Názory k článku
Porovnání systémů Linux a FreeBSD (9)

Az na ten "standart" se mi to moc libilo... :-)

Sorry :) (Mam jen dve ruce a nejste tady sam...:))

> Pokud dochází paměť, není třeba program ukládat
> do swap oblasti, stránky obsahující kód programu
> jsou prostě uvolněny, neboť je možno je kdykoli
> znovu načíst ze souboru.

Ako je to s 'Load-on-demand' v pripade ked spustim, alebo nacitam suboru, ktory hned potom potom zmazem?

Pokud soubor otevrete a smazete, tak pouze neni pristupny z adresare, ale na disku existuje. Proces, ktery ho ma otevren nic nepozna. Fyzicky se smaze az po uzavreni.

A v tom je rozdiel oproti Win98. Tam proste spusteny program nezmazete. To ma vie sem-tam pekne vytocit. ;-)

Tocis se ale na vylozene spatnou stranu, to jestli pujde otevreny soubor smazat nebo ne neni pod Win zalezitost systemu ale otevirajiciho. Budto to povoli nebo ne, system pouze dela to co po nem chtej porgramy.

To podle mě není dobrý argument, protože pokud soubor spustíš, ten, kdo soubor otevřel, je systém sám a ten si zakáže, aby šel soubor smazat, takže prostě spuštěný soubor smazat nejde.

Takze, z MSDN (k API DeleteFile):

Windows 95/98/Me: The DeleteFile function deletes a file even if it is open for normal I/O or as a memory-mapped file. To prevent loss of data, close files before attempting to delete them.

Windows NT/2000/XP: The DeleteFile function fails if an application attempts to delete a file that is open for normal I/O or as a memory-mapped file.

Coz se ovsem da vykladat mnoha zpusoby, predevsim mam pocit, ze se mluvi o mazani souboru, ktery si sam otevres (Brrrr), o tom, ze bys tak smazal soubor otevreny jinym procesem, nemluve o systemu jsem se (explicitne) nedocetl nic. Nejspis to nikoho u M$ nenapadlo...

Praxe z Win98 rika, ze soubory, ktere ma otevren jiny proces/program proste smazat nejdou. (Alespon ve statisticky zaznamenatelnem procentu pripadu.)

samozrejme ze to programatory u MS napadlo. slysel jsi nekdy o necem, cemu se rika ACL? staci si precist MSDN. cely to sem pastovat nebudu, je to dlouhy.

Ehm ale prislusny flag jaksi je podporovan jen pod WinNT a jeho nasledniky. Doporucuji nastudovat MSDN a hledat tusim ze FILE_SHARE_DELETE. Nasledek je ten, ze kazdy chce, aby jeho program bezel i pod Win9x a tak ten flag nepouzije.

na normalnych filesystemoch existuju ,,hard''-linky. teda subor sa nachadza na disku len raz ale v adresarovej strukture moze byt nanho viac odkazov. Kazdy subor si ale eviduje kolko odkazov nanho existuje. Na mazanie suboru existuje syscall ,,unlink'' teda zmaze sa zaznam v adresari a znizi sa pocet odkazov o 1, ak dosiahne tanto pocet 0 subor sa zmaze naozaj. Pri otvarani suboru sa podobne zvysuje pocitadlo odkazov, takze unlink len znizi pocitadlo ale subor este ,,zije''.

Ve skutečnosti má inoda počítadla dvě --- i_count (počet odkazů v paměti na tuto inodu, na Linuxu<=2.0 to korespondovalo s počem otevření souboru) a i_nlink (počet hard-linků). Na disk se ukládá pouze i_nlink, v paměti se drží obě. Pokud je i_count == 0, inoda může být při nedostatku paměti zapsána na disk a uvolněna z paměti. Pokud jsou obě počítadla nula, soubor se fyzicky na disku smaže. Pokud smažeme otevřený soubor, snížíme mu i_nlink na 0, ale i_count je stále nenulové (neboť je otevřený), takže se soubor nemaže.

Článok sa mi veľmi páčil. Jedno mi tam ale chýbalo -objasnenie, ako to funguje u novších Linuxov 2.4 a 2.6

To bude detailně popsáno v následujících dvou až třech článkách --- bylo to moc dlouhé, tak to bylo rozděleno.

