Pořídíte si Freespire?

Vojtěch Bednář 28. 4. 2006

Americká společnost Linspire vstupuje po letech do oblasti volně dostupných distribucí Linuxu. To, co nikdo nečekal, se stává realitou, pořídíte si Freespire?

Linspire, dříve Lindows (název byl změněn po konfliktu s Microsoftem a následném protestním prodeji původních písmen na eBay), je Linuxová distribuce určená koncovým uživatelům. Podobně jako mnoho podobných projektů je i Linspire založeno na Debianu a KDE. Systém je dostupný pouze jako komerční produkt nebo prostřednictvím OEM partnerů svého vydavatele. Zatímco v USA je poměrně známý a prodává se, do Evropy se mu nikdy ve větší míře proniknout nepodařilo. Mimo to Linspire v minulosti čelilo hned několika problémům a kritice ze strany vývojářské komunity svých komponent. Příčinou bylo mimo jiné implicitní nastavení systému, možnost uživatelských voleb při instalaci, práce se superuživatelskými právy a další.

Společnost Linspire postupem času získala partnerství několika předních dodavatelů počítačového vybavení, které jí mělo zajistit rozšíření uživatelské základny, nicméně se předpokládá, že tato snaha nebyla příliš úspěšná.

Linspire pod kapotou

Ačkoliv se Linspire v minulosti chlubilo, respektive stále chlubí spoluprácí s předními univerzitami jako s uživateli svého desktopu, přesto je koncepce systému jako čistě komerčního produktu spíše brzdou rozšíření než jeho pomocníkem. Pro mnohé domácí uživatele, což se ale nevylučuje se studenty nebo zaměstnanci korporací, je v případě Linuxu problém zaplatit za něco, co má být „svobodné”. Stejně tak je obtížné obhájit systém založený na opensource technologiích, ale prodávaný tradičním krabicovým způsobem a navíc za nemalé peníze (cca 50 USD). Tento efekt společně s výše uvedenými výhradami za strany odborníků Linspire dost ubírá na lesku.

Linspire

Linspire

Přesto ale Linspire je, respektive vždy bylo, velmi kvalitní distribucí. Uživatelský desktop je maximálně zjednodušený, odladěný k vynikající stabilitě a vybavený jinde nevídanými funkcemi. Asi nejznámější (a nejstěžejnější) z nich je systém Click n Run Warehouse (CNR). Ten umožňuje velmi snadnou instalaci softwaru z online archivu. Ta se netýká jen otevřených aplikací, ale také komerčních řešení. Díky CNR je tak možné velmi snadno a efektivně realizovat prodej softwaru uživatelům Linuxu a správu jejich systémů. Výhod tohoto řešení si již dříve všimla organizace vyvíjející systém Ubuntu a výsledkem je využití CNR v něm jako volitelného zdroje aktualizací.

Zadarmo?

Společnost Linspire nyní ohlásila uvedení volně dostupné verze svého desktopu. Projekt Freespire se na první pohled asi nejvíce podobá Fedoře, což je čistě opensource systém odvozený od Red Hat Linuxu (respektive moderní Red Hat je odvozen od něj). Není to poprvé, co je možné si toto prostředí stáhnout zadarmo. Projekt Freespire již dříve existoval jako soukromá aktivita zaměřená na vytvoření funkčního klonu Linspire na čistě otevřeném základu. Přestože to nebyl příliš funkční systém a Linspire se podobal jen vzdáleně, došlo v průběhu loňského roku k zajímavé záměně. V jejím důsledku si uživatelé stahovali Freespire coby volně dostupnou verzi Linspire. Firma na tuto záměnu reagovala dočasným uvolněním oficiální verze, která ale stále zůstala komerčním softwarem. Ještě dříve byla bezplatná verze Linspire (respektive Lindows) k dispozici uzavřené skupině uživatelů, kteří byli pro autory nějak zajímaví. To však byla jen epizoda.

Nyní je tedy Freespire, již oficiálně pod hlavičkou Linspire, přístupné pro všechny. Volně dostupná a stažitelná distribuce bude existovat dvou provedeních na adrese www.freespire­.org. Zatímco jedna z verzí bude postavena na čistě otevřeném softwaru a svým pojetím se tedy nejvíce podobá již zmiňovanému projektu Fedora, jako volitelný doplněk k ní bude existovat to, co z „obyčejného” Linuxu udělá Linspire. Takže především ovladače, kodeky, podpora některých technologií a nezbytné vizuální hračičky pro lepší dojem z desktopového operačního systému. Jádrem správy systému se stane, stejně jako v komerční verzi, systém CNR a navíc apt-get, uživatel tak bude mnohem méně omezený než platící uživatelé Linspire. Co na druhou stranu omezeno bude, je uživatelská podpora, tutoriály (musí se doinstalovat) a vůbec funkce, u nichž se očekává využití především profesionály. Freespire však bude mnohem více dbát na bezpečnost, jeden z obligátních problémů jeho vzoru (spouštění v rezimu superuživatele) je dokonce položkou v oficiálním FAQ.

