Příchod hackerů: Raskinův Macintosh, počítač pro miliony

Lukáš Erben 19. 11. 2013

První počítače s grafickým rozhraním, tedy Xerox Alto a Star, neoslovily masy a nedobyly počítačové trhy. Chyba ale nebyla v samotném nápadu, jako spíše v načasování a ceně. Úkolu udělat z počítače spotřební elektroniku, kterou pochopí i vaše babička, se jako první ujali ve společnosti Apple.

Byl to svým způsobem vrchol i konec éry původních hackerů – nadaných programátorů, konstruktérů a „superuživatelů“, kteří během dvaceti let přenesli počítače z výpočetních středisek a univerzit do ložnic, pracoven a dětských pokojíčků. Dát počítači, s nímž bylo nutné komunikovat pomocí textových příkazů (ty o deset let dříve představovaly fantastický pokrok), grafické rozhraní, ikony, okna a kurzor myši byla přinejmenším stejná revoluce jako příchod iPadu a nástup tabletů.

Není pochopitelně tajemstvím, že Alto bylo víc než pouhou inspirací. Apple i Amiga, ale také Digital Research a Microsoft více či méně okatě kopírovali koncept, který bezmála deset let tvořili a ladili v Xeroxu (to byl příběh minulého dílu seriálu). Byl to ale společnosti Apple a mladá Amiga Corporation, záhy pohlcená mocným Commodorem, které se asi největší měrou zasloužily o další z revolucí počítačového světa.

Co znamená LISA?

Projekt LISA – Local Integrated System Architecture se zrodil prostě jako Lisa. Bylo to jméno první dcery Steva Jobse (Lisa Nicole Brennanová), která se narodila právě v roce, kdy projekt nového počítače startoval. Ona “zkratka” byla vymyšlena až o čtyri roky později, když se marketingoví experti v Apple trápili otázkou, jak a čím nahradit kódová označení projektů Lisa a Macintosh (jak dnes víme, ničím je nenahradili). Existovala ještě jiná verze oné “zkratky” kterou používali členové vývojového týmu: Lisa: Invented Stupid Acronym (nebo varianta Let’s Invent Stupid Acronym).

Původním cílem projektu Lisa bylo zásadně modernizovat úspěšný Apple II, vše se ale změnilo poté, co v roce 1979 navštívil Steve Jobs Xerox PARC a měl možnost si vyzkoušet Alto. Do konce roku zařídil Jobs “dema” v Xeroxu pro celý vývojový tým projektu Lisa a bylo jasné, že grafické uživatelské rozhraní, ikony a myš budou podstatou nové generace počítačů Apple. Lisa ale neměla být počítačem pro široké masy.

Apple Lisa – kancelářský počítač pro náročné manažery. V horní krabici je externí pevný disk.

Umělec nebo programátor?

Kariéra Jefa Raskina se začala zvláštním způsobem zamotávat už během studií. Mladík z newyorské židovské rodiny vystudoval dva bakalářské obory – matematiku a fyziku se současným zaměřením na filozofii a hudbu. Nejprve pokračoval ve studiu matematické logiky, ale nakonec skončil u počítačových věd, z nichž ale nemohl složit doktorát nikoliv proto že by neměl potřebné studijní kurikulum, ale protože Pennsylvania State University ještě neměla akreditaci pro udělování PhD.

Jef Raskin s modelem jednoduchého počítače Canon Cat, který navrhnul po odchodu z Apple.

Chtěl svá doktorská studia dokončit na UCSD (opět v hudebních vědách), kde se nakonec na několik let usadil jako asistent na katedře vizuálních umění. Posléze získal grant na vytvoření centra počítačových a humanitních věd a pracoval na vývoji programovacího jazyka Flow pro studenty humanitních oborů.

Termín jazyk je ale opravdu poněkud nadnesený, jednalo se spíše o extrémně zjednodušenou příkazovou řádku s instrukcemi get it, print it, print “text”, jump to, if it is “x”/then a stop. Žádné složitější příkazy, žádné operace s čísly. Bylo to vlastně cosi jako jednoduché uživatelské rozhraní v textové podobě.

