Názory k článku
Pracovat se dá i v textové konzoli ...

Pracovat s grafickým uživatelským rozhraním přes Putty samozřejmě lze. Jen je potřeba si nainstalovat nějaký X server pro Windows. Třeba Xming či X-Win32.

Nebo CygWin

Mno, instalace X serveru do windows mi prijde pomerne ... tezkopadna :o)

Ja to spis resim tak ze na cilove masine si spustim vnc server
a nedostatek VNCcka v podobe absence sifrovani resim tim ze si vnc port protuneluju pres putty nebo ssh (podle toho jestli k tomu pristupuju z linuxu ci windows)

A rozhodne je jednodussi na nezname windowsi masine si stahnout 200kb vnc klienta a 300kb putty nez tam cpat cely X server nebo cygwin :o)

Mně přijde instalace mnou uvedených X serverů dost přímočará. X server k CygWinu je také dobrý, ale instalovat CygWin jen kvůli Xkům není moc dobré. S kompresí je PuTTY s X serverem vynikající a rychlá kombinace, navíc není potřeba VNC server, jen SSH server. Ještě taky můžu doporučit NoMachine. Navzdory prvnímu dojmu to vůbec není žádná obluda - server je malý a klient také.

existuje i komercni xserver exceed jehoz instalace je naprosto bezproblemova

Tak ako sa to robi by si mohol poslat na mail
poter12holy@pobox.sk, hodilo by sa to

No a zajimavy mi prijde mapriklad X server v JAVE (weirdX), ktery ma dokonce i verzi s podporou OpenGL :)

Nojo, taky musi, jinak by byl neunosne pomalej :-).

Vyzkoušel jsem ho. Po malých úpravách dokonce fungoval :-)
Sice se to zdá úctyhodné, že je to pure-java, ale v tomto případě mi to přijde trochu zbytečné. X server potřebuju jen ve windows, v linuxu mi už běží. Proto není důvod, nemít x server jako nativní windowsovou aplikaci.

Narazil jsem na Xming a byl jsem velice potěšen, funguje bezvadně (alespoň podle mých krátkých zkušeností). A je zadarmo! (z toho mám radost, protože doteď jsem znal jen komerční X servery, nebo cygwin, který se těžko instaluje a je takový ehm... těžkopádný)

Zacit prihlasovanim pres SSH a pote bez poznamky o lokalni konzoli zminit moznost prepinani terminalu pres klavesove zkratky je dle mne smrtici kombinace...
Zminit ukonceni ViMu pomoci :q!, ale nezminit moznost ulozeni souboru je zase spise nedbalost.
Priste lepe prosim...

prave ukonceni vim bez zmeny souboru je jedine, co zacatecniky zajima ;-)

:q! je nejlepsi a jediny prikaz pro vi, ktery znam a muzu doporucit.
:qw! uz je pro zkusenejsi uzivatele:) Tim netvrdim, ze vi je spatny editor, ale pro mne urcite neni. Prosim nestartujte zde zadny fw,
misto toho zkuste napsat nejaky kousek uzitecneho kodu:)

Hlavne zadne :qw! neexistuje. Kdyz uz tak je to :wq! a jenom magor by rikal jen tak rovnou verzi s vykricnikem, kdyz ta bez vykricniku zadny soubor neprepise (nebo se zepta - zalezi na konfiguraci).

btw, "echo | mail -s" je taky perla. Autor zrejme neslysel o <<<.

