Tak přiznám se že smysl vaši poznámky nechápu, resp. nerozumím na kterou část předchozího příspěvku reagujete :-(
To že jazyk SQL byl navržen tak aby alespoň vzdáleně připomínal angličtinu je fakt, stejně jako konstatování že bez tohoto zabudování „přirozeného jazyka“ mohla specifikace být formálně správnější a snad i čistší. Ale tak to prostě je, a naopak tato „přirozená formulace“ dotazů je jedním z důvodů proč je SQL tak populární …
Co se týká JOINů – neumím jednoznačně zodpovědět důvody proč se jim někteří vývojáři vyhýbají, ale viděl bych například následující dva důvody:
1) připadá jim to příliš složité a jsou líní si o tom sami něco přečíst
2) neznají základy návrhu relačního modelu dat (v tomto případě dekompozici)
Souvisí to s tím že joinování je pokládáno za „pokročilé téma“ a tudíž je to v knížkách až někde na konci – samouk se k tomu často nedostane, na přednášce se to nestihne probrat, atd.
Nicméně opět – toto není problém SQL jako takového, to je otázka samotného relačního modelu. Ať navrhnete jakýkoliv dotazovací jazyk, vždy v něm budete muset řešit kompozici a dekompozici.
