Názory k článku
Perličky: práce se seznamy

Jen tak dál:-)

Diky.

Zdravi i puvodni autor serialu. Jen tak dal :-)

Místo
unless defined $max and $max > 0;
můžu rovnou použít
unless $max > 0;
protože undef se vyhodnotí jako ==0

Jenze to zarve warning...

use strict;
use warnings;

Presne tak, je to tam kvuli -w. Jinak na 0 se vyhodnoti treba taky "ahoj".

Aha to "-w" jsem prehledl. Jinak samozrejme "use strict" tam muze byt a nebude to na "unless $max>0" kricet.

Ja osobne "use warnings" nepouzivam, protoze to prave v takovychto chvilich zbytecne prodluzuje kod. Je fakt ze pokud je nekdo zacatecnik a spise tape a uplne nevi co pise, tak to asi je dobre zapnout.

Jenže když si vypneš warningy, tak pak jeden překlep ve jménu proměnné budeš hledat půl hodiny.

No a kdyz si je nevypnes, tak misto toho tu pulhodinu stravis vypisovanim nepodstatnych radku jako treba deklaraci promennych. Tak kde je rozdil?

Deklarace promennych je vynucena pomoci use strict, nikoliv use warnings. Nicmene ano, oboje ma svoje pro a proti - bez strict a warnings si dovolim napsat malej program nebo one-liner, kde presne vim co se deje a co delam. Pokud se poustim do neceho vetsiho, tak tech par deklaraci a kontrol navic me uz nezabije a spolu se strict a warnings to slouzi jako pojistka, abych nemusel travit cas odhalovanim trivialnich chyb.

a nebude to s use strict; use warnings; davat varovne hlasky?

Super článek!!

V dalších dílech bych se ale možná soustředil na věci, které nejsou dostupné všude - např. idiomy a jejich vysvětlení, prostě něco s "přidanou hodnotou". Konkrétně o idiomech není moc informací, žádná rozsáhlá kompilace, přitom jsou skvělým úvodem do kódování v Perlu. Naučí totiž člověka myslet jinak, myslet po perlovsku. Další zajímavé oblasti, které by rozhodně prospěly nejen začátečníkům jsou např.:

• Variable scope, dosah proměnných, lexikální proměnné, closure
• Efektivní práce s řetězci
• Speciální proměnné (z nejdůležitějších $|, $0, $$, $/, $\, $., $!, $?, $^O)
• Debugování, Data::Dumper
• Signály
• IPC: pipe mód -| a |- funkce open, open PH, '-|', "command"; moduly IPC::Open[23], IPC::Semaphore, bezpečnější list verze funkcí system a exec
• Všeobecně možnosti skvělého PerlIO prosřednictvím druhého parametru tříparametrové verze open
• Vlákna, synchronizace, sdílení: moduly threads, threads::shared
• Objektové programování, v Perlu jedna radost
• Tied objekty
• Autoloader
• Síťové programování, daemonizace
• Práce s terminálem, pseudoterminály
• Gtk2 bindings: Gtk2, Gtk2::GladeXML

To všechno jsou věci, o nichž moc/nic neví ani lidi, co v Perlu píší denně! Často si vystačí s Perlem jako "lepším shellem" a dál nejdou, přitom jsou to tak užitečné a snadné věci - jen se s tím seznámit. Berte to jen jako doporučení, tenhle článek je po dlouhé době něco opravdu k tématu!!

Jen pár poznámek/doplnění. Například map a grep by si zasloužily více informací. Hlavně grep, který popisujete:

"Pokud vyhodnocovací blok vrátí pravdivou hodnotu, prvek je v seznamu ponechán, jinak je vymazán."

To není, přesně řečeno, pravda; vstupní seznam (list, array) zůstává netknutý. To co popisujete se vztahuje na výstupní seznam - návratovou hodnotu. Jde o iteraci a VÝBĚR nad vstupními prvky, ne přidávání nebo mazání čehokoli. To nepíšu vám, ale jen pro upřesnění - vím, že jste to myslel správně.

Když představujete nové operátory, měl byste s kompletní syntaxí. Jak grep, tak map mají ještě jednu, bezvýznamně výkonově rychlejší, možnost zápisu (upravím-li váš příklad):

@skryte_soubory = grep /^\./, @soubory;
@mala_pismenka = map lc($_), @slova;

Liší se tím, že neberou block, ale výraz. V tomto případě je potřeba použít čárku.

