Porovnání Windows vůči UNIXU ze strategického hlediska

Tento článek je mírně zkráceným překladem díla Paula Murphyho A strategic comparison of Windows vs. Unix, které je možné nalézt na linuxworld.com.

Nejprve si ustavíme podmínky soutěže. Zajímat nás budou dva modelové scénáře:

1. Administrátor školní sítě volí mezi Unixem a Windows pro systém s 500 uživateli.

2. Vedení výrobního podniku s 5000 zaměstnanci stojí před stejnou volbou.

Pro oba případy probereme některé přímé i nepřímé důsledky dané volby. Uvažujme například dopad rozhodnutí školy stran volby systému na rodiče, kteří studenty podporují. V případě výrobního podniku nás zajímají náklady, produktivita a dopad rozhodnutí vedení podniku na správcovu činnost.

Případ 1. Studentský systém

Situaci ve školním prostředí VŠ (v originále na college, což ovšem v anglosaském světě znamená spíše než kolej areál fakulty včetně kolejí. Dále budu používat především termín škola) jsme zvolili, protože nároky jsou relativně jednoduché, s nemnoha problémy stran spravování. Administrátor chce zminimalizovat náklady při zaručení standardních služeb (textový procesor, web browser, e-mail, …). Škola navíc vyžaduje možnost komunikace mezi personálem, sdílení souborů a pošty. Je nutné se vyhnout problémům s bezpečností a všemu, co by mohlo škole uškodit.

Při volbě Windows to znamená čtyři malé servery (nejlépe v racku) a 500 PC. Na všech poběží Win 2000 s Back Officem a Office 2000. Hardware a nainstalovaný software od Microsoftu vyjde fakultu suma sumárum na 1 000 000$ (v amerických cenách).

Dále studenti, pokud 80 % z nich bude mít doma či na koleji počítač (ceny jsou počítané pro Dell Dimension 2100 s 15" monitorem, MS Win XP, Office 2000 a 256MB RAM, kde nepočítáme s poplatky za spojení a elektrickou energii), budou rodiče stát souhrnem kolem 574 000$.

Dohromady dostaneme kolem 1,6 milionu$ (asi 51 mil. Kč v amerických cenách).

V případě Unixu můžeme sáhnout po serveru Sun 4800, administrátorské pracovní stanici a 500 „smart displays“ (síťový počítač s obrazovkou a s konexí na server) s předinstalovaným softwarem včetně OpenOffice, Netscape a klasického Unixového balíku komunikačních programu. Na každém terminálu samozřejmě počítáme s X-terminálem a Microsoftím tenkým klientem (pro snadnou výměnu dat s ostatním světem), Javou a standardními programy. Klient je schopný část úloh zpracovávat lokálně. Celková cena 630 000$

Rodiče budou chtít zajistit co nejpodobnější systém domů, což nejspíše skončí u PC s běžícím Linuxem či BSD a stejným softwarem jako ve škole (tj. OS, kancelářský i komunikační balík zdarma). Budeme počítat pro jednoduchost co student, to Dell Optiplex (změna vůči Win stroji, především 17" monitor místo 15") a Caldera Linux za 50$, kde jsme na 507 600$.

Celkem Unixové řešení vyjde na 1,1 milionu dolaru. (pozn. překl: cca 35 mil. Kč. V českých podmínkách lze ovšem počítat s rapidně nižší cenou za software, neb není problém jej mít zcela zdarma, nicméně hardware je v Čechách poněkud dražší, a to i když není nutné pořizovat značkové stroje).

Nyní se podíváme na náklady obou variant v pětiletém horizontu

1. Škola používající Unix může počítat s téměř stoprocentní spolehlivostí při zajištění relativně slušné odolnosti proti útokům studentů. Pouze selhání hardware či vážná chyba administrátora může Unixové řešení vyřadit z provozu. Obvykle přijde stav, kdy se Unix stane čímsi zcela samozřejmým jako například telefon, o kterém víme, že tu je, ale není důvod se tím jakkoli zabývat.

Řešení s Windows naproti tomu vytváří mnohem složitější prostředí, kde selhání jsou na denním pořádku a přístup studentů ke stroji s Windows desktopem otevírá vše k velmi snadnému útoku zevnitř. Ve výsledku je obsluze vnucen neustálý energii a čas odčerpávající poklus nutný k udržování systému v chodu. To klade na obsluhu nároky jak časové, tak psychické, neboť jsou nuceni čelit jedné krizi za druhou.

2. Administrace Unixu je v podstatě práce na půl úvazku, ačkoli bude nejspíše koncipována jako regulérní práce, obvykle spojená s dalšími závazky na univerzitě. Naproti tomu správa Windows bude neustále čelit nedostatku lidí při čtyřech na plný úvazek pracujících zaměstnancích. Navíc negativně ovlivní produktivitu práce dalších profesionálů, ze kterých se stanou „údržbáři PC na částečný úvazek“.

3. Dává smysl amortizovat investici do Unixu v horizontu více jak pěti let. Je však proti všem zkušenostem pokoušet se o totéž u Windowsového řešení..

Oprávněně můžeme předpokládat, že příštích pět let bude odrážet léta předchozí. Server Sun 5500 nakoupený v roce 1996 pro podporu 200 X-terminálových uživatelů může být i dnes úspěšně používán, poté, co prošel upgradem aplikací a dostal novou verzi Solarisu. Naproti tomu kdo roku 1996 koupil Windowsový systém pro 200 uživatelů, byl již nejspíš nucen upgradovat jak servery, tak desktopy nejméně jednou, ale spíše dvakrát. S příchodem XP/NET platformy ho čeká upgrade další.

Tento rozdíl v produktivním životě odráží zcela základní odlišnosti ve strategiích vývoje produktu. Unix je založen na solidních teoretických základech, technický vývoj je vyšší a postupuje vpřed, protože další generace rozvíjí a zlepšuje stávající, místo aby ji nahrazovala. Hardware se zrychluje a software se stává stále mocnějším, ale potřeba lidských investic do učení směrem k dokonalému používání systému se nestává zastaralou s každou další verzí produktu. To je důvodem, proč Kernigham a Pike, klasická publikace z roku 1984, je stále cenným zdrojem i pro dnešní linuxové uživatele. Též proto je možné spouštět aktuální aplikace ze Solarisu 8.2 na Sunu IPX z roku 1989 (ačkoli to není příliš praktické).

Naopak Windowsovým přístupem je, že nová verze produktu udělá ze starší zcela zastaralou a odepsanou, a to při zachování dobrého jména značky. Toto také způsobuje, že loňská kniha Windows ME je uživateli Windows XP k ničemu a že expert na síťování ve Win95 musí nejprve zapomenout na NETBUIE na Decnetu, aby mohl pracovat s Windows NT. To však opět musí ponechat v zapomnění, aby se seznámil se základy Unixu, vestavěnými do Windows XP.

       

Toto má na svědomí, že počáteční finanční výhodnost koupě Unixového řešení vůči Windowsovému vzroste z 33 % na 67 % zvýhodnění v průběhu prvních pěti let (v originálním textu následuje je tabulka s výpočty, pro české prostředí je však spíše zavádějící).

Příště se podíváme na porovnání výhodnosti obou řešení pro druhou modelovou situaci – výrobní podnik s 5000 zaměstnanci.