Hlavní navigace

Pavel Cvrček: Jak bych to v Mozille (ne)dělal lépe

10. 11. 2014
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Mozilla Foundation existuje přes deset let a Pavel Cvrček se projektu věnuje ještě o něco déle. Komunitní projekt má mnoho specifik a takto velký globální projekt zvlášť. Pavel Cvrček vypráví o tom, jak to v Mozille chodí, co se za dvanáct let u projektu naučil a co by s dnešními zkušenostmi udělal jinak.

Pavel Cvrček je nejznámější tváří české CZilly, která je dnes známá jako Mozilla.cz. Na brněnské konferenci OpenAlt se jeho přednáška jmenovala „Jak bych to v Mozille (ne)dělal lépe“. Podle názvu to vypadalo na nevybíravou kritiku projektu podepřenou silným českým egoismem typu „udělal bych to líp, kdybych chtěl a uměl to“.

Pokud byste na přednášku vyrazili s tímto očekáváním, asi byste byli zklamáni. Pavel Cvrček bilancoval dvanáct let u projektu, zmínil některé jeho slabiny, ale mluvil hlavně o specifiku komunitního vývoje, práci s lidmi, zkušenostech pro profesní praxi a hlavně o svých vlastních chybách, kterých se dopustil. (PDF s prezentací)

Před dvanácti lety jsem znal všechny

Na začátku Mozilly byl Jamie Zawinski. Vizionář, který udělil počáteční impuls uvnitř Netscape. Jako měl Apple svého Jobse, měl Netscape svého Zawinského, popsal začátky Mozilly Pavel Cvrček. Zawinski tenkrát načrtl hlavní myšlenku, řekl, že je třeba věci dělat jinak, a pak z Netscape odešel. Firma prostě věci viděla úplně jinak než on. Dnes je Zawinsky z oboru pryč, vlastní noční klub a podle svých slov prodává pivo.

Jamie Zawinski, otec myšlenky

Pavel Cvrček se k Mozille dostal v roce 2002 vlastně omylem. Někdo slíbil překlad Mozilla Calendar, ale neudělal ho, takže se toho Pavel musel chopit sám. Bylo ještě před vydáním Firefoxu 1.0, který vytvořila malá skupina lidí. V té době jsem znal každého z nich, vzpomíná. Dneska má Pavel Cvrček na starosti v Mozille řadu věcí: překládá, dodává informace uživatelům, propaguje, spravuje některé doplňky a další. Snažím se prostě být užitečný. A mám k tomu po dvanácti letech řadu poznámek, řekl na začátku přednášky, která mu prý v hlavě ležela několik let.

Vývojáři Firefoxu 1.0 – „Tehdy jsem znal všechny.“

Hlavní zkušenost, kterou za dvanáct let Pavel Cvrček získal, je, že projekty rozsahu Mozilly nelze dělat v jednom člověku. Pokud takový člověk skončí, nesmí skončit celý projekt. Nemusíme chodit daleko, stačí se podívat na Slovensko, kde to dělají dva lidé. Kteří nemají čas. Podle Pavla Cvrčka pro to existuje několik důvodů. Tím hlavním je, že lidé neradi zaučují jiné lidi. Zakladatelé nejsou často spokojení s prací nováčků, takže si raději důležité věci dělají sami, než by svěřili zodpovědnost ostatním, vysvětlil božský syndrom.

Komunitní projekt = práce s lidmi

Problémem podobných komunitních organizací je, že se lidé nedokáží domluvit. K založení neziskovky potřebujete tři lidi. A dva už je moc, citoval Pavel Cvrček svého kolegu se zkušenostmi z oblasti neziskových organizací. Lidé jsou z principu více sólisté než týmoví hráči a nejsou schopni řešit se skupinou důležité problémy v klidu. Mají tendence za každou cenu prosazovat své myšlenky a nejsou schopni kompromisu. Demokracie moc nefunguje, nejlepší ze špatných řešení je osvícený diktátor, posteskl si Pavel Cvrček, čímž se ale zase vrátil k problémům s one man show.

