Patenty ohrožují Android. Je čas je zrušit?

Michal Černý 8. 8. 2011

O patentových sporech slyšíme v médiích velmi často. V poslední době se navíc stále více točí kolem nejrozšířenějšího linuxového operačního systému – Android, ale nejen kolem něj. A stále více se zdá, že patenty přestaly chránit konkrétní nápady, inovace a myšlenky. Je na čase sáhnout po jich zrušení?

Krátký pohled do historie

Pokud se v krátkosti podíváme na důvod a vznik patentů, pak zřejmě nejstarší záznamy budou pocházet z poloviny tisíciletí před našim letopočtem, kdy město Sybaris systematicky podporovalo každého, kdo dělal pokroky ve vědě či technice. Nešlo o patenty, tak jak je známe dnes, ale spíše o podporu tvůrčí činnosti. První moderní patent byl zřejmě vyhlášen roku 1421 a získal jej architekt Arno na člun se zdvihacím zařízením, a to na tři roky.

Institucionální podobu získal patent až v roce 1474 v Benátkách, kde vznikl také první „patentní úřad“. Roku 1623 je v Anglii zaveden Statut dominantního postavení, který zajišťuje patentovou ochranu vědeckým projektům. Následují podobné aktivity ve Francii, USA a dalších zemích. Vždy šlo ale primárně o ochranu konkrétních vědeckých projektů, a to jen na velmi omezenou dobu (zpravidla jednoho až pěti let), které měly podporovat rozvoj technologie a vědy, neboť bylo nutné zajistit, aby ten, kdo investoval do výzkumu a vývoje, měl šanci během určitého období na svém projektu přiměřeně vydělat a zaplatit vstupní investice. Obvykle byla doba stanovená tak, aby byly přiměřeně zaplaceny právě jen vstupní náklady. Dále se již vedla legitimní hospodářská soutěž.

Jistě není bez zajímavosti, že patenty se rozvíjejí až s rostoucí rolí soukromých aktivit na trhu. Dokud dominantními hráči byly šlechta, panovník a kláštery, nebylo něčeho podobného třeba, neboť všichni na svém území usilovali o maximální rozvoj a zisk přicházel zcela přirozeně – téměř totiž neexistovala konkurence.

Změna struktury patentu

Ve dvacátém století ale dostává ochrana průmyslových výrobků, vzorů, uměleckých děl i patentů zcela jiný rozměr. Stále větší cenu ve společnosti mají informace. Podíváme-li se na ceny elektronických výrobků, pak velmi snadno zjistíme, že vývoj se v ceně promítá řádově desítkami procent. Ochrana těchto investic se tak postupně stávala stále důležitější. A když se podíváme na průmyslový rozvoj Japonska nebo dnešní Číny, je zřejmé proč. Obě země svůj růst založily na kopírování výrobků. Nemusely investovat peníze do inženýrů, materiálových věd nebo velkých vědeckých projektů. Neprošly si dobou tápání a řadou slepých uliček, které nikam nevedly. Jen vzaly již hotové produkty a začali je kopírovat.

O tom, že současné mezinárodní právo nefunguje tak, jak by mělo by bylo možné psát poměrně dlouho. Jeho prosazování v Číně, Indii nebo v rozvojových zemích je jen velmi obtížné. Neexistuje ani zcela funkční ochrana obchodních značek, natož nějakých jednotlivých patentů.

Čím víc proužků…

Dvacáté století začalo přinášet do patentů (obecně do všech forem ochran duševního vlastnictví) dva zajímavé fenomény, které jejich význam značně posunuly. Předně je to prodlužování jejich platnosti a za druhé rozvoj složitosti. Zatímco Statut dominantního postavení vyžadoval jednoznačný vědecký či průmyslový projekt, který byl chráněn, situace dnes je zcel odlišná. Chráněny jsou jak velice obecné principy, tak naprosté drobnosti.

Patent na „stroj na kopání do zadku“. Nevěříte? Má číslo 6,293,874

Výsledek této nové situace je zřejmý – je v zásadě jen velmi těžko myslitelné dělat vývoj v oblasti, která je již systematicky obsazená. Zvláště pak firmami, které se o patenty silně opírají – ať již Oracle, Apple či Microsoft.