Do predmetu Operacni systemy, jen tak dal... :)

Velicie se mi tahle serie clanku libi.
Osobne bych byl rad za hlubsi porovnani nejen s Unixovymi systemy, ale i s MS produkty a VMS. Ve vsech oblastech. Ale chapu, ze by to nejspise neodpovidalo zamereni tohoto serveru a ze informace o uzavrenych systemech nejsou k dispozici.
Uz se tesim na dalsi clanek :)

>Navzdory tomu, že správa virtuální paměti na VMS >zabraňuje trashování a je spravedlivá vůči >uživatelům, současné operační systémy tyto >principy nepoužívají, neboť zátěž na ně kladená je >výrazně nižší

working sets, process swap out a ostatni zalezitosti u VMS ktere jste popsal, jsou implementovany ve WindowsNT+ - cili minimalne jeden soucasny operacni system tyto principy pouziva. neni divu, kdyz programatori, kteri pracovali na VMS, pracuji na NT ...

Mna tiez napadlo, hned ako som to cital, ze v NTckach sa nastavovali nejake working sety, ale je to toto? Maju NTcka nejake mechanizmy na zabranenie proti trashovaniu? A co nove lin. jadra?
Nevie niekto o tom viacej?

Velmi pekna seriie clanku! Trochu mi vsak chybi zminka o OS na mainframu IBM. Myslim, ze v knize Madnick & Donovan, Operacni systemy, SNTL, je popsano, ze pouzivaly swapovani celych procesu od poloviny 60. let (System 360) a strankovani od roku 1970 (System 370 - HW podpora strankovani).

O algoritmech používaných v těchto systémech nic nevím. Vím jen tolik, že IBM byla hodně dlouho pro dávkové zpracování a proti interaktivnímu přístupu a nejspíše i virtuální paměti, proto neuspěla ve výběrovém řízení na hardware pro Multics.

Pak jim došlo, že interaktivní systémy mají smysl, snažili se to napravit, pokusili se rychle vyvinout TSS (Time-sharing system), ale moc se jim to nedařilo (systém prý vydržel běžet tak deset minut a bootoval stejně dlouho), mezitím skupina lidí v IBM neoficiálně vyvinula CP (Control program, později se to přejmenovalo na VM --- Virtual machine), což byl emulátor celého počítače, byl dodáván jako neoficiální nepodporovaný produkt, ale byl výrazně stabilnější než TSS, takže se stal celkem oblíbený.

Pod virtuálními počítači v CP se používalo CMS (Cambridge Monitor System ?), což byl primitivní interaktivní systém bez ochrany paměti, nebo i OS/360 či MVS (údajně šlo i CP pustit v sobě samém). Ale o vnitřnostech toho nevím nic.

ne ze by v clanku byly nepravdy, ale nema prinaset diplomova prace neco noveho. Alespon nejaky novy pohled na vec. Mohl by mi nekdo prozradit, kde se neco takoveho skryva.

Na me to dela dojem, ze se zde jedna o tzv. "source-work" nebo jak nemci rikaji "quellen-arbeit" - fakta sesbirana na jednu hromadu.

Podle nekterych prispevku ma byt autor dokonce velky guru? To je ale smutne.

Mno, jestli je toto opravdu diplomka, to uz asi zalezi na samotne cuni, kde svou praci pan autor obhajil.
Takze je to diplomka :)

Nemyslim si, ze kazda diplomova prace musi nezbytne prinest neco noveho, treba u historiku bych spis cekal, ze teziste jejich prace bude ve shromazdeni faktu z mnoha zdroju, aniz by si jich moc vymysleli ;-) a prostor k vlastnimu prinosu budou mit maximalne v zaverecnem hodnoceni. Nicmene kvality teto diplomove prace posoudi jeji oponent, a to podle toho, jestli a jak splnila nebo nesplnila pozadavky zadani, ktere ja osobne neznam. Vy ano?
Navic z pohledu ctenare roota, tedy alespon me osobne, me absolutne nezajima, jestli autor v DP prinesl neco noveho. Z meho pohledu je to velice poutave cteni, ktere jsem v tak zajimave forme jeste na zadnem ceskem serveru nevidel. Text od cloveka, ktery nevi, co pise, vypada asi trochu jinak. Vrele diky autorovi.

