Názory k článku
PGC: první grafický akcelerátor pro osobní počítače

Cili misto 8088 v PC vykreslovala oblouky a usecky 8088 na PGC? Komu to bylo urceno? Lidem co si neumeli implementovat Bresenhamuv algoritmus v softwaru?

Nebo to bylo myslenko jako SMP? V tom pripade by ale bylo lepsi kdyby se ta druha 8088 dala pouzit i treba na vedecke vypocty a pak bych spis chapal rozsirujici desku s 8088 a separatni grafarnu.

Ta 8088 na PGC nebyla programovatelna, tedy pokud si tam nekdo nenapajel svoji ROMku :-), takze jako SMP ne.

Je to tak jak pises v prvnim odstavci, tj. s PGC:

1) ziskas kompatibilitu s CGA :-)
2) ve sve dobe naprosto skvely graficky rezim (alespon v ramci toho, co lidi mohli ziskat z PCcka)
3) muzes vykreslovat usecky/kruzni­ce/bitmapy atd. paralelne s vlastni aplikaci (ale stejne si ta aplikace musela pohlidat zapisy do bufferu PGC a jestli to delala pollingem…)
4) za odmenu nemas primy pristup do framebufferu, takze vlastni graficke operace nejdou rozumne delat

Mozna ta 8088 mela rychlejsi pristup ke graficke pameti, nez bezna 8088 v PC pristupujici do pameti na ISA karte?

Si furt říkám, proč do takový jakože profesionální karty za $4290, cpali zrovna 8088. Proč tam nedali třeba 68000, která měla vyšší výkon? Nebo 80286, když v tý době měli AT už docela hotový.

Nejspíš, protože to stačilo. To je totiž v inženýrské praxi celkem normální, že člověk zvažuje, co od toho chce, co k tomu je nezbytné, čím je omezen technicky a jaký na to má rozpočet. Pak se může lehce stát, že vám vyjde „tak na to mi stačí 8088“. Navíc nechápu, proč to někoho trápí – jde snad o kartu jako celek a ne o její komponenty, ne? Nebo se taky pídíte po tom, jaký procesor máte v tiskárně a meditujete, proč tam zrovna dali to či ono, zvlášť když vám najspíš detaily celého řešení zůstávají skryty?

No, nepídím se co mám v tiskárně, pokud mi nerenderuje jednu stránku půl minuty :-)
Nikdy jsem neviděl PGC, ale mám doma funkční počítač s 80c88 na 8 MHz s HGC. Grafickej výkon (malování čáry, scrollování) i při použití přímýho přístupu do VRAM (ne přes BIOS) v porovnání s 286 nebo Atari ST s 68000 více než tristní.
Takže ano, na malování čar a oblouků by klidně stačila i Z80. Ale rozdíl je v tom, jestli ta karta pak namaluje třeba 150 čar za vteřinu (Z80), 300 (8088) nebo 600 (68000 nebo 286). Pak díky tomu může obstát v konkurenci ostatních karet za podobnou cenu. A tato karta mimochodem moc neobstála.
Jinak co se týká nákladů – netuším, jakej rozdíl byl mezi 8088 a 68000 (chápu, šířka sběrnice), ale vzhledem k tomu, že téměř jakejkoliv počítač tý doby kromě PC standardu volil 68000, tak bych řek, že náklady vs výkon až zas takovou roli nehrály.

Možná, že hrály. Přeci jen to vyráběla IBM, je dost pravděpodobné, že mohla mít nějakou exkluzivní smlouvu s Intelem. A za nevalným úspěchem PGC bych viděl spíš to, že to bylo pro PC, což bylo – co si budem nalhávat – v tehdejší době povážováno za předražený shit. Dodnes je mi záhadou, jak se tyhle krámy mohly tak rozšířit. Kdo chtěl tehdy pořádný počítač, tak šel do Atari ST nebo Amigy, a to včetně profesionálů. Do kanclů se pořizovaly v té době mnohem lepší Apply. Jinak si myslím, že ta karta byla dost dobrá na svou dobu. Akorát že působila tak trochu jako klimoška v trabantu.

Klimoska v Trabantu byla videt na posledni trabantiade :-).

Jinak taky nechapu, jak se PCcka mohla rozsirit … patrne kvuli politice applu: „nikdo nebude delat periferie do nasich stroju“.

V IBM na zacatku osmdesatych let zkouseli udelat masiny s 68000 (par prototypu + snad i nejaka kampan), ale neujalo se to, takze si mysleli, ze chyba je v 68000 a presli v sektoru PCcek na 8088 (tj. platformu Intelu).

