Názory k článku
Píšeme operační systém: boot

zatim to vypada celkem zajimave. Doufam jen, ze nezustaneme u realneho rezimu ;)

v protected mode sa uz rozlucime s BIOS-om ... a zacina sa hardcore :o)

No, portace colorForthu na SPARC, na kterou se chystám, bude asi zajímavá. 8-)))

na to jsi jako prisel ted ? portuj Z -> Do tam, kde znas Z i Do, paskvilu uz je na svete i tak dost. dekuji.

Mno, není zač. Pro vás to dělat nebudu. :-)

Pokud mne skleroza nemyli, tak Openboot je psan ve Forthu. Co navic prinesou barvicky?

colorForth totiz neni jen tak nejaky Forth :-) Je to strasne minimalisticka verze (mimochodem primo od Chucka), ktera se opravdu vleze na par sektoru a mimo jine vynika i jakousi 2D barevnou syntaxi a pouzitim zcela jineho layoutu klavesnice :-( To je IMHO prvni vec, kterou bude zapotrebi preprogramovat...

Klávesnici řešit nebudu (v tom smyslu, že bych se snažil odbourat QWERTY jako Chuck :-D), kromě toho jsou i verze Chuckova colorForthu s QWERTY.

Mně jde hlavně o naučení se RISCovému assembleru, o Chuckův minimalistický optimalizující kompilátor no a samozřejmě v první řadě o tu pedagogickou hodnotu. :-D

Ja vim :-), myslel jsem to tak, ze se z puvodniho colorForthu to (pro me) problemove rozlozeni klaves odstrani a ponecha se standardni QWERTY. Z toho puvodniho zdrojaku pro x86 je to docela lehce odstranitelne...

tohle jsem potreboval vedet :-)

Rad by som to spustil pod qemu bez disketovky, priamo z image.bin, len neviem ako na to.

Da sa to vobec ?

qemu -hda file1 -hdb file3 -cdrom file3 -fda file4 -fdb file 5 -boot a nebo c nebo d

Dakujem, presne takto som to robil, len stale sa to tvari, akoby ten image nebol bootovatelny. Asi som spravil este niekde nejaku debilnu chybu.

qemu -fda image.bin -boot a

vypisuje mi to:
Boot from Floppy 0 failed
Fatal: Not a bootable disk

Asi qemu este nieco chyba na to, aby mi qemu ten image zhltlo.

Neviem, nakolko to respektuju klasicke zelezne PC (ja som si robil bootovacie diskety tusim aj bez toho a celkom to islo:-). Rychle googlenie naslo toto: http://www.ata-atapi.com/hiwdos.htm

Uff, to vyzera na zaujimave poctenicko, z ktoreho sa da vycitat, preco to nebootuje :)

Az budem mat cas, tak pogooglim nejaky navod pre debilov, ako spravit boot sektor, aby ho qemu spapal :)

Trochu pozde, ale zjistil sem ze pro nastaveni delky ma byt TIMES 510-($-$$) DB 0 opravte to a bude to fungovat 100%!!!

Trochu pozde, ale zjistil sem ze pro nastaveni delky ma byt TIMES 510-($-$$) DB 0 opravte to a bude to fungovat 100%!!!

Urcite sa da, poriadne prestuduj navod na qemu
je tam napisane ako bootnut img.

Tak by to malo fungovat:

qemu -L . -m 128 -hda image.bin -localtime


akurat ze mnou vytvoreny image.bin nechce bootnut asi som ho zle
prelozil cez nasm

ale ak tam dam linux.img (distrib. v qemu ako example) tak to ide.

Pěkné :-) Sice si asi operační systém programovat nebudu, ale krásně se to čte, člověk vzpomíná na staré časy.

Taková zajímavost - procesor 286, který měl chráněný režim, vznikl v roce 1982, procesor 386 s pokročilejším chráněným režimem se dostal do prodeje v roce 1986 a teprve první operační systém Microsoftu, který ho uměl skutečně využít, vznikl až v roce ... (hádejte, ale malinko jim to trvalo ;)

jestli myslite xenix, tak (http://en.wikipedia.org/wiki/Xenix) kolem r. 1983 ;-)

Jestli to nebude tim, ze je to pouze komercni znacka zcela neceho jineho...:-) - pro pochopeni, MS prodaval kde co a neco dokonce i velmi rychle, za jeho vlastni pociny bych to vsak rozhodne nenazival...

> za jeho vlastni pociny bych to vsak rozhodne nenazival...

Což v plné míře platí i pro první verze MS DOS

Autorovi predchoziho prispevku (me) jsou tyto okolnosti (vcetne historie MS DOSu, Q-DOSu, C-DOSu, CP/M atd.) dostatecne znamy, pokud to melo byt doplneni dekuji, pokud poznamka ke mne, pak ji prilis nechapu...

Bylo to samozřejmě jen doplnění.