Také mi tam chybí ukázka možnosti indexace hashe pomocí seznamu, tedy:

my %hash = ('jedna' => 'jedna', 'dve' => 'ctyri', 'tri' => 'devet');
my @a = @hash{'dve', 'tri'};          # qw/ ctyri devet /

nebo

my %platy;
my @lidi = qw/ tom jim bob al joe steve /;
my $zaklad = 1000;
@platy{@lidi} = ($zaklad)x@lidi;
print "$_ ma $platy{$_}\n" foreach keys %platy;
---
steve ma 1000
tom ma 1000
joe ma 1000
jim ma 1000
bob ma 1000
al ma 1000

Další důležitá věc je informace o tom, že konverze hash <=> list nezachovává pořadí jednotlivých prvků, ale pouze párů prvků, což je způsobeno tím, že hash řadí páry dynamicky a podle interní implementace (z našeho pohledu "náhodně") - tedy ne abecedně nebo podle toho, jak byly přidány:

my %hash = ('jedna' => 'jedna', 'dve' => 'ctyri', 'tri' => 'devet');
my @a = %hash;                        # qw/ tri devet jedna jedna dve ctyri /

Další věc, kterou bych chtěl zmínit, je rozdíl chování pole ve skalárním a listovém kontextu, hlavně s odhledem na zjišťování počtu prvků v poli:

my @a = qw/ jedna dve tri ctyri pet sest sedm osm devet deset /;
my $pocet1 = scalar @a;               # 10
my $pocet2 = $#a + 1;                 # 9 + 1

Jde o to, že $#a vrací index posledního prvku (-1 pro prázdné pole), kdežto pole ve skalárním kontextu vrací počet. Čistě s ohledem na budoucí čtenáře vašeho kódu :) doporučuji vždy, když používáte pole jako skalár, uvádět scalar explicitně. Třeba ne v takto jednoduchém přiřazení, ale pokud by šlo např. o výraz nebo místo kde není kontext zřejmý na první pohled, tak určitě. Všeobecně je scalar (vynucení skalárního kontextu) v souvislosti s úvodem do polí a hashů důležitá věc. Viz např.:

my @delky_poli = (scalar @pole1, scalar @pole2);

Jinak by člověk skončil se spojením dvou polí:

my @a = qw/ 1 2 3 4 5 6 /;              
my @b = qw/ 7 8 9 10 11 12 /;
my @spojeni = (@a, @b);               # qw/ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 /
my @delky = (scalar @a, scalar @b);   # qw/ 6 6 /

Poslední věc, co by neměla u hashů chybět je operátor keys, který vrací pole s hodnotami klíčů z hashe.

my %hash = qw/ 1 2 3 4 5 6 /;         # 1 => 2, 3 => 4, 5 => 6
my @liche = keys %hash;               # qw/ 1 3 5 /
my @sude = map $hash{$_}, @liche;     # qw/ 2 4 6 /

Operátor keys se nejčastěji používá k procházení celého hashe:

my %hash = qw/ 1 2 3 4 5 6 /;
printf "\$hash{'$_'} = '$hash{$_}'\n" foreach keys %hash;
---
$hash{'1'} = '2'
$hash{'3'} = '4'
$hash{'5'} = '6'

Protože sort umí třídit cokoli, klidně v tom příkladu můžete mezi foreach a keys vložit sort, aby nebylo pořadí vypsaných hodnot náhodné.

To je vše co jsem k tomu chtěl dodat. Ještě jednou díky za pěkný článek, který má jako první za hodně dlouhou dobu potenciál přiblížit lidem ten "svět nejen Linuxu" o němž root.cz prý stále ještě je. :)

Hash řadí prvky dynamicky, z našeho pohledu náhodně...

Ono je to i z vnitřního pohledu náhodně. Je to hashmapa s roustoucí hranicí a nastavitelným prahem expanze. Fyzicky jsou ty záznamy uloženy náhodně. Není ale problém naimplementovat si hash pole, které bude uděláno pomocí setříděného stromu -- tam už je vše seřazeno.

Pokusim se drive nebo pozdeji vsechna temata nejak adresovat. Jinak diskuse nad tematy take probehla v blogpostu:
http://pht.blog.root.cz/0801/serial-o-pokrocilem-pouzivani-jazka-perl

Jsem rad, ze jste doplnil fakta, ktera v clanku chybi. Tyto a dalsi mezery hodlam vyplnit hojnym pouzivanim operatoru/hashu/... v dalsich dilech.

Souhlasim, ze spousta lidi co pisou v Perlu jej pouziva na velmi primitivni urovni. Tento serial je urcen hlavne jim. Je to, jak rikate, jednoduche a neboli to, jen o tom vedet.

Fajn, kdybyste chtěl s něčím píchnout, tak se rád zúčastním. Nemyslím, že byste chtěl pomoct přímo s Perlem - samozřejmě! - ale se seriálem... Honorář za články by šel vám, kvůli tomu bych to nedělal. Prostě bych na root.cz rád viděl víc článků v původním duchu, jako dřív.

Mne to funguje (protoze mam 64 bitu :-)

Nicmene vtip je v tom, ze pri "rucni" iteraci iterujete pres floaty, ackoliv to neni videt. Range operator "umi" jen integery. Pro overeni muzete zkusit nasledujici kod.

for ($_ = 48446744073709551616; $_ <= 48446744073709551620; $_++) {     
    print "$_\n"; 
}

V tomto pripade uz neni ani float schopen reprezentovat uvedena cisla s presnosti na jednicku. Program se zacykli. (Pokud ne, muzete ta cisla jeste o par radu natahnout.) Nejjednodussi naprava je pouzit use bignum; na zacatku kodu.

(Podobny problem/reseni bude i v ukazkovem programu na pocitani Pascalova trojuhelniku.)

se radsi nakej poradnej jazyk.

Nevim, ktery zrovna myslite, ale muzete si o nem take udelat clanek. :-)