> a byla také více než jednou tak rychlá.
Takže byla skoro stejně pomalá jako ta předchozí (1 × n = n).
Kdyby chtěl autor říci, že byla dvakrát rychlejší, musel by napsat „a byla také vice než dvakrát rychlejší“, ale to by se asi málo cítil zapadat mezi novináře, kteří takovéto bludy s oblibou šíří.
Myslel jsi x*=2? Tam ale žádné jednou tolik nevidím, rozhodně je tam dvakrát.
A x**2 je odjakživa (od FORTRANu) x na druhou!
Jo, teď už si jsem jistý, je to tvůj brácha: http://novyk.net/
Myslím že všeobecně zažitá interpretace zmiňovaného tvrzení je spíše
n + 1n = 2n
Pravda není to příliš logické, nicméně na srozumitelnosti to nic neubírá právě proto, že se jedná o běžný obrat, takže bych to nechal bejt i na technickém serveru. Verbální komunikace je stejně spíš otázkou nějaké "dohody" než pevně daných pravidel.
Každopádně zajímavý postřeh, kterého bych si já nikdy nevšiml.
Na to narážím, kdykoliv mluvín s nějakým ne-slovanem, který se snaží naučit česky. Jak to, že jednou tolik a dvakrát tolik je to samé, takto že stvůra a nestvůra je to samé, ...
Nicméně podobných nesmyslných výrazů je plný každý jazyk. Třeba v angličtině: "Why we drive on parkways and park on driveways?"
říká se "jednou tolik", znamená to "jednou tolik", ale myslí se "ještě jednou tolik"
říká se "1 za 18, 2. bez 2 za 20", znamená to "1 za 18, 2. za 22", ale myslí se "1 za 18, 2. za 20 bez 2"
říká se "nic se nestalo", znamená to cokoli (každé tvrzení o prvcích prázdné množiny je pravdivé), myslí se "stalo se nic"
ptá se "není ti zima?", odpovídat se může "ne, naopak", znamená to "je mi zima", myslí se "je mi teplo"
.
.
.
Je to dáno vývojem jazyka. Kupříkladu "bez dvou za dvacet" opravdu znamená 18. Dnes už ten slovní obrat používáme jen u hodin, například "za pět minut dvanáct". Tam nás to nemate, málokdo to přeloží jako 12:05. Dnes mluvíme jinak a proto nás trochu mate, když někdo použije takový archaismus. Význam si proto vymýšlíme sami a občas špatně.
Příklad se zimou není úplně dobrý, protože takhle čeština funguje. Někdy se odpovídá na otázku, jindy se odpovídá konstatováním skutečnosti. Navíc se tam použije zkrácení. Například na otázku "nemáš tužku?" jsou dvě krátké odpovědi: "mám" a "ne". To "ne" je zkrácené "nemám", nikoliv záporná odpověď na otázku.
Ale je fakt, že na tohle máme více vyjímek než pravidel.