Zaprvé <<< je vylepšení bashe, starý dobrý sh ho nezná a je tedy nepřenositelné. Zadruhé echo je interní příkaz shellu a tedy se pro něj nevytváří žádný subproces a je z hlediska rychlosti a resources ekvivalentní <<<. Měl by jste se krotit v odsudcích, když víte hovno!

zaprve se nerika odsudky ale usudky, a za druhe, mel byste se krotit ve vyrazech, aby vas nekdo neposlal do pichi ;-))))

Když použiju slovo odsudek, tak vím proč. Jestli vy nevíte, co to slovo znamená, doplňte si vzdělání.

wow, ten hnus je skutecne slovo. pravdepodobne nejaky novotvar (hned v pondeli si zavolam do ustavu jazyka ceskeho ;-))))))))))

ale aspon se priste pokusim mrknout predtim na google, jestli dotycny taky neni obeti degenerace (myslim tim jazyka), spis nez vlastni blbosti.

http://jyxo.cz/s?s=odsudek&d=cz
Blbe

http://www.pravidla.cz/hledej.php?qr=odsudek

Proc rozbalovat soubory pres mc, kdyz to de primo? Uvadite ze se soubor zabali pomoci "tar -czf vytvareny_archiv.tar.gz adresar_pro_komprimaci", rozbalit ho je stejne snadne "tar -xzf jmeno_archivu.tar.gz" rozbali soubory do aktualniho adresare.

Dalsi (dle mne i lepsi) SW na prehravani hudby je moc player (http://moc.daper.net/).

I kdyz jste uvedla dva textove prohlizece, neuvedla jste jejich rozdil. Links totiz neumi https autentizaci, ale umi tabulky a css, kdyzto Lynx umi https, ale neumi tabulky a css.

Dalsim z dobrych postovnich klientu pro konzoli, je Etpan (http://www.etpan.org/etpan/).

Uvadite, ze CenterICQ umi IRC, coz je sice pravda, ale pro IRC existuji lepsi programy (delane primo pro nej). Napriklad WeeChat (http://weechat.flashtux.org/index.php?lang=en) nebo irssi (http://www.irssi.org/).

Nic ve zlém, ale autor podle jména zřejme bude muž.

hmm je to tak, zmatla me ta poznamka dole od Johanky :)

Co takle zkusit links-ssl? V debianu aptitude install links-ssl

ntw

proc aptitude? nestaci apt-get?

No ja psal o linksu jako takovem a ten to neumi, samozrejmne existuji i jine verze, ktere ho ruzne rozsiruji, jako elinks (links-ssl je pouze odkaz na elinks od nove verze stable)

Ja taky casto rozbaluju _male_ soubory pres mc - vyhoda je v tom, ze a) zmacknu Enter b) vidim co je uvnitr c)vyberu si z toho d) kdyz si nevyberu, pouze zmacknu Enter jeste jednou a na disku nezustane zadny svincik.

Taky pouzivam mc pro baleni souboru - neco jako F2, compress the current directory.

Ja vim, ze to jde primo, ale kdo si ma pamatovat vsechny ty switche pro vsechny programy, no kdo? Pouzivam asi 50 programu a kazdy ma 50 switchu. Pravidelne se v necem seknu. A furt je rychlejsi zmacknout F2 nez furt psat man. GNU linux pouzivam uz dobrych sest let, ale fakt si ty switche ne a ne zapamatovat....

mc resi spoustu veci __jednoduse___, diky za nej....

MC nebezpecny je ale jinak. Kouknete se na libovolnou diskusi o OpenBSD a vyhledejte si / zeptejte se proc je balicek mc permanentne "frozen". Myslim, ze to tam patri mezi dost oblibene flame :-) ...

Mohl bys dodat link ? Google o nicem nevi a to je u oblibeneho flame dost divne ...
Neni v BSD frozen porad vsechno ?

Někde jsem četl, že MC není dobrý na servery, protože dává případnému útočníkovi možnost řádit v systému bez toho, aby se o tom dochoval nějaký protokol (což mimochodem není pravda). Nicméně ln -sf /dev/null ~/.bash_history snad umí udělat opravdu každý. A koneckonců ln -sf /dev/null ~/.mc/history taky.

Zcela mimo. Lze mapovat klavesy, ktere se poslaly, cpat je do logu, takze utocnik musi poridit roota, aby se jich zbavil. pokud se v logu bude vyskytovat tisickrat Fx a enter, nedopatra se nikdo niceho v rozumnem case a musi zopakovat postup cely od spusteni commanderu az do okamziku ktery ho zajima. Prikaz se proste zaznamena tak jak je.

Jak kdy. Aneb co udelas, kdyz bude v logu samy ctrl-R, sipky, vykricniky a backspace ? No co ... zopakujes cely postup od spusteni shellu, az na to, ze navic budes potrebovat historii, jenze tu mit nebudes protoze ji utocnik smaze.
Dalsi zazivna vecicka bude rekonstruovat ten soubor, ktery utocnik vytvoril ve vi ... pochopitelne schvalne pomoci slozitych maker.

... o unset HISTFILE nemluve ...

Michal Zajaczkowski wrote:

> Hello
>
> I have to mention that I'm new to *ix systems :)
> Is there any dedicated file commander for OpenBSD, or maybe a special
> mc port for it?

Yes. MC is in /usr/ports/misc ... it's marked "broken" because there are
security issues in the way it creates temp files to execute commands, but
if you don't care, you can comment out the "BROKEN" in the makefile and
build it and run it.

These questions should, in the future, go to ports@openbsd.org

--
Jack J. Woehr # Politicians are the same all over:
Senior Consultant # they promise to build a bridge
Purematrix, Inc. # even where there is no river.
www.purematrix.com # - Nikita Khrushchev

K tomu bych podotknul jen to, ze nechapu proc vubec nejake docasne soubory vytvari. Proc nepouziva pipy ?

Taky se resily problemy kolem zavislosti na nejakych funkcich glibc, ktere nebyly z pohledu maintainera balicku uplne "koser".

Nevim jak je tomu v soucasnosti, ale pokud se pamatuju, nebyla na OpenBSD jina cesta nez preklad mc ze zdrojaku podle jakehosi specialniho howto (kompilace knihoven s nejakymi opsnami a nasledne staticke slinkovani).

Vetsina diskusi pak koncila prehledem alternativnich commanderu (z nich vetsina stala ya starou belu) a hlaskami typu "commandline rulez".

Byli i taci, kteri navrhovali portaci na standardni ceckovou libc.

http://mail.gnome.org/archives/mc-devel/2003-November/msg00033.html

Jinak MC samozrejme pouzivam, mam ho rad a nechci jej nijak ocernovat. Jen kdyz jsem cetl tenhle thread a uvidel "mc vs. security" tak jsem si vzpomel na tuhle starou historii :-).

Obcas se to docela hodi. Kdyz jsi pripojen vzdalene nejakym pochybnym pripojenim (napr. gprs), tak nepotrebujes dostavat nazev aktualne vybalovaneho souboru (kdyz jich je napr 10 000). Mnohem vyhodnejsi je pouzit:

tar xzf archiv.tar.gz

Navic mc napriklad pri rozbalovani zip souboru neni tak rychly jako klasicky unzip.

Zajímavé textové editory jsou také joe a nano.
Joe tím, že podporuje wordstarovské klávesové zkratky (jako třeba T602 nebo editory programovacích jazyků v textovém režimu od Borlandu).
Nano je zase defaultní editor při instalaci Gentoo a je také celkem příjemný na práci.

Nebo take JED. Casto opomijeny, ale jeho "programovani" se mi libi mnohem vic, nez VIM nebo Emacs. Zvyk je zvyk...

a co tak spomenut ze ked v konzole existuje tiez grafika ;)? napr: links vie aj napriklad obrazky zobrazovat : http://links.twibright.com/features_cz.php. A to nieje jedina aplikacia ktora to vie urcite ;)

Myslim, ze to ale Links neumi v textovem modu, ze tohle umi jen v grafickem, tutiz obrazky na konzoli nezobrazi.

Ale no tak, a co treba svgalib? `links -g` nezname?