Nejed u historiku z tech faktu neco zjistit? Shromazdovat fakta umi kazdej, ale prijit na vazby mezi nima a duvody proc veci sou (byly) tak jak sou, jaky mely poslani, pouziti a duvody k existenci.

No, u některých dílů se takové příspěvky ozvaly, ale pokud si dobře vzpomínám, nebyly ve smyslu, že je autor guru právě jen proto, že napsal takovouhle diplomku a seriál. >:)

Rozhlédněte se po síti, možná nějaké indicie, že Mikuláš není zrovna běžný Pepa Nulák Júzr, najdete. :)

Autora osobně neznám, ale proti vaší uštěpačnosti člověka věcí neznalého musím protestovat. Pokud víte o Linuxu alespoň to, jak otevřít soubor v adresáři zdrojových textů Linuxového jádra, tak se prosím podívejte do souboru MAINTAINERS

HPFS FILESYSTEM
P: Mikulas Patocka
M: mikulas@artax.karlin.mff.cuni.cz
W: http://artax.karlin.mff.cuni.cz/~mikulas/vyplody/hpfs/index-e.cgi
S: Maintained

Programátor, který se postaral o to, aby podpora HPFS v Linuxu běhala i se zápisem asi uplné ořezávátko není. Věřte že spolupráce s VFS a udržení funkčnosti FS i v nových verzích jádra není věc, kterou zvládne někdo bez dokonalé znalosti jádra OS a jeho vývoje.

Otázkou je, jestli by ovšem tato činnost byla rozumně obhajitelná jako diplomová práce.

Přesto že je publikovaná práce spíše kompilačního charakteru, byl bych velmi šťastný, pokud by bylo více studentů ochotno investovat obdobnou míru nadšení a práce do oboru, který studují nebo kterým se chtějí živit.

Autorovi za články děkuji a myslím, že by se měly stát doporučenou literaturou pro předměty zabývající se výukou OS.

Taktez plne souhalsim, tento clanek tu ma rozhodne co delat a hlavni vyhoda oproti DP je 1) mozno konzultovat v diskuzy, 2) pry ma prinets i neco noveho.

Jinak nelze ty limity na pamet privest ve forme patchu grsecurity, openwall atd ???

Milý honzo. Zdá se, že si pleteš pojmy. Diplomová práce je inženýrské dílo (na VŠ tzv. techniky /VUT, ČVUT a pod./, na školách universitního směru je to mírně odlišné), jehož hlavní náplní je splnit zadání. To se ostatně od inženýra čeká, že bude plnit zadání. Naproti tomu existuje něco jako výzkumný pracovník, od kterého se většinou očekává, že bude umět něco vyzkoumat a něco vymyslet. Abych to stručně schrnul: Bakalářská práce - splnit zadání s danou cestou k řešení. Diplomová práce (technika) - splnit zadání předpokládající vyžší míru samostatné činnosti včetně schopnosti najít cestu a způsob. Pak tu máme disertaci, která ověřuje schopnosti výzkumného pracovníka a u ní si dokonce můžete zvolit téma a úkol, kterého se bude práce týkat. Zpravidla je dán pouze přibližný obor. Není výjimkou obhájit disertaci na jiné téma než co bylo prezentováno během studia a to klidně může být jiné, než na co byl student přijat. Jestli bude mít diplomka, nebo bakalářská práce charakter disertace je jen a pouze iniciativa studenta a nemůže být vyžadována. Naopak bych za hrubou chybu považoval nesplnění zadání i kdyby to představovalo vymyšlení něčeho nového. Jestli se tak někde děje, tak to je problém pedagogického zboru, ale já jsem se s tím moc nesetkal.

hi Pichi,

protoze jsem nenasel na ceskych strankach zadnou definici (pouze tu tvoji), tak prekladam volne a ve zkratce co jsem nasel ve "vseobecnych pozadavcich na vedecke prace" univerzity v Berline.

http://www.awb.tu-berlin.de/Studium/Studien-_und_Diplomarbeiten/Richtlinien_fuer_die_Anfertigung_wissenschaftlicher_Arbeiten/Anforder.html

"Zasadnim pozadavkem na jakoukoliv vedeckou praci at uz studijni ci diplomovou, jakoz i disertacni ci habilitacni je, ze prispiva k rozsireni poznani daneho oboru. Pouhe shrnuti stavajicich poznatku nesplnuje tento zakladni pozadavek."

