Příchod hackerů: Generální trpaslík elektrický

Lukáš Erben 12. 1. 2016

Společnost General Electric není třeba představovat. Gigant, který dnes působí v letectví, zdravotnictví, energetice, těžbě surovin, pozemské i námořní dopravě a řadě dalších oblastí, má ale i poněkud pozapomenutou počítačovou minulost. Důležitou minulost, kterou společnost sama tak trochu zapírá.

O počátcích General Electric, založené Thomasem Edisonem coby konglomerát několika průmyslových a elektrotechnických podniků, jsme se zmínili již minule. GE ale sehrála roli nejen jako ten, kdo díky nastolení monopolu výhodně koupil po skončení první světové války americkou pobočku Marconi Wireless Telegraph Company a vytvořil z ní Radio Corporation of America (viz minulý díl), jenž sestrojila legendární výpočetní kolos BIZMAC. Ve druhé polovině padesátých let se i samotná GE pustila do návrhu a vývoje svých vlastních počítačů – a po více než desetiletí byla v tomto oboru takříkajíc známou firmou. Ostatně v GE už od Edisonových dob neustále vynalézali a konstruovali neustále nové věci.

Zapřená historie

Poněkud zvláštní je, že samotná GE více než dekádu svého působení na trhu mainframe systémů ve své vlastní online historii poněkud opomíná. Na stránce věnované inkriminovanému období 1957–70 naleznete připomínku kontraktů na motory pro nadzvukové stíhací letadlo či experimentální bombardér XB-70, první komerční jadernou elektrárnu světa, vynález halogenové lampy, první kapsli s vědeckými přístroji, kterou se podařilo vrátit z oběžné dráhy na zem (nikoliv ve formě popela, pochopitelně), první keramické světelné výbojky, elektrický kartáček na zuby, nový typ laseru, supravodivé elektromagnety, první samočistící troubu, či technologie dodané pro lety Apollo a dokonce i tak „revoluční inovace“, jako byl elektrický kuchyňský otvírák na konzervy. Na první obří počítačovou zakázku z bankovního sektoru, kterou GE vyhrálo tak trochu proti vůli části vlastního vedení v roce 1956, se ale ve výčtu historických událostí kupodivu nedostalo.

Je to divné, ale snad i pochopitelné. GE bylo gigantem již půlstoletí před tím, než se do výroby počítačů pustilo, a v době, kdy se tak stalo, mělo silné pozice i renomé v oblastech, jako byla spotřební elektronika, letecké motory, těžké strojírenství. GE navíc byla firma pyšná především na své vlastní inovace – parní turbíny, elektrické lokomotivy, první americký proudový motor. Svůj první počítač ale pouze stavěla na zakázku podle dodaných výkresů. Je navíc možné, že vedení společnosti souhlasilo s následným vývojem a výrobou vlastní řady počítačů spíše proto, že GE bylo ve druhé polovině padesátých let také jejich největším komerčním uživatelem, než s cílem vytvořit novou prosperující divizi (ostatně GE bylo vůbec první nestátní organizací, která si počítač pořídila – jednalo se o UNIVAC I dodaný roku 1954 do divize domácích spotřebičů v Louisville, Kentucky).

Bankovní revoluce

Na počátku 50. let byla bankou zpracovávající největší množství šeků kalifornská Bank of America (BoA). Popularita šekových kont byla pro banku skvělou zprávou i prokletím současně. Skvělou zprávou bylo, že každý měsíc přibývalo více než 20 tisíc nových šekových účtů. Problém spočíval v tom, že jeden zkušený zaměstnanec zvládl v průměru zpracovat transakce 245 účtů za hodinu. Jen proto, aby bylo možné zvládnout zpracovat všechny šekové operace pro daný den, musela banka končit provozní dobu již o druhé hodině odpoledne – a zároveň nabírat a školit další zaměstnance.

BoA se proto rozhodla v červenci 1950 zadat výzkumnému institutu SRI International, založeném při Standfordské univerzitě v roce 1946, studii optimalizace a případné automatizace zpracování šekových účtů a transakcí. První návrh, s nímž přišlo SRI prakticky okamžitě, bylo vedení účtů podle jejich unikátních čísel a nikoliv abecedně – tím se značně zjednodušilo přidávání nových účtů (systém vedení účtů podle čísel, namísto jmen klientů, postupně zavedly všechny banky).

Během následujících měsíců byla provedena hlubší analýza zpracování šekových operací s cílem navrhnout speciální stroj – počítač ERMA (v roce 1950 se obvykle hovořilo spíše o elektronických mozcích, respektive v případě projektu BoA o tzv Electronic Recording Machine, Accounting – elektronickém stroji pro vedení záznamů a účetnictví).

Vývojový tým ERMA v SRI International

Jedním z úkolů, který výzkumníci v SRI dostali, bylo navrhnout řešení, které nebude vyžadovat převod informace (zejména čísla účtu) z šeků na jiné fyzické médium (například děrný štítek) – šlo o to nezpůsobit zdržení, dosáhnout maximální efektivity a minimalizovat možné chyby. SRI zkoumalo řadu různých postupů, včetně prvních skenovacích a OCR systémů, které v té době vyvíjela jistá společnost ve Virginii. Ukázalo se ale, že tím se zvyšuje riziko falzifikace nebo přepisování čísel účtů. Další alternativa v podobě čárového kódu zas nebyla „čitelná“ pro zaměstnance, pokud chtěli nějakou operaci provést či opravit špatně čitelný čárový kód ručně.

Jako nejlepší se nakonec ukázala metoda MICR – magnetic ink character recognition, která využívá klasická čísla (se speciálně upraveným fontem) tištěná magnetickým inkoustem. Ten může snadno číst (a případně i opravit) jak zaměstnanec banky, tak stroj pomocí magnetické čtecí hlavy. Poté už SRI zbývalo „jen“ dokončit návrh celého systému – speciálního počítače s 8 tisíci elektronkami, 34 tisíci diodami, pěti operátorskými vstupními pracovišti, 2 paměťovými jednotkami s magnetickým bubnem, třídičkou šeků, vysokorychlostní tiskárnou, kontrolním napájecím panelem, údržbovou dohledovou deskou – to vše ve 24 rack skříních společně s 12 magnetickými páskovými jednotkami.

Ukázka šeku navrženého SRI pro zpracování počítačem ERMA – identifikace pomocí čísla účtu, pobočky a dalších údajů zanesených magnetickým inkoustem.

A vlastně ještě jedna „drobnost“ zbývala, bylo třeba najít firmu, která by navržený kolos vážící 25 tun a konzumující 80 kW příkonu (klimatizaci v to nepočítaje) na zakázku postavila. V roce 1955 tak bylo rozhodnuto, že vývoj celého systému na papíře bude ukončen a počítač zadán do výroby.

Nechtěný tendr

O zakázku byl velký zájem – jistě i proto, že Bank of America za ní nabízela na svou dobu astronomickou sumu přesahující 30 milionů dolarů. Přihlásila se většina známých firem včetně IBM, o němž se všeobecně předpokládalo, že soutěž vyhraje. Viceprezident elektronické divize Doe Baker se rozhodl, že se GE do soutěže přihlásí (vyráběla koneckonců řadu potřebných komponent, nebo měla dobré kontakty na jejich hlavní výrobce). Prezident GE Ralph Cordiner nebyl Bakerovi příliš nakloněn a s účastí v tendru souhlasil patrně i proto, že podle jeho podřízených bylo prakticky jasné vítězství IBM (nebo jiné ze společností, které již měly s konstrukcí „elektronických mozků“ reálné zkušenosti).

Stavba ERMA

GE ale zakázku za 31 milonů dolarů, ve své době vůbec nejvyšší „IT“ rozpočet v soukromém sektoru, kupodivu vyhrálo. Celý kontrakt byl navíc v průběhu jeho (úspěšného) plnění navýšen na 50 milionů dolarů. Přes tento úspěšný start ale vedení GE nechtělo o vývoji vlastních počítačů až do konce padesátých let takříkajíc ani slyšet. Až počátkem roku 1960 Cordiner ustoupil vnitřním tlakům a dovolil naplno rozjet vývoj vlastních systémů.

Společnost v první polovině 60. let postupně uvedla tři modelové řady mainframe systémů – dvacetibitovou GE-200, čtyřiadvacetibitovou GE-400 a šestatřicetibitovou GE-600, která se pro GE a vlastně pro budoucnost celého počítačového odvětví stala nejdůležitější.

Pravěk Unixu a internetu

O MIT CTSS (Compatible Time Sharing Systém), který na MIT provozovali již od roku 1961, jsme již v seriálu psali. Byl prvním operačním systémem, který umožnil více uživatelům sdílet výkonné mainframe systémy a pracovat s nimi současně v interaktivním režimu (namísto dávkového zpracování informací), zavedl uživatelská hesla pro přístup k souborům, formátování textu nebo posílání krátkých zpráv mezi připojenými uživateli. Byl to svým způsobem zárodek budoucích Unixových OS a vlastně i Internetu.

Potenciál CTSS si uvědomili ve výzkumné agentuře ARPA, GE a Bell Labs, a tak iniciovali projekt vývoje nového víceuživatelského operačního systému MULTICS (Multiplexed Information and Computing Service). Operační systém, díky němuž dnes používáme stromovou strukturu adresářů, souborové systémy, pracovní adresáře, relativní a absolutní souborové cesty, symbolické odkazy, zástupné znaky v příkazových proměnných a řadu dalších „drobností“. MULTICS byl zpočátku vyvíjen na GE-635 a po svém dokončení se jeho „domácí“ platformou stal modernizovaný mainframe systém GE-645, který nabídl takové novinky jako virtuální paměť.

GE-635

Za zmínku stojí, že na Darthmouth College vyvinuli levnější alternativu DTSS (Dartmouth Time Sharing System) sestávající ze dvou počítačů GE: speciální model DATANET-30 fungoval jako komunikační rozhraní pro jednotlivé terminály a GE-235, který jednotlivé uživatelské přístupy zpracovával, jako by se jednalo o dávkové úlohy – nejednalo se tak o skutečný víceuživatelský systém, ale jakousi iluzi multitaskingu.

V roce 1967 byl zahájen vývoj nástupce modelů 635 a 645. Nový GE-655 již obsahoval namísto tranzistorů integrované obvody a byl díky tomu levnější, spolehlivější a výrazně rychlejší. Na konci roku 1969 byl jeho vývoj téměř hotov, stejně jako vývoj MULTICS, který se stal prvním operačním systémem vhodným pro „běžné“ uživatele. Záhy jej dokonce nasadilo několik konkurentů. A GE jej nabízelo i jako službu pro vzdálený přístup.

V nejlepším je třeba…

Na konci roku 1969 byla počítačová divize GE (GE Information systems group) jednou z nejrychleji rostoucích na trhu. Měla 25 tisíc zaměstnanců a souhrnné dodávky dosáhly na svou dobu obrovské sumy 1,5 miliardy dolarů. A právě ve chvíli, kdy šlo vše nejlépe a většina západního počítačového světa hovořila obdivně o Multics, GE svou počítačovou divizi prodalo jednomu z konkurentů – Honeywellu.

Spory o to, zda se v danou chvíli jednalo o geniální či katastrofální rozhodnutí, se vedou dodnes. Jedno je ale téměř jisté – v GE velmi správně vycítili, že svět počítačů se na přelomu 60. a 70. let začal zásadně měnit. Narůstal význam uživatelského software, jehož vývoj se ale zdál být zdlouhavý, náročný a nákladný. Navíc se měnila i role a funkce počítače a začala prudce klesat jeho výrobní i prodejní cena. A je jisté, že GE odešlo ze světa počítačů v okamžiku, když bylo na vrcholu. Zda se mohlo dostat ještě o něco výše, napovíme v některém z následujících dílů, věnovaném dalšímu z trpaslíků – již zmíněné společnosti Honeywell.

Odkazy

Našli jste v článku chybu?
Podnikatel.cz: Nepřijímají stravenky? Přicházejí o dost

Nepřijímají stravenky? Přicházejí o dost

Měšec.cz: Banky umí platby na kartu, jen to neříkají

Banky umí platby na kartu, jen to neříkají

Měšec.cz: Udali ho na nelegální software a přišla Policie

Udali ho na nelegální software a přišla Policie

120na80.cz: Tipy pro odvodnění organismu

Tipy pro odvodnění organismu

Měšec.cz: Co s reklamací, když e-shop krachuje?

Co s reklamací, když e-shop krachuje?

DigiZone.cz: Hra o trůny: natáčení 7. řady posunuto

Hra o trůny: natáčení 7. řady posunuto

Měšec.cz: Kurzy platebních karet: vyplatí se platit? (TEST)

Kurzy platebních karet: vyplatí se platit? (TEST)

Měšec.cz: Ceny PHM v Evropě. Finty na úspory

Ceny PHM v Evropě. Finty na úspory

Vitalia.cz: Tohle je Břicháč Tom, co zhubnul 27 kg

Tohle je Břicháč Tom, co zhubnul 27 kg

Lupa.cz: Vodafone umí volání přes Wi-Fi. Z ciziny jako v ČR

Vodafone umí volání přes Wi-Fi. Z ciziny jako v ČR

Lupa.cz: Největší torrentový web KickassTorrents padl

Největší torrentový web KickassTorrents padl

Lupa.cz: Japonská invaze. Proč SoftBank kupuje ARM?

Japonská invaze. Proč SoftBank kupuje ARM?

DigiZone.cz: Sázka na e-sporty stanici Prima vychází

Sázka na e-sporty stanici Prima vychází

DigiZone.cz: Skylink o půlnoci vypnul 12 525

Skylink o půlnoci vypnul 12 525

Měšec.cz: Do ostravské MHD bez jízdenky. Stačí vaše karta

Do ostravské MHD bez jízdenky. Stačí vaše karta

Podnikatel.cz: Místa, kde hází podnikání klacky pod nohy

Místa, kde hází podnikání klacky pod nohy

Vitalia.cz: Je kočka riziko pro těhotnou ženu?

Je kočka riziko pro těhotnou ženu?

DigiZone.cz: Oživení ekonomiky by mělo navýšit reklamu

Oživení ekonomiky by mělo navýšit reklamu

Měšec.cz: Test: Výběry z bankomatů v cizině a kurzy

Test: Výběry z bankomatů v cizině a kurzy

Podnikatel.cz: Účtenky v rámci EET? Klidně emailem

Účtenky v rámci EET? Klidně emailem