0.96 ssl urcite umel ....

ono v ciste textove konzoli by grafika s linksem taky sla, stacilo by najit nejaky prohlizec obrazku pres aalib a poustet si ho z linksu na obrazky jako externi aplikaci ....
I kdyz asi to neni prilis prakticke reseni :O)

no ja si myslim ze som tak adl odkaz na spravny links ;)

svgalib je sice pekna vec, ale nejde provozovat vzdalene, coz je zasadni problem.

kdyz to chci udelat vzalene, pustim si u sebe X server pres svgalib a pouziju X11Forwarding.

Coze ? Jaky X server pres svgalib ? X server nema s svgalibou nic spolecneho ... bohuzel, protoze to znamena duplicitni praci s ovladaci karet.

Hm, a vzdalene pripojeni je uzitecne zejmena k browseni po strankach obsahujich nutne obrazky. Jo.

Jasne, treba kdyz si potrebujes precist nejaky manual s obrazky.

trochu vedla, nie? to chce fb.

na obrs (nieketo to nizsie spominal) je FBI (teiz cez FB)

Framebuffer ... neni to ta vec, jak je v konfliktu s akceleraci a pomalejsi nez textova konzole ? (mluvim o karte NVidia).

nedalo mi to...proste jsem to musel napsat:)

Mam otazku na komunikaci s vice lidmi pomoci centericq. Da se to udelat nejak abych se mezi nimi nejak jednoduse prepinal?
Toto mi dost na konzolovem centericq chybi - jsem na to zvykly z grafickych: nejlepe, kdyz jsou v jednom okne v zalozkach. Je neco takoveho mozne?

Ano. Ide to. Pri zapnutom chat mode si treba este nabindovat prepinanie medzi oknami (.centericq/keybindings):

bind editor \cn next_chat
bind editor \cb prev_chat

Som dlhorocny pouzivatel centericq a podla mojho skromneho nazoru a zisteni sa to neda. Pravdupovediac mne osobne to nechyba. Skor mi vadi, ze s novou verziou, celkom zneprehladnili komunikaciu cez jabber.

Jediny radek o tom ze existuje Emacs by stacil, da se v nem delat vsechno co tu pusite a daleko vic, da se v nem spoustet aplikace ve vice oknech. Staci odkaz na serial o Emacsu.

Tenhle clanek je zbytecny, dal se nahradit jedinym odkazem.

EMACS = Eight Megabytes And Continuous Swaping

"emulacia vi v emacse ... co viac si clovek moze zelat ?"

ja osobne vim:) kdyz mam nekde vim-minimal (vi compatibilni vim), tak velice casto (pokud je to mozne) doinstaluju vim-enhanced

no flame please:)

Ale ja jsem netvrdil, ze vim je lepsi nez emacs:) jenom jsem psal, ze vi emulaci v emacsu bych asi neprekous, protoze mam radsi vim.

Jinak samozrejme chapu, ze editor postaveny na (tusim) lispu, kde si opravdu kazdy muze v lispu dopsat cast vlastniho chovani, je neco jinyho nez vim napsany v cecku s vlastnim (urcite jednodussim) jazykem.

Znam ty flamesy vim x emacs. Osobne jsem zkusil vim i emacs. Bohuzel jsem nejak neprisel na chut kombinacim CTRL-X CTRL-(neco) a jeste se menici podle modu, ale pouze malo modum a prikazum ve vim.

Jinak 200.000 klavesovych zkratek, to je celkem dost. A nejde o to, kolik jim muzes mit, spis bych rekl, ze je dulezite, jestli jsi schopen si je zapamatovat a pouzivat je.

Jinak ja chci spis mensi, rychle a jednoucelove programy typu vim, pine atd. nez velke programy, ktere umi vsechno. Kdybych treba pouzival emacs, mutt a w3, tak mam editor, mail klient a web klient porad v muttu, ale to uz pak je mutt spis opravdu samotny virtualni stroj pro beh jinych aplikaci. Ja spis mam radsi, kdyz editor dobre jednoduse edituje, mailovy klient cte emaily a web browser cte stranky:)

Ale i vim tusim uz ma nejake ty aplikace napsane:) Ale to nepouzivam:)

Kdyz jste u te konzole, tak bych zminil SVGAlib. Perfektni prohlizec obrazku je v tomto smeru "zgv", nejvice ho ocenuju ve spojeni s muttem.