Dale se tam hovori o tom, ze shrnuti stavajiciho stavu techniky je nedilnou soucasti takoveho dila a take je vysvetleno proc.

O splneni zadani tam neni ani slovo. Jestlize to nynejsi ceske univerzity vidi jinak, pak jsem jeste smutnejsi, ale v 80-tych letech co ja vim tomu tak nebylo.

Proto jsem si dovolil zeptat ( u devateho pokracovani) , kde je konecne ten PRISPEVEK. Jestlize se objevi az v 27 dile, tak pak by se mela nad svou redakcni praci zamyslet pani Dolezalova. Ale ta, jak pise sama nahore, ma jen dve ruce.

http://kocour.ms.mff.cuni.cz/docs/dipr/Dipracenavod.htm

Mily Honzo, jdi, s prominutim, do prdele. Root neni vysoka skola. Tyto clanky jsou psane pro ctenare roota, neni to kopie DP. Pro vetsinu ctenaru Roota jsou objevne az velmi. Dekuji za pozornost.

Jestli to nechapes, tak Root neni medium urcene ke zverejnovani objevnych praci. Tyto clanky jsou vyborne a z tebe mluvi jen dobre skryvana zavist. Pocitej s tim, ze tyto clanky neprinesou nic objevneho a jestli se ti kvuli tomu nelibi, tak je necti.

Doufal jsem, ze to nekdo napise za me. Diky.

Chlapce, neni mi ani trochu jasne, jak souvisi obhajitelnost Mikulasovy diplomky na matfyzu s jeji uverejnitelnosti u nas.
Mne a ctenarum muze byt naprosto ukradene, jestli to je, nebo neni diplomka, pro nas je podstatne to, ze serie clanku shrnuje neco, co na rootu jeste nebylo, co se sem tematicky hodi a co ctenari u kazdeho dilu nadsene vitaji. Krome rypalu jako jsi Ty a skutecne drobnych technickych nepresnosti ci pozadavku po rozsirenich jsem nevidela jediny negativni prispevek typu "autor tomu nerozumi, clanky nic neprinaseji". A to je nejen na rootu, ale i na vsech ostatnich odbornych serverech opravdu unikat. Je to jedna z nejlepsich serii, co tu kdy byla (tim bych ovsem nerada urazila ostatni autory :)).

Co se tyce te diplomky, je to ciste vec Mikulasovy katedry, coz je KSI, kde pri zadavani teto diplomky prohlasili, ze normalne takove ciste srovnavaci veci nezadavaji, ale u Mikulase vedi, jak je dobrej, takze si klidne troufnou mu to dat a veri, ze to bude zajimave. A taky ze bylo - sice jen shrnul fakta, co vycetl v kodu, ale nikdo jiny to pred nim takhle neudelal! Fakt si myslis, ze ta prace vubec nic neprinasi? Nastesti komise u obhajob diplomek byla jineho nazoru a Mikulas sklidil nejen jednicku, ale i nadsene ovace :)

Vazena pani redaktorko,

navrhoval bych zanechat subjektivnich tvrzeni, ze nekdo je dobrej, ovace a unikatni, nejlepsi serie..

Plusik sem hodil ten link, jake typy diplomek jsou na KSI mozne (dekuji) a tim je znacna cast meho dotazu vyrizena.

Rad bych zduraznil, ze nekritizuji to, ze je tato serie zde uverejnovana, ci chci snizovat kvalitu dila pana Patocky. Jestlize jsou takove diplomove prace mozne, prosim. Muj nazor na to jsem prezentoval.

Ptate se, zda si myslim, ze to nic neprinasi.
Tak, jak je to zde prezentovano - NEPRINASI. A ten duvod vidim dnes ne v tom, ze by pan Patocka neco neumel, nybrz ve vasi mizerne redakcni praci.

