Názory k článku
Pokročilé metody zobrazování 3D modelů krajiny

Pokud by měl někdo zájem tak se můžete podívat na moji práci zobrazení terénu ve 3D grafice, je k dispozici na adrese http://developer.profitux.cz/index.php?content=articles&clanek=59

Vypadá to dobře, těší mě, že se vývoj 3D enginů na FITu nezastavil :-) Díval jste se do práce Honzy Bulína nebo Petra Míčka? Ti sice problém řešili jiným způsobem, ale minimálně pro porovnání do diplomky (teoretická část) se to může hodit :-)

Toto by sa mi hodilo do diplomky ... bohuzial v case pisania boli taketo informacie na nete vyhradne v anglictine :(. Ak by sa dalo, hlasoval by som aj za detailnejsie informacie pri implementacii napr. prechodov medzi LOD(x) a LOD(x+1), postupneho delenia podla FOV (quad-tree) atd.

Dobre, v dalsim pokracovani se na tuto problematiku pokusim navazat, zrovna ta zmena LOD je dost podstatna, napriklad pri "pruletu" krajinou.

Mám jeden plně funkční prográmek na generování TIN z vrcholů trojúhelníků. Sám ho programuju, je už plně funkční, Nyní dělám doprovodné funkce a chystám se i na optimalizace kvůly rychlosti zpracování velmi velkého množství bodů.

Myslíte program provádějící triangulaci nebo program pro optimalizaci pravidelné TRN na TIN? Ta triangulace je docela ošemetná, zejména optimalizace výsledné TIN tak, aby program neměl složitost O(n^2). Mám dojem, že se tím zabývají v Plzni na ZČU.

Myslím tim program provádějící triangulaci. Složitost O(n^2) by to mělo před současnýma optimalizacema, které se provádějí částečně během generace a částečně po ní. Nějaké mám ještě v plánu přidat. Na mém PC Atlon XP 2500+ 768DDR to chroustá větší sítě pod minutu, cca 500 bodů. Větší jsem nezkoušel, takže jsem to zatim nechal tak, ale v plánu mám ještě pár optimalizací, přeci jen velmi velké sítě by to chroustalo ještě o poznání déle. Naprogramované to je v C++ s použitím standartní knihovny. Kompilované pod Win i Linux, nic jiného jsem nezkoušel, ale mělo by to jít pod všim.
Momentálně pracuji na generování vrstevnic. V plánu mám taky export do standartního formátu DXF.

Oprava:
optimalizace se prováděj částečně před generalizací a částečně během ní.
Nevim na co jsem myslel když jsem to předtím psal.

Můžu se zeptat, jaký používáte algoritmus pro triangulaci? Nějaký vlastní nebo něco známého (inkrementální, radial sweep apod.)? Přepdokládám, že půjde o postup vytvářející nejdříve neoptimální TIN a posléze provádějící optimalizaci. Zkuste to pustit na reálných datech, třeba síť ČR , pod hodinu byste se měl vejít.

Používám vlastní algoritmus generující nejprve spojnice a to takovým způsobem, že když se 2 spojnice protínají nechá vždy tu kratší, takže ve výsledku vznikne TIN, která má nejkratší možné hrany trojúhelníků. Je možné zadat i některé spojnice jako pevné, které budou zachovány a všechny ostatní co je protnou budou zrušeny bez ohledu na délku.

Na reálných datech jsem to právě testoval. Data pro celou ČR nemám, ale zase záleží na tom kolik tam těch bodů bude (jak daleko od sebe budou) já zatim používal data pro běžné rozestupy kolem 30 - 80 metrů odpovídající mapám 1:1000 - 1:5000

Program byl navrhnut jako geodetický software. V praxi se příliš velké sítě tak často neřeší. Nicéně i program je ve vývoji a právě jedno takové vylepšení rychlosti generace pro velmi velké sítě mám v plánu. Ve škole končim až za rok a půl takže zatim je na to dost času.