Patent se tak přesunul z oblasti podpory inovací do zdroje konkurenční výhody. Velké společnosti zaměstnávají řadu lidí, kteří mají na starosti výrobu patentů. Ne třeba k nějakému konkrétnímu projektu, ale k maximálnímu pokrytí oblasti, která se jeví z dlouhodobého hlediska jako perspektivní. Příkladem za všechny může být dotykové ovládání tabletů. Z právního hlediska se jedná o čin jistě legitimní a maximálně využívající legislativní možnosti, ale z pohledu ekonomického i etického je to čin snažně pochybný.

Takhle nějak by mohl vypadat patentový troll.

Patenty jako brzda ekonomiky?

Zatímco v novověku byly patenty motorem inovací a ekonomiky, dnešní situace je zcela opačná. Na jedné straně je zde zaměstnáno velké množství mimořádně schopných lidí, kteří produkují zcela nesmyslné patenty. Nejen, že je škoda těchto lidských zdrojů, ale také peníze, které do tohoto odvětví tečou, by se mohly použít lépe. A to ani nemluvíme o dalších penězích, které neprotečou reálnou ekonomikou výrobků, vědy a služeb, ale jdou na jejich nákup.

Teď! Teď tu byl! Museli jste se potkat.

V zásadě není možné ani vycházet z premisy, že nákupy činí velké firmy, které nějaké drobné položky příliš nepálí. Jednak nejde o drobné položky a za druhé jsou to peníze na investice, které by mohly vést ke zlepšení něčeho nebo k tvorbě nových zajímavých služeb. Ostatně nedávný nákup šesti tisíc (!) patentů zkrachovalé společnosti Nortel Networks za 4,5 miliardy dolarů společnostmi Apple a Microsoft je ukázkou toho, že o žádné drobné rozhodně nejde. Ostatně nenechal se zahanbit ani Google, který koupil za nezveřejněnou cenu tisícovky patentů od IBM.

Patenty tak rozhodně již nehrají roli ochrany nějakých významných nápadů a investic, které by hnaly ekonomiku kupředu, ale spíše hlídacích psů, které brání tomu, aby někdo neběžel příliš rychle. Google má již řadu let problémy s implementací části Javy do Androidu a bude jistě zajímavé sledovat, jak spory na toto téma dopadnou.

Logika ekonomického smyslu patentů by jistě hrála ve prospěch Google, který svým chováním nijak nepoškodil obchody Oracle, který se mobilním operačním systémům vůbec nevěnuje. Právní logika, ale může být úplně jiná a je zřejmé, že k otevření Pandořiny skříňky, kdy se bude soudit každý s každým, již postupně dochází.

Oracle, Microsoft a Apple vs. Google

Zřejmě nejsledovanější pří současnosti je boj o mobilní operační systém Android, který je založený na Linuxu. Připomeňme, že jde o nejrychleji rostoucí mobilní operační systém, který především Microsoftu, ale také Apple, dělá vrásky na čele. Zatímco Microsoft je neotřesitelnou jedničkou na stolních počítačích, v mobilních telefonech se mu vůbec nedaří. Vše dokumentuje zcela groteskní situace, kdy Microsoft vydělává více peněz na Androidu než na vlastním operačním systému. HTC mu platí 5 USD za každý mobil s Androidem preventivně, jen proto, aby se vyhnul žalobě. Po Samsungu dokonce požaduje 15 USD za kus.

Říci jednoduše, v čem je problém, není vůbec snadné. Snad nejvíce se mluví o již zmíněné části kódu z Javy (více v článku Oracle svou žalobou otevírá Pandořinu skříňku), ale je velmi pravděpodobné, že se po dořešení této kauzy dostanou do hry další patenty. Ostatně jen ve světě smartphone je jich na 250 000. Paten­tované jsou přitom také zcela fundamentální a velmi obecné principy. Jistou nadějí je, že soudy poměrně často takto vystavené patenty neuznají.

Žalují se všichni navzájem (Zdroj: The Guardian)

Google se na svém blog vyjádřil tak, že trojce firem Oracle, Microsoft a Apple se nákupem patentů snaží zničit Android. Takové jednání by ale bylo protiprávní, a tak se jím již zabývají americké úřady.

Ať již spor dopadne jakkoli (Google si například najal elitní právničku Suzanne Michel, která se zabývá právě patenty), Android na sporu tratí již nyní. Řada firem – zatím především z Číny – již oznámila, že když bude mít nový Windows pro mobilní telefony alespoň uspokojivé ohlasy, přejdou na něj, neboť se nechtějí vystavovat riziku zavlečení do soudních pří. Možná také tato nejistota stojí za tím, že iOS má více vývojářů nežli Android.

Pokud by Google spor prohrál, mohlo by to znamenat konec Androidu, nebo alespoň pozastavení nových verzí na velmi dlouhou dobu. A také možný nárůst cen telefonů s tímto systém. To jsou ale již jen spekulace.

Existuje cesta zpět?

Mluví-li se o hospodářské krizi, pak právě odvětví ICT, které je patenty zřejmě svázané nejvíce by mělo šanci na akceleraci svého růstu. Pokud by se mezinárodní (a posléze i lokální) právo vrátilo k tomu, k čemu vlastně ochrana duševního vlastnictví má sloužit – podpoře, inovací, vědy a rozvoji průmyslu.

Osobně vidím jako možné především tři okruhy změn. Předně je to zkrácení délky ochrany, dále nutnost praktické aplikace reálně používaného zařízení – tedy musí existovat přístroj, v rámci kterého se patent uplatňuje. A v neposlední řadě omezení patentů jen na skutečně unikátní projekty. Pokud by došlo k implementaci těchto změn do právního řádku, ekonomice i celému ICT by to rozhodně prospělo. Obávám se ale, že taková změna není na obzoru.

120na80.cz: Velký přehled: 7 očkování proti exotickým nemocem

Velký přehled: 7 očkování proti exotickým nemocem

Lupa.cz: Jak EET vidí ajťák aneb Drahá vražda UX

Jak EET vidí ajťák aneb Drahá vražda UX

Vitalia.cz: Taky ji kupujete? Je šizená

Taky ji kupujete? Je šizená

DigiZone.cz: Budoucnost video služeb na internetu

Budoucnost video služeb na internetu

Vitalia.cz: Mražené ryby z Makra byly falšované

Mražené ryby z Makra byly falšované

Vitalia.cz: Dnešní patolog o mrtvolu téměř nezavadí

Dnešní patolog o mrtvolu téměř nezavadí

Root.cz: Zákon o hazardu je v rozporu s ústavou

Zákon o hazardu je v rozporu s ústavou

Vitalia.cz: Děti jsou sportem opotřebované

Děti jsou sportem opotřebované

120na80.cz: Jak si udržet zdravou vaginu

Jak si udržet zdravou vaginu

Lupa.cz: Kam si doma dáte internet věcí? Na polici?

Kam si doma dáte internet věcí? Na polici?

Vitalia.cz: Muži kouří 24 cigaret denně, ženy o dost míň

Muži kouří 24 cigaret denně, ženy o dost míň

Vitalia.cz: 7 nemocí očí, které musíte léčit včas

7 nemocí očí, které musíte léčit včas

Lupa.cz: Babiš: nevím o návodu, jak obejít blokování webů

Babiš: nevím o návodu, jak obejít blokování webů

Vitalia.cz: Ministerstvo: tyto příbory jsou nebezpečné

Ministerstvo: tyto příbory jsou nebezpečné

Podnikatel.cz: Šizený guláš na pultě. Jako Lidl to nedělejte

Šizený guláš na pultě. Jako Lidl to nedělejte

Podnikatel.cz: Rošáda v živnostech. Týká se vás?

Rošáda v živnostech. Týká se vás?

DigiZone.cz: Šlágr TV: pokuta 100 tisíc za on-line

Šlágr TV: pokuta 100 tisíc za on-line

Podnikatel.cz: Proměny stavebnice Seva. Znáte ji?

Proměny stavebnice Seva. Znáte ji?

DigiZone.cz: ČT neskončí s nízkým rozlišením podle plánu

ČT neskončí s nízkým rozlišením podle plánu

Vitalia.cz: Tetanus v USA – i po odřeninách

Tetanus v USA – i po odřeninách