Co se tyce pristupu pres SSH, tak pred "centericq" preferuji klasicke "micq", nebot byvaji problemy s vyreslovanim ne prilis stastne zvolene carove grafiky.

Pokud to ma byt pro zacatecniky, tak bych krome mutta uvedl i "pine".

text. rezim ma urcite svuj puvab, oddeluje nas od TOYu Widlaku, ale nemyslim, ze pri instalaci GENTOO je to uplne nezbytny. Osobne pri instalaci GENTOO(cka) jedu vsechno pod KNOPPIXem (LiveCD), kde je celkem dost programku, je to prijemny a nikterak extra to nezpomaluje.

Jinak na druhou stranu, dik, nasel jsem v tonhle clanku spoustu zajimavych programku. min. mp3blaster je moc peknej. Obcas se proste stane, ze neco nemaka (treba driver pro grafarnu:)) a nezbyva nez chybu odhalit z konzoly. Takze vsem psavcum zdar, a setrete si tlapky - nemysujte vic, nez je treba ;-)

No v te instalaci gentoo je textova instalace nezbytna protože filozofie genta je aby si to clovek nastavil jak potrebuje už od uplných začátků. No a to se v linuxu neobejde bez prepisovani desitek confu. A aby se tam tyto veci daly do instalatoru tak už by se tam dostali jen ty nejvic pouzivany... Takze si myslim ze to je dobre že je to jen textove. Ikdyž v posledni dobe se tu vyrojilo (myslim i ze tady na root.cz) par screenshotu z instalatoru pro gentoo co se prave vytváří/testuje.

Koukam kazdy sme si museli napsat vlastni clanek o prikazove radce. Ted uz vim tedy o 4 takovychto textech (v cestine), nekdo dalsi? :)

Pro mp3 s oblibou pouzivam "ksmp3play" - uplne nejjednodussi ovladani, jak mi vyhovuje, na prehravani cd - "tcd"
dale z tech multimedialnich zalezitosti urcite stoji za to zminit "aumix" a "rexima" - pro ovladani hlasitosti
o "pine" pro emaily uz tady v diskusi rec byla
na sledovani site mam rad "iftop" a myslim ze stoji za to zminit i program "dialog", ktery se hodi pro psani vlastnich skriptu

Osobne bych v textu pouzival na video a hudbu taky mplayer, mam dojem, ze jednou jsou to fakt provozoval, kdyz jsem jeste nemel konfigurovany Xka, tehdy tusim pres FB, ale mozna pres SVGA. Jinak mplayer umi prehravat taky v ascii artu, bez nutnosti grafiky, akorat musis mit knihovnu aalib a mplayer s podporou aalib. To je pak zuzo:) Zkousel jsem to v Xkach, na xtermu nastavit co nejmensi pismo.

Na postu bych odkazal spis na pine (verze je pro linux i windows, nesmi se distribuovat binarni balicky).

Na komprimaci jeste klasicky zip, unzip, rar, unrar, arj, lha, upx, zoo a spousta dalsich aspon v portage Gentoo:)

Na ICQ jsem pouzival vicq, ten je fajn, umel i batchovy poslani zpravy. Jinak na jabber jsem nasel imcom, ale nejak se mi nezdal.
Pro obycejnou komunikaci pak staci talk, nebo multi-user varianta ytalk.

Samozrejme web jedu pres links (verze 2.1pre18).
FTP pouzivam ncftp, obcas mc, dobry je taky lftp.

A jeste na prohlizeni obrazku v text.konzoli pres SVGAlib jsem pouzival ZGV (ted v Xkach pouzivam XZGV).

