Příchod hackerů – velký bratr: počátky globálního sledování

Lukáš Erben 11. 11. 2014

Tématu jsme se v seriálu již několikrát dotkli: sledování, špionáž, monitorování elektronických (i jiných) forem komunikace. Postavu totálního vševědoucího diktátora stvořil George Orwell ve svém dystopickém románu „1984“. Dnes je aktuálnější než kdykoliv dříve: ECHELON, PRISM, Carnivore, Frenchelon, MYSTIC…

Byl to vzestup městských států a říší, jak upozorňuje ve své knize Surveillance Unlimited Keith Laidler, co vytvořilo potřebu znát nejen myšlenky a postoje nepřítele, ale i loajalitu a nálady domácí populace. Sledování tak bylo už od počátku víc než špionáž (a s ní spojená snaha sdělovaná tajemství uchránit nebo naopak rozluštit, jak jsme o tom psali v Úsvitu hackerů). Nikdy v historii neměly ale státy (a korporace) takové prostředky ke sledování jako dnes – počínaje kamerovými systémy a GPS v mobilních zařízeních, přes odposlech telefonů, monitorování e-mailu a sociálních sítí až po klasické štěnice.

Od starého Egypta do 20 století

Nejstarší příklady sledování, špionáže, ale také dezinformačních kampaní, lze nalézt ve starém Egyptě a biblických textech. Když kolem roku 1274 před Kristem probíhala válka mezi faraonem Ramesem a Chetity, poslal chetitský král Muwatalli dva špióny do egyptského ležení, aby tam rozšířili nepravdivou zvěst o tom, že armáda Chetitů je ještě daleko. Léčka by se zdařila, nebýt toho, že faraonovi vojáci zatkli jiné dva nepřátelské špehy a o plánu na obklíčení egyptské armády se tak dozvěděli. Podobně ve 4. knize Mojžíšově (Numeri) lze nalézt příběh o tom, jak špióni sbírali informace o obdělávané půdě a její kvalitě, počtu stromů, populaci, poloze a uspořádání měst s cílem odhadnout silné a slabé stránky nepřítele. Na dálném východě se tématu sledování, dezinformací a matení věnovali takoví klasici jako Sun-Tzu (500 př. Kr.) nebo Čanákja (300 př. Kr.) . A špionáž byla pochopitelně rozvíjena ve starověkém Řecku a Římě. Špionáž patřila mezi oblíbené metody také v případě proroka Mohameda, byla důležitou součástí strategie Mongolů při jejich dobyvačných výpravách v Evropě a Asii (Dalimilova kronika se mimo jiné zmiňuje o tom, že jejich zvědy byli „Kartasi“, podle některých dohadů vůbec první Romové na našem území).

Vlny sledování, cenzury a souvisejícího násilí přišly s husitstvím, reformací a následnou protireformací a staly se běžnou praxí řady států (mimo jiné i Rakousko-Uherska) zejména v průběhu 19. století. Až do přelomu 19. a 20. století se ale sledování či špionáž odehrávalo vždy na omezeném prostoru. První významnější zlom přišel s rozvojem telekomunikací – tedy nástupem telegrafu, jenž se, zejména v případě podmořských kabelů, stal komunikačním médiem sdíleným řadou zemí a byl tak první příležitostí k univerzálnímu odposlechu, kterého se jako první zhostili Britové, jak jsme už popsali v jednom z dílů Úsvitu hackerů.

Byly to právě případy jako Zimmermannův telegram, zrod prvních kryptoanalytických útvarů v Británii (Room 40) a USA (Black Chamber) a propracovaná strategie sledování vlastního obyvatelstva ve Stalinském Rusku, které položily základ fenoménu jenž se zrodil v polovině minulého století: globálního sledování a sledování vlastních občanů nejen v totalitních režimech, ale i svobodném (případně si doplňte uvozovky) světě.

Vizionář Orwell

Vize dystopické budoucnosti, kterou nastiňuje George Orwell (vlastním jménem Eric Arthur Blair) ve své knize 1984 (mimochodem společně s Farmou zvířat jedna z knih, kterou byste si skutečně měli přečíst či poslechnout, například v podobě dramatizace Českého rozhlasu), má překvapivě reálné základy. Byly to jak Orwellovy zkušenosti z doby, kdy byl oblastním policejním velitelem v Barmě a zážitky z občanské války ve Španělsku, tak jeho odpor k totalitám všeho druhu (se stalinským Ruskem v čele) a podpora osobní svobody, které jej vedly k nastínění vize odporné totalitní budoucnosti (Orwell nicméně nebyl, jak bychom řekli dnes, libertariánem, ale spíše demokratickým socialistou – prosazoval například vznik federativní socialistické Evropy).

Myšlenka na 1984 se zrodila v roce 1944, poté co si spojenci na konferenci v Teheránu rozdělili svět do „zón vlivu“. Uspořádání distopického světa budoucnosti vychází do značné míry právě z tohoto rozdělení. Orwell dovádí vizi pokřivené totalitní společnosti řízené stranou a ideologií AngSoc (anglického socialismu) do fantastických extrémů – vyjádřených legendárními proklamacemi: Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla. Společnost je rozdělena na vnější a vnitřní členy strany (jejichž každý krok a myšlenka jsou sledovány) a proléty (kteří vlastně nikoho moc nezajímají a nemají žádný vliv). Společnost i svět se zmítají v nekonečné (a nepříliš intenzivní) válce a neustálém nedostatku s jediným cílem: udržet kontrolu nad obyvatelstvem.

Logo IngSoc z filmové adaptace 1984

Vize světa v němž vůdce strany AngSoc (v originále IngSoc), Velký Bratr, sleduje pomocí svého policejního aparátu Ministerstva lásky každý krok a myšlenku jednoho každého obyvatele a v němž může měnit historická fakta dle potřeby, je extrémní. Přesto – ve světle existence některých současných režimů, technologií a nedávných odhalení asi reálnější než v roce 1948. Je přitom historickým paradoxem, že kniha vyšla v roce 1948 (ostatně původně se měla jmenovat právě 1948), dva roky po podepsání první mezinárodní smlouvy UKUSA, k níž se později přidaly Kanada, Austrálie a Nový Zéland a která se stala základem pro vznik sledovací sítě ECHELON v 70. letech.

Než přišel ECHELON

Předchůdcem smlouvy „pěti očí“, jak se úmluvě mezi USA, Británií a třemi dalšími státy přezdívalo, byly jednak aktivity Černé komory (jako bylo čtení zahraničních telegramů Western Union), které zarazil v roce v roce 1929 prezident Hoower na základě iniciativy svého ministra zahraničí Henryho Stimpsona („Gentlemani si navzájem poštu nečtou“), ale především úmluva BRUSA z roku 1943 a poválečné projekty SHAMROCK a pozdější MINARET.

Jedna z lokalit systému ECHELON (RAF Menwith Hill)

Jednalo se o dvojici dlouhodobých „cvičení“ zahájených v srpnu 1945. V rámci SHAMROCKU byla shromažďována veškerá telegrafní data směřující do nebo ze Spojených Států. Ta byla v podobě mikrofilmů předávána armádnímu zpravodajství AFSA a později (po jejím založení) NSA. V rámci operace MINARET byla od 60. let v získaných datech vyhledávána vybraná jména amerických občanů ze „sledovacího seznamu“, jejž sestavovaly zpravodajské a bezpečnostní agentury (FBI, CIA, Tajná služba, BNDD – předchůdce DEA a Ministerstvo obrany). Nad seznamem pochopitelně neexistoval žádný soudní dohled a nebyly vydány (ani požadovány) soudní povolení ke shromažďování informací. „Cvičení“ pokračovala až do poloviny 70. let a v době jejich největší „slávy“ bylo měsíčně tištěno a analyzováno na 150 tisíc zpráv a v seznamech sledovaných figurovalo bezmála 6 tisíc cizinců a 1700 Američanů. Jejich konec, či přinejmenším značné omezení, přišlo v roce 1978 s novým zákonem FISA, který omezoval práva NSA zejména v případě sledování amerických občanů a nařizoval získání soudních příkazů pro podobné aktivity (jak si v některém z dalších dílů vysvětlíme, NSA to vyřešila elegantně tak, že se dohodla se zahraničními agenturami, že budou své „cíle“ sledovat navzájem tak, aby je neomezovala legislativa typu FISA).

Rozsáhlou sledovací agendu si pod vedením J.E. Hoovera vedla také FBI (Hoover agenturu řídil od roku 1935 do roku 1972!). V jejím hledáčku byla řada osobností včetně Alberta Einsteina, Eleanor Rooseveltové, Marilyn Monroe či Johna Lennona – to je ale příběh, kterému jsou věnovány rozsáhlé knihy a sem vlastně tak docela nepatří, neboť se jednalo o sledování cílené.

widgety

Klíčovým okamžikem byl pochopitelně vznik NSA (National Security Agency) v roce 1952, poté co bylo konstatováno, že armádou řízená AFSA není schopná spolupracovat s ministerstvem vnitra, CIA a FBI. Je pikantní, že samotný dokument National Security Council Intelligence Directive z 24. října 1952 byl tajný, a tak se mezi agenty tajných služeb NSA překládalo jako „No Such Agency“.

Se zrodem NSA a existencí smlouvy UKUSA (k níž se vedle původní pětky později přidaly například některé skandinávské země, SRN či Filipíny) byla připravena půda pro vznik první skutečně globální sledovací sítě ECHELON. Ale to už je další příběh.

Odkazy

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

Lupa.cz: Kde leží hardwarový pupek světa?

Kde leží hardwarový pupek světa?

Podnikatel.cz: „Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

„Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

Podnikatel.cz: Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Podnikatel.cz: ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

DigiZone.cz: Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Root.cz: Hořící telefon Samsung Note 7 zapálil auto

Hořící telefon Samsung Note 7 zapálil auto

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

DigiZone.cz: Numan Two: rozhlasový přijímač s CD

Numan Two: rozhlasový přijímač s CD

Lupa.cz: Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle

Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Podnikatel.cz: Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

DigiZone.cz: Technisat připravuje trojici DAB

Technisat připravuje trojici DAB

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?