Zle jazyky (nebo dobre informovani lide?) tvrdi, ze je to kvuli tomu, aby levna a vykonna PCcka nekonkurovaly jejich minipocitacum… No stejne se nepovedlo :-)

Díval jsem se na net. Asi to bylo tohle: http://www.old-computers.com/…computer.asp?…

On je přeci jen rozdíl, když má počítat grafické algoritmy procesor, který současně má provádět hlavní program, nebo procesor, který se ničím jiným nezabývá a CPU si může dovolit hodit to za hlavu. I kdyby na té kartě byla Z80.
Aplikace 8088 na vědecké výpočty mi trochu uniká – procesor, který neumí FP, se k takovým věcem zrovna moc nehodí. Zatímco k FX grafickým výpočtům postačí.
Navíc tohle řešení bylo naprosto běžné – ostatně prakticky všechny rozumné osmibiťáky měly v sobě více procesorů, než jen CPU (na grafiku, na zvuk, pak nějaký na všechno ostatní…). Ulehčit práci CPU pomocí specializovaných procesorů je jedna z nejefektivnějších metod, jak zvýšit výkon celého systému.

Na obrázku 8, to je batmanovo auto?

:D :D

Myslíš batauto?

No jo je to evidentne batmobil – jedina chybicka je ze PGC osadena v PC tej doby by asi nemala sancu takyto zlozity obrazok vyprodukovat ani doteraz – predpokladam ze by sa objekt ani nevosiel do sytemovej pamate…

Omnoho lepsie by bolo fuknut tam nejake „dobove“ 3D.

Hmm, nejake dobove DXFko bych snad jeste nasel…, zkusim projit stara CDcka.

Jinak ta PCcka (treba 286@16 MHz) zas takove plecky nebyly, protoze software z te doby pocital s tim, na jakem hardwaru pojede a docela se v te dobe optimalizovalo. Napriklad na zminene 286ce se dal v klidu provozovat AudoCAD (koupena verze 9, posleze 10) se skripenim zubu bez koprocesoru, posleze s koprocesorem (287) koupenym za petistovku v Escomu :-) [zrychleni minimalne 20nasobne]

On byl ten ACAD docela pripraven na tyto stroje – drzel si ve specialni strukture (tusim tomu taky rikali display list) ty entity, ktere byly vykresleny na obrazovce ± nejake to okoli. Ta struktura byla udelana pro rychle prekreslovani bez zdlouhavych vypoctu a vykreslovani vektoru o velikosti 1 pixelu.

Kdyz se moc zmenil zoom (velke priblizeni ci oddaleni) nebo se odjelo mimo oblast kesovanou v display listu, musela se provest regenerace (to trvalo dost dlouho), ale jinak se daly 2D a jednodussi 3D vykresy na 286 v klidu vytvaret (ono nic jineho nezbyvalo, kdyz dovozova 286 stala i s ACADem klidne 300 kKc).

Btw neco jako display list by se hodil do QCadu, ten je na dnesnim pocitaci neskutecne pomaly i pro vykresy s par tisici entitami, coz nebyl pro ACAD na 286(!!) skoro zadny problem.

300 kKCS ;-)

jj, presne, clovek nejak zapomina :-)

tomu autocadu v pohode verim – sef obcas rad spomina ked zacal kreslit zememeracske vykresy na 386 + koprak v acad 9. Bola nad tym naka nadstavba – asi geomap a ked to tvorilo viacprvkovy plot tak bolo vydiet jednotlive kroky. Je pravda ze takmer 100% rychlosti programov je v ich odladenosti – na co bohuzial mnohy autori zabudaju…

Touto cestou by som Vam chcel este podakovat za velmi hodnotne clanky ktore tu publikujete monoho veci v nich je pre mna uplne novych a zaujimavych.

tomo

Co jsem našel v dokumentaci, (viz odkaz v článku), tak nějaký nedokumentovaný režim programování PGC existoval. Podle toho lze předat řízení procesoru na zadanou adresu přímo do bufferu. Návrat pak lze udělat instrukcí Int 3.

Ale tu kartu jsem neměl, nezkoušel jsem, jistě to někdo ví líp.

ja som mal monitor EGA/PGC, ktory som si casom prerobil na VGA.

a mal som k tomu sigma 8 bit VGA ktora mala EGA aj VGA vystup a cez EGA mala aj VGA vystup ale farby boli hrozne.

potom sa mi podarilo urobit konvertor VGA->PGC a monitor som tak prepal a bola to parada :)

Je to správně nebo tam mělo být 16ti-prvková, tedy 4×4 ? Či 16 16prvkových :)

Ad dříve použitý procesor – ono důvody byly možná i ideové – třeba tam IBM nechtěla dát defakto svého přímého konkurenta na poli procesorů.

To je samozrejme chyba, diky za upozorneni. Pouziva se klasicka matice 4×4 prvku (celkem 16), necham to opravit.

Ad druhy odstavec – v podstate to tak je. V IBM jiz pred PC udelali nejakou pracovni stanici na bazi 68000, ale ta byla komercne neuspesna, takze z toho usoudili, ze chyba neni v navrhu stanice/cene/wha­tever, ale prave v 68000, cimz vlastne rozhodli o vitezstvi x86 nad M68k (ono to jeste bylo trosku slozitejsi, hrala tam roli i licence na bublinove pameti, coz je dnes mrtva technologie, ale v osmdesatych letech vypadala dobre :-).

Opraveno, diky za upozorneni.