Spousta dnešních mladých čtenářů nemá o historii MS DOSu ani páru, a kdyby si její nezaujatý výklad přečetli, nejspíš by jen nevěřícně kroutili hlavou až do úplného vykroucení. Holt kuchařka, jak se děla Microsoft, vyžaduje silný žaludek.

No ja nevím, mladý a čtenář jsem, ale nic divného mi nepřipadá na tom, že nezáleží, jestli něco umíte naprogramovat, ale hlavně jestli to umíte prodat...

Ja historii DOSu taky pamatuji - a plne souhlasim s predchozim prispevkem - M$ sice byla skupinka programatoru, ale B.G. hlavne udelal vyborny obchodni tah - tohle se mu proste uprit neda...

Jenze tady jsme na technickem serveru a tedy by clovek predpokladal, ze budeme obdivovat trochu neco jineho a nekoho jineho...Pokud se to nekomu nelibi, necht se presune na nejaky server,kde se schazeji ekonomiste. Ekonomiste = lide, kteri ekonomii a obchod povysili na stred vesmiru.
Hluboce nesouhlasim s blaboly, ze neni problem neco dobreho vymyslet, ale ze je nejdulezitejsi to prodat. Vymyslet dobrou vec je velky problem ! Musite mit lidi, kteri znaji spoustu veci, maji nadprumerny talent, musite mit dobre vedouci projektu a tak dale.... K prodeji potrebujete hlavne okecavace, drzost a nekdy i silny zaludek. Ano - uznavam - bez toho prodeje to nejde. Ale povazuji jej za spise spinavou praci - i tu samozrejme musi nekdo delat, to nepopiram.

NO tak u MSDOS to bylo presne naopak. :) Stacilo koupit neco co nekdo prestal vyvijet protoze uz od pocatku v tom byli chyby, MS to koupil, par chyb pridal a vymyslel vybornou vec a to jak shitovej software dostat na haldu PC. :) Koho zajima historie MS a nechce se mu to nekde hledat a cist, vrele doporucuji film Pirati ze silicon valey. Je to presne podle pravdy a krasne vylicenej Bill Gates, uz jenz toho filmu ho budete nesnaset. :) DIvim se ze jim za to nesebral wokna....... No mozna sebral :)

Zdravim,
Taky mam svuj OS ;) a jen tak pro zajimavost by me zajimalo, az kam tenhle serial hodla zajit :) jestli az po multitasking, ovladac disketovky, hdd, cdrom, VESA :) Proste by me zajimalo, co vysledny OS bude umet :)

Dik za odpoved
Jan Kaluza

Tak ukaz tvoj OS, jak to vyzera.

http://opensvn.csie.org/haos/
Zde je starsi verze... Ted uz se tomu moc nevenuju, ale novejsi commity mam doma na svk ;)

Taky mam svuj OS ale ukazovat ho nebudu, protoze je to priserna splacanina. Abych tak rekl, dostal jsem se k prvnimu bodu kdy je naprosto a zoufale jasne, ze je zapotrebi to od zacatku prepsat a vyuzit pritom zkusenosti nasbiranych pri prvnim psani, a tam jsem se zastavil a pustil se misto toho do uceni se linuxu.

Jsem v chranenem modu, pouzivam strankovani i segmentaci, funkcni preemptivni multitasking, je to cele v assembleru - napul nasm, napul tasm, mam pouzitelny ovladac klavesnice (tj. preklada vsechny scancodes) a obrazovky (mod 80x50), mam pripraveny ovladac disku (BM-DMA cteni a zapis) a read-only FAT, ale nedokoncil jsem integraci do OS, vlastni spustitelny format zustal nedodelany (trochu jsem ho prespecifikoval) ale funkcni, ovsem bez integrace filesystemu k nicemu. Dost jsem si vyhral s prostredim pro ovladace - TSS, segmenty a jejich alokace - a pote pri studovani linuxu dospel k nazoru, ze to nebyl zrovna uzitecny smer vyzkumu, stejne jako specifikace vlastniho spustitelneho formatu. Nicmene celkove jsem spokojen - bavilo me to a IMHO jsem se i neco naucil.

Jsem zvedavy, jestli se OS v tomhle serialu dostane alespon tak daleko jako ja tehdy.

Ahoj.
Nemate nekdo tuhle knihu:
http://cwx.prenhall.com/bookbind/pubbooks/tanenbaum/

Budto papirovou, nebo elektronickou.
Za zapujceni jsem ochoten neco zaplatit, jsem v Praze.

Dik, fikus@cyberspace.org

Jo, ta kniha je super, mam jeden kousek doma a muzu doprorucit

tam su k dispozicii len obrazky, nie samotny text knihy...

