Periodická tabulka prvků v Linuxu

 Hned na počátku je třeba říci, že chemici mají oproti fyzikům na Linuxu strategickou výhodu; zatímco zajímavých fyzikálních aplikací (nepočítáme-li astrofyziku) je jako šafránu, těch chemických je celá řada. Může se zdát, že chemie je paradoxně programátorům a vývojářům bližší nežli fyzika, která má s počítači podstatně více společného. Učitel chemie, ale i chemik a amatér mohou tedy zajásat nad množstvím zajímavých aplikací, které se jim dávají k dispozici. Na druhou stranu je možné poznamenat, že řadu těchto aplikací mohou fyzici v omezené míře používat také.

V dnešním článku se zaměříme na programy, které představují vstupní bránu k základům chemie, tedy na periodické tabulky prvků. Výčet není vyčerpávající, ale snad upozorní alespoň na některé zajímavé možnosti v této oblasti.

GPeriodic

GPeriodic je rozhodně nejjednodušším programem v našem přehledu. Jeho ovládání zvládne opravdu každý a svojí praktickou, rychlou kompaktní formou najde uplatnění především v ryze praktických oblastech, kdy potřebujeme z periodické tabulky prvků zjistit nějaké konkrétní informace, hodnoty pro výpočty atp.

V zásadě se nám nabízí kompletní tabulka prvků a po kliknutí na jednotlivý prvek se vypíší základní informace o něm. Mezi nimi nalezneme například jméno objevitele, rok objevení, po čem či po kom je prvek pojmenován, elektronovou konfiguraci, vazebnou energii, tepelnou vodivost, elektronegativitu, nejčastější možnosti na tvorbu iontů a mnoho dalšího. Pakliže se s tímto výčtovým typem spokojíte, je aplikace dobrou volbou. Především pokud ji mají studenti používat při běžných výpočtech či úvahách nad vlastnostmi jednotlivých prvků.

Periodic table of the elemnts

Aplikace s poněkud dlouhým názvem Periodic table of the elemnts je o něco složitější a propracovanější. Na rozdíl od GPeriodic nesází na encyklopedický výčet informací o prvku, ale nabízí především propracované křivky popisující energiové vlastnosti atomů. Právě tyto křivky jsou asi největším lákadlem této aplikace, neboť najdou své využití jak ve fyzice, tak také v chemii a dávají mnohé poznat o tom, jak se vlastně daný atom chová. Tyto křivky lze pak snadno exportovat do tiskové úlohy, kde si můžete nastavit například její komparaci s dalšími křivkami atp.

Aplikace nabízí také informace o vazebných energiích, teplotních vlastnostech, elektronegativitě nebo elektronové konfiguraci daného prvku. Zajímavostí je také výpis názvu prvků v několika jazycích, mezi nimiž ale chybí čeština.

Kalzium

Aplikace Kalzium je svým zaměřením určena především pro oblast výuky chemie. Jejím autorem je Carsten Niehaus, je součástí projektu KDEedu, a tak si ji užijí především uživatelé grafického prostředí KDE, i když ani pod Gnome jsem nezaznamenal žádný problém. Ze všech recenzovaných tabulek je nejkomplexnější a nejpropracovanější.

Po kliknutí na zvolený prvek se vám zobrazí velké množství informací o něm – důvody pojmenování, rok objevení, základní vlastnosti prvku, odkaz na Wikipedii po podrobnějších informacích, přehled všech známých izotopů nebo spektrum daného prvku, včetně informací o pících. Jediné, co lze této aplikaci opravdu vytknout, je, že zobrazuje model atomu planetárně, čímž deformuje zdravý úsudek studenta o tom, jak vlastně atomy vypadají.

Mimo tyto informace nabízí ale Kalzium další množství zajímavých funkcí – tabulku umí zabarvovat podle zvolených vlastností – od data objevení přes teplotu tání až po různé dělení podle chemických vlastností. Vše lze navíc poměrně jednoduše animovat. Zajímavostí je také integrovaná tabulka izotopů.

       

Z pedagogických možností je nutné ještě zmínit editor molekul. Molekuly si vytvořit lze poměrně snadno, případně je nabízena možnost stáhnout si je z internetu. Molekuly se mohou zobrazovat ve 3D dle jednotlivých modelů, včetně asi nejpřesnějšího Van der Waalsova, který zase není úplně nejpřehlednější. Aplikace sama nabízí možnost optimalizace délky vazeb, doplňování vodíků, práci s násobnými vazbami atp. Pro zpestření výuky i praktické použití studenty tedy Kalzium rozhodně stojí za použití.