vitalia.cz: Jak Ondra o astma přišel

Jak Ondra o astma přišel

Vitalia.cz: Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Jsou vegani a vyrábějí nemléko

DigiZone.cz: Ginx TV: pořad o počítačových hráčích

Ginx TV: pořad o počítačových hráčích

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

DigiZone.cz: Digi Slovakia zařazuje stanice SPI

Digi Slovakia zařazuje stanice SPI

Lupa.cz: Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle

Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle

DigiZone.cz: Wimbledon na Nova Sport až do 2019

Wimbledon na Nova Sport až do 2019

DigiZone.cz: Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz

Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz

Vitalia.cz: Tradiční čínská medicína a rakovina

Tradiční čínská medicína a rakovina