... tím, že napíšu nepřenositelný skorobootloader se mi zdá poněkud nahlavičkované, zvlášť v době Open Firmware. Začínat operační systém (nemáte-li nějaký naprosto revoluční nápad přinášející nové OS paradigma) v době BeOS, HURD, QNX, Plan9 či školního NachOS mi připadá podobně nahlavičkované. navíc - koho, kromě překladače, dneska zajímá assembler?

koho, kromě překladače, dneska zajímá assembler? Např crackery :) Já sice os psát nebudu, ale jako výcuc nějakých těch nízkoúrovňových záležitostí typu "jak to vlastně může fungovat" je to dobrý článek.

Ty kteri chteji vedet. A treba, zacinat soulozit v dobe, kdy je na planete skoro 6 mld lidi a stale se to dela stejne vam nepripada na hlavicku? ;-)

souloz neni prace. a navic mame pepina.

Milý Dominiku,
kdo říka, že ten systém programuje pro peníze? Třeba ho zajíma jak OS fungujou, a nejlepší způsob jak to zjistit je nějakej si napsat, nemyslíš?

na tohle je skvely plan9.
ctu zdrojaky kernelu a je to citelne
i pro userland programera :-)

:-) A co, dokazal bys neco takovyho taky napsat? Nekoho treba zajima aspon kudy do toho...

ja jsem tim chtel jenom rict, ze tenhle clanek mi
dodal informace, ktere se pri cteni kernelu hodi :-)
a za druhe, ze prave jadro plan9 ma pekne zdrojaky.

Pro někoho je...

To ja nesoulozim, protoze mam poruchu osobnosti. Ale vlastni
operacni system pisu, v tom mi porucha nebrani.

ja vedel ze v tehle diskuzi nemuzes chybet ;)

Jaky typ poruchy osobnosti to je, kdyz nekdo neustale zduraznuje, ze ma poruchu osobnosti? :-)

Mam schizoidni poruchu osobnosti.

Ovsem to caste psani o poruse na internetu neni jejim projevem.
To pisu proto, ze se poruchou trapim.

O OS se nebudu vyjadrovat, ale k tomu assembleru: vzhledem k tomu, ze mezi assemblerem a vyssimi programovacimi jazyky (vcetne cecka) je dost velka semanticka mezera, tak je nekdy pouziti assembleru nevyhnutelne. Samozrejme to neznamena psat cele aplikace v assembleru (pokud to neni pro zabavu), ale nektere kriticke casti ano. A to nemluvim o jinych platformach, treba dneska popularnich PICech, rade 8051, 68HC11 atd. K nim sice existuji i ceckovske nebo skoroceckovske prekladace, ale pri vetsim poctu vyrabenych zarizeni se stejne sahne po assembleru, protoze se usetri na zdrojich.

Programuju AVR od Atmelu v assembleru a zjistil jsem, že nejvíc na něho nadávají ti, co v něm nikdy nepsali. IMHO Psát aplikaci pro win v assemberu je blbost, ale tam, kde člověk chce přesně zadat, co má program dělat, je volba jasná.

Psat aplikaci pro win v assembleru neni blbost. Blbost je pouze tvrdit, ze je to dobra metoda psani aplikaci pro win - psat aplikaci pro win v assembleru proto, aby jsi se neco naucil nebo dokazal ze to jde je naprosto normalni (BTW, delal jsem to a ano, vysledne aplikace nemohou slouzit k nicemu jinemu nez jako dukaz ze to jde a ucebni pomucka).

Myslim, ze uzitecnost programu v assembleru je dana vlastnostmi CPU a pozadavky na program: cim rychlejsi a "standardnejsi" CPU a vetsi pozadavky na program, tim mene assembleru je rozumne pouzit. Cim pomalejsi CPU, horsi prekladac C v dusledku neobvyklosti platformy a cim vetsi cast pozadavku na program je ve stylu "nacpat to i na tento pocitac", tim vice assembleru.

S tímto plně souhlasím.

Já si myslím ze programátor nemusí psát celé aplikace v assembleru jen proto ze se nudí. Pro x86 jsou instrukce stejné a funkce biosu se taky moc nemění. Pro mě je assembler přehlednější než třeba jazyk C, a to obzvlášť při programování pro systém GNU Linux. V překladači GCC který je opensource dělal každou knihovnu jiný programátor. Potom jsou při využívání knihoven potíže s tím že každá funkce z knihovny má jinou syntaxi a člověk už jen zírá na manuál.

> Začínat operační systém tím, že napíšu nepřenositelný skorobootloader se mi zdá poněkud nahlavičkované, zvlášť v době Open Firmware.

- temer kdykoli na internetu nalezenete nejake stranky o tvorbe OS, tak zacinaji, jak rikate, "naprenositelnym skorobootloaderem". Myslim, ze je to takova tradice - neco jako "Hello World"....

> Začínat operační systém (nemáte-li nějaký naprosto revoluční nápad přinášející nové OS paradigma) v době BeOS, HURD, QNX, Plan9 či školního NachOS mi připadá podobně nahlavičkované.

