Příchod hackerů: deset let Tablet PC (2000–2010)

Lukáš Erben 24. 11. 2015

Je tomu bezmála 15 let, kdy byly světu představeny první skutečně „nadupané“ tablety a konvertibilní notebooky. Platforma Tablet PC, ohlášená Microsoftem v roce 2001, byla vlastně klasickým špičkovým ultra přenosným notebookem s Windows XP, doplněným o dotykové ovládání pomocí pera a ovládání hlasové.

V našem miniseriálu o zrodu tabletu jsme prošli více než století – od patentu teleautografu z roku 1888, přes sci-fi vize Stanleyho Kubricka z roku 1968 nebo rané koncepty typu Dynabooku Alana Kaye z roku 1972, první reálné pokusy a částečné úspěchy, jako byl GRiDPad nebo legendární Apple Newton. Věnovali jsme se příběhům zrodu PDA Palm a PocketPC/Windows Mobile, jejichž éra tabletům předcházela. V případě Microsoft Tablet PC se ale poprvé blížíme modernímu pojetí tabletu, či spíše konvertibilního ultrabooku, tak, jak jej známe dnes.

Tablet PC nebylo pochopitelně prvním dobrodružstvím Microsoftu ve světě počítačů ovládaných perem. Jak jsme již v jednom z předchozích dílů zmínili, už v roce 1991 uvedla společnost na trh Windows For Pen Computing – rozšíření první použitelné verze Windows (3.1)

Velké ambice

Microsoft představil svůj první konceptuální prototyp Tablet PC již v roce 2000 na veletrhu Komdex. Oranžovo-bílý přístroj, který bychom dnes asi považovali spíše za zařízení určené předškolním dětem, vypadal velmi moderně, existovala i civilnější šedá varianta a oba prototypy pro Microsoft podle všeho vyrobilo Lenovo. Zařízení mělo mít displej s barevnou e-ink technologií a aplikace měly být postaveny na .NET a XML technologiích. Mělo se jednat o primárně internetový přístroj – role Windows jako platformy se zdála být druhořadá. Prototypy přitom nesly logo Microsoftu.

Když na stejném místě o rok později Bill Gates představoval detailní specifikace Tablet PC, bylo vše trochu jinak. Tablet PC se stalo sourozencem klasického notebooku – s podobným hardware a operačním systémem v podobě Windows XP doplněným o funkce pro ovládání perem a hlasem. Jejich výrobcem nebyl Microsoft, ale společnosti, které na trh dodávaly klasické, zejména firemní, notebooky.

Tablet PC se tak zrodilo jako rodina různých zařízení – klasických tabletů (pochopitelně o poznání mohutnějších než ty, jež přišly po roce 2010) a konvertibilních notebooků, které nejčastěji umožňovaly otočení a překlopení displeje na speciálním kloubu, takže z notebooku se stal tablet (podobně jako u dnešních konvertibilních modelů s Windows 8/10).

Technické limity

Problém spočíval v tom, kde se na počátku minulého desetiletí nacházely technické možnosti přenosných počítačů s Windows. Ultra přenosné notebooky, které patřily technologicky do stejné kategorie jako tablet PC a často byly jejich konstrukčním základem, byly totiž velmi drahé – cena se běžně pohybovala od 40 tisíc Kč výše a ničím neobvyklým nebyly ani částky dvoj- nebo dokonce trojnásobné. A v podobné cenové kategorii se ocitla většina modelů Tablet PC první generace. Mohla si je tedy dovolit jen malá skupina firemních uživatelů – nejčastěji manažerů.

Druhý problém spočíval ve výdrži baterie. Ta byla u ultra přenosných notebooků v roce 2002 běžně kolem 2–3 hodin a s podobnou výdrží tak přicházela i první generace Tablet PC. Něco jako celodenní práce bylo, vyjma několika modelů určených pro vyloženě „terénní“ nasazení, naprosto vyloučeno.

