Poučí se open source z kapitalismu?

Nejvyšší představitel Sun pro oblast open source, Simon Phipps, hovořil na akci Open Source Business Conference (OSBC). Stěžejní části jeho řeči se stalo fungování vývoje open source a principy, na nichž open-source hnutí funguje. Podle Phippse jsou špatné. Chybou je především to, že jednotliví tvůrci (i uživatelé) pohlížejí na open source jako na něco, co je svobodné, ovšem především ve smyslu „zadarmo”. Sami sebe pak považují za „dobrovolníky”, kteří k tomuto svobodnému světu přispívají.

Šéf oddělení open source jednoho z největších přispívatelů do této oblasti ze sektoru korporací by dobrovolnictví nejraději nahradil osobním zájmem, a to jednak směřovaným na vývoj, jednak koordinovaným s ostatními účastníky open source prostředí. Jinými slovy, open source by podle něj měl fungovat na bázi osobního interesu a vlastnictví, které je, v případě že dochází ke shodě mezi více osobami, užitečné celku více než jednotlivci. Phipps tuto myšlenku vyvodil z toho, že se (dle něj) ukázalo být nemožné vyvíjet a udržovat zcela nezávislý kód a že skutečnou cestou k vývoji open source je spolupráce mezi různými subjekty, kdy si organizace, které se ji účastní, chrání své hodnoty. Komunita otevřeného software by se měla poučit z kapitalismu a z kapitalistů, přičemž za příklad byl dán známý investor Warren Buffet.

Anglický článek o projevu najdete na ZDNetu, jeden z ohlasů na něj je pak na Slashdotu. Vzhledem k tomu, že šlo o projev člověka, který je v oblasti otevřeného software a především obchodu v rámci této oblasti významnou osobou, se dá očekávat bouře různých, více nebo méně vyhraněných reakcí. Zkusme se ovšem podívat na samotnou podstatu jeho projevu. Tedy na vztah mezi kapitalismem a open source.

Kapitalismus?

Podle Petera L. Bergera, amerického sociologa a filozofa, je kapitalismus v podstatě formou společenského zřízení, které má základy v akumulovaném bohatství a které je založeno na zájmech svých jednotlivých členů. I přesto, že tyto zájmy mohou být protichůdné, nebo spolu ne zcela kooperující ale společnost drží pohromadě. O to se starají mimo jiné tak zvané vyrovnávací instituce, které podle Bergera mají schopnost jednak přerozdělovat bohatství, jednak do jisté míry limitovat zájmy lidí.

Omlouvám se všem teoretikům za možná nepřesnou interpretaci Bergera, nicméně když si promítneme tento postoj na Phippsův projev, pak můžeme vrhnout trochu jiné světlo i na interpretaci tohoto projevu. Z hlediska mnohých zastánců open source i odborníků je toto hnutí, kdyby se mělo vyjádřit terminologií společenskovědních oborů, anarchistické nebo přinejmenším levicové. Stále žije mnoho i důležitých představitelů open source, kteří sami sebe identifikují v prvé řadě vymezením vůči proprietárním řešením. Proti Microsoftu a dalším firmám, které vyvíjejí (ne-otevřený) software. Tyto firmy jsou z hlediska podobných lidí definovány jako „kapitalistické”. Zdá se tedy, že šéf open source u Sun Microsystems může vývojářům svobodného software vnucovat víceméně přesně to, proti čemu se mnoho z nich pokouší bojovat. Domnívám se ale, že tomu tak není.

Majetek a užitek

Mezi ideou společného zájmu a svobodným softwarem existuje mnoho paralel. Každý, kdo vyvíjí software, to dělá především proto, aby jej mohli používat ti uživatelé, pro které je určen. Pokud je vývojářů více, závisí úspěch nejen na jejich schopnostech, ale také na vzájemné koordinaci. Pokud má software přinášet tvůrcům užitek, musí být jejich zájem vyjádřený tímto softwarem nějak chráněn. A má-li být zajištěna kontinuita vývoje a údržby takového software, nelze jej postavit na pouhém dobrovolnictví. To je totiž sice obrovským zdrojem hodnoty v podobě lidské práce, ale na druhé straně nepřipouští dostatečnou míru organizace a plánování, není dostatečně stabilní.

Letní fotosoutěž o ceny

Čas dovolených, prázdnin a digitálních foťáků je tady. Připravili jsme pro vás na prázdniny velkou fotosoutěž o zajímavé ceny. Máte šanci vyhrát PDA s operačním systémem Palm OS, set-top-box pro příjem digitální televize a další skvělé ceny! Pošlete nám své fotky a vyhrajte.

Jinak řečeno, aby mohl být vyvíjen dostatečně kvalitní software, musí být uplatňována pravidla, která se v mnohém blíží kapitalismu, jak jej popisuje Berger i tomu, o čem hovoří zástupce Sun Microsystems. Na obecné úrovni je přitom jedno, zda hovoříme o software svobodném nebo proprietárním. V praxi se ukázalo, že pokud se vývoje open source účastní firmy, tedy organizace s přesně definovanou vnitřní strukturou i fungováním, s pevnými vnitřními procesy, je to pro svobodný software mnohem lepší, než kdyby jej tvořili výhradně nadšenci a „dobrovolníci”. Stačí se podívat na produkty Red Hat (včetně podporované Fedory), na Novell (SUSE), Mandrivu a další.

       

Kromě firem, které na těchto produktech vydělávají a fungují jako jejich stabilizační prvek, však svobodný software, včetně většiny „komerčních” produktů, nemůže existovat bez skupin, nebo chcete-li komunit vývojářů. Výsledkem je, že užitek z produktu práce svobodných autorů i firem je všeobecný. Někdo má peníze, další pak software, který může používat se všemi výhodami open source, další pak dostupný kód, který lze využít i jinak. Potíž je v tom, že kdyby platila teze o „levicovosti” a „anarchičnosti” svobodného software, podobná spolupráce by nikdy nebyla možná. Nelze totiž stavět příliš vysoké zdi mezi Microsoft a Red Hat. Obě to jsou společnosti, jejichž hlavním cílem je dosahovat výdělku. A to je přesně to, co dělají.

Každému jeho

Nechci zneužít Phippsova projevu k tomu, abych vytvářel vlastní teorie toho, jak open source funguje nebo jak by fungovat měl. Předpokládám, že už při vyslovení slůvka „kapitalismus” se mnoha tak zvaným obhájcům open source zježily chlupy na zádech. Svět svobodného software v současnosti nepředstavuje v rámci moderního IT žádnou úchylku ani marginalitu. Je to oceán produktů, vývojářů, uživatelů, firem a síť vztahů mezi nimi. V těchto produktech, ale hlavně ve vztazích se nachází značná hodnota, s niž je potřeba nějak nakládat, aby nedošlo k jejímu znehodnocení. Domnívám se, že kapitalistický přístup může být jedním z těch, které jsou dostatečně odzkoušeny a stabilizovány, aby byl podobný úkol zvládnut. Každý, kdo se vývoje a fungování svobodného software účastní, si ovšem musí svůj vlastní obraz o problému a názor na něj udělat sám.