1. operacni system si spousta lidi skousi napsat jen tak pro zabavu
2. i v dnestni dobe widlowz xp existuji situace (napr. ruzne rt sytemy), kde je nejlepsi reseni si sednout a napsat si vlastni os specialne pro danou aplikaci... ale o tom vetsina lam nema ani poneti ;)

> navíc - koho, kromě překladače, dneska zajímá assembler?

kazdeho, kdo chce vedet jak pocitace funguji?

Jeste bych dodal, ze v ASM se bezne pisi kriticke casti ovladacu, CODECu... Pokud vim, tak instrukce MMX dnes jinak nez z assembleru pouzit nejde, neb optimalizace prekladacu na MMX je prachmizerna a ani me nenapada, jak ji udelat.

Kdyz se ti to nelibi, kup si Score a di si zaparit nakou gamesu, nemusis cist roota. Po hrozne dlouhe dobe konecne vidim clanek, ktery je zajimavy. Je videt, ze nemas potuchy, jak tezko se shaneji takovehle informace, protoze svet je plny chytrolinu premyslejicich podobne jako ty. Druha (a dost znacna) cast populace se sklada z kokotu, kteri vydavaji casopisy jako Chip a tvrdi o tom, ze to je "odborna pocitacova literatura", pritom se s tim neda poradne utrit ani zadek. Jak zapsat do pameti grafiky, precist CMOSku, nebo pristupovat ke zbernici se tam nedozvis. Tyto informace prestaly byt v ceskem jazyce dostupne od okamziku, kdy prestal vychazet casopis Bajt a vsichni lidi z BBSek zestarli. Ja sem fakt rad, ze si muzu takovyto serial precist a urcite si i leccos vyzkousim. Rozodne autorovi fandim a drzim palce, aby se nenechal znechutit takovyma kyselyma prdelema jako si ty...

Naprosty souhlas, asi nejsem tak star(nic ve zlem),ale jeste si celkem zive vybavuji, kdyz jsem nasel u znameho otce zaarchivovany bajt v krabici,opravdu vzrusujici cteni, k tomu uzasna vec jako byl/je SYSMAN :-), prvni experimenty s 286 a ASM, vypis na obrazovku, veci kolem int 21h, TSR, vzpominky na uzasnych 320x200,prace s paletou, COVOX :-) ... atp., jo to byly uzasna casy. Je pochopitelne,ze lidi jez znaji asm ubyva, mladi se celkem implicitni vrhaji na RAD(Delphi, Builder, Java[Eclipse]...), podstata veci unika, natahat si okyna na formular jeste neni programovani.Clanek podporuji, muj prvni pokus os OS jiz hnive nekde v kremikovem pekle. Ale kdo vi, treba se diky tomuto clanku neco rozjede, dalsi vlna, Linux zacal vznikat "obdobne", ale nedelam si iluze. I tak moc dekuji.

Ten Bajt mě docela zajímá, nešel by půjčit nebo oskenovat? :-)

Já se právě vrhám na assembler, resp. na univerzální jazyk s podporou assembleru. A pár lidí kolem mě ho taky znovu našlo, myslím, že to nebude tak strašné... ;-)

Osobne jsem se ucil assembler hlavne z prirucek o procesoru od vyrobce (tehdy AMD K5) a funkce DOSu a BIOSu ze SYSMANa. Ze zacatku jsem sice mel nejaky tisteny manual k Tasm, ale manual k Nasm je IMHO lepsi (anglicky jsou oba).

"uživatel si přál zůstat v anonymitě"

//nepral, ale stalo se..jose

Jo, Karla znam od jeho zacatku a sam jsem si naprogramoval jeho interpret na BBC Micro (protoze na nej nebyl - a musim se pochvalit, mel jsem ho lepsi, nez ty okolo, co jsem videl)

To neni "odborna pocitacova literatura", ale spis "ODBORNA WINDOWS LITERATURA". BTW autorovi take fandim a tesim se na pokracovani !!!

Vzdyt kazdy OS jednou musel zacit. Kdyby si kazdy kdo ma nejaky napad rekl ze to nema cenu myslis ze by dnes existoval Linux? Asin ne ze. Kazda revoluce vznika od zakladu. Co ty vis, treba za 10 let nebudou zadne Windowsi, Linux, Solaris, BSD nebo Mac Os, bude treba neco jineho ale to neco jineho musi jednou zacit. Pokud by sme jen zdokonalovali stare, narazime jen na hranice ktere uz nebude mozne prekonat, viz vyroba procesoru, zvysovani frekvence je uz temer u stropu svych moznosti a tak vyrobci hledaji jinou cestu. Proc tedy nenajit jinou cestu i zde? Co ty vis, treba autor tohoto clanku muze jednou patrit mezi nekolik nejbohatsich lidi sveta diky nejake genialni myslence. Neobjeveneho je stale spousta a ja verim ze Linux je pouze zacatek neceho velkeho. Zkuste si predstavit kdyby se spojili veskere distribuce do jedne, extrakt jen nejlepsich veci, revoluce jednou pride
drive, ci pozdeji..........