Na tom vyse uvedenem linku jsou totiz uvedeny body, ktere by ctenari umoznily orientaci v dane problematice. Co je cilem, co se bude srovnavat, jak se to bude srovnavat atd. Udaje, po kterych zde celou dobu patram. Toto vsechno jste vesele vypustila a tim se ten serial stal serialem tech, KTERI UZ TO VSECHNO CETLI. Takovym lidem, jako napr. pan Kasprzak je to samozrejme jasne. Prectete si diskuzi k prvnimu dilu - pak Kasprzak se rozplyva, ze je tady konecne poradny clanek a pak se zjisti ze uz to cetl a vytyka autorovi jazyk dila. Je to jako kdyz nekdo prijde z fotbalu domu a pusti televizi a tam davaj zaznam a on se rozplyva jak je to bajecne a ze takovej program by mel bejt porad. A televize tvrdi, jak si divaci program pochvaluji.

Verte mi, redakcne je to za 5 a ja vam doporucuji si uvedomit, ze jeste existuje ten druhy zivot - vne tech kateder informatiky.

Aha, tady nekdo nepochopil, v cem spociva redakcni prace.

Obsah clanku tvori autor, ne ja! To on udelal tento serial z diplomky. Doda mi dil, ja upravim cestinu, HTML a napisu nadpis a perex, to je vse.

Do obsahu clanku mluvim jen tehdy, kdyz tam jsou vylozene nesmysly, uz se o tom u nas psalo nebo jsou tam veci, co si myslim, ze ctenare nebudou zajimat, pripadne tam neco, dle me vyznamneho, chybi - nic z toho se Mikulasovy serie netyka.

Jestli si myslis, ze nektera podstatna fakta z diplomky jsou v serialu zamlcena, urguj to primo u Mikulase.

A jestli si myslis, ze by mela redakcni prace spocivat v tom, ze kazdemu clanku vezmu srdce a pul plic - to mym clankum take delaji v papirovych casopisech, nijak me to netesi, a proto se tomu vyhybam.

>Do obsahu clanku mluvim jen tehdy, kdyz tam jsou >vylozene nesmysly, uz se o tom u nas psalo nebo >jsou tam veci, co si myslim, ze ctenare nebudou >zajimat, pripadne tam neco, dle me vyznamneho, >chybi - nic z toho se Mikulasovy serie netyka.

>A jestli si myslis, ze by mela redakcni prace >spocivat v tom, ze kazdemu clanku vezmu srdce a >pul plic - to mym clankum take delaji v papirovych >casopisech, nijak me to netesi, a proto se tomu >vyhybam.

neprotireci si tyto dva odstavce? nejlepsi by bylo, pokud byste do clanku nezasahovala vubec po fakticke strance (zadne emotivni vylevy, zadne vypousteni toho, co si myslite, ze by nas nemuselo zajimat - jako byste byla nejaky censor) - proste bud prijmout/neprijmout pripadne po domluve s autorem (a pokud s tim bude souhlasit) by to autor mohl pozmenit. po jazykove strance si s tim samozrejme delejte, co uznate za vhodne :-)

naprosto souhlasim s panem honzou -

"navrhoval(a) bych zanechat subjektivnich tvrzeni, ze nekdo je dobrej, ovace a unikatni, nejlepsi serie.."

to si, prosim, nechte k Vam na skolu, tady na to neni nikdo zvedav ...

Neumis cist.

Rikam, ze do clanku *mluvim* - tedy zadne prekopani, prorezavani (nedejboze bez vedomi chudaka autora) - kdyz je to vylozeny blabol (coz se moc casto nestava), tak to bud vratim nebo nakopnu autora nejakym plodnejsim smerem.

O tom, kdo je tady na co zvedav, nastesti nerozhodujes Ty ani Honza (to by tu nebyla ani Mikulasova serie, na kterou je IMHO zvedavo docela dost lidi).

asi mate pravdu, cteni mi vzdy delalo potize vetsi nez male :-)

mimochodem - od kdy si tykame? nechci se opakovat porad dokola [a (jak uz je mym dobrym zvykem) v tomto threadu to delam naposled], ale mene familiernosti a profesionalni pristup by Vam urcite slusel vice ...

ach jo, zas nejaka zombie...