Editovat obrazky se daji bud primo pomoci imagemagick (bohuzel vyzaduje ale tusim nejaky spojeni na xserver, ale myslim, ze mu staci vnc). Nebo zkonvertovat obrazek do XPM a pak editovat v editoru:)

Pro zobrazeni DOC pomuze napr. wv (http://wvware.sourceforge.net/). Pro zobrazeni PS a PDF jsou pstotext a pdftotext, pripadne konverze ps2pdf a pak pdftohtml a pak prohlizet prohlizecem.

K poslednim dvoum odstavcum samozrejme dodam: gimp a OOo je samozrejme jiny kafe:) Ale kdyz mate 486/66 s 32MB ram, tak ty Xka s managerem a GIMPem nebo OOo pobezi fakt pomalu (mozna vubec) a text.konzole je jedina moznost:)

Hmmm, dal jsem teda nahled, ale hned se to ulozilo. Tak jeste dodatek.

Prestoze delam v Xkach, stejne nejvic poustim xterm:) Pokud clovek zpracovava/generuje/upravuje vetsi mnozstvi dat, tak se prikazove radce nevyhne.

Co mi v textové konzoli chybí je spreadsheet. Jelikož jsem začal pracovat na počítači v době, kdy ještě vůbec nebyl Linux ani Windows (lépe řečeno byly ve verzi 2, která se prakticky nedala použít) a bezvadně v té době fungoval Lotus 1-2-3 v2.01 v příkazové řádce MSDOSu 3.1, včetně toho, že uměl kreslit grafy bez pomoci jakýchkoliv oken - nevíte někdo o něčem podobném v současné době ?

Mozna bych se podival pod nejakym free pro DOS a poustel v Dosemu.

Vidis, na ten jsem zapomnel. Zkus sc (http://ibiblio.org/pub/Linux/apps/financial/spreadsheet/).

A na pocitani pouzivam calc (http://www.isthe.com/chongo/tech/comp/calc/) (pokud nemuzu instalovat, tak holt bc, ale calc je lepsi).

nic:) akorat ne vzdy muze byt na stroji gcc, automake a autoconf:)

http://freshmeat.net/projects/sc/

tak nejak:) taky jsem to zkusil, vypada to sice dobre, ale to ovladani se clovek musi naucit jako u vi:) Ale pro nekoho, kdo dela na opravdu slabym stroji (nebo jen proste vzdalene z textoveho terminalu na server) je to jedina moznost a (podle me) i docela pouzitelna.

Skuste pouzit sc, ktory je dostupny vo vacsine distribucii, a ak nie, staci ho prelozit -- obsahuje minimum zavislosti (pouziva ncurse). S tymi grafmi to uz bude horsie, ale ved na to je mozne pouzit gnuplot (vystup presmerovat do png suboru a ten zobrazit prehliadacom urcenym pre fb). Zdrojovy kod sc je mozne najst na adrese:

http://www.ibiblio.org/pub/Linux/apps/financial/spreadsheet/sc-7.16.tar.gz

Co sa tyka mojich zaciatkov s tabulkovymi kalkulatormi, dodnes s nostalgiou spominam na DOS + QPRO od Borlandu :-)

Co takhle na grafy gnuplot, ten umi kreslit i v ascii, anebo mozna i svga, ale to nevim jiste.

Díky všem, už zkouším sc - dost se Lotusu podobá. Michal

.... ale k čemu mi je přehráváni hudby, byť v mp3blasteru, na vzdálené konzoli, na kterou se přihlašuju příkladně přes PuTTY z neunixovskeho OS?

to jsou veci v mori klidu.... ;o)

Ja takhle treba poustim mp3 z noteboku na remote desktopu. Kdyz je clovek liny k tomu dojit ... :-)

Proto mi na desktpu běží mpd a ovládám ho vzdáleně i lokálně pomocí gmpc :-)

Ja tam mam esd, na ktery obcas neco poslu z notesu. Ale kdyz mam mp3 na desktopu, nepoustim je pres nfs u sebe a neposilam sound na deamona, ale rovnou je pustim na kompu, na jehoz disku jsou.