No, tak jsem si to tu pěkně slíznul. možná kdybych použil "nešťastné" místo onoho neologismu, dopadlo by to jinak.

Kdybych dneska začínal s OS, tak začnu s nějakým přítulným emulátorem jednoduchého procesoru (který už někno napsal), překladačem C (který už někdo napsal) a nejspíš i s kernelem nějakého existujícího OS (který už někdo napsal). A úplně nejspíš s tužkou a papírem, abych si rozmyslel, jak to má vlastně vypadat, a jestli ta práce s hnusnými detaily okolo zmršené x86&co má jiný smysl než píchnout značku "tudy ne, přátelé".

ale každému co jeho jest. a jestli jsem někoho urazil, tak se omlouvám.

Napriklad me assembler HODNE zajima.

Takisto mam vlastny OS a som zvedavy kam tento serial zajde, ci aspon po protected mod, alebo aj multitasking? Inak tento serial ma milo prekvapil. Len tak dalej!

Tak ho ukaz ten tvoj OS

http://sirius.utcpd.sk/~biely/whiteos/

pekne, drzim palce v dalsom vyvoji.

isto by mohol mat Open Source, casom sa urcite zapoji
viac ludi.

bravo len tak dalej

Hezky!!! Zvlast ten commander me dostal :)

...uchovávající driver, z nějž je bootováno...
driver = asi drive (disk)

Ano, jedná se o drive.Boot drive.

Kdysi „dávno” před osobními počítači, kdy byly počítače velké jako tělocvičny a neexistovaly OS. Podivuhodná věta, což? ;)

obavam se ze se uz pred nejakou dobou prostridali korektori takze johanka se na to muze podivat ale uz neopravi :-)

Johanka už sice nekorektoruje, ale snad vám bude stačit Věra. :-)
Předpokládám, že na oné "podivuhodné" větě Vám vadilo, že je pouhým časovým určením a nenavazuje na jiný údaj. To není gramaticky špatně, pokud větu vnímáte v kontextu vět, které ji obklopují. Rozumím nicméně tomu, že ne každému takový styl lahodí, a opravím.

Slovo "nekorektoruje" budu raději považovat za tematický vtip... :o)

ano, uhodl jste, jedná se o vtípek. Těší mě, že to poznáte.

Jé to je dobře že je na Rootu další dívka. Slečno Věro, jste mi sympatická... nešla byste někam večer, až odladím ten loader?

:-D

Ale jedině s dobrou znalostí češtiny... ;-)

hmmm... a chcete mi jen ukázat, jak vám šlapou nejnovější aplikace pod Linuxem, že? :-))) Já nevím, jak si můžete být tak jistý, že jsem slečna. :-) Co když je mi padesát, jsem vdaná potřetí, mám čtyři děti v pubertě a vážím něco přes metrák? Já být osamělým linuxákem, rozhodně bych takhle neriskovala.

Přesně tak, :-) ukážu Vám svou sbírku motýlu naprogramovaných v OpenGL. Jste moc milá, fandím a obdivuju!

A jste taková? ;-)

to je dobrá otázka.

Chichi, a jaká je tedy odpověď? ;-)

Je videt ze nevis, jak zoufaly muze osamely linuxak byt :-).

To je dobry, ze balis zeny. To nejspis nemas poruchu osobnosti.

Ja si z nej snad cvrnknu do textilu:-))

Nerad reaguji na ruzne clanky, ale tento je uplne zcestny v pohledu vet: "Kdysi „dávno” před osobními počítači, kdy byly počítače velké jako tělocvičny a neexistovaly OS. Program se nadírkoval (nahrál) a když skončil, nadírkoval se další." V te dobe ridil pocitac asi nejaky trotl. Kazdy pocitac musi mit alespon castecne instalovany operacni system. OS je souhrn ovladacu a nastroju, ktere minimalne zpristupnuji HW prostredky na pocitaci pro jednotlive ulohy/procesy. V lepsim pripade ridi i pridelovani zdroju apod. Coz je dnes uz samozrejmosti. Takze i CPM byl, hodne zjednoduseny, operacni systen. Ale hlavne salove pocitace ho urcite mely a maji a existovaly drive nez uvadi autor. Jen se zmenil zpusob zadavani programu. Jestli to je pres dernou pasku nebo derne stitky anebo pres klavesnici, to uz je jedno. Je to ostuda uvadet tyhle zavadejici veci. PZ.

uryvek z textu 'Real Programmers Don't Use Pascal':

Jaky typ nastroju pouziva Opravdovy Programator? Teoreticky plati, ze programator muze pocitaci zadavat svuj program klavesami na prednim panelu pocitace. V davne minulosti, kdy pocitace mely predni panel se to tak skutecne delalo. Vas typicky Opravdovy Programator znal zavadec v hexadecimalnim vyjadreni zpameti a namackal ho kdykoliv jej vas program porusil (pripomenme si - pamet byla pamet, pri vypnuti jste nic nazapomeli. Dnes pamet budto zapomene veci, ktere jste zapomenout nechteli, nebo si pametuje veci dlouho pote, kdyby bylo lepe na ne zapomenout). Legenda vypravuje, ze Seymour Cray - tvurce superpocitacu Cray I a II a vetsiny pocitacu firmy Control Data - skutecne namackal prvni OS do pocitace CDC7600 pri jeho prvnim spusteni pres jeho celni panel a to zpameti. Nutno rict, ze Seymour byl Opravdovy Programator.