Konečně třetím problémem byl samotný operační systém. Windows XP Tablet PC Edition byl sice doplněn o podporu ovládání perem a hlasem, nicméně v zásadě se nijak nelišil od klasických Windows XP. Podobně tomu bylo i u verzí Vista a 7, které měly podporu pro „tablet“ jako součást OS a nebylo tak třeba instalovat speciální verzi systému. Pero se každopádně dalo chápat spíše jako jakýsi doplněk, pro ovládání bez klávesnice, psaní poznámek rukou apod., Tablet PC tak spíše než tablet, jak jej chápeme dnes (zařízení ovládané přímo rukou), připomínalo notebook zkřížený s nepříliš kvalitním grafickým tabletem (digitizérem).

Bill Gates přesto v roce 2001 sebevědomě prohlásil, že tablety budou do pěti let nejprodávanějším typem osobního počítače s cenou kolem 500 dolarů.

Jedena z prvních možných podob Tablet PC z roku 2000

Srážka s realitou

A pak přišly vlastní modely. Mezi úplně prvními byl Compaq, který svůj prototyp tabletu s Windows XP představil již na Comdexu v roce 2001. Nejednalo se o přístroj konvertibilní, ale primárně o tablet (měl s ohledem na to i větší kapacitu a výdrž baterií). Uživatele ale nakonec oslovily, snad i proto jak byl koncipován operační systém, spíše konvertibilní modely. S nimi i s čistými „tablety“ přišla v roce 2002 řada výrobců – Toshiba představila své konvertibilní Portégé 3500, podobný model uvedl na trh Acer, Fujitsu mělo čistě tabletový Stylistic ST4110, zatímco HP představilo TC1100 s dokovatelnou klávesnicí. Nejtenčí model nabídl v roce 2003 NEC v podobě Versa T400 (ovšem za cenu krátké výdrže baterie). Přišly i legendární konvertibilní modely jako byl Lenovo ThinkPad X41 (2005) nebo Fujitsu LifeBook T4215 (2006).

Jeden z prvních konvertibilních Tablet PC, Portégé 3500 od Toshiby. S cenou 2700 dolarů (v roce 2003 odpovídalo asi 80 tisícům Kč bez DPH) se jednalo o skutečně drahou hračku. Notebooky ale pochopitelně před dvanácti lety stály obecně výrazně více než dnes.

Lenovo ThinkPad X41 z roku 2005 bylo asi nejlepším konvertibilním Tablet PC vůbec. Cena se pohybovala kolem 60 tisíc Kč bez DPH. Důstojným nástupcem byl model X220 z roku 2010.

Fujitsu Lifebook T4215 bylo vším – notebookem s CD mechanikou i konvertibilním tabletem – nechyběl ani vestavěný 3G modul. A také jste za něj dali všechny peníze (v roce 2007 stálo 50 tisíc Kč bez DPH).

Většinou se jednalo o konstrukčně i designově skvělé přístroje, které měly jen několik již zmíněných zásadních vad na kráse – relativně krátkou výdrž baterie, vysokou hmotnost pro použití coby tablet (obvykle mezi 1,2 a 2 kg) a především astronomicky vysokou cenu a operační systém, který byl navržen pro myš a klávesnici.

Ještě jeden pokus: UMPC

V polovině minulého desetiletí bylo jasné, že Tablet PC obsadilo „svůj“ trh – konkrétní niky v podnikové sféře, kde možnost využití pera pro psaní poznámek a ovládání notebooku v režimu tabletu dávala smysl, bez ohledu na cenu. Tablet PC nemohlo za dané situace oslovit masový trh a tak se Microsoft, společně s Intelem, pokusil nabídnout dostupnější alternativu: ultramobilní PC.

Projekt, který dostal kódové označení Origami, začal virální kampaní v únoru 2006 – s prvními fotografiemi a otázkami co že to Origami bude. Podobnosti byly odhaleny na evropském CeBiTu na jaře téhož roku: UMPC, tedy ultra mobilní PC, byla nová kategorie zařízení mezi PDA či prvními chytrými telefony a subnotebooky. S aktivním dotykovým barevným displejem o uhlopříčce 5–7 palců, miniaturní klávesnicí na těle přístroje a upravenou verzí Windows pro Tablet PC (nebo Linuxu). Výdrž baterie činila 3–4 hodiny u první generace UMPC a více než 5 hodin u přístrojů generace druhé.

Vůbec prvním modelem byl Samsung Q1, nicméně mezi lety 2006–2010 uvedly své UMPC Sony, Asus, HTC a řada dalších více či méně známých výrobců. Přestože se UMPC podařilo zpočátku vyvolat značnou vlnu zájmu (jednalo se o výrazně levnější přístroje než Tablet PC, i když z dnešního pohledu stále poměrně drahé), jejich popularita nikdy nedosáhla skutečně masového měřítka.

Samsung Q1 se stal symbolem UMPC.

2010: vítěz bere vše

Počátkem roku 2010 Microsoft na CES předváděl nový HP Slate – tablet s Windows, který vypadal jako cosi skutečně nového, štíhlého, elegantního. Jednalo se ale stále o Tablet PC, platformu, která svého desetiletého náskoku nedokázala využít. Jen o pár týdnů později ohlásil Apple svůj iPad a o další tři měsíce později začal jeho prodej. A s ním skončila i éra Tablet PC, UMPC a řady dalších pokusů o vytvoření trhu tabletů s operačními systémy, které byl navrženy pro klasické počítače.

HP Slate 500 uvedené na trh v polovině roku 2010 bylo prvním skutečným tabletem s Windows 7. V boji s iPadem to ale bylo pro Tablet PC příliš málo a příliš pozdě.

Podstatu oněch deseti let náskoku, jež zmizely během okamžiku při srovnání Tablet PC s prvním iPadem, velmi dobře vyjádřil Bill Gates v rozhovoru o dva roky později:

Na jedné straně máte něco, co bylo skoro dost dobré, ale nakonec to bude zcela zapomenuto. A na druhé je věc, která onu hranici dokázala překonat – i když přišla později – a okamžitě se stala gigantickou.“

Bill Gates v rozhovoru s Charlie Rose, 2012

Odkazy

Našli jste v článku chybu?
120na80.cz: Cestovní nevolnost. Co pomůže?

Cestovní nevolnost. Co pomůže?

Podnikatel.cz: Babiš představil daňovou revoluci Moje daně

Babiš představil daňovou revoluci Moje daně

DigiZone.cz: ČRa hodnotí pilotní 4K vysílání

ČRa hodnotí pilotní 4K vysílání

Měšec.cz: Udali ho na nelegální software a přišla Policie

Udali ho na nelegální software a přišla Policie

DigiZone.cz: Nova stahuje bonus díl „Tvoje tvář má...“

Nova stahuje bonus díl „Tvoje tvář má...“

120na80.cz: Proč komáři létají hlavně večer?

Proč komáři létají hlavně večer?

Vitalia.cz: Epidemie: Klíšťová encefalitida po ovčím sýru

Epidemie: Klíšťová encefalitida po ovčím sýru

Vitalia.cz: 7 receptur z pohanky. Svědčí zdraví

7 receptur z pohanky. Svědčí zdraví

Vitalia.cz: Jíme přesolené potraviny. Zrovna tyhle

Jíme přesolené potraviny. Zrovna tyhle

Podnikatel.cz: Takhle si Babiš představuje nové daně

Takhle si Babiš představuje nové daně

DigiZone.cz: Robinsonův ostrov moderuje Novotný

Robinsonův ostrov moderuje Novotný

Lupa.cz: Text umírá, na webu zbude jen video

Text umírá, na webu zbude jen video

DigiZone.cz: ČTÚ květen: rušení TV vysílání narůstá

ČTÚ květen: rušení TV vysílání narůstá

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Podnikatel.cz: Chce s trdelníky ovládnout Asii. Poznejte ho

Chce s trdelníky ovládnout Asii. Poznejte ho

120na80.cz: Léky a dietní opatření při kopřivce

Léky a dietní opatření při kopřivce

Vitalia.cz: Margit Slimáková nesnáší rajskou, Petr Fořt pizzu

Margit Slimáková nesnáší rajskou, Petr Fořt pizzu

DigiZone.cz: Noxon iRadio 1 W bude za pár měsíců

Noxon iRadio 1 W bude za pár měsíců

DigiZone.cz: Soud zakázal šíření TV Markíza v ČR

Soud zakázal šíření TV Markíza v ČR

DigiZone.cz: HbbTV KinoSvět: už jede na dalších TV

HbbTV KinoSvět: už jede na dalších TV