Nedavno jsem nekomu poslal mail o tom, ze mi poslal vir. Prvni veta v jeho reakci byla, ze husi jsme spolu nepasli, takze zadne tykani. A napsal to s hackya carkami, ackoli ja pisi maily zasadne bez nich, ponevadz obcas musim cist postu na ledasjakych strojich, takze se choval stejne hrube jako ja, alespon z meho pohledu :)
Obecne se na internetu setkavam spise s tim, ze lidem vadi, kdyz se jim vyka; Zdrzuje to, zneprehlednuje.
Me osobne jsou takove veci celkem jedno, nicmene v komunite (ctenari roota jsou castecne trvala uzavrena skupina, ktera se prinejmensim z diskusi zna) byva celkem castym jevem tykani neznamym clenum, je to neco jako pozvani do rodiny. Chapu, ze lidem, kterym Mikulasovy clanky nic nerikaji nerika nic ani tohle, ale tak to proste je. Jsou lide, kteri sem moc nepatri, ale obcas najdou duvod k rypani pod nekolika nicky, tady nastesti techto pripadu mnoho neni, protoze na rypani (bez rizika ztrapneni) je tady potreba neco znat.

tykani neznamemu cloveku je neslusne at uz irl nebo na Siti. jsem zastancem naprosteho deleni rl sveta a sveta na Siti, ale urcite zasady musi byt preneseny, protoze nejsou natolik spatne (ba prave naopak), aby byly zavrzeny.

vim, co to je komunita a take vim, jak pristupuji k lidem, kteri jsou v ni se mnou. vzdy s uctou a respektem, nikoliv vsak bez kriticnosti. ANO, jsem naprosto pro anarchisticke zavrhnuti autorit, ale _pouze_ autorit neprirozenych, umelych, protoze autority jsou to, s cim kazda komunita stoupa a pada. zde je mirou autoritativnosti jedine - znalosti.

proto si slecny Dolezalove i pana Patocky vazim a respektuji je, ale rozhodne se nemohu ztotoznit s jejich pristupem, jenz je dle meho nazoru (mozna chybneho) dosti podobny pristupu linuxove komunity - prilis familierni, plny zbytecnych emoci, malo se soustredici na podstatne.

a take si nemyslim, ze by (pseudo)komunita for kolem root.cz byla ta prava pro mne. proto s diky pozvani do (pseudo)rodiny odmitam ...

Pokud poznatky uvedene v serialu jsou na nekolika mistech zdokumentovany v mire odpovidajici rozsahu prace, urcite se by se jednalo o neprilis prinosny kompilat.

Pokud ale uvadene informace jsou roztrouseny v samotnem kodu, sem tam v komentarich, zridkaveji v archivech konferenci a jeste zridkaveji v dokumentaci, pak mame pred sebou v pravem slova smyslu vyzkumnou praci :-)

Jinou veci pak je, ze tato skutecnost by vuci popisovanym systemum nevyznivala prilis lichotive ;)

> pan Kasprzak je to samozrejme jasne. Prectete si
> diskuzi k prvnimu dilu - pak Kasprzak se rozplyva,
> ze je tady konecne poradny clanek a pak se zjisti
> ze uz to cetl a vytyka autorovi jazyk dila.

Ano, cetl jsem to - par tydnu predtim, nez vysel prvni dil. K diplomce neni zadne diskusni forum, proto jsem se vyjadril na Rootovi. Nemyslim si, ze by to bylo neco proti necemu. Bohuzel mnoho diplomek nebo bakalarskych praci je v dobe dokonceni kvalitnich, ale kdo z uzivatelu ma cas prohledavat, jestli se nekde nevyskytla nejaka diplomka. Cili myslim ze uverejneni na Rootovi ve forme serialu je vyborna vec.

Myslim si, ze tato serie clanku (i diplomka) je _vyraznym_ prinosem pro obecne povedomi o tom, jak dnesni UNIXy funguji uvnitr. A myslim si to presto, ze jsem vetsinu veci vicemene vedel i predtim. A presto ze k mnoha UNIXum existuji zdrojaky. K lepsimu pochopeni problematiky vzdycky pomuze, kdyz si clovek precte jeste sumarizacni text od nekoho jineho.