:-D

Nepochopil jsem odpoved, ja jsem nepsal o programatorech a jake nastroje pouzivaji, ale o tom, ze operacni system byl i na tom pocitaci, ted z hlavy nevim, jak se jmenoval, ktery byl zrealizovany na elektronkach. Zabral sice nekolik mistnosti, ale mel v sobe implementovany OS.A i kdyz se veci delaly pres predni panel, tak tam operacni system byl. A o tom jsem psal. Ne o tom, jak to bylo privetive anebo ne. Neresim ted, co pouziva "opravdovy programator", ale to, co ridi pocitac. To je jako bych resil jaky je ridic auta a ne jaky je motor a prislusnstvi okolo.
PZ.

celej odstavec se vsim okolo sem tam dal jenom ab to nebylo vytrzeny z kontextu. slo hlavne o tuhle cast: "skutecne namackal prvni OS do pocitace CDC7600". Tim sem s vami v podstate souhlasil, ze tam nejakej os byl...

No myslim, ze autor mel na mysli spise neco jako http://en.wikipedia.org/wiki/EDSAC ... No ale treba i o mnoho let pozdeji i u nas prakticky pouzivany Ural 22 zadny OS nemel (a pak prisel FELAN!:-))

A ja uz som dufal, ze ludia dostali rozum a uz pochovali tu mrtvolu co sa vola "i386 architektura" niekam hlboko a uz ma s nou nebudu otravovat.
Preco preboha vytahujete haluze ako 16bitove registre, protected mod, BIOS atd?
Chodte s tym do... 20teho storocia som chcel povedat.

R.

> Preco preboha vytahujete haluze ako 16bitove registre, protected mod, BIOS atd?
Lebo sa to stale pouziva a ma to absolutna vacsina pocitacov na svete?

... a proto jako ychtyl budeš používat na jednoduchou kalkulačku nebo časomíru motokár Athlon64... Bravo.

Zas nejaky genius... A nenapadlo te nahodou, ze ibm-pc VZDY bootuje do realneho modu? Teda, jo, muzes jako prvni vec co udelas v bootsectoru prepnout do protected rezimu - ale jsem hrozne zvedavej, jak si pak bez BIOSu nahrajes code >512b proto abys aspon ty zaklady protected modu obslouzil ...

Do protected modu prepnout muzes, ale jestli se ti do jednoho sektoru vejde GDT, kod pro vygenerovani pouzitelne IDT a TSS, prehozeni IRQ 0-7 z interruptu 8-F nekam kde neprekazi exception, obsluha exception ktera ti napise alespon cislo a adresu chyby aby jsi nemusel hadat co se stalo a obsluha klavesnice alespon takova, aby se ta klavesnice nezasekla tak jses machr.

Obsluha disku bez BIOSu by se mozna vesla, pokud pouzijes PIO, ale v BOOT sektoru potrebujes kazdy byte na vylepseni hledani image kernelu (nebo dalsi faze bootloaderu), takze si opravdu nemuzes vyskakovat s prepinanim do chraneneho modu ... nemluve o tom, ze pred prepnutim potrebujes z BIOSu vytahat spoustu informaci a ulozit si je.

Zas jeden odborník... Samozřejmě že do PM se v rámci půlkilobytu dá s přehlednou rezervou přepnout.

ty budes daky "hacker", nie? :P:P:P

I386 arch. je vazne zastarala, je tady mnohem vice architektur ktere stoji zato: ARM, MIPS ci PowerPC atd. Napr. kdyz sem si prohlizel zdrojaky zavadece linuxu na mym PDA (ARM, StrongARM), tak tam nikde nebyly zadny 16bitovy instrukce jen 32bitovy se zpetnou podporou na 26bitu a p. m. se nemusel nikde prepinat (nestudoval sem to dost peclive, tak se pripadne omlouvam). I386 je vlastne jen takova "nadstavba" 8086ky se zpetnou podporou pro tyto praveke procaky... Jen me stve ze StrongARM nema FPU (jednotka pro vypocty s plovouci radovou carkou), je sice emulovana ale za cenu velkeho zpomaleni... Kdyby se u nas dali nejak levne sehnat pocitace s temito procesory, tak bych nevahal, zahrabal svoje zastaraly I386 a koupil ARM.

nasm rika, ze -o je vystupni soubor, takze nasm -o boot_sector.bin -f bin boot_sector.asm

nasm -o boot_sector.bin -f bin boot_sector.asm
nasm -o jadro.bin -f bin jadro.asm
nasm -o image.bin -f bin image.asm
qemu -L . -hda image.bin

qemu : No bootable disk


boot_sector.bin ma 641 bajtov - nieje to vela?