Pavel Cvrček, Mozilla.cz

V podobných projektech jsou podle něj tři typy lidí: leadeři pracující za každou cenu, aktivní přispěvatelé schopní plnit svůj vlastní úkol a třetí skupinou jsou problematičtí jedinci. Těch se co nejdřív zbavte. Nemá to cenu. Velkou bolestí je, že zhruba 80 % zájemců o přispívání do projektu skončí hned na začátku. Ozvou se s velkým zápalem pro věc, ale nikdy nic konkrétního neudělají. S tím se musíte smířit, lidé přicházejí a odcházejí. Přemýšlel jsem, v čem je chyba, ale nepřišel jsem na to. Je to prostě fakt. Podle Cvrčka je klíčem zastupitelnost a spolehlivost. Když řekneme, že něco děláme, tak to děláme. Mozilla se na nás musí spolehnout.

Mozilla po česku

Lokální Mozilla má stát od státu mnoho různých podob od skutečné organizace s vlastní právní subjektivitou až po volné uskupení lidí s rozdílným záběrem. Nejčastěji je to neformální skupina lidí, kteří se nějak historicky sešli a Mozilla je nějak zastřešuje. Obvykle tyto skupiny dělají ještě něco dalšího: vývoj, podporu uživatelů, tvorbu rozšíření a podobně. Podobně je to vlastně i v Česku, kde se původní CZilla sešla jako skupina kamarádů a tento neformální stav přetrval do dnešních dnů. Jsme zkrátka skupina lidí, kteří mají rádi Mozillu a přispívají. Jediné, v čem je to oproti CZille lepší, je doména, kterou vlastní Mozilla Foundation.

Dlouhodobým problémem Mozilla.cz je nízká zastupitelnost jednotlivých členů. Zprávičky na Mozilla.cz píšu jen já. Pokud bych skončil, začalo by se v lepším případě řešit, kdo to bude dělat dál. Získávat nové zájemce o přispívání do projektu je velmi těžké. Výzvy ‚zapojte se‘ příliš nefungují. Lepší je oslovit konkrétní lidi třeba na fóru a nabídnout jim konkrétní projekt. Dnes tvoří českou skupinu zhruba desítka lidí – tři lidé překládají, čtyři až pět odpovídá ve fóru a několik dalších tvoří nápovědu. Občas se to překrývá. Řekněme okolo deseti lidí, ale investovaný čas je u každého trochu jiný.

Mozilla má samozřejmě zájem, aby lokální skupiny dobře fungovaly, přesto to podle Pavla Cvrčka někdy zaskřípe. Třecí plochy vznikají nejčastěji mezi vývojáři a lokalizátory. Programátor nemá obvykle pochopení pro vaše lokální problémy. Chybí také oficiální forma komunikace, lokální aktivity jsou nezávislé a Mozilla je nějakým způsobem zastřešuje. V Mozille se někdy špatně předávají informace mezi lidmi, takže když s vámi začne komunikovat někdo nový, vždycky pošle nový dotazník. Teď zrovna jeden přišel.

Mozilla znamená desítky tisíc lidí

Za dvanáct let se projekt Mozilla ohromně rozrostl, jen zaměstnanců je asi tisíc a v komunitě jsou desetitisíce lidí. Doba, kdy člověk mohl znát celý vývojový tým Firefoxu, je dávno pryč. Mozilla už dávno nedělá jen prohlížeč, ale snaží se prosazovat další cíle týkající se svobodného internetu, otevřeného webu, specifikací a podobně. Pokud by se zaměřila jen na prohlížeč, byla by pasivním hráčem. Mozilla se proto snaží být výrazně aktivnější, aby byla protipólem globálních hráčů jako je Google, Microsoft a podobně.

