Plány a novinky pro GNOME 3

Máme plán

Oznámením na konferenci GUADEC dostoupil vrcholu spor vývojářů o to, zda bude dané pracovní prostředí dále pokračovat ve stabilním a zpětně kompatibilním vývoji založeném na evoluci, či zda se vydá náročnější a nebezpečnější cestou mnohých větších změn napříč prostředím, který by vypuštění verze nové generace ospravedlnilo.

Tedy, vývojářům byl představen plán změnit budoucí stabilní vydání GNOME 2.30 na GNOME 3.0. Tímto oznámením byla podle všeho patrně též míněna snaha podnítit mezi vývojáři tolik potřebnou diskusi o tom, co konkrétně by nové GNOME 3.0 mělo uživateli přinést. K bouřlivějším či plodnějším debatám však nedošlo a celá věc se na několik měsíců ztratila v záplavě vývojářského snažení na vydání další stabilní verze v řadě 2, totiž 2.26. 

Po vydání GNOME 2.26 na jaře 2009 nakonec učinili vývojáři rozhodný krok kupředu a zveřejnili plán obsahující nejen konkrétní oblasti připravovaných změn či návrhy (na diskusi o) dalších, ale také plán časový. Podle něho by tedy vydávání testovacích verzí GNOME mělo zintenzívnit po vypuštění GNOME 2.28 v září 2009, které má samo o sobě již přinést některé výraznější a dlouhodoběji připravované změny, např. přechod z technologie Mozilla/XulRunner na WebKit.

Již měsíc po verzi 2.28 by měla přijít první testovací verze budoucího GNOME 3.0, završením by se měl stát konec března 2010 a vydání stabilní verze GNOME 3.0.0. Ještě předtím, v únoru či na počátku března 2010, je však potřebné, aby došlo k vydání finální verze GTK+ 3.0. Pokud se dokončení všech plánovaných a uvažovaných změn, které budou popsány níže, nestihne do zvolených dat, stane se novým GNOME 3.0 až verze GNOME 2.32 a GNOME 2.30 bude v zájmu zachování stability a použitelnosti pro uživatele vydána jako běžná stabilní verze v rámci druhé řady.

Jaký nový software či technologie budou součástí GNOME 3.0, ať už vydaného kdykoliv, se stalo obsahem diskusí ihned po zveřejnění popsaného plánu. Dané diskuse samozřejmě vycházely z toho, co bylo již dříve některými vývojáři připravováno a testováno a o čem se nakonec zmiňoval i plán GNOME 3.0.
V plánu zmíněné jako hlavní jsou tři velké oblasti: zpřehlednění a zjednodušení celé vývojové platformy GNOME, dále výraznější posun v tom, jak uživatel pracuje se svým pracovním prostředím, a konečně zlepšení propagace celého projektu.

Velký úklid

Od počátku vývoje GNOME 2 byly součástí prostředí knihovny a technologie, které postupem času přestaly být používány, či začaly být zastaralé, těžko použitelné pro budoucí vývoj a v konečném důsledku demotivující vývojáře především třetích stran vyvíjet pro GNOME a na platformě GNOME (komerční) software. Řeč je o knihovně libglade, která bude nahrazena systémem GtkBuilder, odstraněním technologie Esound, která bude nahrazena systémem PulseAudio, odstraněním knihoven libgnome, libgnomeui, Gnomeprint (náhrada přímo integrována v GTK+), gnome-vfs (náhradou je gvfs), Bonobo a dalších. Dojít by také mělo k migraci ze systému HAL na DeviceKit. To vše samozřejmě v souvislosti s tím, že vyjde knihovna GTK+ 3.0 spolu s GLib 3.0.

Nový software, nové možnosti

Možná zajímavější, ale méně jistou oblastí změn v GNOME 3.0 je uvedení nových softwarových modulů a technologií, které by měly umožnit změnu přístupu uživatele k tomu, jak pracuje s daty, úkoly či obecně informacemi ve svém počítači.