Na upozorneni operatora ?
Ja treba kdyz jsem ve skole (nebo ted spis v praci) a potrebuju rict neco mame, ktera je doma, tak to napisu na obrazovku a pak pustim nejakou mp3, abych ji na to upozornil.
Ovsem priznavam, ze to delam z unixoveho OS a kdyby UPC nebyla takovy skrt, mohl bych klidne pouzit grafickeho klienta ... az na to, ze ja mam mpg123 radsi.

Jako dalsi vyhodu konzolovych aplikaci bych oznacil ze je jde pustit ve screene a pote detachnout a nechat bezet na pozadi. Velmi uzitecne pro IRC, ICQ, bittorrent a podobne.

Klavesove zkratky pro prepinani konzoli jsou alt+F1, alt+F2, .... alt+F12, meta (prave alt)+F1, meta+F2, meta+F3, .... Tim se dostanete ke 24 terminalum, pokud vam to nestaci, muzete se pomoci alt+sipka doleva a alt+sipka doprava pohybovat po vsech 64 terminalech (vzdy o jeden doleva/doprava, pocitaji se jen aktivni a funguje to do kruhu).
ctrl+alt+Fx potrebujete pro prepnuti z Xek do textove konzole.

Pozor: vetsina distribuci ma login pouze na 6 terminalech (nebo podobne male cislo), ostatni ma neaktivni. Pokud vam tedy 6 terminalu nestaci, musite si nastavit dalsi v souboru /etc/inittab. Nemel by to byt problem, proste opisete radku pro login (vetsinou tedy obsahuje program agetty) kterou uz mate a zmenite cislo na zacatku (pred prvni dvojteckou) a cislo v parametru zacinajici tty na cislo noveho terminalu. Priklad: pokud je zminena radka (pro sesty terminal) c6:12345:respawn:/sbin/agetty 38400 tty6 linux, pak radka pro 24. terminal bude c24:12345:respawn:/sbin/agetty 38400 tty24 linux.

Pokud si chcete nechat moznost pouzivat Xka, radeji si na ne nechte jeden nebo dva neaktivni terminaly nekde v dosahu alt+Fx.

U programu screen je dobre, ze v pripade spadleho spojeni je mozne opet navazat na bezici programy po pripojeni. Po spadnuti pripojeni bezi programy dal a pak je mozne se opet pripojit, jako by se nechumelilo. Zaroven umoznuje vice "konzoli" v jednon ssh pripojeni.

Krome toho umoznuje rozdelit terminal na okna (mam dojem, ze jen horizontalne) s moznosti nastaveni velikosti a v nich si dat ruzne dalsi "konzole", dale pak zastaveni vypisu podobne jako CTRL-S a CTRL-Q pro jednotliva okna, historii vypisu a jeji velikost a listovni v ni a moznost zkopirovani. Dale pak umoznuje nastavit prikazovou kombinaci, takze misto CTRL-A mam CTRL-P, cili muzu CTRL-A pouzivat misto klavesy HOME (skok na zacatek radku). Proste me mrzi, ze jsem screen nezacal pouzivat driv:) Mohl jsem se oprostit od 10 oken ve windows s nettermem:)

Ono to navazani neni jen pro pripad padu spojeni. Je super, ze muzes neco spustit, pak se od screenu odpojit, ukoncit normalne spojeni a treba za 10 dni se na to podivat, trebas i z jineho pocitace, jak to bezi.

Presne tak. Primarne je screen na spusteni procesu, a pak jeho sledovani s jineho terminalu. Asi nejvetsi vychytavka je pripojeni na session z vice terminalu. Parametr -x se pripoji, i kdyz je na session uz pripojeny jiny terminal, takze i kdyz vam neco bezi napr. doma, a mate ten terminal porad otevren a pripojen, muzete se odjinud podivat na aktualni stav. Ale jak uvedl autor, screen by si zaslouzil skoro cely clanek.

