Příchod hackerů: český otec MRP

Lukáš Erben 24. 5. 2016

ERP systémy se v průběhu posledních 25 let staly synonymem pro nástupu počítačů do podnikové (zejména výrobní) sféry. U zrodu jejich předchůdců, MRP, stál před půl stoletím Čech Josef Orlický.

O odchodu Josefa Orlického do USA, a vlastně ani o jeho životě, není známo mnoho. Měl tu smůlu, že zemřel již v roce 1986 (bylo mu teprve 64 let) a jeho příběh tak nebyl včas zmapován organizacemi, jako je například Institut Charlese Babbage. Důvodem může být i to, že ač teorii MRP (Material Requirements Planning, česky Plánování potřeby materiálu) z velké části vypracoval během svého působení u IBM, je spíše historickou osobností z oblasti teorie řízení než celebritou počítačového světa.

Víme ale, že ještě před emigrací stihl Orlický dostudovat právo a ekonomii na Karlově Univerzitě, takže s ohledem na jeho rok narození tipujeme, že svá studia dokončil až po druhé světové válce a k odchodu jej nejspíše přiměla změna režimu. Příměr o Pepíkovi, který jde do světa na zkušenou, přesto není zas tak daleko od pravdy – navzdory dvěma doktorátům musel Joseph Orlicky začínat takříkajíc od píky, nejprve nastoupil na místo pomocného dělníka v továrně. Díky svým schopnostem a vzdělání ale rychle postupoval a již na počátku šedesátých let zastával manažerské pozice a získal titul MBA.


Ancientfaces.com

Joseph Orlicky, datování neznámé

Zhruba v té době si Orlicky začal uvědomovat možnosti využití počítačů ve výrobní sféře, s níž měl bohaté zkušenosti díky rychlé kariéře, kterou udělal v továrně na traktory a zemědělské stroje J.I.Case ve Wisconsinu. Právě zde také začal poprvé experimentovat s konceptem MRP coby alternativou ke starším metodám EOQ (Economic Order Quantity – velikost ekonomické objednávky) nebo ROP/ROL (ReOrder Point/Level – bod či úroveň objednání). K jeho plnému rozvinutí ale došlo až u dalšího zaměstnavatele – IBM.

Tradiční metoda bodu či úrovně objednání (ROP/ROL) neřeší otázku, jak velké množství zásob objednat – pouze odpovídá na to, při jaké úrovni zásob pro výrobu je třeba objednávku provést (typicky se jedná o dobu, která proběhne od objednávky do dodání ve dnech krát množství materiálů průměrně spotřebovaného za den plus bezpečnostní rezerva). Sofistikovanější Metoda velikosti ekonomické objednávky (EOQ) byla vyvinuta F.W. Harrisem před více než sto lety (1913) jako jeden z prvních vědeckých postupů. Harris zkoumal, jak velkou objednávku materiálu udělat s ohledem na snížení nákladů na držení zásob a cenu, za kterou materiál či součástku nakupujeme. Jejím jádrem je funkce, jejíž nejnižší hodnota je optimálním množstvím, které by se mělo objednat. EOQ funguje nejlépe při konstantní poptávce a včasném systému dodání materiálu. Jeho původní (103 let starý) článek z časopisu Factory, The Magazine of Management je pro zájemce dostupný v přetisku z roku 1990 online)

Toyota vs IBM

Orlicky nebyl duchovním otcem MRP v pravém smyslu slova. Jeho základní principy převzal od svých předchůdců a také od konkurentů, jejichž metody sledoval a studoval – zejména metody TPS (Toyota Production System), kterou od konce 40. let začali vypracovávat otec (Sakiči) a syn (Kiičiró) Tojodovi společně se svými podřízenými (jeho zrod a podstatu popisuje stručně i česká Wikipedie).