Můžeme se těšit

Freespire slibuje být výkonným a stabilním uživatelským operačním systémem postaveným na Debianu a odvozeným od Linspire. Linspire je skvělý systém, ale mimo svou domovinu mimo občasné pokusy o expanzi nemá příliš štěstí. Uvolněním bezplatné, volně dostupné a především otevřené verze tak poněkud opožděně, ale přeci jen vstupuje na pole skutečných Linuxových hráčů. Nemá smysl si snažit vymlouvat, že svět Linuxu je dnes již více věcí komerce než vývojářského nadšení. Existují populárnější a známější distribuce než Freespire, jmenujme onu Fedoru, SuSe Linux, Mandrake, Ubuntu a další. Nicméně pokud si Freespire zachová hlavní vlastnosti a klady Linspire, pak má podle mého soudu dobrou šanci na úspěch. Linuxoví nadšenci a profesionálové tento systém nejspíše neocení. O to více by ale mohl pomoci začátečníkům a především správcům systémů kancelářského určení. Ti totiž na hezký a extrémně jednoduše použitelný operační systém stále ještě v mnoha případech čekají a s klonem Linspire by se mohli dočkat.

Samozřejmě je možné, že se autorům „community supported” verze Linspire nepovede jejich systém dotlačit k úspěchu. Freespire se může stát pouze nepovedeným odvarem, který bude Linspire, a přeneseně i Debianu, jen kazit pověst. To budeme moci posoudit až teprve poté, co bude systém oficiálně uveden a bude ke stažení. Nicméně ani u Fedory, byť za ní stály roky vývoje Red Hat Linuxu, se v prvních verzích nedalo hovořit o stoprocentně fungujícím operačním systému. Jaký osud Freespire čeká je v tuto chvíli těžké říct, nicméně rodiče mají dobré geny a vydavatelé velkou motivaci.

Anketa

Uspěje Freespire a zařadí se mezi linuxovou špičku?

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Text umírá, na webu zbude jen video

Text umírá, na webu zbude jen video

Lupa.cz: Edge nejmíň žere baterii, chlubí se Microsoft

Edge nejmíň žere baterii, chlubí se Microsoft

120na80.cz: Cestovní nevolnost. Co pomůže?

Cestovní nevolnost. Co pomůže?

Lupa.cz: Vydavatelé jsou v háji, ale neumí si to připustit

Vydavatelé jsou v háji, ale neumí si to připustit

Měšec.cz: Udali ho na nelegální software a přišla Policie

Udali ho na nelegální software a přišla Policie

DigiZone.cz: Satelitní Flix TV vyráží do boje

Satelitní Flix TV vyráží do boje

Vitalia.cz: 5 porcí ovoce a zeleniny: no ale jak na to?

5 porcí ovoce a zeleniny: no ale jak na to?

DigiZone.cz: Mobilní aplikace pro DVTV je tady

Mobilní aplikace pro DVTV je tady

DigiZone.cz: Nova stahuje bonus díl „Tvoje tvář má...“

Nova stahuje bonus díl „Tvoje tvář má...“

Vitalia.cz: Margit Slimáková nesnáší rajskou, Petr Fořt pizzu

Margit Slimáková nesnáší rajskou, Petr Fořt pizzu

120na80.cz: Léky a dietní opatření při kopřivce

Léky a dietní opatření při kopřivce

Měšec.cz: Biip karta: recenze předplacené karty

Biip karta: recenze předplacené karty

DigiZone.cz: Noxon iRadio 1 W bude za pár měsíců

Noxon iRadio 1 W bude za pár měsíců

DigiZone.cz: Slováci první, Češi třetí. Krásný...

Slováci první, Češi třetí. Krásný...

DigiZone.cz: Kanály Novy na Slovensku oficiálně?

Kanály Novy na Slovensku oficiálně?

DigiZone.cz: Dabingové ceny znají letošní nominace

Dabingové ceny znají letošní nominace

Vitalia.cz: Epidemie: Klíšťová encefalitida po ovčím sýru

Epidemie: Klíšťová encefalitida po ovčím sýru

Podnikatel.cz: Takhle si Babiš představuje nové daně

Takhle si Babiš představuje nové daně

Vitalia.cz: 7 receptur z pohanky. Svědčí zdraví

7 receptur z pohanky. Svědčí zdraví

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře