Názory k článku
Ovládání Arduina v reálném čase z počítače

Diodu lze bez odporu připojit na logický výstup směrem k zemi a to proto, že úroveň H má typicky odpor 130ohmů, některé i víc.

Obráceně (zapojit diodu na proti +5V) nedělejte, logická úroven L většinou jde přímo na zem!

Do datasheetu jsem se nedíval, takže se nehádám. Fakt je, že se tam nějaký odpor dává, a 130 ohmu myslím bylo u klasických hradel, nevím. Kdysi jsem to měřil. Každopádně to bývá jako ochrana proti zkratu, na logickou úroveň H není třeba žádný velký proud, stačí cokoliv, co je schopno dostatečně otevřít případný tranzistor (v nejhorším případe dva tranzisory). 40mA mi přijde snad až moc.

Zrovna teď se snažím navrhnout obvod pro ovládání trakce u mašinek (analog +/-16V) s nulovou kolejnicí (symetrický zdroj).

Programově to problém nebude, výstup PWM, a ovládání směru. Koncový stupeň ale tak snadná záležitost není, klasický můstek použít nejde (nulová kolejnice)

Zdravim a dekuji za clanek, popsal jste to perfektne.

Vubec se mi nechce verit ze je to tak primocare:

- napsat aplikaci v Arduino GUI s pouzitim knihoven pripojenych shieldu atd.
- vymyslet protokol vlastni komunikace a jeho zpracovani v cyklu
- prenest program do Arduina (predpokladam ze potrebne casti pouzitych
externich knihoven atd. se prenesou automaticky a neni potreba to
dale specialne resit)
- z jakehokoliv programovaciho jazyka posilat prikazy komunikacniho
protokolu primo do portu

To je snad sen....

Opravdu, upload je jedním tlačítkem v GUI, sám si to přeloží a sám uploaduje a resetuje.

Externí knihovny řešit netřeba, předpokládám, že se to linkuje staticky, takže výsledná binárka obsahuje vše co potřebuje :-)

Jinak v omezené 1KB RAMce je k dispozici klasická halda, takže tam lze používat malloc, free, new, delete, proto tam je třída pro práci s řetězci. Musí se tam ale vejít i zásobník.

Arduion je osmibitový procesor, všechny inty jsou "dvojbajtové", adresy taky (je to nezvyk, když člověk dělá na platformě x64), jinak se tam dá programovat opravdu tak, jak je člověk zvyklý. Dokonce lze používat i C++ šablony a virtuální metody :-). Nechodí výjimky (throw)

Akorát člověka může trošku rozhodit Hardwarská architektura, totiž, že si nelze ukázat na data v programu pointerem, takže buď se všechny R/O data rvou do RAMky (a plejtvají cenný prostor), nebo se musí z ROMky přenášet pomocí speciálních funkcí. To se dá přežít.

Netušíte o emulátoru arduina?

Ona by stačila možná knihovna s nějakou grafickou nadstavbou, která by měla stejné api jako vlastní system.

Sice má chip flashku, který by měl teoreticky zvládnout 100tis přepisů, nicméně bych nerad takto vyvíjel software. Také nepředpokládám, že flashka má wear-leveling, takže čím zuřivěji budu vyvíjet, tím větší pravděpodobnost, že to brzo oddělám.

A proč bych to měl dělat?

Nevšiml jsem si, že by se někdo rozčiloval nad API. V původním příspěvku jsem se jen ptal, zda neexistuje emulátor umožňující vývoj a ladění kódu bez nutnosti nahrávat ho na fyzický HW.

API naprosto vyhovuje, nabízí takové operace, které procesor maximálně umožňuje a zbytek je C++. Tenhle set většinou využijí právě programátoři, kteří si s nějakým API a jeho vylepšováním hravě poradí. Spíš než se sestavováním HW. Já nevím jak vy, ale já to koupil za nějakých cca 700kč. To je zhruba mzda za 3 hodiny mé prace. Sorry, stavět si to sám, tak to za 3 hodiny neudělám ... přitom si započítejte čas studování dokumentace, návrh plošného spoje, jeho malování, leptání, pájení a oživování. Možná člověk, co to dělá denně by to zvládl rychle, já ne.

Našel jsem toto:
http://emulare.sourceforge.net/