Ad diplomka: Toto neni klasicky "prehledovy" nebo "sumarizacni" text, ktery tak zavrhujete. Tohle je vysledek cteni a spoluvyvijeni kodu a v jiste mire taky diskusnich skupin. Tedy vlastniho prinosu je tam hodne. Ano, autor nedospeje k nejakemu prevratnemu zaveru, jakoze jeden system je vyrazne lepsi nez druhy, ale vyhody a nevyhody jednotlivych pristupu popisuje pomerne dobre. A proto bych i v roli oponenta navrhoval diplomku uznat a nejlepe i prelozit do anglictiny a publikovat. Opravdovy "vlastni objev" (a jeho publikace v recenzovanem casopise) se prece vyzaduje az u disertacnich praci, ne u diplomovych.

-Yenya

Nic proti. S takovou by asi u nas moc absolventu nebylo :-).

M

Hi honzo.
Vsiml jsi si patrne, ze ja jsem mluvil o skolach typu technika a ty o universite. Mimoto dle http://kocour.ms.mff.cuni.cz/docs/dipr/Dipracenavod.htm je mozne akceptovat praci inzenyrskeho typu i na universite. (Tedy aspon u nas tady doma v Cesku.) Mozna by bylo zajimave udelat anketu mezi jednotlivymi fakultami, pripadne ustavy na technikach a universitach, jestli chteji radeji vyzadovat prace inzenyrskeho typu, nebo prace magisterske. To by byl jiste zajimavy vyzkum. Ja jsem nekolik diplomovych praci oponoval a nemalo oponentskych posudku se mnou bylo konzultovano (i lidma, co si pred jmeno pisou Prof.). Tak jsem si myslel, ze by te mohl zajimat ponekud odlisny nazor cloveka s, byt malou, ale prece, pedagogickou zkusenosti na vysoke skole. Promin, jestli se te to dotklo.

Nazov tohto clanku je "Porovnani systemu Linux a FreeBSD - Virtualna pamet".
Toto ma byt diskusia k tomuto clanku a nie rozprava o kvalite vysokych skol a o definicii co je a co nie je diplomova praca.
Myslim ze by sme mali tento flame ukoncit a pisat radsej na temu Virtualna pamat.

Tofu

Není mi úplně jasné, proč se zavedl do Linuxu vfork() a ne rovnou spawn(). Má to nějaký důvod?

Mozna to ma neco spolecneho s tim ze linux vfork uz mel (jako alias k forku) a dodatecne se "jen zoptimalizoval". POSIX totiz nerika ze vfork je efektivnejsi nez fork, pouze ze muze byt a proto nelze spolehat na to ze se chova stejne.

Zavedení spawn by bylo problematické, neboť jediná možnost, jak na Unixu modifikovat parametry nově spuětěného procesu, je provést to mezi fork(případně vfork) a exec v dětském podprocesu. Takový spawn by potřeboval 100+1 parametrů na nastavení handlů nového procesu, nastavení jeho environmentu, nastavení (e)uid, priority, process-group a všeho možného.

Krome technickych aspektu me napada jeste politicky: pokud by linux prisel se specialitou, ktera by nechodila na ostatnich unixech, kdo by tuhle fycuru pouzival v normalnich programech?

Z "politických" důvodů je naopak výhodné zavádět featury nekompatibilní s ostatními systémy, neboť se pak bude psát víc Linux-only programů. Kdoví, zda kqueue nebo /dev/poll nebyly zavrženy právě proto, že jsou s něčím kompatibilní, a místo toho nebyl udělán nekompatibilní epoll... Naštěstí tahle "politika" nedosahuje takové úrovně, že by byly úmyslně přidávány zbytečné syscally s cílem rozbít kompatibilitu.

To myslim slovo do pranice; Zalezi na tom jak hluboko to jde, kdybys mel pravdu do dusledku, tak by ve finale mohli programatori zjistit, ze nejde prenest ani grep z Unixware do AIXu (Uw a AIX volim proto, ze se jedna o kodem v tuto chvili asi nejkompatibilnejsi unixy vubec, castecny merge kodu probehl nedlouho pred temi nesmyslnymi zalobami) a to by byl konec GNU, protoze *BSD by od sebe byly taky mnohem dal, linuxu by taky bylo vic, protoze redhat by mel vlastni verzi /proc a suse by zase nemel kompatibilni swap oblast...
Mozna jsem to zahnal do extremu :)