„Joe“, jak Orlickému (nebo vlastně Orlickymu) říkali kolegové, měl pochopitelně řadu podobných cílů jako Tojodovi a jejich TPS – zabránit přetěžování i výpadkům ve výrobě, omezit plýtvání a optimalizovat náklady na držení nezbytných zásob. Na rozdíl od předchůdců ale Orlicky prakticky od začátku prosazoval při plánování výroby a materiálových požadavků využívání výpočetní techniky (i když ani to nebyla jeho původní myšlenka) a specializovaného software. Proč o něm tedy hovořit jako o zakladateli MRP? Především proto, že již v roce 1961 coby výrobní ředitel „traktorky“ Case první MRP vyzkoušel a uvedl do praxe a také proto, že se mu podařilo, poté, co v roce 1962 přestoupil k IBM, přesvědčit další významné průmyslové podniky, aby novou metodu řízení výrobních a zásobovacích procesů s využitím počítačů nasadili v praxi. Mezi prvními tak v roce 1964 učinil například Black & Decker.

MRP se ve druhé polovině 60. let začalo šířit nejprve pomalu. Za zlomový okamžik je někdy označována přednáška, kterou Orlicky přednesl v roce 1970 v Cincinnati na konferenci APICS. O rok později bylo podle údajů, které sesbíral “Joe” sám, MRP nasazeno ve 150 podnicích. O čtyři roky později to už bylo na 700 systémů. Bylo to v roce, kdy Orlicky vydal knihu, která se stala biblí MRP a základem pro budoucí rozvoj MRP II a ERP – Material Requirements Planning: The New Way of Life in Production and Inventory Management. Orlickyho kniha z roku 1975 ale (opět) nebyla tou vůbec první, která o MRP pojednávala, prvenství patří nejspíše titulu Production and Inventory Control: Principles and Techniques od George Plossla z roku 1967.

Jak MRP funguje, popisuje velmi srozumitelně česká verze Wikipedie, odkud jsme si vypůjčili následující pasáž (odkaz na kompletní heslo naleznete pod článkem).

Princip MRP

Podnikové vedení sestavuje hlavní plán výroby a v něm určuje, jaké výrobky se budou v příštím období vyrábět, kolik jich bude a kdy musí být hotové, aby je bylo možno expedovat k zákazníkům.

Pro jejich výrobu budou zapotřebí různé „materiály“. V MRP má slovo materiál širší význam než v běžném jazyce. Není to jen vstupní materiál (plechy, trubky, dráty, apod.), ale i všechny další ve výrobě potřebné a postupně používané díly, podsestavy a nakonec i finální výrobky. Materiál v tomto slova smyslu tedy představuje velkou spoustu položek a u každé z nich podnik musí rozhodnout, jestli ji bude někde nakupovat nebo jestli si ji bude sám ve svých dílnách vyrábět. Ke každé vyráběné položce samozřejmě musí mít výrobní dokumentaci, jejíž důležitou součástí je kusovník.

Přepočet MRP se spouští periodicky, týdně nebo i denně. Plánovací algoritmus MRP při tom prochází položky v hlavním plánu jednu po druhé, u každé prohlédne její kusovník a zjišťuje, z jakých jiných položek se skládá, protože ty budou zapotřebí pro konečnou montáž daného výrobku. Tyto potřebné dílčí položky ovšem mohou být složitější a samy mít své vlastní kusovníky, takže se vše musí opakovat tak dlouho, dokud se ve všech nalezených kusovnících nedojde až do nejhlubší úrovně.

Takto si MRP vytvoří seznam všech položek potřebných pro splnění daného plánu výroby. Pro každou z nich má zjištěno, jaké množství a v jakých termínech je nutné zajistit. V databázi má u každé položky uvedeno, jestli se nakupuje nebo vyrábí, a také jak dlouho příslušný proces trvá (tzv. průběžnou dobu položky). V evidenci zásob MRP ještě ověří, jestli nebude možné některé potřeby pokrýt z podnikových skladů, a pro zbytek vydá soupis doporučení: nákupčím navrhne co, v jakém množství a kdy mají objednat, a vedoucím výroby co, v jakém množství a kdy mají uvolnit do výroby. MRP samo ovšem podnik neřídí, rozhodovat musí i nadále lidé. Když člověk doporučení přijme, systém vystaví objednávku nákupu nebo výrobní příkaz. Přestože je hlavní plán sestaven na delší období, třeba na půl roku, doporučení navrhovaná nákupčím a plánovačům se týkají jen toho, co se má udělat právě teď. Na to, co bude později, je zatím čas.