Nejčastěji zmiňovaným je již nějaký čas vyvíjený, byť zatím reálně nepoužitelný software GNOME Shellcoby náhrada tradičního panelu GNOME. Znamená pokus o novou cestu v tom, jak uživatel zachází nejen s panely, ikonami na své ploše, ale také jak počítačová data vyhledává, jakými všemi cestami k nim přistupuje, do jaké míry je mu přitom umožněno propojení se světem online apod. Znamená také novou cestu v tom, jak jsou na pracovní ploše uspořádána jednotlivá okna a jaké jsou možnosti uživatele s jejich nakládáním. Po vizuální stránce GNOME Shell přinese grafické efekty, které dosavadní výchozí správce oken Metacity nemohl nabídnout. V budoucnu zahrne nový systém podpory appletů určených k umístění na panel či na plochu, upozorňování uživatele na události a činnosti probíhající v počítači či související s daty zanesenými do aplikací, které shromažďují a spravují osobní data uživatele (v GNOME především Evolution). GNOME Shell by měl být dostupný jako volitelná možnost uživateli již v GNOME 2.28, v GNOME 3.0 by pak měl být výchozím. Zůstává otázkou, nakolik poté bude dále podporován již zastaralý panel GNOME, který by mohl být vyžadovaný jak uživateli preferujícími staré uspořádání pracovní plochy, tak komerčními dodavateli, kteří jsou často velmi konzervativní v tom, jak nakládat s novými a neověřenými technologiemi. Z technického hlediska je GNOME Shell založen na využívání technologie Clutter a propojení s jazykem JavaScript.

Vývojová verze GNOME Shell (zdroj: live.gnome.org)

Druhým zmiňovaným projektem, který by mohl být součástí GNOME 3.0, je GNOME Zeitgeist.

Ten by měl přinést nový způsob vyhledávání a nakládání s uživatelskými dokumenty uloženými v počítači. Zavrhuje starou cestu ukládání dokumentů do složek a třídění založeném na takovém uspořádání. Namísto toho přichází s mnohem lepší a pronikavější podporou záložek, štítků, komentářů, souvisejících dokumentů, seznamu naposledy použitých dokumentů apod. Při využití GNOME Zeitgeist by tedy z pohledu uživatele nemělo být důležité, kde se v systému souborů daný dokument nachází, ale pouze určitá více či méně konkrétní informace o dokumentu, kterou může vyhledat či k ní přistoupit výše uvedenými způsoby. 

GNOME Zeitgeist vychází z projektů Gimmie a Mayanna.

Druhý jmenovaný projekt byl nyní pro potřeby budoucího vývoje přepsán do podoby architektury podporující zásuvné moduly, které budou GNOME Zeitgeist umožňovat přístup k jednotlivým typům informací o uživatelských datech, a to různých kategorií (soubory, e-maily, kontakty, úkoly apod.).

S otázkou přístupu k datům úzce souvisí jejich synchronizace, o to více v době, kdy je běžné využívání notebooků či malých mobilních zařízení. Mnohé se v tomto v prostředí GNOME změnilo již nyní. Jednak zde došlo k pokusu o vyvinutí synchronizačního systému on-line, umožňujícího výměnu dat mezi různými zařízeními přes internet, vývoj systému běžícího na adrese online.gnome.org a v mnohém připomínající službu společnosti Apple .Mac však v poslední době radikálně zpomalil. Více vývoje probíhá v systému Conduit, který by měl umožnit uživateli synchronizovat data nejen s mobilními zařízeními, jinými počítači, ale také se službami online, jaké poskytují např. Google nebo ScheduleWorld.

Zlepšování možností synchronizace dat by mělo pokračovat ve výchozím webovém prohlížeči GNOME Epiphany, a to samozřejmě hlavně při přístupu k webovým službám. Vylepšení podpory technologie Bluetooth by mělo přinést snazší a přímější synchronizaci s programy typu Evolution. Konečně program Wizbit, který je zatím na začátku vývoje, by měl za využití systému správy verzí, známého ze světa softwarového vývoje, přinést mnohem lepší kopírování veškerých sdílených osobních dat mezi jednotlivými systémy a zařízeními se zachováním značek, metadat a dalších informací s osobními daty spojených.

V dalším díle budou probrány zbylé kapitoly a oblasti změn pracovního prostředí, které v budoucnu dostanou označení GNOME 3.0.