Jinak nekde ke konci:
"...Potřebujete-li s někým komunikovat a nemáte-li k dispozici žádný potřebný software, lze se vždy uchýlit k programu screen, který je sice primárně určen k naprosto jiným věcem..."
to je asi preklep. Autor myslel spis programy write, nebo talk.

Souhlas, pripoeni z vice termu na jednu session je dobra vec. Takhle jsem i pres ssh instaloval jednomu manikovi gentoo, kdy pres screen presne sledoval, co mu tam pacham :-) A napr. pri pripojeni pres nestabilni lajnu (obcas mobil) je take nedocenitelny. Jeste si dovolim zminit pouziti treba pro netPanzer server. OT: Pokud by nekdo vedel o fixu k "endless loop" bugu, budu moc vdecny.

Ne, namyslel talk, myslel opravdu screen a v nem pusteny cat >/dev/null...

Nemel nahodou !presne! tohle v prednasce SiLK (Petr Koloros) na installfestu 2004?

Nevite nekdo, ja zapnout ceske rozlozeni klavesnice v textovem rezimu? Nemohu si zvyknout na anglicke rozlozeni a dost me to stve.

Dej si pauzu :)

http://www.tldp.org/HOWTO/Slovak-HOWTO/
par vyskytu sk nebo slovak nahrad za cz nebo czech
czech howto je bohuzel prastare (z LP1999) :(

To je chyba, mel by sis zvyknout, ceske rozlozeni je naprosto priserna vec. Jeste lepe by sis mohl rovnou zvyknout na dvoraka.
Jinak ovsem spravny program je loadkeys.

prisrna vec to je, to souhlasim, ale vyznacuje se zajimavou a nenahraditelnou featurou, tiotiz ze umoznuje pomerne pohodlne psat cesky - s hackya carky. tezko je treba mozno odevzdat rukopis knhy v cestine

Stejnou příjemnou featurou disponuje klavesnice dvojitá (nebo jak se tomu říká ... pod Xkama například czsk us_cz_qwerty) a to bez nevýhod českého layoutu. Normální znaky můžu psát normálně a české znaky s pravým altem. (Přiznávám ovšem, že o podobném layoutu pro konzole nevím. I když možná kdybych pořádně prohlédl konfiguráky nové verze kbd ...)

vo freebsd existuje podobna mapa/layout pre SK klavesnicu -- tvari sa ako normalna US a SK znaky pises cez alt, napr. alt-e je dlhe e, alt-c je c s makcenom, apod. uplne super, taku by som chcel aj do X. :-)

Existuje i us_sk_qwerty (ve stejnem souboru). Dlouhe e se pise prave alt+0, c s hackem prave alt+4 ...

no rozdiel je prave v tom, ze to mnou spominane je intuitivne, na rozdiel od klasickeho CZ/SK rozlozenia, ktore si ja osobne nikdy presne nepamatam.
[teda dlhe i sa napise cez alt-i -- alt vzdy modifikuje dany znak; je len niekolko pripadov (v SK myslim 3), kde je viac moznosti a vtedy ta druha z nich sa napise pomocou vedlajsej klavesy, ktora nema svoju modifikaciu]

No ja si je taky nepamatuju, ale nevadi mi to, staci mi ze je mam na te klavesnici napsane :-).

Zabývám se už nějakou dobu programováním, ale myslím, že není žádná ostuda psát česky. Vaše "nevýhody českého rozložení" se dají celkem jednoduše obejít přes pravý alt, nebo přes namapování klávesových zkratek ;-). Čili, každý ať si píše jak mu vyhovuje...

setxkbmap cz
nebo
setxkbmap cz_qwerty

To je pro Xka. On se ptal na textovy rezim.

Mozna se autor dostal na stroj, kde nebylo nic z toho nainstalovane ... BTW neprestava write po 'biff n' fungovat ?

wall :-)

To jsou věci, když už i Linuxáky je třeba poučovat, že existuje něco jako textový rozhraní. :))