Požadavky do hlavního plánu výroby se zadávají ručně podle pokynů schválených ve vedení, a proto jsou označovány jako nezávislé požadavky. Požadavky na všechny ostatní potřebné položky už MRP odvozuje automaticky, způsobem popsaným výše. Jsou to tedy závislé požadavky. Nezávislé požadavky se mohou změnit pouze ručním zásahem do hlavního plánu. Závislé požadavky se mohou změnit při každém přepočtu MRP. Je jich vždy mnoho, jsou ukryty v databázi MRP a není třeba se o ně starat, to dělá systém MRP sám. Požadavek na pořízení nakupované položky je splněn ve chvíli, kdy objednané zboží dorazí do podniku a je zaskladněno. Požadavek na vyráběnou položku je splněn tehdy, když je dokončena její výroba, probíhající podle vystaveného výrobního příkazu. Informace o tom, že se tak stalo, musí pověření pracovníci do systému vždy zadat.

Samozřejmě ve skutečnosti je logika MRP mnohem složitější a zde uvedené vysvětlení je hodně zjednodušené. Avšak i z něj je vidět, že cílem MRP a jeho časově fázovaného plánování je zajistit, aby vše bylo hotovo včas, ale zároveň pokud možno „až na poslední chvíli“. Správné využívání MRP proto vede ke snížení zásob ve skladech i v rozpracované výrobě, které jinak podniku vážou značné finanční prostředky.

widgety

Úryvek z hesla „Plánování potřeby materiálu“ na české Wikipedii

Cesta k ERP

Na počátku osmdesátých let se MRP využívalo v 8 tisících společnostech a během následujícího desetiletí se z něj na západě stal v moderních průmyslových a výrobních podnicích prakticky standard, zejména poté co se objevila novější metoda DRP (Distribution Resource/Requirements Planning) a Oliver Wright doplnil MRP o další oblasti jako je plánovaní kapacitních požadavků (CRP), ale take řízení podnikových financí, správa majetku nebo oblast HR a funkce pro obchod. Protože toto “MRP II”pokrývalo řadu do jisté miry odlišných oblastí, byl i příslušný software často navrhován jako modulární a zároveň všeobsažný. Na sklonku 80. let díky tomu MRP dobývalo svět (představovalo až třetinu globálního softwarového trhu) – a zbýval jen krůček k ERP, pojmu který v roce 1990 zavedla společnost Gartner. To je ale jiný příběh – příběh, jehož součástí už dr. Orlický nebyl. Zemřel v roce 1986 ve Stamfordu ve věku nedožitých 64 let. Jeho jediná kniha ale žije dál – nejnovější třetí přepracované vydání vyšlo v roce 2011.  

Odkazy

Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Vitalia.cz: Opuncie je plod kaktusu. Pozor na trny

Opuncie je plod kaktusu. Pozor na trny

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

DigiZone.cz: Koncesionářské poplatky pro RTVS

Koncesionářské poplatky pro RTVS

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

DigiZone.cz: Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Světový pohár v přímém přenosu na ČT

DigiZone.cz: Wimbledon na Nova Sport až do 2019

Wimbledon na Nova Sport až do 2019

Vitalia.cz: Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Jsou vegani a vyrábějí nemléko

120na80.cz: Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Vitalia.cz: Jaký je rozdíl mezi brambůrky a chipsy?

Jaký je rozdíl mezi brambůrky a chipsy?

Podnikatel.cz: Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Lupa.cz: Aukro.cz mění majitele. Vrací se do českých rukou

Aukro.cz mění majitele. Vrací se do českých rukou

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Vitalia.cz: Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

Lupa.cz: Hackeři mají data z půlmiliardy účtů Yahoo

Hackeři mají data z půlmiliardy účtů Yahoo

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“