Raskinova kariéra v Apple začala poměrně skromně. Nejprve dostala jeho firma zakázku na zpracování manuálu pro Apple II Basic a posléze Raskin nastoupil do Apple, aby zde řídil publikační činnost (měl zaměstnanecké číslo 31). Přes manuály se dostal k testování nových produktů a odsud byl už jen krůček k jejich návrhu. Raskin neustále psal vnitrofiremní vzkazy, v nichž popisoval, jak by se z osobních počítačů mohla stát doslova spotřební elektronika. Když začal vývoj Apple III, navrhoval, aby Apple stvořil naprosto jiný typ počítače, takový, který by nebyl složitý jako Apple II. Počítač, který navrhoval, se ale vůbec nepodobal pozdějšímu Macintoshi, spíše připomínal pozdější PDA či dnešní tablety.

Přesto mohl alespoň některé ze svých myšlenek Raskin realizovat, když se v roce 1979 stal vedoucím projektu Macintosh (název byl odvozen od odrůdy jablek McIntosh, nicméně stejný název již používal dodnes věhlasný výrobce hi-end audia, a tak jej v Apple museli před uvedením na trh upravit). Do týmu přibral Bill Atkinsona, jehož znal z university a dvojici ze servisního oddělení apple – Andyho Herzfelda a Burella Smitha. Myšlenkou bylo sestrojit počítač, který by měl vestavěnu základní sadu aplikací, mezi nimiž by se dalo přepínat za běhu pomocí funkčních kláves. Po dvou letech vývoje se o projekt začal zajímat Steve Jobs, převzal jeho vedení a rozhodl se spojit koncept GUI okopírovaný od Xeroxu s Raskinovou myšlenkou počítače pro miliony uživatelů. Ve skutečnosti to byl Raskin, kdo Jobse do Xeroxu původně nasměroval, nicméně postavit počítač s grafickým rozhraním znamenalo použít výkonné a drahé komponenty – a to zas vyžadovalo jasnou podporu Jobse. Raskin si potenciál GUI uvědomoval, původně ale nedoufal, že si ve svém “počítači pro miliony” bude moci podobný luxus dovolit.

Jeden z raných prototypů Macintoshe.

Lisa vs. Mac

Macintosh neměl mít původně dost síly, aby zvládl grafické uživatelské rozhraní. Se 64kB RAM a procesorem Motorola 6809E byla maximem černobílá bitmapová grafika o rozlišení 256×256 pixelů. Pak ale některé členy konstrukčního týmu napadlo, jak složité by asi bylo změnit design tak, aby bylo možné provozovat operační systém a programy napsané pro mnohem dražší Lisu. Právě to zaujalo Steva Jobse, který si uvědomil velký potenciál malého počítače. Převzetí vývoje Jobsem vedlo vcelku pochopitelně ke konfliktu s Raskinem, který ještě v roce 1981 z týmu Macintoshe odešel. Macintosh tak nakonec dostal nejen 128 kB RAM (respektive až 512 kB), ale i procesor Motorola 68000 na frekvenci 8 MHz (o 3 MHz vyšší než Lisa) a obrazovku s uhlopříčkou 9 palců a rozlišením 512 × 342.

V Apple tak záhy probíhal ještě jeden konflikt – neoficiální boj mezi týmy, které vyvíjely novou vlajkovou loď Lisa a levný (nicméně v některých směrech výkonnější) Macintosh. Lisa se na trh dostala rok před Macintoshem – byla uvedena 19. Ledna 1983 a stala se druhým komerčně vyráběným počítačem s grafickým uživatelským rozhraním (prvním byl Xerox Star). Při ceně blížící se deseti tisícům dolarů (zhruba půl milionu korun v dnešních cenách) byla ale drahá i pro řadu firem, natož pro domácí uživatele. Lisa byla nakonec o dva roky později přejmenována na Macintosh XL a zlevněna na 4000 dolarů (včetně pevného disku s kapacitou 10 MB), což konečně prodeje trochu rozhýbalo.

Jak se pracovalo s Apple Lisa? Tréninkové video z roku 1983 vám to poví, je to ale trochu nuda.

Legenda přichází

Příchod Macintoshe nebyl nenápadnou záležitostí – a rozhodně se nejednalo jen o legendární reklamu režírovanou Ridley Scottem s rozpočtem 1,5 milionu dolarů vysílanou v nejdražším reklamním čase během Superbowlu. Od října 1983, kdy byl “Mac” představen, se o něm mluvilo a psalo a prosincová čísla mnoha časopisů měla osmnáctistránkovou přílohu věnovanou Macintoshi. Apple dokonce vykoupil povolební číslo Newsweeku (za všech 39 inzertních stran zaplatila společnost přes 2,5 milionu dolarů) a vymyslel koncept “zkušebních jízd”, kdy bylo možné si (proti záloze kreditní kartou) vyzkoušet Mac doma na 24 hodin. Mac takto vyzkoušelo na 200 tisíc potenciálních zákazníků.