Malý kousek komunity Mozilla – MozFest 2014

Hodně lidí vnímá Mozillu a Firefox jako prohlížeč, který „porazil“ Internet Explorer, ale neuvědomují si, že dnes už se neřeší prohlížeč samotný, tématem je svoboda internetu jako takového. Na poli internetu je řada velkých hráčů, kteří se snaží ovlivňovat dění podle svého. Co si budeme namlouvat, je to business a je jedno, zda mluvíme o Google, Microsoftu či třeba Apple. Oblast síťové neutrality, soukromí uživatelů, video kodeky, uzavřené mobilní ekosystémy… Webový prohlížeč v tom hraje důležitou roli, ale není v tom sám. Pokud chce Mozilla ovlivňovat svobodný internet a rovnost přístupu k němu, musí se chtě nechtě angažovat i v dalších oblastech, jako jsou otevřené mobilní ekosystémy, omezení sledování uživatelů a síťová neutralita.

Každý projekt je podle Pavla Cvrčka výsledkem kompromisů a i Mozilla má své problémy a je kritizována. Například za to, že nedělá jen prohlížeč, ale pouští se do mnoha dalších projektů. Já si myslím, že je to dobře, každé vaše chování ovlivňuje okolí a další dění na internetu. Hodně se třeba diskutuje o nástrojích pro vývojáře. Podle mnohých jsou zbytečné, protože je vlastně většina uživatelů nepoužívá. To je sice pravda, na druhou stranu by nebylo možné změnit svět, pokud by se Mozilla nesnažila vtáhnout víc lidí do děje, aby se z pasivních konzumentů stalo co nejvíce aktivních tvůrců. Do toho v Mozille hodně investují a otevřený web se bez toho neobejde.

Mozilla má v diskusích na webu mnoho kritiků, většinou anonymních, ale podle Pavla Cvrčka je třeba velkou část ignorovat. Když chcete něco dělat, musíte se s kritikou vypořádat. Já si občas naleji sklenku a připíjím na své kritiky. Největším problémem anonymních kritiků je, že sami nic nedělají, ale chtějí po ostatních, aby to udělali za ně. Co je důležité pro vás, nemusí být důležité pro ostatní – počty komentářů se skutečně nepočítají. Tak to ale nefunguje. V diskusích svět nezměníte.

Co bych sám udělal jinak

Pavel Cvrček se také zabýval sebekritikou a zhodnocením posledních dvanácti let ze svého pohledu. Dříve jsem se pouštěl úplně do všeho a pak jsem nestíhal. Je třeba lépe zhodnotit své možnosti a raději dělit dvěma. Klíč k seberealizaci je podle Cvrčka jednoduchý: Najděte si svůj oblíbený projekt a přispívejte do něj. Obohatí vás to. Změnit můžete hodně, ale nikdy nechtějte, aby to někdo měnil za vás.

Buďte také připraveni na to, že nebudete dostávat dostatečnou zpětnou vazbu. Prakticky nikdy vám k tomu nikdo nic relevantního neřekne. Maximálně vás v hospodě poplácá po zádech a řekne vám, jak jste zase něco posledně podělali. Málokdo vám řekne, že jste udělali něco dobře a poděkuje vám. Važte si lidí, kteří ve svém volném čase přispívají. Není jich až tak moc.

UX DAy - tip 2

Pavel Cvrček, Mozilla.cz

Podle Pavla Cvrčka jde o volnočasovou aktivitu, která vám ale může dát do života mnoho užitečného: nové kontakty po celém světě a zkušenosti. Hodně věcí jsme byli schopni použít ve firmě. Práci s hlášením chyb, vývojový model a podobně. Vývoj velkého projektu vás také naučí komunikovat se skupinou cizích lidí. Dobré zvládnutí diplomacie se určitě hodí i v profesním životě.

Mozilla.cz připravuje restart svého webu, projekt samotný prý funguje dobře. Historicky jsme dělali všechno, co dělala Mozilla. To už není potřeba, Mozilla spoustu věcí dělá sama a dobře. Lokální web tedy bude dělat nadále rozcestník na důležité informace, překlady a také fórum podpory uživatelů. To je podle mě nejdůležitější, protože to umožňuje šířit informace o projektu. Tohle globální Mozilla neumí dělat příliš dobře.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.