< times 510-($-$) db 90h ;sector musi byt dlouhy 512B
---
> times 392-($-$) db 90h ;sector musi byt dlouhy 512B

s tímhle číslem mi to dává výsledek dlouhý 512B a v qemu to bootuje!

Nevíte někdo tohle:
- nemůžu najít význam toho ($-$) - pozice ve výslednén souboru po překladu až po aktuální řádku?
- proč 510?
- proč mi to chodí zrovna pro 392?

:)

Ahoj, autor má v tomto místě chybu - pravděpodobně překlep - řádek má vypadat:
times 510-($-$$) db 90h ;sector musi byt dlouhy 512B

P.S. Ještě jsem zapomněl na to vysvětlení: sektor má mít 512B - poslední dva bajty jsou pevně dané (dvě instrukce značící bootovací sektor) - zbývá 510B pro vlastní program. Jenže ten program je určitě kratší - takže aby poslední dvě instrukce byly na správné pozici (na konci sektoru, tedy 511. a 512. bajt) musí se mezera mezi programem a těmihle dvěma posledními bajty vylnit prázdnýma instrukcema.

na děrný štítky fungovaly automatizovaný tkalcovský stavy už v roce 1803 ;-)

Rád bych autorovi poděkoval. Podobných článků se v českých luzích a hájích vyskytuje opravdu málo. Jen tak dál. Doufám, že se dočkám multitaskingu ;-)

Měl bych pár otázek.

1. Bylo by možné napsat bootsector v C ?
2. Když mám bootsector v ASM, jak mám zkompilovat program v C, který by ležel na dalším sektoru?

Zajimavy clanek, ale disketovku si quli tomu montovat nebudu. Ale spousta zakladnich desek umi bootovat z flash disku. Urcite by bylo lepsi napsat clanek, zacinajici o psani OS, jak bootovat z flashdisku. Preci jen v realnem zivote disketovky asi uz opravdu skoncili.

Uplne rovnako ako z diskety. Vtip je v tom, ze biosy na tychto modernych doskach urobia "spinavu pracu" za teba, a na pripojenom flash disku emuluju floppy disketu o rovnakej velkosti. V praxi to vyzera tak, ze v realnom rezime za pomoci BIOS funkcii s nim pracujes uplne rovnako ako s inym diskom alebo disketou. A co tym chcem povedat?
dd if=bootsect.bin of=/dev/sda
(alebo cokolvek ine, kde svoj flashdisk mas)
Kod v bootsect.bin neni potreba nijako modifikovat.

1) Ne nebylo. Soucasti bootsektoru, jakoz i MBR, jsou tabulky s presnou strukturou i polohou. Struktura by se v C zvladnout dala, poloha ne. I na to pitome AA55 by jsi v C potreboval pomoc linkeru, a na ostatni struktury by IMHO linker nestacil (v pripade boot sektoru jsem si tim jisty, mozna MBR by se dala ...)
2) Zkompilovat jako obvykle. Problem je v linkovani. Mas na vyber bud napsat i druhe casti programu assemblersky zavadec (v podstate neco jako "jmp main", pokud nepotrebujes nejakou specifickou hlavicku tak nic vic nepotrebujes) a slinkovat to s C zdrojakem tak, aby byl ten zavadec prvni (na to obvykle staci aby byl prvni na prikazove radce, alespon pokud je ve spravne sekci), nebo pouzit pokrocilejsi hacky ktere prinejmensim GNU linker umi - napr. nechat si od nej napsat na zacatek programu adresu funkce main.

Pripominam, ze pravdepodobne budes potrebovat nejak vysvetlit linkeru, ze program nezacina na obvykle adrese, nebo ho v boot sektoru na tuto adresu nahrat. Jak to udelas a jaka adresa to je, zalezi na prekladaci - mimochodem GNU C je pro tento ukol nevhodne, protoze preklada pro 32bitovy FLAT model a takto prelozene programy v realnem modu nepobezi, predpokladam ze mas k dispozici jiny prekladac.

Jak již víme, adresa je tvořena 20bity, ale registry máme 16 bitové. Adresa se tedy vytváří sečtením jednoho ze segmentových registrů posunutého o 4 bity (a vynásobeného 16) a zbytku adresy, tzv. offsetu. Adresa = segment * 16 + offset.

jen bych upřesnil - segment buď posunu o 4 bity vlevo a nebo násobím 16 (jsou to ekvivalentní operace), ne však obojí zároveň - tím bych dostal posun o 8 bitů a už bych měl jinou výslednou adresu...

Naprosto nesouhlasím:

"posunutého o 4 bity (a vynásobeného 16)"

Podle mne to v češtině znamená, že kromně posunutí o 4 bity je navíc vynásoben 16.
Přičemž to vynásobení je nedůležitá informace, protože ji dal autor do závorek.

Samozřejmě faktům odpovídá váš výklad. Já jen souhlasím s kolegou, který tvrdí, že
originál byl napsán špatně.

Mňo, vůbec ne.

Učili jste se někdy něco jako logické funkce AND, OR atd?

AND - česky a - znamená, že situace je pravdivá pouze tehdy, když jsou pravdivé oba prvky - z toho vyplývá, že bychom museli jak přičíst registr posunutý o 4, tak vynásobit 16.

Správně má být: "(nebo vynásobeného 16)"

Pro fci logického součtu OR totiž platí, že situace je pravdivá právě tehdy, když je pravdivá alespoň jedna z nich ;-)

Dobrý text. Doufám že je to na pokračování... Později Shell v C, multitasking... :-)

Dakujem za zaujimavy serial. OS sice pisat neplanujem, ale rad sa dozviem "how does it work"

Drzim palce a tesim sa na dalsie diely.

kdyz uz si hrat s tvorbou OS, tak bych doporucoval nepsat si vlastni bootloader, je v tom docela dost cerne magie a problemu. mnohem elegantnejsi je napsat si kernel tak, aby podporoval multiboot standard a nechat si ho zavest pomoci GRUBu, ktery vam automaticky zajisti takove veci jako osetreni A20 a prepnuti do chraneneho modu (takze si akorat musite vytvorit vlastni GDT,etc.)

Jde o to o co vam jde :-). Pokud si chces s tvorbou OS hrat, tak si klidne muzes vyhrat i s boot loaderem (pro zacatek pro tebe bude bootloader specificky pro tvuj OS vyhodnejsi). Pokud to myslis alespon trochu vazne nebo te bootloader nebavi, je nejlepsi prislusnou cast vypujcit jinde - bud pouzit GRUB a jeho multiboot standard, nebo vykrast zdrojaky memtest86 a zformovat vas OS tak, aby ho byl schopen nahrat kterykoliv loader schopny nahravat linux kernel. V obou pripadech vas vlastni kod zacne az v chranenem modu.

Svého času jsem si udělal hezký prográmek, který uměl kódovat obsah diskety.. Samozřejmě se vešel do bootsectoru diskety, takže s ní stačilo pouze nabootovat, zadat správné heslo a obsah se zakódoval/dekódoval. Měl pouze dvě chybičky.
1. Neprováděl jsem reset řadiče, takže občas docházelo k chybě BOISu v přístupu na disketu - reset to vyřešil.
2.Jelikož jsem kódoval jen FAT tabulku, první sektor (512B) bylo originálních. Další obsah byl takřka náhodný =o)

Zdar lidi, používám Windows 2000 a chtěl bych se zeptat, jak mám výsledný obraz zapsat na disketu? Stačí použít obyčejný rawrite? Zkoušel jsem použít portaci dd pro win32 systémy, něco to na disk zapsalo, ale stejně mi to z diskety nenajelo. Co dělám špatně? Díky za odpovědi.

Zdravim. Lidi. Sháním PLS člověka co umí programovat v Assembleru a byl by ochotný mi po netu nějak přiblížit jak to mám dělat. Vůbec si s tím nevím rady a ve škole na mě učitelé šlapou že mám furt něco programovat. Děláme s ATTiny2313, Zatím děláme takový věci jako 8xLED blikajících jako Knight rider a podobně, ale vůbec nevím jak to děláme. Instrukce mám ale nevím jak ten program přemýšlí. PLEASE ozvěte se někdo kdo mi vysvětlí jak na to. Díky moc. Můj mail je petulinek1@seznam.cz

Vim ze BIOS bere pri startu brvni blok z diskety(512bajtu) ale proc je vlaste tak dulezite aby ten program mel presne 512B?

Jde o to, aby na konci toho sektoru (délka sektoru 512B) byly hodnoty 0xAA55 označující, že se jedná o boot sektor. Tedy na pozici 511. a 512. bajtu toho souboru

Jinak dle toho článku mi v linuxu správně nekompiluje výslednou délku bináru na 512B, ale jinou. Úprava:

začátek programu upravit takto:

org 0x7c00 ;nastaveni segmentu
go:
jmp main
.
.
.
.

a na konci takto:

times 510-($-go) db 90h ;sector musi byt dlouhy 512B
dw 0xaa55 ;oznaceni boot sectoru

Ahoj.
Mam takovej problem nefunguj mi to.
1. Nejdou mi tisknout ty řetězce.(nezo­brazují se)
2. Upravil jsem tedy Times na TIMES 510 – ($ – $$) db 0
ale i tak mi to nejede.
3. Upravil jsem i ty ´´Make file´´, ale i tak mi to nejede.

Prosím o pomoc !
Díky.