To je on. První Macintosh. Relativně rychlý procesor, málo paměti, miniaturní rozměry, černobílá grafika.

Legendární reklama Apple Macintosh z roku 1984

Představení Apple Macintosh 24. ledna 1984 (Steve Jobs)

Hlavní výzva ale byla jinde. Nový grafický operační systém vyžadoval úplně nové programy. Přepsané nejen z programátorského, ale i designérského hlediska. Applu se ale nakonec podařilo získat všechny klíčové aplikace jako byl MS MultiPlan a Word nebo Lotus Jazz (předělávka 1–2–3, a přidali I vlastní Macintosh Office.

Grafické uživatelské rozhraní Macintoshe. Ve své době revoluční.

Macintosh nebyl levný, při ceně 2000 dolarů (necelých sto tisíc v dnešních cenách) si jej ale mohli dovolit náročnější domácí uživatelé. Grafické rozhraní společně s laserovými tiskárnami a aplikacemi Publisher a PageMaker také umožnily zrod zcela nového odvětví počítačové sazby novin, časopisů a knih – tzv. “desktop publishing” který spatřil světlo světa v roce 1985. Trvalo to ale další dva roky, než do světa Macintoshe vstoupila barevná grafika a přídavné rozšiřující karty. Fanoušci Commodore tak dlouho čekat nemuseli. Skutečná revoluce pro domácí uživatele byla doslova za rohem, byť zamotaná do právních kliček a fint mezi Atari, Commodore, Amiga Corporation a ostrými lokty Jacka Tramiela. To je ale už další příběh.

Macintosh II konečně nabídl barevnou grafiku a možnost rozšíření. Stal se velmi populární v oblasti DTP.

Jef Raskin se po odchodu z Apple věnoval své vizi „informačního zařízení“. Vytvořil sadu jednoduchých aplikací pro Apple II (včetně přídavné karty) a později ji rozvinul do podoby samostatného, leč komerčně neúspěšného počítače Canon Cat. V roce 2000 dokončil knihu The Humane Interface a věnoval se teorii kognetiky neboli „ergonomie mysli“. Byl aktivní také jako hudebník a vlastnil malou firmu vyrábějící letecké modely. Zemřel v únoru 2005 ve věku 61 let.

V únoru 1984 (pouhý měsíc po uvedení Macintoshe na trh) na vůbec první konferenci TED Nicholas Negroponte, zakladatel MIT Media Lab, přednesl svých pět předpovědí, v nichž hovořil například o dotykových rozhraních, webových rozhraních, online kioscích a konceptu projektu později nazvaného One Laptop per Child. Zatímco jedna počítačová revoluce vrcholila, několik dalších se pomalu ale jistě rodilo.

Video z TED 1984 je dlouhé, ale stojí za shlédnutí.

widgety

S posledními řádky vypínám i Macintosh Classic, poslední verzi Applovské „klasiky“ z roku 1990, která mi při psaní dělala společnost a nyní se po několika hodinách života vrátí na své místo do regálu (původní nápad psát celý díl na něm ve Works jsem nakonec zbaběle zavrhl). I po bezmála čtvrt století šlape jak hodinky, a tak se zdálo více než příznačné navodit si tu správnou atmosféru světlem černobílého devítipalcového monitoru.

Je na čase zjistit, zdalipak bude Amiga 1000 trůnící společně s monitorem 1081 ve spodní polici ve stejně dobré kondici.

Použité zdroje

Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

DigiZone.cz: Sony MP-CL1A: miniaturní projektor

Sony MP-CL1A: miniaturní projektor

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

Vitalia.cz: Jak Ondra o astma přišel

Jak Ondra o astma přišel

DigiZone.cz: Na jaká videa se vlastně díváme

Na jaká videa se vlastně díváme

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Podnikatel.cz: Znáte už 5 novinek k #EET

Znáte už 5 novinek k #EET

DigiZone.cz: Digi Slovakia zařazuje stanice SPI

Digi Slovakia zařazuje stanice SPI

Vitalia.cz: Fyzioterapeutka: Chůze naboso? Rozhodně ano!

Fyzioterapeutka: Chůze naboso? Rozhodně ano!

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DigiZone.cz: Technisat připravuje trojici DAB

Technisat připravuje trojici DAB

Lupa.cz: Hackeři mají data z půlmiliardy účtů Yahoo

Hackeři mají data z půlmiliardy účtů Yahoo

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Podnikatel.cz: EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Lupa.cz: Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle

Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu